Na svých občasných toulkách po světě nikdy neopomenu navštívit naše „kolegy“ v informačních centrech. Tentokrát to byly dosti nezvyklé návštěvy. Japonská informační centra jsou velmi dobře připravena pro turisty – ale jen své, japonské.
V Japonsku se jen těžko orientujete, neboť většina nápisů je pouze v japonštině. Domluvit se anglicky je také dost obtížné, a tak se nám informační centra jevila jako naše záchrana. Ale zjistili jsme, že ani tam to nebylo jednoduché. Většinou bylo třeba hovořit pomalu a používat jednoduché výrazy. Nakonec, po větším úsilí, jsme dostali i některé materiály v angličtině.
Po naší zkušenosti je nejlepší sehnat mapy a plánky měst hned na tokijském letišti – ale musíte si o ně požádat, většinou je mají schované. V informačním centru v tokijské radnici byl sice zdarma internet a krásná výstavka japonského folkloru, ale s materiály v angličtině to bylo horší. Krásné „íčko“ bylo v Naganu, zřejmě nově vybudované pro olympijské hry. Pod horou Fudži byl velký informační areál, kde promítali film v angličtině o tomto významném symbolu Japonska. Ostatní písemné materiály byly v japonštině.
Jinak známá japonská úslužnost a čistota nechyběla nikde. Ovšem téměř nikde nešla použít kreditní karta, pokud nebyla vydaná v Japonsku (a to ani ve free shopu na letišti).
Závěrem musím říci, že se zdá, že Japonci opravdu neprahnou po invazi „západních“ turistů, a já upřímně dodávám, že se jim ani moc nedivím.
Navigace, letenka v mobilu, překladač i ověřovací notifikace z banky: internet v zahraničí dnes rozhoduje o pohodě celé cesty. Výběr připojení přitom není věda, záleží jen na tom, kam jedete, na jak dlouho a kolik dat spotřebujete. V EU většinou stačí běžný...
