Březnové vydání COT přineslo první část ankety mezi účastníky nadcházející konference o cestovním ruchu. Na otázku v titulu článku odpovídali kromě organizátorů také zástupci parlamentu. Pro dnešní pokračování jsme oslovili mj. zástupce státní správy, krajských orgánů, profesních sdružení a škol.
Vzáří loňského roku jsme přinesli návrh Zákona o podpoře trvale udržitelnéhorozvoje cestovního ruchu na území obcí a vyzvali všechny, kterých by setato norma měla týkat, aby se k návrhu vyjádřili a autorům zákona poslalisvé připomínky a náměty. Konference se zúčastní jeden z autorů, MUDr.Mgr. fil. Tomáš Hájek, Ph.D., vedoucí Samostatného oddělení ekologie urbanizovanýchprostorů a cestovního ruchu Ministerstva životního prostředí ČR a řádnýčlen České komise pro UNESCO. Zajímalo nás, v jakém stadiu se nynízákon nachází:
K draftu zákona, s kterým přišlo ministerstvo životního prostředí napodzim loňského roku, proběhla veřejná debata. Na základě této debaty došloke shodě mezi MMR a MŽP o potřebnosti komplexní normy v oblasti cestovníhoruchu a nyní je věcný záměr zákona o cestovním ruchu v plánu legislativníchprací vlády. Ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí,které byly pověřeny zpracováním, již připravily text věcného záměru zákonaa bude moci započít další veřejná debata. Ve vládě by se měl věcný záměrzákona objevit do konce června.
Budeteo zákonu hovořit také na konferenci?
Je pro mne ctí, že jsem byl k účasti na konferenci vyzván a že budumoci svým vystoupením přispět k tomu, aby zákon nebyl smeten ze stolu.Blíží se volby a já bych byl velice nerad, kdyby pozitivní prvky, ke kterýmv oblasti cestovního ruchu, především jeho měkkých forem a jeho celkovéstrategie, v posledních dvou letech došlo, upadly v zapomnění. Chci protoznovu vystoupit s apologetikou potřeby kompletního zákona, aby se cestovníruch nestal rukojmím politických garnitur mezi sebou soutěžících, jež mívajíčasto extrémní ideologické názory. Ekonomika ideologie nesnáší, ona potřebujejasný a stabilní rámec. Myslím, že tímto zákonem by se jí ho mělo dostat.
Chtěl bych dále, aby účastníci konference pochopili, že vše souvisíse vším. Proto i náš návrh zákona nejenom vnáší do hry jasná pravidla,ale zhodnocuje i další dokumenty, které se problematiky týkají. Mám namysli například Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR. Tomutodokumentu byla věnována velká pozornost, ale bez zákona o cestovním ruchuztrácí svoji využitelnost.
Nový zákon by měl být skutečným středobodem problematiky cestovníhoruchu, kterou bude upravovat opravdu komplexně. Bude mj. obsahovat novelizovanýzákon 159.
Není myslím účelné, abych na konferenci znovu připomínal „evergreeny“cestovního ruchu, jako je např. satelitní účet nebo jednotný informačnísystém, do jisté míry výše DPH. Velkých témat pro konferenci by se našloznačné množství, necítím se nicméně kompetentní k tomu, abych se k nimodborně vyjadřoval. Ve svém příspěvku bych spíše rád komentoval posun,ke kterému v oboru došlo. Mám na mysli zejména ochotu dění v oboru systematickyregulovat, monitorovat a podporovat.
Dále pak pohovořím o některých dílčích otázkách, kterými se MŽP v současnédobě zabývá a které s tímto tématem souvisejí. Budeme například pořádatsympozium o agroturistice, jež je aktuálním tématem. Ekologické zemědělstvíu nás zažívá značný boom, ocitá se na zlomovém bodu, kdy se již stává rentabilním,a bylo by škoda nevyužít příležitostí, které z toho plynou pro cestovníruch. Problémem českého zemědělství je však akutní nedostatek volných investičníchprostředků, jichž by bylo pro rozvoj agroturistiky potřeba. Znovu se tedyotevírá téma mobilizace prostředků pro státní program podpory cestovníhoruchu z hlediska agroturistiky.
