LetošníMezinárodní turistická burza ITB Berlín se konala od 16. do 20. března,o 14 dní později než v loňském roce, a proto se reportáž z ní již nevešlado dubnového čísla. Výhodou však je, že si můžete přečíst hodnocení veletrhuněkterých jeho účastníků s určitým časovým odstupem. Leitmotivem veletrhubyla snaha odpovědět na otázku, jaká budoucnost čeká odvětví v loňskémroce tolik zkoušené.
Statistikanuda je…
… má však cenné údaje. Pohled na veletrh očima statistika není vůbecnezajímavý. Stejně jako v minulosti se potvrdilo, že ITB je bezkonkurenčněnejvětším světovým veletrhem cestovního ruchu. A to i přesto, že letošnípřehlídka nedosáhla velikosti té loňské, kdy se na berlínském výstavištisešlo rekordních 10 136 vystavovatelů. Letos pořadatelé zaregistrovali„pouhých“ 9 875 vystavovatelů ze 181 zemí, což v historických tabulkách(ITB se koná již po 36.!) znamená druhý nejvyšší počet. Na tomto bezmálatříprocentním poklesu se podepsaly zářijové útoky na USA a následný propadv celosvětové turistice. Nebýt jich, mohl být letošní ročník opět rekordním.Hlavní podíl na snížení počtu vystavovatelů měli zahraniční účastníci,přesto tvořili zhruba 3/4 z celkového počtu.
Letošní přehlídka byla výjimečná tím, že se jí nezúčastnila řada velkýchsvětových cestovních kanceláří a leteckých společností. Marně napříkladnávštěvníci hledali prezentaci Lufthansy či Neckermanna. Podle názoru některýchexpertů to signalizuje, že velcí hráči částečně vyklízejí pole, což dávájisté šance menším subjektům.
Organizátořibyli připraveni na návštěvu zhruba 50 tisíc odborných návštěvníků z vícenež 190 zemí. Realita byla v tomto ohledu ještě příznivější, odborníkůse do Berlína sjelo na 65 tisíc. Podle oficiálních statistik letos výstavištěmza 5 dní prošlo 122 900 lidí, tedy zhruba stejně jako v loňském roce. Návštěvnostv některých pavilonech, bohužel i v pavilonu 1.1, kde vystavovala Českárepublika, tomu ovšem na první pohled neodpovídala. Například někteří zdotazovaných českých vystavovatelů se shodli na tom, že v loňském rocese počet návštěvníků zdál vyšší. Oficiální údaje nicméně hovoří v optimistickémduchu a o veletrhu se vyjadřují v superlativech, například jako o významnémstabilizačním faktoru či o začátku dobrého roku pro turistiku. Největšímuzájmu veřejnosti se tradičně těšily expozice asijských a některých dalšíchexotických zemí. Aby ne, vždyť nabízely nejatraktivnější doprovodný program.Ale i jiná lákadla – zkuste třeba nekoupit třítýdenní zájezd do Thajskaza necelých 800 eur.
Tanaše prezentace česká…
Šance pro rozvoj cestovního ruchu vycítila v současné globální situacinejedna destinace, včetně zemí střední a východní Evropy. Kupříkladu prezentaceMaďarska, Rumunska, Polska či Ruska byly pojaty skutečně velkoryse a kroměvyčerpávajících informací nabízely vesměs i poměrně bohatý a zajímavý doprovodnýprogram. Maďarští představitelé se na tiskové konferenci v rámci veletrhuvůbec netajili tím, že se budou snažit vytěžit maximum z jen zvolna mizejícíchobav z letecké dopravy a vloží dodatečné prostředky do masivnější prezentaceMaďarska coby zajímavé a bezpečné destinace.
Podleinformací ČCCR převažovali na českém stánku návštěvníci z řad laické veřejnosti,kteří se zajímali nejvíce o Prahu a severozápadní Čechy. Dále se dotazovalina naše hory, západočeské lázně, jižní Čechy, střední a jižní Moravu. Zajímalise o dopravu, ubytování, kulturní památky i kempy. Stánek navštívila takéřada novinářů z nejrůznějších německých deníků, časopisů a reklamních agentura také televizní štáb, který natáčel televizní šot pro regionální zpravodajství.Největšímu zájmu se podle ČCCR těšil stánek ČR až v posledním dni, tedyve středu 20. března, protože v tento den pořadatelé výrazně snížili vstupnépro veřejnost. Odrazilo se to nejen v zájmu o prospekty, ale také o aktivnímožnosti dovolené v České republice, zejména lyžařské a cykloturistické.
