Podle organizátorů veletrhu se v Berlíně uzavřel obchod za šest miliard eur. Předpokladem tohoto obchodu bylo zvýšení podílu odborných návštěvníků ve vedoucím postavení – ten vzrostl z loňských 53 na více než 67 %. K dobrým obchodním výsledkům přispěl zejména asijský cestovní ruch, který dlouhodobě vykazuje stabilní růst. Díky nadcházejícímu fotbalovému mistrovství světa v Jižní Africe se zdvojnásobil počet návštěvníků z afrických zemí. Tradičně silná byla přehlídka nejnovějších technologií souvisejících s cestováním. Větší důraz než v minulosti kladli pořadatelé i na kongresovou turistiku.
Cestovní ruch jako průmyslové odvětví reaguje s určitým zpožděním na„krizový“ vývoj, a tak pokud např. automobilový průmysl již vykázalurčitý vzestup, u cestovního ruchu si o něm můžeme ještě nějaký měsícnechat zdát. Velkou příležitostí pro český incoming je proto německýtrh a předpoklad, že němečtí turisté budou stále cestovat, ale za méněpeněz, a tudíž do bližších destinací.
Význam české expozice podtrhli svou účastí v Berlíně náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Koliba a chargé d’affaires Velvyslanectví ČR v Berlíně Milan Čoupek, kteří společně s Miroslavem Rončákem, ředitelem zastoupení CzechTourism v Německu, slavnostně zahájili veletržní klání na českém stánku v hale 11.
Na letošním ITB jsme vsadili na „tradiční zbraně“ – tradiční české pivo točil přímo Plzeňský Prazdroj, tradiční českou kuchyni reprezentoval projekt Czech Specials v podání firmy Gastro LEV, tradiční folklor předváděl naživo umělecký soubor. Nechyběla ani pestrá nabídka tradičních lázeňských pobytů a nejrůznějších programů v regionech.
Česká republika měla nesnadnou úlohu prosadit se a upoutat v obrovské konkurenci ostatních zemí světa. Zda se nám to alespoň zčásti podařilo, to je otázka pro zodpovědné instituce, v tomto případě ministerstvo pro místní rozvoj, resp. CzechTourism. V každém případě, omezený rozpočet je jedním z limitujících faktorů při mezinárodní propagaci. Většina z námi oslovených českých vystavovatelů je ale přesvědčena, že na berlínském veletrhu by se dalo, a hlavně mělo pořídit mnohem „více muziky“.
Text a foto: Petr Frindt