Hospitality & Tourism Summit v novém

Po loňském ročníku, který s fenomenálním úspěchem proběhl v Brně, se konference Hospitality & Tourism Summit vrátila do kongresového zázemí TOP Hotelu Praha. Pořadatelé z Blue Events se rozhodli termín přesunout z podzimu na jaro – letošní ročník se odehrál v úterý 13. května. Program byl tradičně nabitý. Na přání účastníků předchozích ročníků byla výrazně posílena témata přinášející konfrontaci konkrétních zkušeností z podnikání v hospitality sektoru a praktické sekce zaměřené na trénink. Nechyběla ani tradiční jednání v sekcích, soutěž Pražská vodka Cup či společenský večer spojený s předáváním Ceny Jaroslava Vašaty za úspěšný gastronomický koncept. V tomto vydání přinášíme zprávu z plenárního jednání, o dění v sekcích se dočtete za měsíc.

Stav a trendy hospitality sektoru

Úvodní jednání v plénu moderoval ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška. Před zahájením vlastního jednání pozdravil účastníky Zdeněk Juračka, nový prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky. Přítomným mj. prezentoval aktuální úkoly, které před SOCR stojí – předně půjde o pokračování v úspěšném a usilovném parlamentním lobbingu (je to mj. zásluha svazu, že se podařilo zákon řešící autorské poplatky novelizovat v oboustranně přijatelném kompromisním znění), druhou důležitou oblastí pak budou aktivity na poli public relations. Kvalitní PR totiž podle Zdeňka Juračky nejen hospitality sektoru, ale vůbec celému českému cestovnímu ruchu znatelně chybí.

S prvním řádným referátem vystoupila na konferenci Jade Sebek, vedoucí oddělení Kongresové a incentivní turistiky agentury CzechTourism. Ta konstatovala, že počet kongresových akcí neustále roste, loni se v ubytovacích zařízeních v ČR uskutečnilo 3507 kongresů, což je o 8,6 % více než v roce 2006. Počet účastníků se zvýšil o 7 % na 701 166. Sebek připomněla definici MICE a některých dalších pojmů, stejně jako vysvětlila rozdíl mezi otevřenými a uzavřenými MICE akcemi. Za základ v propagaci destinace považuje Sebek kvalitní prezentační materiály v tištěné i elektronické podobě a přehledné a informačně dostačující webové stránky v češtině a angličtině, s provázaností na stránky města, kraje, nebo jiné odborné weby v oblasti MICE. Z dalších možností propagace zmínila sdružení s hlavními subjekty, členství v odborných asociacích a zaregistrování destinace ve speciálních webových vyhledávačích. Účastníci se dozvěděli o zásadách tvorby správné marketingové strategie, seznámili se s jednotlivými cílovými skupinami, nástroji a pomocníky pro efektivní propagaci a vyslechli i pár vět o spolupráci s městskými a státními organizacemi. Samostatnou část příspěvku pak Sebek věnovala tomu, jak může subjektům podnikajícím v kongresové a incentivní turistice pomoci agentura CzechTourism. Jde o účast na odborných veletrzích a workshopech, pořádání fam a press tripů, inzerci a výrobu materiálů, účast na kampaních kandidatur a služby zahraničních zastoupení agentury. Z novinek Sebek vypíchla MICE Newsletter, který informuje o všem, co v této oblasti CzechTourism podniká, incentivní brožuru, která slouží jako průvodce pro organizátory menších skupin nebo zájemce o incentivní programy v České republice, MICE Handbook či tzv. Bid Book, tedy dokument určený k propagaci kongresového potenciálu ČR v zahraničí, který si každý uživatel může přizpůsobit svým konkrétním potřebám.