Vše souvisí se vším. Účinnost podpory cestovního ruchu z hlediska turistikyvenkovské se nepřímo váže na serióznost další podpory ekologickému zemědělství.Protože získáváme nejvíce z atraktivity kulturního dědictví, společnostse musí nově věnovat také problematice systémového oživení památek. Tobude třetí téma, o kterém bych rád na konferenci pohovořil. Do připravovanéhozákona o ochraně kulturních památek a památkové péči se musíme pokusitzačlenit pasáže věnované koncepci oživení památek. Pokud se nám podařízmíněné tři oblasti provázat, totiž cestovní ruch jako systémově nezávisléodvětví, systémovou podporu oživení památek s účinnou podporou ekologickémuzemědělství jako předpokladu turistiky venkovské, je budoucnost pro ekonomickyefektivní a environmentálně přátelský cestovní ruch otevřena.
Nakonferenci bude přítomna řada hejtmanů, jejich zástupců či jimi pověřenýchpracovníků krajských úřadů. Problematika rozvoje cestovního ruchu v regionechbude průřezovým tématem celé konference. Ing. Josefa Jalůvky, zástupcehejtmana Moravskoslezského kraje, jsme se zeptali, jak vypadá z jeho pohleducestovní ruch v regionech po roce fungování krajů:
Cestovní ruch je průřezovým odvětvím, které zasahuje i do velké částitradičních odvětví průmyslu. Konference o cestovním ruchu dává vítanoupříležitost zhodnotit roli cestovního ruchu v regionech po více než ročnímfungování krajských zastupitelstev. Hodnocení Státního programu rozvojecestovního ruchu ponechám povolanějším, přestože některá rozhodnutí (příp.nerozhodnutí) ústředních orgánů mají podstatný vliv na každodenní životv regionech. Moravskoslezský kraj v roce 2001 – prvním roce své existencenedisponoval žádnými prostředky pro rozvoj cestovního ruchu. Přesto semnohé činnosti podařilo realizovat na základě spojení „chytrých hlav“ aširoké partnerské spolupráce.
Moravskoslezský kraj tvoří jádro turistických regionů Severní Moravya Slezska, takže zcela přirozenou se stává spolupráce na jedné straně skrajem Olomouckým a Zlínským, na druhé straně s Polskem a také začíná seSlovenskem. Aktivním prvkem rozvoje cestovního ruchu se stal Poradní sborcestovního ruchu ustavený ze zástupců veřejné správy, podnikatelů v cestovnímruchu, informačních center, agentur, obcí a mikroregionů. Hlavní náplníPoradního sboru byla dosud příprava Marketingové strategie rozvoje cestovníhoruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko spolufinancované zestrany České centrály cestovního ruchu a měst. Mezi konkrétní výstupy patřítaké společná účast celého kraje na veletrhu Regiontour 2002 v Brně, ITBBerlín 2002, připravovaná prezentace Moravskoslezského kraje ve Varšavěv květnu 2002, dále účast na konkrétních projektech a příprava podpůrnýchprogramů pro rozvoj cestovního ruchu v kraji.
V roce 2001 kraj ve spolupráci se sousedními kraji dokončil přípravuúzemních plánů Beskyd a Jeseníků, které jsou připraveny k projednání vevládě. Přestože kraj disponuje i v roce 2002 omezenými finančními prostředky,připravil pro rok 2002 a do rozpočtu zahrnul programy pro rozvoj informačníchcenter, agroturistiky, orientačních systémů a dalších. V roce 2002 krajrovněž zastřeší přípravu urbanistických studií a projektové dokumentacepro rozvoj vybraných center turistického ruchu, jako například okolí Pradědu,Lysé hory, Pusteven, vybraných mikroregionů.
Odrazovým můstkem pro změnu image kraje a nastartování dalších aktivit,přilákání investorů v cestovním ruchu, zkvalitnění a rozšíření služeb budeuspořádána 18. a 19. 4. 2002 v Ostravě konference „Cestovní ruch, významnásoučást ekonomického rozvoje regionu“ pořádaná pod záštitou hejtmanů Moravskoslezského,Olomouckého a Zlínského kraje. Hlavním tématem uvedené konference budeprezentace výsledků Marketingové strategie cestovního ruchu a současnězahájení procesu její realizace. Účastníci z ČR a zahraničí budou mít možnostse aktivně zapojit do práce v sekcích věnovaných problematice jednotlivýchsubregionů, ale také se věnovat průřezovým tématům jako:
- vytváření destinačního managementu
- informační a orientační systémy
- příprava projektů cestovního ruchu pro investory
- programy podpory cestovního ruchu a jejich financování
- rozvoj kvality a lidských zdrojů.
