Výraz „cykloturistika“ je pravděpodobně všem dobře známý. Pro jistotu si však dovolím použít definici z výkladového slovníku cestovního ruchu:
cykloturistika (ang. cycling, cyclo-touring, biking) = jedna z forem turistiky, aktivní cestování zaměřené na poznávání přírodních a společenských zajímavostí v určité oblasti, nejčastěji pomocí speciálně upraveného cestovního kola…
Všem majitelům zmíněného slovníku bych však rád doporučil následující doplnění, které ve slovníku v současné době nenajdete:
cyklo-turistika (ang. tourist cycling, cycling-touring, biking-touring) = jedna z forem turistiky, aktivní cestování zaměřené na poznávání přírodních a společenských zajímavostí v určité oblastí, nejčastěji pomocí speciálně upraveného cestovního kola kombinovaného s pěší turistikou a taháním nejčastěji speciálně upraveného cestovního kola…
Důvodem tohoto návrhu je zkušenost s cyklostezkami, jež se nacházejí v přírodní rezervaci Maštale, kterou jsem na svém kole nedávno navštívil a kde na mnoha místech je nezbytné z kola slézt a k poznávání místních krás použít klasickou pěší turistiku v kombinaci s přenášením svého kola přes strmé sráze, kameny a kořeny. Skalní útvary, které se vám však po zdolání téměř nezdolatelných kopců objeví, jistě stojí za to. Posadit se tak budete moci u „Panského stolu“, zhlédnete pěkně vysokou „Cikánku“, schováte se „Pod deštníkem“, prolezete si „Liščí díru“, pomodlíte se u „Kostelíčku“, vylezete si na „Hrad“ či zaparkujete svého cyklooře v „Městských“ či „Toulovcových maštalích“ a řeknu vám, že než se dostanete do Maštalí, tak se nadřete jako koně.
A kdo že to tedy byl, ten Toulovec? Vavřinec Toulovec z Třemošné byl litomyšlským měšťanem s rozsáhlými majetky. Jeho nezvyklá a tajuplná dobročinnost v romantickém 19. století vytvořila základ pro vznik pověsti, že Toulovec byl loupeživý rytíř, který ukrýval kořist na svém panství ve skalách na Budislavsku, v dnešních „Toulovcových maštalích“, a že nadace ve stáří vlastně učinil pro klid a spásu své duše…
Doufám, že varování v úvodu článku nikoho neodradilo od toho, aby Maštale prozkoumal kolmo. Systém značení cyklotras v mikroregionu Maštale je sice poněkud netradiční ve srovnání s jinými oblastmi České republiky, ale vyjížďka touto krajinou se vám jistě velmi oplatí. Vysvětlení důvodu odlišného značení cyklotras jsem nalezl na webových stránkách mikroregionu www.mastale.cz: Důvod individuálního značení spočívá v délce tras (cca 140 km) vzhledem k relativně malé ploše oblasti (9 640 ha). Jedná se tedy o velmi hustou síť, kde by vlivem standardního pásového značení KČT docházelo k nepřehledné orientaci v terénu. Trasy jsou zahrnuty do devíti okruhů a označeny příslušnou barvou z pěti možných, kde čtyři barvy jsou použity dvakrát. Okruhy mají svůj název (Maštalský okruh) a dva z nich jsou určeny i pro zimní turistiku – běžecké tratě.
Krajina Maštalí je opravdu velmi pěkná a možná je to hlavně tím, že nebyla postižena scelováním pozemků v období socialistické kolektivizace a zůstalo zde množství rozptýlené zeleně, která tvoří krajinu malebnou, vhodnou pro rekreaci a odpočinek. Přírodní rezervaci Maštale naleznete ve východních Čechách na rozmezí okresů Chrudim a Svitavy ve stejnojmenném mikroregionu. Pro její objevování doporučujeme jako výchozí bod zvolit Budislav, Jarošov, Bor u Skutče, Zderaz či Proseč. Nejbližší vlakovou zastávku hledejte na trase mezi Poličkou a Skutčí.
-vtp-