Říkáte si, co má pískovna společného s tématem hotelového vybavení? Možná víc, než si umíte představit. Jak ukazuje aktuální příklad z nizozemského města Oss, může být pískovna dokonce hlavním hotelovým dodavatelem.
Po vzoru skandinávských ledových hotelů totiž nedávno v Nizozemsku postavili hotel z písku. Středověký hrad s věžičkami a padacím mostem v sobě sice ukrývá jeden jediný pokoj, přesto vzbudil mezi turisty rozruch. Podobně jako v případě ledových hotelů i tady jde o pomíjivé dílo, což ale na druhou stranu zvyšuje jeho exkluzivitu. Zájemců ochotných utratit v přepočtu 4 000 korun za noc v písečném hotelu je podle agenturního zpravodajství nemálo.
V této souvislosti mě napadá řada otázek spojených s hotelovým a restauračním vybavením. Nepřeceňujeme občas jeho význam a neměli bychom se spíše soustředit na originalitu konceptu a jiné faktory ovlivňující celkový zážitek klienta? Nebo není naopak tato problematika tak trochu popelkou a netáhne sice kvalitní, leč poněkud uniformní vybavení řadu hotelů k zemi? Jak to vnímáte vy? Budu rád za váš názor!
Když tak ale sleduji problémy, které hoteliéry a restauratéry aktuálně tíží, říkám si občas, zda má vůbec smysl se problematikou technologií a dalšího vybavení zabývat. Mají-li pravdu ti, kdo tvrdí, že kvůli elektronické evidenci tržeb a chystanému plošnému zákazu kouření v restauracích skončí velká část tuzemských pohostinství, mohou se opravdu starosti týkající se případné zastaralosti vybavení zdát poněkud malicherné. A to nechávám stranou problematiku poplatků kolektivním správcům autorských práv, vízovou problematiku v některých zemích, místní poplatky, boj s on-line distributory a další a další potíže, které trápí nemalou části hoteliérů a restauratérů. Jako optimista si ale myslím, že většina problémů se dá nějak překonat a že věnovat pozornost hotelovému a restauračnímu vybavení se vyplatí. Stejně jako se vyplatí vážit si osvědčených dodavatelů, i kdyby obchodovali třeba s „obyčejným“ pískem…