Rádi v Ostravě uvítáme všechny zájemce o nabízený program. Všichni se zřejmětaké budeme těšit na informace, které alespoň naznačí, že součástí takzvanéreformy veřejné správy bude i přesun finančních kompetencí, který budeproveden co nejblíže k realizátorům konkrétních projektů.
Dalšípotřebný pohled z praxe nepochybně přinese prezident Asociace českýchcestovních kanceláří a agentur Vlastimil Světlík. Toho jsme se nejprvedotázali, v čem spatřuje největší význam konference:
Konference o cestovním ruchu se staly již dobrou tradicí. Jejich třetípokračování ukazuje, že cestovní ruch má v tomto státě své místo a že ti,kteří se mu profesionálně věnují, mají snahu přesvědčit státní správu apolitiky o nutnosti vzít ho vážně a vytvořit pro jeho rozvoj maximálnědobré prostředí. Je proto na škodu, že se konferencí zúčastňuje velmi máloosob z řad podnikatelů. Při první konferenci se jednání účastnilo pouze10 % z řad podnikatelů, při druhé konferenci se tento stav nijak zásadněnezlepšil. Důvody, které k této nízké účasti vedly, byly jasné. Podnikatelénebyli ochotni uhradit, dle jejich názoru, vysoký účastnický poplatek,když za účastníky z řad státní správy platí tento poplatek stát, tj. popřerozdělení daní vlastně opět částečně podnikatel. Zatím se však nenašel,pokud se hledal, způsob, jak tuto situaci vyřešit. Faktem však zůstává,že praxe účastnických poplatků je běžná i na jiných, včetně mezinárodních,konferencích. Asociace českých cestovních kanceláří a agentur se účastníKonferencí o cestovním ruchu od svého počátku. Vždy jsme se snažili o otevřenost,nazývání věcí pravými jmény a v této praxi bychom rádi pokračovali.
S čím konkrétně přicházíte na konferenci letos?
Asociace českých cestovních kanceláří a agentur by se ráda ve svémvystoupení zaměřila na několik bodů. Pozitivně jsme kvitovali ustavenífunkce náměstka pro
cestovní ruch na Ministerstvu místního rozvoje. Podporujeme záměr návrhuzákona o cestovním ruchu, ve kterém by byla jasně stanovena důležitostcestovního ruchu a povinnost státu vrátit prostřednictvím satelitního účtuna jeho podporu přesně stanovené procento vydělaných finančních prostředků.Tím by mohlo dojít k posílení podpory státní propagace a dalších podpůrnýchprogramů v oblasti cestovního ruchu. V dalším bodu bychom chtěli zaměřitsvou pozornost na praktické problémy při uplatňování zákona 159/1999 Sb.,a to jak na problémy vyplývající z konkrétních situací, tak na otázky ohledněpodnikání na hraně či mimo tento zákon. V neposlední řadě bychom se rádizabývali i otázkami aktivního, tj. příjezdového ruchu v souvislosti s regionálnípolitikou.
Co Vy osobně od konference očekáváte?
Předchozí konference měly vždy svůj „výstup“, závěrečnou deklaraci.Očekávám, že bude provedeno vyhodnocení toho, co se podařilo splnit, coje plněno průběžně a co, ale hlavně proč, není plněno vůbec. Doufám, žese organizátoři nespokojí pouze s výčtem, ale předloží k diskusi svůj pohledna možnou další cestu realizace deklarací v praxi. Těším se rovněž na tématav diskusních panelech, která jsou slušně navštěvována zájemci ze všechoblastí, které jsou na konferenci zastoupeny. Doufám, že diskuse budouopět vedeny kvalitními moderátory a že jejich obsah bude kopírovat nejdůležitějšíbody jednání. U závěrečné tiskové konference bych se přimlouval za víceodpovídajících na otázky novinářů.
Čím se zabývá AČCKA v současné době, případně jaké úkoly Vás čekají?
