Pravidelní čtenáři COT business jistě vědí, že Ministerstvo pro místní rozvoj ČR připravilo věcný záměr zákona o cestovním ruchu, který by měl řešit financování a řízení cestovního ruchu u nás. Zajímalo nás, jaký bude další osud tohoto návrhu a co pro jeho prosazení mohou udělat ti, z jejichž úst o potřebě této normy často slýcháme.
O tom, že je zákon potřeba, není sporu. Chápat to kromě profesionálů v oboru začínají i politici. Mimo jiné i díky nedávnému semináři, který za tímto účelem uspořádal v Parlamentu člen Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a Podvýboru pro cestovní ruch PS PČR poslanec Mgr. Jan Smutný, který podle svých vlastních slov považuje cestovní ruch za jedno ze svých hlavních témat. Na semináři byl prezentován nejen věcný návrh zákona o cestovním ruchu, ale také výsledky studií o významu cestovního ruchu a jeho ekonomických přínosech. „Jsem přesvědčen, že pro rozvoj cestovního ruchu pracují a investují v České republice podnikatelé a živnostníci, ale ne ‚správci‘, jako státní správa a samospráva, tohoto kulturního, společenského a přírodního pokladu ČR. Máme tedy co dohánět a to je pro mě výzva!" odpověděl na dotaz, proč k uspořádání semináře přistoupil. Závěry ze semináře pak hodlá použít jako podnět k jednání a k řešení rozvoje cestovního ruchu v České republice v Podvýboru pro cestovní ruch, ve Výboru pro veřejnou správu a rozvoj regionu a na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR.
Seminář proběhl pod záštitou předsedy poslaneckého klubu TOP09 a Starostové Mgr. Petra Gazdíka. „Cestovní ruch patří mezi klíčové odvětví, které by měl stát podporovat. Tento seminář byl jednou z možností, jak jej podpořit a připoutat pozornost k chystané legislativní úpravě," uvedl Gazdík. Na dotaz, proč považuje vznik zákona o cestovním ruchu za důležitý, pak řekl: „Myslím, že je třeba nastavit jasný právní rámec pro rozvoj cestovního ruchu. Cílem našich snah je odstranit paralelní marketing a management turistických oblastí a nastavit jasnou strukturu řízení cestovního ruchu. Nesmí docházet k tomu, že vyšší úroveň nemá přehled o tom, co činí úroveň nižší. Jsem přesvědčen, že tak zefektivníme toky dnes již tak omezených finančních prostředků. Bude to i jasný signál pro podnikatelskou veřejnost, že tento segment ekonomiky je pro Česko důležitý a vyplatí se do něj investovat. Přijetí zákona by se mělo následně v horizontu několika let projevit v jeho výrazně lepších ukazatelích. Věřím, že cestovní ruch teprve ukáže svůj velký potenciál." Na dotaz, co může a co bude ve prospěch tohoto zákona dále dělat, Gazdík slíbil, že Podvýbor pro cestovní ruch bude podporovat MMR ČR při práci na paragrafovaném znění zákona a že se bude také snažit získat pro přijetí zákona poslance všech klubů v Poslanecké sněmovně.
Výrazně konkrétněji na naše dotazy odpověděl náměstek ministra pro místní rozvoj a cestovní ruch Ing. Michal Janeba. Připomněl, že návrh je nyní ve fázi vypořádávání meziresortního připomínkového řízení. „Z dvaceti subjektů, které vznesly své připomínky, se nám dosud nepodařilo vypořádat připomínky ministerstva financí. Ty se týkají druhé části návrhu zákona, financování organizační struktury. Ministerstvo financí je proti zavádění nových finančních toků a zvyšování požadavků na státní rozpočet vzhledem k zavádění rozpočtových škrtů a snaze o snižování státního dluhu," uvedl Janeba. Z toho podle něj vyplývá několik aktivit. Tou první je vyjednávání s ministerstvem financí ohledně možnosti zavedení zákona o cestovním ruchu v Česku. „Během jednání bude třeba přesvědčovat o potřebě a přínosu zákona pro rozvoj národního hospodářství a veřejné rozpočty. K tomu můžeme využít dva dokumenty. Prvním je analýza ‚Postavení a význam cestovního ruchu v České republice – Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku‘, ze které vyplývají ekonomické přínosy cestovního ruchu a podíl cestovního ruchu na plnění státního rozpočtu, a druhým je ‚Zpráva o plnění Koncepce státní politiky rozvoje cestovního ruchu za období 7/2009–6/2011‘, která byla zpracována za období let 2007 až červen 2011," vysvětlil Janeba. Z této zprávy je podle jeho slov patrný pokles výkonnosti cestovního ruchu již v předkrizovém období a pokles efektivity výdajů na podporu rozvoje cestovního ruchu. Jednotlivé subjekty nejsou schopny vyčíslit výdaje na podporu turismu. Současně i přes růst výdajů na podporu cestovního ruchu vynakládaných z programů financovaných ze Strukturálních fondů Evropské unie, ostatních zdrojů (např. norské fondy) a prostředků státního rozpočtu (mezi lety 2007–2010 výdaje na podporu CR dosáhly téměř 40 mil. Kč) počet přenocování zahraničních návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních v Česku v těchto letech poklesl o 11 procent. „Z výše uvedených materiálů vyplývá, že spíše než další růst výdajů na podporu cestovního ruchu je nutné efektivněji využít současně vynakládané finanční prostředky. Což ale bez vytvoření organizační struktury cestovního ruchu, stanovení kompetencí a odpovědností jednotlivých úrovní řízení, stanovení systému komunikace a spolupráce mezi jednotlivými úrovněmi a zavedení nástrojů sledování efektivity realizovaných opatření bude těžko dosažitelné," vysvětlil náměstek ministra pro místní rozvoj. Další aktivitou pak podle něj je prezentace přínosů cestovního ruchu a potřeba zavedení zákona všem dotčeným subjektům, státní správě i samosprávě, krajům, regionálním organizacím cestovního ruchu, podnikatelským sdružením, odborné i široké veřejnosti. Cílem této aktivity je zvýšit povědomí o významu cestovního ruchu a „medializování" potřeby zavedení zákona o cestovním ruchu. „Do konce tohoto roku plánujeme uspořádat seminář k zákonu o cestovním ruchu pro zástupce krajů, regionů a subjektů, které se podílely na tvorbě zákona. Tématem tohoto semináře bude současný stav tvorby zákona o cestovním ruchu a stanovení možných dalších variant vývoje přijetí zákona," avizoval Janeba.
