Hospodářská komora a profesní svazy na pomoc cestovnímu ruchu

Možnost čerpání bezúročných úvěrů či rychlé řešení šestiměsíčního odkladu daňových plateb nebo odvodů pojistného za zaměstnance. To jsou jen některá opatření, jimiž by stát mohl podpořit firmy v cestovním ruchu, který je oborem nejvíce postiženým dopady epidemie nového koronaviru. S těmito a dalšími náměty jdou dnes zástupci Hospodářské komory ČR, Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, Asociace hotelů a restaurací ČR a Fóra cestovního ruchu ČR na jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou. Navrhnout chtějí také konkrétní pomoc pro živnostníky a malé podnikatele.

Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého je klíčové co nejrychleji najít společné řešení a alespoň částečně kompenzovat podnikatelům v cestovním ruchu ztráty způsobené globální epidemií koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19. Cestovní ruch je totiž podle Dlouhého vůbec nejpostiženějším hospodářským odvětvím. „Na současnou situaci kolem koronaviru bohužel doplácí všichni – podnikatelé, zaměstnanci i stát. V dané chvíli jsou nicméně preventivní opatření nezbytná a my jsme připraveni společně se státem co nejvíce zmírnit ekonomické dopady,“ uvedl prezident Hospodářské komory. Zásadní podle něj také bude zajistit opětovné nastartování ekonomiky, jakmile epidemie koronaviru opadne. To by měly zajistit alespoň částečné kompenzace firmám za mzdové náhrady zaměstnanců v karanténě.

Jak už jsme na iCOT.cz několikrát informovali, epidemie nového koronaviru způsobuje tuzemským podnikatelům v cestovním ruchu nemalé problémy. „Cestovní ruch se prakticky zastavil. Obsazenost hotelů se aktuálně pohybuje kolem 20 procent, rovněž provozovatelé kongresových prostor – zejména pak v Praze – zaznamenali asi osmdesátiprocentní storna,“ poznamenal k současné situaci prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek a dodal, že vzhledem k tomu, že na subjekty z cestovního ruchu jsou napojeni jejich dodavatelé, hrozí dominový efekt. Cestovnímu ruchu jako takovému podle něj hrozí ztráty až 35 miliard korun, při zohlednění multiplikačního efektu pak jde až o dvojnásobnou sumu. A Vladimír Dlouhý dodal, veřejné rozpočty by mohly na daních a odvodech přijít až o 14 miliard korun.

Významný by byl také dopad koronavirové epidemie na zaměstnanost v oboru, který přispívá 2,9 % k HDP a práci dává 240 tisícům lidí. „V tomto sektoru je v ohrožení až 40 tisíc pracovních míst. A v případě, že by krizová situace okolo koronaviru měla trvat delší dobu, celé odvětví se dostane do obrovských potíží a může ohrozit i další navazující obory, například v sektoru služeb,“ upozornil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, podle kterého je třeba, aby vláda přijala příslušná opatření co nejrychleji a aby byla co nejjednodušší. 

Podle Václava Stárka by hotelům a restauracím prospělo mj. snížení sazby DPH pro ubytovací služby ze současných 15 na 10 procent, byť třeba i jen dočasné. „Právě ubytovatelé na obavy turistů z cestování do České republiky významně doplácejí a nižší DPH je jednou z cest, jak jejich ztráty zmírnit,“ uvedl Stárek s tím, že si uvědomuje, že toto opatření, které by mohlo pomoci v dlouhodobém horizontu, nelze zavést okamžitě. 

Tiskové konference se zúčastnil také předseda Fóra cestovního ruchu ČR Viliam Sivek. Ten se mimo jiné vyjádřil k národnímu program Úvěr COVID, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a který v pondělí schválila vláda. Tento program má za cíl usnadnit přístup k provoznímu financování malým a středním podnikatelům, jejichž ekonomické aktivity jsou omezeny v důsledku výskytu koronavirové infekce a souvisejících preventivních opatření. Jedná se o bezúročné půjčky ve výši od 500 tisíc do 15 milionů korun. Živnostníci a drobní podnikatelé, kteří cestovnímu ruchu u nás dominují, podle Siveka na půjčku ve spodní hranici nedosáhnou. A horní hranici prý bude třeba několikanásobně zvýšit, má-li být zajištěna zaměstnanost v oboru.  

Představitelé všech citovaných institucí se shodli, že vítají dosavadní přístup státu, který s podnikateli aktivně a otevřeně řeší dopady epidemie koronaviru na podnikatele. Uvedli rovněž, že si uvědomují, že část nákladů na boj s koronavirem musí nevyhnutelně nést i sami podnikatelé. Nikoli však pouze oni. Toto prohlášení bylo reakcí na to, že krom ošetřovného všechny nástroje na pomoc zaměstnancům financují zaměstnavatelé. „My věříme, že si stát uvědomuje, že není možné nechat vše jenom na podnikatelích a firmách. Víme, že je třeba obtížně hledat rovnováhu mezi třemi požadavky – pomoci lidem, kteří jsou sociálně poškození, nepřipustit hluboký propad hospodářského růstu a bankrotů firem a má-li dojít k prohloubení zadluženosti státu, pak ať je to jen v bezpodmínečně nutné míře,“ dodal Dlouhý.  

Na včerejší tiskové konferenci rovněž zaznělo, že vláda by se měla zaměřit na dopady koronaviru a preventivních opatření na živnostníky, pro které může být aktuální situace existenčním problémem. „Chceme proto vládě mimo jiné navrhnout odklad termínu pro podání daňového přiznání a s tím související daňové povinnosti,“ uvedl Vladimír Dlouhý a jako možný termín zmínil konec června. V úvahu připadá také třeba výjimka z povinnosti zálohového placení daní za celé zdaňovací období. Podobně by tomu mohlo být u i u záloh na pojistné. „Vstřícným gestem pro živnostníky by byla také státní kompenzace části úroků z prodlení či smluvních pokut při opožděných platbách splátek úvěrů nebo účtů za energie,“ uzavřel Dlouhý.

Foto: -pmu-