Asociace má před sebou zásadní rozhodování o dalším jejím pokračování.Rozhodujeme se, zda „překročíme svůj stín“ a půjdeme dále v jedné společnésilné asociaci, nebo budeme pokračovat v práci jako dosud. V obou případechvšak chceme zkvalitnit servisní služby pro naše členy. Ať se jedná o oblastinternetu, vzdělávání, etiky podnikání atd. Ve všech těchto oblastech námmůže konference dát řadu námětů k přemýšlení a ke spolupráci s ostatnímisubjekty na poli cestovního ruchu.
Má-libýt konference skutečně fórem odborníků ze všech oblastí cestovního ruchu,musí na ní zaznít i hlasy zástupců jednotlivých profesních sdružení. Konferencese proto zúčastní i JUDr. Jan Filip, prezident Národní federace hotelůa restaurací České republiky. Zeptali jsme se, jakými tématy sehodlá na konferenci zabývat především:
Vzhledem k tomu, že třetí ročník konference o ces-tovním ruchu v jednomokruhu problematiky bude navazovat na zasedání nedávné konference „StředníEvropa bezpečná destinace“, považuji za správné, jako ve svém projevu natéto konferenci, i zde zdůraznit, že nejen střední Evropa, ale i Českárepublika jsou bezpečným regionem minimálně stejně, jako tomu bylo předosudným datem. Ve stejném projevu jsem zdůraznil ověřené zjištění, že zatěžkých situací se hotelový průmysl opakovaně dokáže soustředit na řešení,zkoncentrovat své úsilí a objevit se znovu jako silný a více profitabilní,než tomu bylo předtím. Region střední Evropa má perspektivu dobrého vývojecestovního ruchu. Je však zapotřebí ovlivnit směry i v rámci regionu. Nejdetedy jen o optimistický pohled dopředu, ale je potřebné se soustředit naslabé stránky domácího hotelového a restauračního průmyslu.
Mohl byste je stručně pojmenovat?
V poslední době se média i odborný tisk nevlídně vyjadřovaly o zastaralostičeské gastronomie. Není třeba této kritice podléhat, ale aktivně hledatjejí slabé stránky. Také problematika ochrany a bezpečnosti již dávno neníspojena s pouhou ostrahou, ale zabírá široký okruh otázek hygieny životníhoprostředí, bezpečnosti pokrmů, ochrany majetku a zdraví hostů. Národnífederace hotelů a restaurací České republiky chce vypracovat v otázce gastronomiestudii, jejíž výstupy by měly ukázat cestu ke zlepšení, která bude programemšestého výročního dne hotelového a restauračního průmyslu ČR, jenž se budekonat v červnu.
Jak se z pozice prezidenta NFHR ČR díváte na otázku financování cestovníhoruchu v rámci krajů?
Tato otázka bude druhým okruhem letošní konference o cestovním ruchu.Jsou evidentní připomínky ke kvalitě hotelových a restauračních služebmimo místa soustředěného cestovního ruchu. Cestovní ruch zasluhuje marketingovýpohled do budoucna a otázky financování je nutné podřídit akčním krokům,které jako jediné mohou zhodnotit vložené prostředky. Opakovaný nákup služebcestovního ruchu ze strany jeho účastníků nezávisí jen na zkušenosti shotelem nebo restaurací, ale je závislý na zkušenosti celkové. Proto jetřeba zpracovat pohled na kooperaci s ostatními partnery procesu, aby společnousilou v regionu mohlo být dosaženo celkové spokojenosti s pobytem v místě.Tato poznámka nevylučuje ani hlavní město, které v souvislosti s převyšujícínabídkou ubytovacích kapacit vzbuzuje pocit hoteliérů, že i tady chybísíla marketingového poznání. Provozovatelé však budou ve svých představáchmuset více myslet na investory a majitele a upustit od představ, kteréjim nepřináší peníze. Soustředěný pohled managementu na přidanou hodnotupřinese zájem investorů, bez jejichž účasti se nedostaví plošný rozvojcestovního ruchu. Nabídka a infrastruktura regionu sehrává hlavní roliv zájmech o efektivní rozvoj úrovně hotelů a restaurací v místech.
O tom je třeba mluvit a přemýšlet a já se k těmto tématům vrátím vesvém příspěvku.
