Konec roku patří v mnoha oborech k ohlédnutí za rokem minulým a plánům pro následující období. Nejinak je tomu v cestovním ruchu, kde je potřeba více jak kdekoliv jinde pracovat s čísly. Proto také v lednovém vydání COT business najdete řadu statistických údajů, některé vychází z již známých čísel loňského roku, jiné pracují s odhady a predikcemi. Následující materiál společnosti Mag Consulting zahrnuje obojí. Na již známých číslech staví své odborné odhady a následný vývoj. Cestovní ruch vám předkládá v celé jeho šíři.
Mezinárodní cestovní ruch
Mezinárodnímu cestovnímu ruchu se daří – rok 2006 byl již třetím rokem výrazného růstu. Podle předběžných odhadů Světové organizace cestovního ruchu se příjezdy v mezinárodním cestovním ruchu v roce 2006 meziročně zvýšily o 4,6 % na cca 840 – 845 mil. Za tři roky se tak počet příjezdů zvýšil o cca 150 mil., což je o 22 %. Nad světovým průměrem v roce 2006 je Afrika s očekávaným zvýšením o 10,6 %, následují Asie-Pacifik s růstem o 7,7 % a Střední východ s 7,2 %. Pod světovým průměrem zůstává Evropa, kde se odhaduje růst o 3,2 % a Amerika s růstem o 2,5 %. V počtu příjezdů v roce 2006 prvé místo patří Evropě s cca 455 mil., následuje Asie-Pacifik s cca 167 mil., Amerika s cca 137 mil., Střední východ s cca 42 mil. a Afrika s cca 40 mil. příjezdů. Na celosvětovém počtu příjezdů se Evropa podílí cca 54 %, Asie-Pacifik necelými 20 %, podíl Ameriky překračuje 16 %, podíl Afriky činí necelých 5 % a Středního východu také 5 %.
Navzdory všem obtížím a krizím, se kterými se cestovní ruch setkával (např. růst cen ropy), tak skutečný vývoj překračuje původní předpovědi. Pokračování tohoto příznivého trendu se očekává i v roce 2007 a v dalších letech, i když tempo růstu by mělo být mírnější, kolem 4 % ročně.
Příznivý vývoj se přičítá všeobecně pozitivnímu vývoji ekonomiky, zejména v Japonsku, Číně a eurozóně, pokračujícímu zájmu o cestování, rostoucí nabídce low-cost aerolinií, příznivým směnným relacím, které prospívají evropským a asijským cestujícím a řadě dalších faktorů. Expanze nízkonákladové letecké dopravy zpřístupňuje řadu nových destinací a umožňuje ces-tování stále většímu podílu světové populace. Relativně nízká cena letecké dopravy podpořila i růst počtu krátkých víkendových cest, což jsme mohli zaznamenat i ve vývoji našeho cestovního ruchu.
Jak již bylo uvedeno, Evropa v tempu růstu počtu příjezdů v roce 2006 zůstala pod světovým průměrem – z toho však oblast střední a východní Evropy, kam se zařazuje i naše republika, zaznamenala stagnaci, eventuálně i mírný pokles.
Zahraniční cestovní ruch – Česká republika
Zmíněnou předpověď pro střední Evropu pro naši republiku potvrzují údaje hraniční statistiky – v roce 2006 se odhaduje, že počet příjezdů může být meziročně nižší o cca 0,4 – 0,5 %, tj. o 500 – 600 tis., tedy necelých 100 mil. Na poklesu se výraznou mírou podílejí příjezdy leteckou dopravou, které meziročně poklesly o cca 350 tis. na 4,4 mil. Nejvíce příjezdů je zaznamenáno na hranici s Německem – více jak 51 %, následuje hranice s Polskem s 15,7 %, se Slovenskem s 15,2 % a Rakouskem s 13,2 % příjezdů. Na leteckou dopravu zbývají podle odhadu v roce 2006 4,3 % z celkového počtu příjezdů.
Je třeba uvést, že tato čísla se zjišťují na hraničních přechodech odhadem (přesný počet je pouze u cizinců s vízovou povinností) a zahrnují veškeré přechody hranice.