Nabízí se otázka, co mohou pro prosazení zákona udělat ti, kteří jsou na jeho vzniku zainteresováni, tedy představitelé veřejné i soukromé sféry. „Rád bych požádal partnery, kteří se podíleli na tvorbě zákona, odbornou veřejnost, se kterou byl zákon konzultován i poslance, kteří se zúčastnili semináře v PSP ČR, o pomoc s medializací cestovního ruchu," řekl Janeba a vysvětlil: „V současné době je velmi nízké povědomí o významu a přínosech cestovního ruchu, což má za následek i nízkou ochotu rozvoj tohoto odvětví systémově podporovat. Domnívám se, že koordinovaná kampaň, zaměřená na prezentaci významu a přínosu cestovního ruchu, by nejen dopomohla ke zvýšení prestiže tohoto odvětví, kterou si mimo jiné cestovní ruch zaslouží, ale i k přijetí zákona o cestovním ruchu." Zároveň by prý chtěl požádat partnery z organizací cestovního ruchu, aby začali implementovat nástroje vyplývající z návrhu věcného záměru zákona o cestovním ruchu a o zpětnou vazbu, sdělení jejich zkušeností s implementací těchto nástrojů. To může sloužit jako test funkčnosti zákona, ale i jako podpora pro zpracování paragrafového znění.
Podpora cestovního ruchu z evropských fondů je v současné době téměř vyčerpaná, a tak dobrovolná implementace nástrojů zákona o cestovním ruchu může podle Janeby pomoci ke zvýšení efektivity zbývajících finančních prostředků a tím i růstu konkurenceschopnosti Česka jako významné destinace cestovního ruchu. Nemalou roli při přípravě návrhu zákona hrálo vedle parlamentního podvýboru také Celostátní kolegium cestovního ruchu. „Partnery z Kolegia i Podvýboru bych chtěl tímto poprosit o podporu při dalším projednávání zákona o cestovním ruchu, ale i o spolupráci při zjišťování a následném řešení překážek rozvoje cestovního ruchu v České republice," uvedl náměstek Janeba.
Kdy a zda vůbec se zákona o cestovním ruchu dočkáme, se nejspíš nedá předvídat. Ministerstvo pro místní rozvoj se však bez ohledu na to podílí prostřednictvím svého odboru cestovního ruchu na nastavení nového programovacího období 2014–2020 a priorit rozvoje cestovního ruchu u nás. Z dostupných informací lze podle náměstka Janeby usuzovat, že cestovní ruch nebude tak silně podporovanou oblastí jako v dosavadním programovacím období. „Očekává se pokles dostupných finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a dostupné prostředky budou dražší, neboť se zvýší míra spolufinancování. Současně Evropská komise nepřímo vyjádřila podporu využití nástrojů, které zajistí efektivní čerpání podpory ze Strukturálních fondů EU," uvedl Michal Janeba.
K dosažení koordinovaného a komplexního rozvoje cestovního ruchu je dle jeho názoru třeba zajistit vyvážené plnění všech priorit Koncepce, v které jsou stanoveny tyto priority: priorita č. 1 – Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů, priorita č. 2 – Rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu, priorita č. 3 – Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů, priorita č. 4 – Vytváření organizační struktury cestovního ruchu. Z již zmiňované zprávy o plnění Koncepce podle Janeby vyplývá, že jednotlivé priority Koncepce jsou sice naplňovány průběžně, ale toto plnění není koordinované. „Ze čtyř priorit Koncepce je nejvíce rozvíjena druhá priorita, která zahrnuje 75procentní podíl všech dosud realizovaných projektů na podporu cestovního ruchu a 86procentní podíl alokace všech realizovaných projektů," vysvětlil náměstek.
Za účelem podpory při vyjednávání výše alokace na podporu rozvoje cestovního ruchu s Evropskou komisí by proto podle jeho slov bylo vhodné propojit tvorbu nové koncepce s připravovaným zákonem o cestovním ruchu, a zajistit tak schválení těchto zásadních dokumentů do konce roku 2013.
-pmu-