Nezastupitelnouroli v ces-tovním ruchu ČR hraje incoming. Tradičním účastníkem konferenceje proto také Ing. Karel Nejdl, CSc., ředitel České centrály cestovníhoruchu. Toho jsme se nejprve zeptali, jaký význam shledává v organizacipodobných setkání:
ČCCR podporuje každé snažení, které směřuje k procesu uvědomění si poziceCR v ekonomice, a proto organizaci této konference vítá. Mám za to, žekonference se vyprofilovala ve fórum lidí, kteří mají k problematice cestovníhoruchu co říci a mohou naznačit způsoby, jak vše posunout ještě dále. Centrálase do tohoto procesu zapojí například tím, že jsme připraveni zpracovata přednést analytickou zprávu o stavu cestovního ruchu. Bude jistě dobréa prospěšné si říci, že ony zvěsti o kolapsu cestovního ruchu po 11. záříbyly zcela liché. ČSÚ vydal v těchto dnech předběžné výsledky za loňskýrok, které ukazují, že v příjezdech turistů ze zahraničí došlo k nárůstuzhruba o 10 %. Toto sdělení bude dobré na konferenci zdůraznit. Má svůjreálný základ. Náš incoming je úzce svázán s turistikou v Evropě a je založenpřevážně na silniční dopravě. Když najednou přestali létat klienti, převážněz obchodní sféry, bylo to špatné pro relativně úzkou skupinu podnikatelů.Ale i oni si dokázali rychle najít jiné tržní segmenty, které jim tentoúbytek vykompenzovaly, alespoň co do počtu turistů. Proto loňský rok nedopadltak tragicky, jak se mohlo v první chvíli zdát. Z toho bychom si myslímměli vzít ponaučení do budoucna, abychom v podobných případech nebyli zdrcenia spíše hledali cesty, jak danou negativní situaci překonat. Jsem přesvědčen,že by nebylo od věci tuto problematiku na konferenci rozebrat a upozornitna nutnost jisté teritoriální diverzifikace aktivit v oblasti incomingu.
V čem spatřujete největší přínos konference?
Pozitivně hodnotím fakt, že na konferenci jsou diskutována témata,která spojují odborníky ze sféry profesní i ze sféry regionální. Protoje důležité, aby se organizátoři pokusili o skutečně průřezovou mozaikuúčastníků. Je ale třeba, aby všechny zúčastněné instituce pracovaly jakotým. Podaří-li se to, úspěch je zpola zaručen. Myslím si také, že přínosempro konferenci může být změna místa konání, neboť i tato zdánlivá maličkostmůže účastníky přimět k zamyšlení jak dál.
Jedním z témat konference by mělo být financování cestovního ruchuv rámci regionů. Budete se tímto tématem zabývat i Vy?
Zřejmě ano, neboť role krajů je pro rozvoj cestovního ruchu u nás nezastupitelná.Vše se bude odvíjet především od financí, které budou mít kraje pro tentoúčel k dispozici. Jsou to totiž kraje, kdo bude muset vytvořit kvalitníkonkrétní produkt, jež bude ČR následně nabízet v zahraničí. Záleží nanich, zda budou schopny uvědomit si svůj vlastní potenciál a vytvořit podmínkypro to, aby se dal zhodnotit. Hovořím například o motivacích pro podnikatelea finanční podpoře konkrétních projektů, jež často přesahují hranice krajů.Témat, jež se konferenci sama nabízejí, je opravdu hodně. Konference byse však měla soustředit jen na několik málo vybraných, aby nedošlo ke zbytečnémumyšlenkovému roztříštění. Méně je někdy více. Já ale věřím, že to dopadnedobře.
Vsouvislosti s postupným přibližováním ČR k EU se často diskutuje o problematicelegislativy. O právu v cestovním ruchu a některých jeho úskalích bude nakonferenci hovořit děkan fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomickéDoc. JUDr. Zbyněk Švarc.
Jaké máte zkušenosti s právním povědomím v cestovním ruchu?