Vpět pod oplatkou
Z grafického ztvárnění expozic zmíněných zemí navíc každý na prvnípohled pochopil, která země se v daném prostoru prezentuje. Totéž bohuželnebylo možno říci o expozici České republiky. Ta byla letos opět v hale1.1, spolu s expozicí slovenskou, maďarskou, srbskou a rumunskou, v těsnémsousedství sekce Young Travel 2002 a prostoru věnovaného ekologicky šetrnéa trvale udržitelné turistice. Na ploše 251 m2 se sešlo 32 spoluvystavovatelůČCCR z řad cestovních kanceláří, hotelů, krajů, měst a dalších institucí.Nápis Tschechien se na českém stánku poněkud ztrácel v pyramidách bavorskýchvdolků, hromadách bramborového salátu, hektolitrech piva a mísách jednohubekv nadživotní velikosti, tedy zřejmě klasických českých pokrmů, navíc vevýšce, kam málokterý návštěvník očima zabloudí. Z jednotlivých stánků paknebyla národní prezentace patrná vůbec, mnozí vystavovatelé byli tohotonázoru, že ani jim samotným stánky nedávaly příliš prostoru k zviditelnění.Největší kritika se ovšem snášela na catering a na absenci doprovodnéhoprogramu na českém stánku. Je pravda, že má-li se Česká republika na veletrzíchprezentovat coby země s tradiční a vyhlášenou gastronomií a lákat kolemjdoucíheslem Come & taste, není zrovna nejvhodnější hostům na stánku nabízetpražené arašídy a slané tyčinky, těm důležitějším pak obložené chlebíčky.Česká centrála cestovního ruchu, pod jejíž hlavičkou se největší část česképrezentace odehrála, požádala jednotlivé vystavovatele o připomínky k organizaciexpozice, k jejímu grafickému zpracování, k úrovni cateringu a k některýmdalším otázkám. Bylo by jistě zajímavé se na tyto připomínky podívat, mnohemzajímavější ovšem bude, zda a jak se názory vystavovatelů promítnou dodalších prezentací ČR v zahraničí.
Ing.Karel Nejdl, CSc., ředitel ČCCR, hodnotí oficiální prezentaci ČR takto:
Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že převážná většina z našich32 spoluvystavovatelů počítá s účastí v rámci společného stánku i příštírok, což nejlépe vystihuje míru jejich spokojenosti s prezentací na veletrhu.Je ale pravda, ani my sami jsme nebyli stoprocentně spokojeni. Jedním zhlavních důvodů je umístění české expozice v jedné z nových hal, na kterési návštěvníci zřejmě ještě dostatečně nezvykli. To představuje určitýhandicap, který je příčinou menší návštěvnosti nejen expozice České republiky,ale i ostatních vystavovatelů v hale č.1.1. b. Snažili jsme se o změnupolohy v naší hale, a dokonce jsme bojovali za společný stánek se Slovenskem,ale naši maďarští sousedé, kteří mají podstatně více finančních prostředků,nás velikostí plochy opět přetrumfli a zůstali ve středové poloze haly.Od příštího roku, kdy by již měl být otevřen vchod od stanice S Bahnu,se naše hala stane jednou z prvních možností prohlídky, a tak očekávámevýrazný posun v návštěvnosti, což jistě potěší naše budoucí spoluvystavovatele.
Některé výtky spoluvystavovatelů se týkaly cateringu na stánku. Kuchařskéstudio, které díky letošnímu Roku české kuchyně na stánku fungovalo, mohlokvůli nařízením výstavní správy nabízet hostům pouze ochutnávku drobnostíčeské studené kuchyně, české pivo, víno a nealkoholické nápoje, nikolizamýšlené teplé bramboráčky a lívanečky. I tak si ale kolemjdoucí pochutnalina našich specialitách.
Pročse letos během veletrhu nekonala tisková konference České republiky?