U výjezdů našich občanů do zahraničí se očekává naproti tomu mírný přírůstek – asi 0,4 % (tj. asi 130 – 140 tis.) na cca 36,3 mil. Zvýšení se očekává na přechodech hranic s Německem o víc jak 5 %, Slovenskem asi o 2,5 % a u letecké dopravy o víc jak 18 % (cca 480 tis.). Na přechodech hranic s Rakouskem se očekává pokles o cca 5 % a s Polskem o cca 10 %. Téměř polovina celoročního počtu přechodů připadá na letní sezonu – od června do září, kdy je hlavní období čerpání dovolených.
Příjezdový cestovní ruch – počet hostů v ubytovacích zařízeních
Významnějším ukazatelem z hlediska vývoje cestovního ruchu je počet hostů v ubytovacích zařízeních. Podle předběžných propočtů dosáhl v roce 2006 počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (bez individuálního ubytování) zhruba 12,9 mil., z nichž byla téměř polovina domácích hostů a přes polovinu cizinců (50,5 %). Proti roku 2005 je to přírůstek o 4,5 %, přičemž počet hostů – cizinců se zvýšil o 3 % a domácích hostů o cca 6,3 %.
Nejnavštěvovanější lokalitou, měřeno počtem hostů v hromadných ubytovacích zařízeních, je Praha, jejíž podíl podle předběžných výsledků na celkovém počtu hostů v ČR dosahuje 31,8 %, přičemž u domácích hostů je to cca 6,6 % a u cizinců 56,6 % z celé ČR. Podíl Prahy na celkovém počtu hostů – cizinců v roce 2006 poněkud poklesl. Cizinci se na celkovém počtu hostů v Praze podílejí téměř 90 % – podíl domácích hostů v Praze mírně přesahuje 10 %. Pokles počtu ubytovaných cizinců v roce 2006 v Praze je způsoben především více jak desetiprocentním meziročním výpadkem ubytovaných Britů. Při meziročním nárůstu nových ubytovacích kapacit v Praze došlo v mnoha případech k poklesu cen za ubytování a v mnoha případech i k poklesu obsazenosti. Pokles cen za ubytování bude v Praze pokračovat i v roce 2007.
Podíl dalších krajů na celkovém počtu hostů nepřekračuje desetiprocentní hranici – za Prahou následuje Jihočeský kraj s podílem 8,7 %, Jihomoravský s podílem 8,3 % a Královéhradecký s podílem 8,0 % z ČR celkem. Pokud jde o hosty – cizince, je na druhém místě za Prahou Karlovarský kraj s podílem 7,3 %, následován Jihomoravským krajem s 6,2 % a Královéhradeckým krajem s podílem 5,4 %. U domácích hostů je na prvém místě Jihočeský kraj s podílem 12,2 %, následován Královéhradeckým krajem s podílem 10,5 % a Jihomoravským krajem s podílem 10,4 % z celkového počtu domácích hostů v ČR celkem.
Pokud jde o podíl hostů – cizinců z jednotlivých zemí na celkovém počtu zahraničních hostů, byli podle předběžných výsledků na prvém místě hosté z Německa s podílem 25,2 %, následovali hosté ze Spojeného království s podílem 8,4 %, z Itálie s podílem 6,2 %, USA 5,1 %, Nizozemska 5,0 %, Polska 4,5 % a Slovenska 4,4 %. K nejvyššímu nárůstu ubytovaných hostů došlo u Rusů o cca 25 %, při nejvyšším počtu přenocování (cca 6 přenocování). Podíl zahraničních hostů ze zemí Evropské unie se blíží 75 % z celkového počtu cizinců. (V těchto údajích nejsou však započteni zahraniční turisté, kteří využijí individuálního ubytování nebo přenocují u příbuzných a známých, jejich počet není statisticky zjišťován).
Pokud jde o použitý druh dopravy při příjezdech do ČR, využilo v lednu až říjnu 2006 silniční dopravu 92,4 % zahraničních návštěvníků, 3,2 % dopravu železniční a 4,4 % dopravu leteckou (ve stejném období roku 2005 byl podíl letecké dopravy 4,8 %). Za prvních deset měsíců roku 2005 poklesly meziroční příjezdy leteckou dopravou o 8,6 %.