Tuto otázku bych trochu rozdělil. Já se dostávám do styku předevšímse studenty oboru cestovní ruch, kteří jsou připravováni pro práci ve vrcholovýchfunkcích. Ti, stejně jako ostatní studenti naší fakulty, absolvují běhemstudia řadu kurzů práva, včetně ryze odborného kurzu v závěru studia. Tamse zabývají speciálními problémy, s kterými se mohou v praxi setkat jakv oblasti živnostenského podnikání, tak ve vztahu ke klientům či obchodnímpartnerům. Domnívám se proto, že z tohoto pohledu jsou jejich znalostia vědomosti na velmi dobré úrovni. Posuzovat právní znalosti je troškuobtížné, neboť výuka je přece jenom obecným seznámením s problémy, na kterémohou absolventi v budoucnu narazit. Čas a praxe je pak přivedou k poznání,že řada věcí je čeká častěji a budou muset do některých otázek proniknouthlouběji, než je možné během tohoto relativně krátkého kurzu. Z hlediskanásledné praxe je problém dvojí. Jednak jde o schopnost absolventů správněaplikovat jednotlivé normy ve své vlastní podnikatelské či řídící činnosti,druhým problémem je otázka vymahatelnosti práva, která se týká všech subjektův ČR. Zjišťují-li potom v praxi, že dostupnost právní ochrany je velmisložitá, důvěra v právo rychle upadá. To ale není problém specifický procestovní ruch.
Úroveň právních znalostí pracovníků v oboru cestovního ruchu si netroufámhodnotit, mám ale pocit, že se zvyšující se úrovní středních škol rostei obecné právní povědomí.
Podívejme se na problém z hlediska CR jako průřezového oboru. Jakéznalosti by podle Vás měl mít člověk, který se pustí do podnikání v cestovnímruchu?
Do této oblasti zasahují předpisy živnostenské, obchodní zákoník, občanskýzákoník a celá řada dalších předpisů. Jelikož cestovní ruch tvoří významnousoučást ekonomiky a hraje důležitou roli v kontaktu mezi osobami z různýchstátů, měla by hlavní pozornost být věnována oblasti ochrany spotřebitele,tedy oblasti, která se u nás rozvíjí a která se nám dnes zdá možná trochuzatěžující. Ve skutečnosti je to ale jedna z dominantních oblastí, ve kteréi EU přijímá řadu předpisů. Koneckonců i úpravy týkající se fungování cestovníchkanceláří, povinné pojištění a další předpisy jsou odrazem cíle chránitspotřebitele před podnikateli méně poctivými či méně schopnými dostát svýmzávazkům. V tomto směru si myslím, že by měly znalosti dál vzrůstat, protožeať chceme nebo ne, právo je samozřejmě nástrojem k regulaci a ochraně vztahů,které zde vznikají, ale může být naopak i zneužíváno těmi, kteří ho zneužívatchtějí. Obráceně i znalost toho, co spotřebitel může chtít, aby si nevymýšlelpříliš mnoho, není od věci.
Jsme připraveni v oblasti CR a práva na vstup do EU, nebo je třebaještě nějakých zásadních právních norem, abychom nebyli zaskočeni?
Osobně se domnívám, že v tom základním asi připraveni jsme a že současnáprávní úprava má srovnatelný rámec s právem v členských zemích EU. Je alesamozřejmé, že v budoucnu bude docházet k dalším úpravám, neboť i legislativaEU se postupně vyvíjí. Například zákon 159/1999 Sb. vytvořil základní rámecochrany účastníků zájezdů a vedl k určité selekci podnikatelů v oboru.Jestli již dostatečně nebo jestli bude možné dál v tomto směru pokračovat,to ukáže čas, protože jak jsem již uváděl, na jedné straně stojí právnípředpis, na straně druhé jeho realizace. To, jak jsou si právní úpravyvědomi ti, kdo služby poskytují, i ti, kterým má sloužit. Kusé a zkreslenéinformace mohou způsobovat pocit, že mohu po CK chtít více a naopak. Tímtozákonem byl učiněn první krok k ochraně spotřebitele a k vyrovnání podmínekv oblasti podnikání se západoevropskými státy.
Konference bude stejně jako CR průřezová. Co si myslíte, že by tamz pohledu právníka mělo zaznít?
To je bezpochyby otázka zaměření jednotlivých sekcí konference, neboťotázek týkajících se této problematiky je celá řada. V úvodu konferencesice zazní obecný referát o právních problémech v cestovním ruchu, proúčastníky konference by určitě bylo přínosnější, kdyby v příslušných sekcíchbyly zmíněny otázky bezprostředně se týkající dané konkrétní problematiky.Přiznám se ovšem, že přesný program konference jsem ještě neviděl.
Připravil Petr Ulrych