O perspektivách turismu a hospitality sektoru poté hovořil Stephan Sigrist, zakladatel a šéf Think Tank of Bank Sarasin & Collegium Helveticum. Zmínil obecné trendy a důsledky vyplývající z nich pro oblast hotelnictví a gastronomie. Zdůraznil přitom holistický přístup, tedy nutnost zabývat se vývojem i v odvětvích zdánlivě nesouvisejících s tímto oborem. Řeč byla například o demografickém vývoji – do roku 2060 se počet obyvatel Země zvýší na 9 miliard, nejvíce poroste v zemích méně rozvinutých. To s sebou přinese rostoucí poptávku po potravinách, na druhé straně ale také vzroste trh cestovního ruchu. Pokračovat bude trend stárnutí populace, především v západním světě a v Asii. Odrazí se to ve změně životního stylu, potřeb při cestování, nákupech, stravování… Na druhou stranu je jasné, že příští senioři (zdravější, movitější, aktivnější) budou vyhledávat jiné formy cestovního ruchu než senioři dnešní. Nepřehlédnutelným fenoménem je a bude globalizace se všemi pozitivními i negativními aspekty, která je dnes patrná například v oblasti gastronomie. Na druhé straně bude nejspíš růst skupina lidí nespokojených s globální produkcí, kteří budou vyhledávat lokální produkty. Další trendy vyplývají z měnících se sociálních hodnot – ženy stále častěji rezignují na klasickou roli matky a věnují se více kariéře, což je mimo jiné živnou půdou pro obchod s mraženými potravinami apod. Rychlá moderní doba, která tak přeje fast foodům, je příčinou řady zdravotních problémů. Proto také roste poptávka po adekvátních službách, potravinových doplňcích atp. Rostoucí konkurence v hotelnictví a gastronomii vede k výrazné diferenciaci produktů a služeb, což Sigrist dokumentoval několika příklady ze zahraničí i tuzemska. V oblasti gastronomie je znatelný posun k zážitkům, trendem je tedy kupříkladu tzv. molekulární gastronomie apod. Lakonicky to okomentovala překladatelka, která si zapomněla po skončení svého výkonu vypnout mikrofon: „No, lidi už nevědí, co roupama…“

Následující řečník, Thomas Rudelt, Offer Management Director společnosti Makro Cash & Carry, na vystoupení Stephana Sigrista logicky navázal. Seznámil totiž účastníky s tím, jak na zmíněné trendy reaguje tento samoobslužný velkoobchod. Na vlastní oči (a chuťové pohárky) se o tom mohli přesvědčit i během přestávek v předsálí, kde Makro prezentovalo některé produkty z již zmíněné molekulární gastronomie (např. sadu na přípravu „kaviáru“ z bylin, kávy apod.), pomocí kterých se mohou podniky odlišovat od konkurence. Jak Rudelt konstatoval, očekávání na straně konečných zákazníků jsou čím dál vyšší, důraz je proto kladen na kvalitu. Úkolem Makra je proto nabízet spolehlivá řešení – a to nejen pro střední a vyšší segment gastronomie, ale pro všechny. V Praze je podle něj v této sféře situace dobrá, velká práce naopak čeká obchodníky v regionech. Zástupci Makra musí klientům vysvětlovat, že z nákupu v těchto prodejnách mají prospěch – proto jim například radí, jak nakoupené produkty využít apod. Rudeltovo vystoupení bylo zaměřeno na oblast inovací. Ty vždy vycházejí z trhu horeca, šíří se přitom od nejvyšších segmentů směrem dolů. Úkolem Makra je tyto inovace dále rozšířit. Jako příklad zmínil Rudelt kávu Rioba, na které společnost Metro postavila v Itálii samostatný kavárenský koncept.

Poslední příspěvek v první části plenárního jednání přednesl Viliam Sivek, předseda představenstva EuroAgentur Hotels & Travel. Na úvod upozornil, že jeho vystoupení se mnohým nemusí líbit – nelíbilo se prý ani jemu samotnému, když si jej po sepsání přečetl. Je pravda, že pozitivního toho v tomto příspěvku mnoho nezaznělo. Jako první si vzal Sivek na paškál cenová jednání s klienty – kritice podrobil některé pražské hoteliéry, kteří ustupují tlaku klientů a své kapacity prodávají za nereálné ceny. Onen tlak ze strany klientů ilustroval příkladem požadavků německé cestovní kanceláře ITS, která v minulosti hojně vozila klienty do Krkonoš a na Šumavu – oproti dříve obvyklé praxi, kdy cestovní kancelář dostávala ubytování pro každou 21. osobu zdarma, požadují dnes její zástupci ubytování zdarma i pro děti do 17 let. Ba co víc – zdarma by podle jejich názoru měli být ubytováni (v samostatném pokoji) také prarodiče doprovázející na dovolenou rodinu s dětmi. Jako příklad toho, kam až jsou někteří hoteloví manažeři schopni zajít, jen aby zajistili vytíženost hotelu, uvedl Sivek únorovou nabídku Parkhotelu Praha cestovním kancelářím. Jednolůžkové pokoje nabízel tento čtyřhvězdičkový hotel za 25 EUR/noc, dvoulůžkové pak za 29 eur. V této ceně byla snídaně, DPH, použití vysokorychlostního internetu a parkování, pro každou patnáctou osobu pak hotel nabízel ubytování zdarma