Vzhledem k tomu, že se během veletrhu pořádá velké množství doprovodnýchakcí, pozvala ČCCR do české kavárny v Berlíně novináře a zástupce touroperátorůna tiskovou konferenci už 10 dnů před zahájením, aby je informovala o činnosticentrály a České republice jako atraktivní turistické destinaci. Tato formaprezentace se ukázala jako velmi účinná a pozvaní novináři kvitovali, žemají možnost napsat o našem cestovním ruchu i v jiném termínu než jen připříležitosti veletrhu ITB.
Jedním z vystavovatelů, kteří využili nabídky prezentovat své službyv rámci oficiální české expozice, byla společnost Ingtours Praha, s.r.o.Jejího ředitele, Ing. Jana Kučery, jsme se zeptali, s jakými očekávánímia s jakými novinkami Ingtours na ITB přijel.
ITB je tradičně jednou z nejvýznamnějších akcí v kalendáři evropskýchturistických veletrhů, byť letošní ročník se nevyhnul reakcím na 11. záříloňského roku. Věděl jsem, že účasti vystavovatelů na letošním ITB předcházelomnohé, jako první zrušila svoji účast Lufthansa a následně všichni velcítouroperátoři z Německa. Zájmu o Českou republiku to však příliš neubralo.Pravda je, že předchozí ročníky zřejmě vykazovaly větší četnost zájemcůz mimoevropských destinací a takových kontaktů bylo letos velmi málo. Účastína ITB sledujeme jednak klasickou péči o stávající klienty, řešení operativníchzáležitostí letošní sezony, jakož i hledání prvních nápadů pro programacina příští rok. Nikdo, a ani já, neočekávál, že bychom účastí na tomto veletrhunašli nějakého nového velkého partnera – z hostitelské země už vůbec ne,přesto však hledání nových kontaktů k veletrhu vždy patří.
Vpoptávce evropských nákupčích jsou stále stejné trendy, i když fenoménlázeňské turistiky se drží nadále v popředí, což odpovídá demografickésituaci v Evropě a odráží momentální stav sociálního systému jednotlivýchzemí EU. České lázeňství na tomto stavu velmi úspěšně profituje, což jedobře. Proto je třeba si také vážit všech vládních aktivit, směřujícíchk podpoře českého lázeňství, neboť stát se v tomto případě chová zdravěkomerčně s vědomím úspěšné návratnosti těchto investic. Další poptávkaje specificky strukturovaná podle specializace jednotlivých firem, alecelkově se dá říct, že je nadále zájem o Prahu a další města – převážnějižních Čech, dále o rodinnou dovolenou při akcentování zimních pobytů,pobyty na chatách atd.
Myslíte, že se ČR své propagace zhostila odpovídajícím způsobem?Nehrozí nebezpečí, že v souboji o klienty zvítězí některé z okolních zemí,jejichž prezentace na veletrhu jsou rozsáhlejší a dle názoru některýchvystavovatelů i propracovanější?
Jsem přesvědčen, že rozsah či grafické zpracování české expozice májistou vypovídací schopnost a dělá image České republice (a stává se jižtradičně předmětem nekonečných diskusí), ale určitě není hlavním faktorem,který určuje návštěvnost ČR a příjmy plynoucí z incomingu jako celku. Protyto cílové efekty jsou nejvíce rozhodující charakteristiky produktů incomingu,jejich cena, kvalita, atraktivita programu, a to všech subjektů působícíchv této sféře. K tomu se přidávají faktory dostupnosti, dopravní propustnosti,činnosti státních orgánů (cla, policie aj.) a tento celkový efekt je nejvícerozhodující pro to, zda-li ve středoevropském prostoru bude atraktivnějšínaše země, či naši sousedé (Polsko, Slovensko) nebo Maďarsko. Vlastní expozicemnohé napoví, ale není skutečně prioritní. S přibližujícím se vstupem doEU se logicky narovnávají ekonomické podmínky u nás, což má a bude mítvliv na cenovou úroveň turistických služeb. Situace kolem kurzu korunya eura působí taktéž zátěžově na ceny služeb a do budoucna stojíme předúkolem prodat krásy naší země, její přírodní a kulturní bohatství za vyššíceny než dosud.
