Šídlo v pytli neutajíš, jak se říká, a totéž platí o průbojném veletrhu. Bez ohledu na loňské devastující povodně, které zalily podstatnou část Výstaviště a přilehlou Stromovku, znovu vyšlo slunce a země byla v ony křupavé a promrzlé zimní dny, kdy se konal 12. ročník mezinárodního veletrhu cestovního ruchu Holiday World, suchá a tvrdá.
Opening ceremony at the Lapidarium |
Jakožto jeden z nejvýznamnějších veletrhů cestovního ruchu ve středoevropském regionu je Holiday World 2003 jakýmsi lakmusovým papírkem při testu zdraví průmyslu cestovního ruchu ve střední Evropě. Soudě podle toho, jak veletrh dopadl, prošel průmysl zkouškou s čistým štítem. „Veletrh představuje pro jednotlivé vystavovatele skvělou a jedinečnou příležitost iniciovat přímý dialog mezi nabídkou a poptávkou. Je to velmi citlivý barometr situace na trhu,“ napsala v tiskovém prohlášení ředitelka Agentury Triumf Mgr. Silvie Georgievová.
Podle jednatele Agentury Triumf Ing. Alexandra Rozina prokázal opět průmysl cestovního ruchu svoji pružnost. „Loňská vysoká voda nezpůsobila ani jedno zrušení účasti na veletrhu.“
Veletrhu se zúčastnilo 623 vystavovatelských subjektů, reprezentujících 50 zemí, 11 českých regionů a devět subregionů. Letošní ročník byl stvrzením odhodlání průmyslu k dalšímu růstu navzdory nejistému geopolitickému klimatu. Aby zdůraznil tuto skutečnost, zvedl Alexander Rozin v jedné ruce letošní katalog a ve druhé katalog prvního ročníku veletrhu. Pak je nechal dopadnout na zem. Odlišný zvuk dopadu obou katalogů dokládal, jak v průběhu let veletrh vyrostl.
Popravdě řečeno, princip „čím větší, tím lepší“ se na výstavě uplatňoval v mnoha formách. Řídili se jím hlavní touroperátoři, jako Čedok, Sunny Days, Firo-tour i Glob Tour Praha, abychom jmenovali alespoň některé. Okupovali úctyhodnou výstavní plochu a očividně sklízeli nebývalý zájem. S velkými stánky ale nezůstaly pozadu ani některé destinace. Tunisko, Maroko, Francie, Německo, Rakousko, Portugalsko, Polsko, Maďarsko – to je jen pouhý zlomek počtu destinací, které se mohly přetrhnout, aby se ukázaly v co nejlepším světle. „Maroko tu má svůj stánek podruhé. Je větší než v minulém roce a má také typicky marocký charakter. Navrhli jsme jej tak proto, aby si lidé vzpomněli na Maroko i po veletrzích,“ řekl Marwane Aouad z Marocké centrály cestovního ruchu.
Zahajovací ceremoniál
„Každým rokem je veletrh silnější a dokazuje, že možnosti, které představuje cestovní ruch, jsou nevyčerpatelné,“ řekl ministr pro místní rozvoj Pavel Němec při zahajovacím ceremoniálu uprostřed působivé sbírky soch v Lapidáriu, které UNESCO ohodnotilo jako jedno z 10 nejkrásnějších muzeí na světě. Ministr pokračoval s tím, že zdůraznil multiplikační efekt cestovního ruchu na ekonomiku a jeho pozitivní vliv na platební bilanci a na státní rozpočet. Řekl, že je jasně v zájmu státu „aby toho pro cestovní ruch udělal více“. Dále se ministr Němec zmínil o tom, že dnes cestovní ruch vytváří v České republice 9 % pracovních míst, podílí se 6 – 7 % na příjmech v zahraničních měnách a 9 – 10 % na příjmech jako průmysl. Cílem teď je, aby se Česká republika stala jednou z oblíbených evropských destinací a aby se „vyrovnala takovým tradičním turistickým zemím, jako je Rakousko a Švýcarsko“. Byla to sice pěkná myšlenka, ale jeden by mohl pouze hádat, kde přesně chce vláda najít zdroje, aby mohla držet krok se vzrůstající úrovní propagace, kterou už nastolil soukromý sektor.
Ministra Němce vystřídala ministryně turistiky Chorvatské republiky Pave Župan Ruskovičová. Chorvatsko bylo jedním ze sponzorů zahajovací galarecepce veletrhu Holiday World na Pražském hradě. Ministryně vyjádřila svou naději, že Chorvatsko zůstane jednou z nejdůležitějších destinací českých turistů a naopak. Paní Ruskovičová také zdůraznila, že strategickým cílem Chorvatska je propagovat kvalitní cestovní ruch na základě udržitelného rozvoje a vytvářet nové projekty, založené na kultuře, tradici a nových zážitcích. Později večer jsem stanul v údivu nad tím, jak významné místo zaujímá v chorvatské kultuře a tradicích chobotnice. Soudil jsem tak podle množství jídel, obsahujících chapadla na galarecepci na Pražském hradě. Pokrmy připravovala společnost Gastro Žofín a chorvatské sponzorství zcela určitě nové zážitky přineslo.