„Jsme tak chytří hoteliéři, že z některých hotelů pošleme cestovkám denní seznam volných pokojů až dva měsíce dopředu. Tímto se vydáváme napospas cenovým jednáním a tím ohrožujeme sebe i ostatní. Kde je etika hoteliéra 21. století?“ horlil od řečnického pultu Sivek. Situaci podle něj ani příliš nepomáhají úřady. Jako příklad uvedl situaci v incomingu z Ruska, kde naše ministerstvo zahraničních věcí zavedlo systém akreditací pro cestovní kanceláře, které chtějí přivážet turisty do České republiky. Systém podle Sivka ve finále vede k cenovému tlaku na české dodavatele služeb. Ti jsou situací donuceni zakládat si pobočky v Ruské federaci. Dalším příkladem, jak jdou úřady proti zájmům podnikatelů, může podle Sivka být situace v Hradci Králové, kde jeho hotel U Královny Elišky přišel rozhodnutím magistrátu o vytvoření placených parkovacích zón o vlastní parkoviště. A tím také o asi 60 % tržeb z ubytování. V závěru se pak Sivek zamyslel nad kvalitou českého hotelového a restauračního personálu. Ani toto zamyšlení nebylo právě veselé…

Text a foto: Petr Manuel Ulrych

Best practices

Ve druhé části pléna, kterou řídil Pavel Hlinka, prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky, zazněly příspěvky šesti účinkujících. Jako první se představili manželé Martina a Hynek Brýdlovi, majitelé lanškrounského čtyřhvězdičkového penzionu Martina. Snažili se přítomným objasnit projekt realizace luxusního penzionu na malém městě. Penzion Martina se nachází v nově rekonstruovaném domě přímo v historickém centru města Lanškrouna. Přímo naproti budově je renesanční radnice, nedaleko jsou také lanškrounský zámek a muzeum. O tom, že i v ne zcela známé a vyhledávané turistické lokalitě se dá provozovat úspěšný podnik, svědčí fakt, že penzion manželů Brýdlových získal ocenění „Penzion roku 2007“. Titul získal „jako výraz ocenění výsledků v kvalitě, službách, způsobu řízení a provozování podniku“.

Martina a Hynek Brýdlovi

Druhým panelistou byl Petr Šalda, generální manažer Grand Hotelu Zvon v Českých Budějovicích a předseda krajské sekce AHR ČR. Jeho přednáška se týkala vzájemné provázanosti a závislosti jednotlivých subjektů cestovního ruchu v regionu. Upozorňoval především na rozdílné povahy sektorů cestovního ruchu, na jejich odlišnou motivaci při řešení rozvoje turismu v kraji. Podle Šaldy není podnikatel z podstaty věci často schopen vidět a chápat „obecné blaho“, dobře ale vnímá ziskové příležitosti. Veřejný sektor je naopak schopen díky ziskové nezainteresovanosti nadhledu, ze stejného důvodu v něm ovšem často chybí efektivnost v rozhodování i práci. Šalda v tomto směru akcentoval potřebu třetího nezávislého a co nejobjektivnějšího jednotícího prvku (kterému bude důvěřovat jak veřejný, tak soukromý sektor) s komplexní marketingovou strategií postavenou na kvalitních datech.