Přestože počet zahraničních turistů u nás stoupá, stagnuje průměrný počet přenocování – již několik let je 3,1 přenocování na 1 hosta. V současnosti je naše země cílovou destinací pro dlouhodobější pobyt pouze pro malou část zahraničních návštěvníků, např. lázeňských hostů. V uplynulých dvou letech byl zaznamenán výraznější zájem o dlouhodobější pobyty v přírodě – např. v kempech, chatových osadách apod. Předpokladem pozitivního vývoje vedle příznivých cen je realizace vhodných marketingových aktivit k podpoře příjezdů a také eliminace všech nešvarů, se kterými se zahraniční turisté často setkávají, což by přineslo zvýšení kvality služeb a zvýšení spokojenosti hostů s pobytem tak, že by se do ČR rádi vraceli.
Podle údajů České národní banky příjmy ze zahraničního cestovního ruchu za tři čtvrtletí 2006 dosáhly 83,86 mld. Kč a byly o 0,5 % vyšší proti stejnému období roku 2005. V přepočtu na eura byly však příjmy o 5,8 % a v přepočtu na americké dolary o 4,2 % vyšší. Příčinou tohoto rozdílu je posilování koruny vůči uvedeným měnám – sílící koruna má pro poskytovatele služeb v ces-tovním ruchu stejné důsledky jako pro exportéry – za více zahraniční měny je méně českých korun. Celkové korunové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu za rok 2006 předpokládají na úrovni 112 – 113 mld. Kč.
Výjezdový cestovní ruch
V počtu výjezdů našich občanů do zahraničí rok 2006 nepřinesl výrazné změny. V počtu cest našich občanů do zahraničí za účelem dovolené a strávení volného času (cesty se 4 a více přenocováními) se po výraznějším zvýšení v roce 2005, kdy počet těchto cest se meziročně zvýšil o 8,5 %, nepředpokládá další růst. V prvním pololetí 2006 počet těchto cest podle údajů Českého statistického úřadu meziročně poklesl o 13,9 %. Výrazněji se však v 1. pololetí zvýšil počet kratších cest (1 – 3 přenocování), a to o 33 %. Potvrzuje se tak všeobecný trend, že stále více lidí uskutečňuje více kratších cest v průběhu roku. Roste rovněž obliba víkendových výletů, které představují již více jak polovinu cest.
Zvyklosti a cíle delších cest u našich občanů se příliš nemění – v rámci Evropy se uskutečňuje cca 90 % těchto cest (do zemí EU cca dvě třetiny), i když postupně dochází k větší diferenciaci v cílech cest, ať v rámci Evropy nebo do jiných kontinentů (země jihovýchodní Asie, Karibik, Jižní Amerika, Afrika). Nabídka tuzemských cestovních kanceláří, pokud jde o cíle zahraničních cest, dokáže uspokojit i značně náročného zákazníka.
U výjezdů občanů ČR do zahraničí dosáhla v lednu až říjnu 2006 silniční doprava podílu 88,3 %, železniční 2,9 % a letecká 8,8 % (ve stejném období roku 2005 byl podíl letecké dopravy 7,3 %). Za prvních deset měsíců roku 2006 vzrostl podíl výjezdů prostřednictvím letecké dopravy o 21,4 %.
Z celkového ročního počtu delších cest do zahraničí připadá na hlavní sezonu dovolených (měsíce červen – září) zhruba 70 %, z toho na prázdninové měsíce (červenec a srpen) téměř polovina z celoročního počtu. Pokud jde o kratší cesty, uskutečňuje se v období od června do září cca 45 % těchto cest, o prázdninových měsících zhruba 25 % z celoročního počtu.
Průměrné výdaje na 1 delší cestu v 1. pololetí 2006 dosáhly 13 395 Kč a byly o 5 % vyšší než ve stejném období roku 2005. Souvisí to především s rostoucím podílem finančně náročnějších cest. U kratších cest průměrné výdaje na jednu cestu naopak poklesly z 4 193 Kč v 1. pololetí 2005 na 3 671 Kč v roce 2006. Důvodem je rostoucí podíl využívání nízkonákladové letecké dopravy i posilování české měny.