I přesto věřím, že Česká republika bude nadále turisticky lákavá aže zvýšené ceny budou zaručovat i vyšší kvalitu služeb všech zainteresovaných.
Tradičním vystavovatelem je v Berlíně CK Atis. Její incomingový ředitelJosef Ryljak má proto na berlínský veletrh zcela jasný názor:
ITB je molochem, který jako by sám sebe požíral zevnitř. Vše je přílišobrovské, neosobní. Dva dny pro odborníky jsou poměrně málo, setkal jsemse s několika názory německých partnerů, že vstupenka na tyto dny je přílišdrahá a je nemožné v průběhu dvou dnů provést všechna plánovaná jednání.Z našeho pohledu nicméně veletrh splnil očekávání co do počtu jednání ijejich kvality. Opět se nám totiž osvědčily předveletržní marketingovéaktivity. Veletrh samotný však mnoho nového nepřinesl, registrovali jsmepouze více odborných návštěvníků z Evropy, méně mimoevropských. Myslím,že zájem o Česko a konkrétně naše produkty se nikterak nesnížil, což vpodmínkách stále se zostřující konkurence považuji za výrazný úspěch. Českáexpozice mohla být nápaditější, zřetelněji označena jako „Česko“. Rovněžsi myslím, že by země střední Evropy mohly být uceleněji spolu. SeparacePolska do jiné haly mi nepřipadá příliš šťastná.
Jakým směrem se podle Vás veletrh ubírá?
Myslím si, že ITB stojí před rozcestím, na kterém se organizátoři budoumuset rozhodnout, zda by nebylo do budoucna lepší celý veletrh věnovatpouze odborné veřejnosti. Běžných návštěvníků letos bylo podle mého názoružalostně málo. Pravděpodobně také proto, že i běžné vstupné bylo oprotiloňsku výrazně dražší. Ostatně jako téměř vše v SRN po zavedení eura. Nenadarmo překřtila lidová tvořivost „Euro“ na „Teuro“. To sice vede k tomu,že „ levnější klientela“, která tvoří značnou část německých zákazníkůvůbec, omezuje dočasně cestování. Na druhou stranu nám tato situace i přesneustále posilující kurz koruny nahrává a umožňuje využít k prodeji kvalitníchproduktů stále existujících cenových rozdílů mezi Českou republikou a západníEvropou. Nicméně loňské i letošní očekávané kurzové ztráty nejsou a nebudoumalé, posílení koruny je enormní. Sekundární tlak je tedy na snížení vnitřníchnákladů našich i našich dodavatelů a v tomto jsem pro rok 2003 velmi optimistický.
Českou republiku však na veletrhu prezentovaly i firmy, jež z různýchdůvodů nevyužily možnosti prezentace pod hlavičkou ČCCR. Vlastní stánekměly již tradičně Karlovy Vary. Ing. Štěpánka Sluková ze společnosti BohemiaLázně, a.s., hodnotí veletrh takto:
Po zkušenostech z minulých let jsme sem nepřijeli s žádnými očekáváními,chtěli jsme se hlavně setkat s lidmi z branže. Já osobně jsem zde podruhéa musím konstatovat, že oproti loňskému roku je veletrh slabší jak co donávštěvnosti, tak i pokud jde o celkový zájem o produkty. Zde spatřujihlavní důvod v přechodu na euro, po kterém došlo v Německu k nepřehlédnutelnémuzdražení, následkem čehož se cestování posunuje v hodnotovém žebříčku německýchklientů níže. Na druhou stranu ale musím říct, že kapacity, které němečtípartneři nakoupili ještě v loňském roce, zatím vytěžují. Pokud nedojdek nějakému skutečně dramatickému vývoji na Blízkém východě, měl by býthotel v létě vytížen také díky skupinám z Izraele. Individuální hosté ztéto země přijíždějí samozřejmě i během roku, kdy mohou využít mimosezonníchslev a dalších zvýhodnění.
Váš stánek je přímo naproti maďarské expozici, která je z velké částizaměřena také na lázeňství. Nemáte z této konkurence strach?
Na německém trhu se, myslím, tolik obávat nemusíme. Silnější postavenímají maďarské a moravské lázně spíše na rakouském trhu, který je jim geografickybližší.
Z Berlína Petr M. Ulrych
/pokračování příště/