Pražská Vodka Cup 2008 Společenskému večeru konference předcházela tradiční soutěž pořádaná Českou barmanskou asociací a společností PRAŽSKÁ VODKA & DESTILÁTY. Soutěže v míchání koktejlů klasickým i flairovým způsobem se zúčastnilo 21 profesionálních barmanů. Náhoda tomu chtěla, že barmanské klání proběhlo právě na Mezinárodní den koktejlů.   Soutěž byla rozdělena na dvě části dle způsobu přípravy drinku. Tentokráte se připravoval long drink za povinného použití Pražské vodky. Nejprve svoji dovednost a um předvedli barmani, kteří nápoj připravovali klasickým způsobem práce. Jejich povinností bylo před zraky hostů a technických komisařů připravit pět porcí koktejlů, u kterých komisaři hodnotili dodržení receptury, pečlivost a čistotu práce soutěžících, stejně jako chuť, jakost, vzhled a celkový dojem nápoje. Ve druhé části soutěže předvedli své dovednosti barmani v rámci atraktivního flairového způsobu přípravy. V této části komisaři hodnotili nejen chuť výsledných koktejlů, ale také kvalitu show jednotlivých barmanů. Vítězem klasické soutěže se svým drinkem PragoPago stal Petr Bartoníček, člen Východočeské sekce CBA. Jedničkou flairové soutěže pak byl Ondřej Slapnička, člen Pražské sekce.

Vystoupení s názvem „Řízení rozvoje hotelového řetězce“ zaznělo z úst Jana Kratiny, generálního manažera CPI Hotels. Ten zdůraznil především důležitost kvalitních lidských zdrojů při budování efektivní hotelové sítě. Společnost CPI Hotels nyní řídí 20 manažerů a zaměstnává 750 lidí. Ještě před dvěma lety to bylo „jen“ 250 zaměstnanců. Kratina dále uvedl, že vizí firmy je zvýšit počet pracovníků na 1000 a expandovat nejen do dalších českých a moravských regionů, ale také na Slovensko. Poukázal taktéž na synergii centralizace (stejná forma řízení hotelů) a decentralizace (použití regionálních marketingových odlišností).

Využití období karnevalu pro tvorbu masopustních akcí a karnevalových menu. Tento zajímavý příspěvek si pro posluchače v sále připravila Zlatuše J. Müller, ředitelka festivalu BohemianCarnevale. Působivou součástí prezentace byla slide show fotografií z nejrůznějších karnevalových akcí. Müller ve stručnosti popsala historii masopustních průvodů a zdůraznila jejich kulturní tradici. Připomněla, že nabídka karnevalových balíčků (pobytu a karnevalových menu v restauracích) se do budoucna může stát stejně atraktivní jako nabídka vánoční či silvestrovská.

Předposledním řečníkem byl Radovan Sochor, zástupce gastronomického konceptu oceněného v roce 2008 Cenou Jaroslava Vašaty. Auditoriu odprezentoval originální franchisingový projekt Švejk restaurant. Jedná se o řetězec 46 specifických restaurací s jedinečnou atmosférou starého Rakouska-Uherska (precizně zpracovaný nábytek, dřevěné obložení stěn, osvětlení, stylové výčepní stolice, dobové vitráže apod.). K unikátnosti projektu patří i Ladovy „švejkovské“ obrázky, postavičky, gastronomické a hospodské motivy. Za podstatnou a určující uvedl Sochor skutečnost, že jeho firma vlastní celosvětová výhradní práva k užití těchto zobrazení ve svých podnicích.

Závěrečným vystoupením zaujal všechny přítomné Josef Svoboda, executive chef z TOP Hotelu Praha. Jeho řeč na téma hotelová snídaně byla poutavá nejen pro posluchače z hotelové branže. Svoboda podtrhnul fakt, že hoteloví hosté očekávají vždy od snídaně v lepším ubytovacím zařízení více než od běžné snídaně doma. Vyčlení si na ni zpravidla více času a uvažují o ní jako o prvním bodu svého programu. Snídaně je také často jejich jediná zkušenost s hotelovou kuchyní a její úroveň poté významně ovlivňuje vnímání kvality služeb celého hotelu. Z toho podle Svobody vyplývá nebát se být inovativní, začlenit do snídaně například více teplých jídel a větší množství mezinárodních pokrmů. Každý národ i každý člověk mají totiž jinou představu ranního zasycení.

Text a foto: Jan Pomykal