Hotelnictví v České republice v roce 2017

V průběhu prvních třech čtvrtletí roku 2017 se v českých hotelech, penzio­nech a dalších ubytovacích zařízeních České republiky ubytovalo podle statistik Českého statistického úřadu téměř 15,9 milionu turistů, což představuje téměř 10% meziroční nárůst. Ten se mj. výrazně projevil také v nárůstu průměrné obsazenosti pokojů, průměrných cen a výnosů za disponibilní pokoj. Částečně tento nárůst sehrál svou roli také ve výraznějším navýšení průměrné měsíční mzdy v oboru.

Z uvedeného celkového počtu turistů přespávajících v prvních třech čtvrtletích roku v českých hromadných ubytovacích zařízeních přijela téměř polovina (49 %) ze zahraničí, přičemž největší zastoupení tvoří turisté z Německa (19 %), Slovenska (7 %), Polska (6 %), USA (6 %), Ruska, Číny a dalších. Největší meziroční nárůst je patrný především u turistů z Číny (44 %), Ruska (41 % – zde je to ovlivněno především výrazným propadem v letech 2015 a 2016) a Jižní Koreje (31 %). Průměrný počet přenocování si v prvních třech čtvrtletích roku držel hodnoty z roku 2016, a to u zahraničních turistů 2,6 noci, u domácích pak 2,8 noci.

Na přelomu let 2016 a 2017 bylo v České republice evidováno 6 022 hotelů a podobných ubytovacích zařízení, což je o 30 zařízení (0,5 %) více než v roce předchozím. Z tohoto počtu je nejvíce penzionů (57 %), nejméně (naprosto přirozeně) pětihvězdičkových hotelů (1 %). Čtyřhvězdičkové hotely se na uvedeném počtu podílejí zhruba 10 procenty.

Je zřejmé, že uvedený 10% meziroční nárůst turistů s sebou nese i zvýšení výkonnosti ubytovacích zařízení. Z dat, která má k dispozici Asociace hotelů a restaurací ČR, vyplývá například pro pražské hotely v některých měsících až 16procentní nárůst obsazenosti pokojů (především mimo hlavní sezonu) oproti odpovídajícím měsícům v roce 2016 (v hlavní sezoně se pohybujeme opět kolem 90 %), ale také zhruba 7procentní průměrný nárůst ADR. To pro pražské hotely samozřejmě znamená výrazný meziroční nárůst hodnot RevPAR, který se v hlavní sezoně vyšplhal v průměru až na hranici 95 eur. Tak například ani Vídeň, ani Budapešť takové číslo v prvních deseti měsících roku ještě nevykázaly.

Přestože vývoj obsazenosti pokojů v hotelích je podobný pro všechna tři zmíněná města (Praha, Vídeň, Budapešť), snad jen s tím rozdílem, že Praha nevykazuje na rozdíl od zbylých dvou měst drobné letní prázdninové propady, vývoj hodnoty ADR se výrazně liší a poukazuje na to, jak odlišné přístupy v cenových strategiích hoteliéři zmíněných měst zastávají. Zarážející například je nejhlubší propad ADR pražských hotelů v měsících červenci a srpnu ve srovnání se dvěma výše zmíněnými městy, přestože obsazenost, jak již bylo uvedeno, nijak neklesala.

V průběhu roku 2017 čelili hoteliéři v České republice několika systémovým a tržním změnám, které částečně ovlivnily jejich procesy i samotnou ekonomickou stránku podnikání. Mezi tyto změny patří například zavedení elektronické evidence tržeb, zahájení platnosti zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (tzv. protikuřácký zákon), přeřazení stravovacích služeb do snížené sazby DPH, sílící vliv tzv. sdílené ekonomiky projevující se zvýšeným zájmem o ubytovávání v soukromí za ne vždy jednotných podmínek apod.

Graf Vývoj kapacit hotelů a podobných zařízení v letech 2012–2016

Zdroj: Český statistický úřad, zpracování COT

S těmito a dalšími změnami jsou, jak se ukazuje, čeští hoteliéři a restauratéři schopni se svým způsobem poprat a neohroženě setrvat v nastaveném trendu zvyšování kvality poskytovaných služeb. Výraznějším problémem a doslova hrozbou se však začal jevit nedostatek kvalifikovaných a ochotných pracovních sil na trhu práce. Nejen zmiňované nárůsty počtu hotelových zařízení a jejich výkonnosti, ale také důsledky demografického vývoje, které se aktuálně projevují mimo jiných také v počtech absolventů středních hotelových škol (a prognózy na následujících 5 let nejsou stále nijak optimistické) vedou k podstavům kvalifikovaných pracovníků hotelů a restaurací nejen v ČR. Dle zdrojů z Asociace hotelů a restaurací ČR „dosáhl počet volných pracovních míst na úřadech práce 188 000, přičemž uklízeči a pomocníci v hotelích jsou čtvrtou nejpoptávanější skupinou na úřadech práce (6 759 volných míst). Mezi trvale poptávané pozice, kde chybí zaměstnanci, patří také kuchaři (5 535 volných míst) a číšníci (3 057 volných míst).“ Tomu nijak nemohou prospět ani případné aktuální návrhy vládních nařízení upravující podmínky agenturního zaměstnávání cizinců.

Výše uvedené výkonnostní nárůsty, systémové změny typu EET a jistě také nedostatek kvalifikovaných pracovníků vedou k výraznějšímu meziročnímu nárůstu průměrné hrubé měsíční mzdy v oboru (sekci CZ NACE) Ubytování, stravování a pohostinství o téměř 14 % na 17 366 Kč platných pro první pololetí roku 2017. I přes tento nárůst je stále uvedená hodnota nejnižší ze všech oborů tříděných dle CZ NACE. Nejen z tohoto důvodu stále hoteliéři hledají i jiné než finanční motivy práce svých pracovníků, kterým se například věnoval i poslední ročník konference Hotelnictví, turismus a vzdělávání 2017, konané v říjnu na Vysoké škole hotelové v Praze.