Výdaje na zahraniční cestovní ruch za tři čtvrtletí 2006 dosáhly 43,25 mld. Kč a byly o 4,3 % vyšší jak ve stejném období 2005. V přepočtu na euro však stouply o 9,8 % a v přepočtu na dolary o 8,1 %. V tomto případě posilování koruny příznivě ovlivňuje korunové výdaje našich občanů na zahraniční cesty.
Domácí cestovní ruch
Některé vývojové tendence v oblasti domácího ces-tovního ruchu byly již zmíněny. Jeho růst je pozitivním jevem – ekonomické efekty pro poskytovatele služeb v cestovním ruchu i pro celou ekonomiku jsou nesporné – poptávka po službách se realizuje doma. Cestovní ruch je místní záležitostí – turisté vždy pobývají v určitém prostředí a kvalita pobytu v tomto prostředí je do značné míry ovlivněna podmínkami této lokality. Důležitý význam pro rozvoj podmínek pro cestovní ruch mají různá sdružení měst a obcí, která mohou v prvém kroku zajistit určitý destinační management. Je však nutné, aby nacházela podporu i na krajské nebo celostátní úrovni.
Struktura domácích pobytů odpovídá charakteru a zvyklostem v našem domácím cestovním ruchu. Rekreace a turistika (např. pěší turistika, pobyty na horách) představují 50 – 52 % všech delších cest, návštěvy u známých a příbuzných cca 25 % cest, pobyt na vlastní chatě nebo chalupě 12,5 %, poznávací cesty asi 5 % cest a zbytek různé jiné účely.
Vyšší tempo růstu počtu domácích hostů svědčí o příznivém vývoji domácího cestovního ruchu. Domácí cestovní ruch se rozvíjí pod vlivem rozsáhlých propagačních kampaní, které umocňují rostoucí příjmy domácností a zvyšující se kvalita poskytovaných služeb.
Domácí cestovní ruch u nás bude vždy do určité míry ovlivněn specifickým českým fenoménem – více jak 13 % rodin vlastní chaty a chalupy, kde tráví často svou dovolenou nebo víkendové pobyty. Takto vysoké procento druhého bydlení nemá žádný jiný stát na světě. Druhé bydlení prochází ovšem i u nás postupným vývojem. Ve světě je druhé bydlení doménou středních a bohatších vrstev obyvatelstva, u nás je tomu naopak. Klasické druhé bydlení u nás je doménou chudších a středních vrstev obyvatelstva. K velmi oblíbeným druhům druhého bydlení v poslední době patří byty v osobním vlastnictví, které ze strany majitele vyžadují jen minimální časové nároky. Výraznější nápor na pobyty v rekreačních oblastech v domácím cestovním ruchu se projevuje např. v zimním období na horách nebo v letním období dovolených. Neobvykle teplý podzim v roce 2006, spojený s nedostatkem sněhu na horách a zpožděním lyžařské sezony, poskytovatelům služeb v horských střediscích však neprospěl.
Výraznějšímu rozvoji domácího cestovního ruchu brání i stále posilující koruna a v mnoha případech levné zájezdy do zahraničí, zejména do Egypta.
Závěry
Rok 2006 lze hodnotit celkem pozitivně, i když se může zdát, že v některých případech nebylo využito všech možných potenciálů pro další rozvoj. Významným iniciačním faktorem pro další rozvoj ces-tovního ruchu i v následujícím roce je poměrně pozitivní ekonomická situace v evropském regionu, který je hlavním zdrojem příjezdového cestovního ruchu, ale také v Americe a v Asii (Japonsko, Čína ad.). Ceny ropy a pohonných hmot v druhé polovině roku 2006 se snížily, řada leteckých společností snížila nebo zrušila zavedené palivové příplatky k ceně letenek – to vše přispívá k mírnému optimismu do budoucna.
Předpokládaný ekonomický růst v naší republice v příštím roce příznivě ovlivní náklonnost k cestování u našich občanů. Dá se tedy důvodně předpokládat, že pokud nenastanou mimořádné politické, ekonomické nebo bezpečnostní problémy ve světě, bude rok 2007 stejně úspěšný jako rok 2006.
Ing. Jaromír Beránek
ředitel společnosti Mag Consulting