V otevřené řeči, která bohužel nezdůraznila patřičně svůj zajímavý obsah, položil člen Parlamentu ČR Ivo Vykydal pletichářskou řečnickou otázku: „Co má společného politika a cestovní ruch?“ Odpověď, jak vysvětlil, zní, že obojí vytváří určitý druh „virtuální reflexe reálného světa“ a že nutí lidi používat svoji představivost a věřit v ně. Pro většinu lidí ale bude pravděpodobně snazší věřit ve vyhřátou písečnou pláž než ve sliby světových politiků.
Christian Bourgin, vedoucí sekce politiky delegace Evropské komise v České republice, uzavřel zahajovací proslovy ujištěním, že členství České republiky v EU bude znamenat méně bariér a vzrůstající počet českých občanů, cestujících do zahraničí. „Zároveň si občané Evropské unie čím dál tím více uvědomují, že je Česká republika atraktivní destinace.“
Kladné a záporné odezvy
Podle vyjádření pravidelných vystavovatelů se při srovnání s loňským rokem zdálo, že počet návštěvníků lehce poklesl. Většina z nich ale cítila, že výsledek je více než uspokojivý. „Jsme tady jako vystavovatelé prvním rokem,“ řekl produktový a obchodní ředitel Georges Gitzinger z Lucemburského velkovévodství, „a první dva dny, určené pro profesionály, pro nás byly výborné, obzvláště ten první. Ale myslím, že ty dva dny určené pro veřejnost byly poněkud klidnější než loni.“ Po dotazu na záporné stránky veletrhu pan Gitzinger odpověděl: „Letos jme měli trochu problém s tím, že se Holiday World překrývá s veletrhem v Milánu. Někteří naši partneři mají s Itálií velmi důležité obchody, takže si museli vybrat, kam pojedou.“
Další negativní komentáře se soustředily na problémy s teplotou. První dva dny bylo dost chladno, protože byly otevřené dveře kvůli vystavovatelům, kteří dělali na poslední chvíli úpravy na svých stáncích. Následující dva dny se počet návštěvníků zvýšil a s tím se bohužel zvýšila i teplota, takže si většina vystavovatelů stěžovala pro změnu na horko.
Některým vystavovatelům a návštěvníkům vadily různé pachy, které se linuly ze stánků, na nichž se předvádělo zaručeně nejlepší nádobí. Jiní vystavovatelé se netajili se svým negativním názorem na stánky v předsálí střední haly. „Připadám si tady jako na vietnamském tržišti. Fakt si myslím, že podprsenky nadměrných velikostí na veletrh cestovního ruchu nepatří,“ řekl jeden z nich, „a to dokonce ani i kdyby se předváděly se svým obsahem.“
Soupeření o exkluzivitu
Další zajímavou věcí, kterou vypozorovali znalci průmyslu cestovního ruchu, bylo to, že počet vystavovatelů z řad menších operátorů se snížil a že když kocour není doma, myši mají pré. Větší operátoři, kteří vystavovali na rozlehlejších plochách, zřejmě využili situace a pokusili se získat exkluzivitu při jednání s cestovními agenturami. Můžeme si položit otázku, zda je to dobré nebo špatné, ale rozhodně to stojí za pozornost. Zůstává jiná otázka, a to – jestli slevy, které mohou velcí operátoři nabídnout, nahradí omezenější výběr, který budou moci agentury nabídnout svým zákazníkům v okamžiku, kdy na takovou exkluzivitu přistoupí. Jestliže ztráta výběru bude znamenat vyšší marže a neodradí zákazníky, mohl by to být trend k lepšímu. Na druhé straně, jestliže menší operátoři nebudou schopni držet krok se slevami, které kvůli exkluzivitě nabízejí větší operátoři, budou pomalu vytlačeni z trhu. I kdyby tento boj ustáli, utrpí jejich marže. Je to podobná tržní dynamika jako v případě maloobchodu, když na trh přijdou hypermarkety. Větší byznys bude v konkurenčním prostředí vždycky utlačovat byznys menší. Reálným klíčem k úspěchu a životnosti menších operátorů leží jasně ve věrnostních programech pro zákazníky a v unikátních nabídkách doplňkového trhu, které jsou natolik specializované, že se s nimi velcí operátoři nebudou zabývat. Jen čas ukáže, jak tato hra dopadne, ale rozhodně ji budeme sledovat.
Holiday World 2003 byl přičinlivou událostí a tím působivější, že ukázal odhodlanost vystavovatelů a účastníků hnát trh kupředu navzdory teroristickým hrozbám a loňským povodním.
Kip Bauersfeld