Více výsledků...
Ing. Dagmar Jakubíková, Ph.D.
Západočeská univerzita v Plzni
Fakulta ekonomická
Nacestě ke globalizaci
Zalistujeme-li v ekonomických i naučných slovnících vydaných v obdobíšedesátých a sedmdesátých let 20. století, slovo globalizace v nich nenajdeme.
Pojem „globalizace“ poprvé použil americký ekonom Theodore Levitt vroce 1985 k popisu vývoje světového hospodářství v období sedmdesátýchlet 20. století.
Dnes se s tímto pojmem, který charakterizuje vývoj naší doby a i očekávanoubudoucnost, setkáváme denně.
Mnozí autoři spojují proces, který je označován za „globalizaci“, spočátkem směny. Podle nich již antická civilizace v dobách svého největšíhorozkvětu byla do značné míry globální tržní společností, která zahrnovalatéměř celý tehdy známý svět.
V 15. – 17. století v souvislosti s objevitelskými cestami – v období,kdy byl založen globální koloniální systém, lze hovořit o první globalizacievropské společnosti (Kužvart 2000).
Průmyslová revoluce ve druhé polovině 18. století, v jejímž průběhuvzniká moderní infrastruktura (průplavy, silnice, železnice, paroplavba,telegraf), má za důsledek vytvoření globálního trhu zboží.
Objevením Ameriky byla zahájena etapa vzniku světového trhu. Světovýtrh vyvolal rozvoj průmyslu, obchodu, dopravy i tvorbu a vývoz kapitálu.
Za skutečnou „zlatou dobu globalizace“ je považována druhá polovinadevatenáctého století (Veber 2000).
Ve dvacátém století se začal ve velkém vyvážet kapitál, a to v zájmupřesunu průmyslu do zemí s nižšími výrobními náklady, lacinější pracovnísilou, nižšími daněmi atd.
Revoluce v elektronice, ve sdělovací technice a informatice ještě umocnilarozvoj světového hospodářského systému, vznik a růst nadnárodních společností.
Vyjdeme-li z tohoto stručného průřezu dějinami, musíme nutně souhlasits myšlenkami Petera Kellera, že lidské společnosti spějí do vytvoření globálníspolečnosti.
Globalizace – její pozitivní a negativní stránky
Podle OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) je globalizaceprocesem zvyšujícím závislost trhů a národních ekonomik, vyvolaným vysokoudynamikou obchodu se zbožím, kapitálem, službami a transferem technologiía know-how.
Globalizace je směr ve vývoji kapitalismu, který je poznamenán nebývaloukoncentrací moci na straně nadnárodních společností, která přesahuje mocvětšiny národních vlád. „Globalizace je do důsledků provedená zásada tržníhozákona“ (Hospodářské noviny 1997).
Globalizace je nezvratitelný proces, který prostupuje všechny sféryživota naší společnosti. Vývoj technologií vytvořil novou komerční realitu– vznik globálních trhů.
Ve světě dnes existuje asi 40 tisíc nadnárodních společností. Světuzačínají dominovat standardizované produkty a značky, např. Coca-Cola,Pepsi-Cola, McDonald, Kentucky Fried Chicken, Dunkin Donuts, Shell, Avis,Holiday Inn, Hilton a další z nejrůznějších odvětví.
Nadnárodní firmy vytlačují nejen malé a střední podniky, ale i klasickétypy mezinárodních firem, jejichž snahou je respektovat lokální zvláštnostia preference (Lesáková 2001).
„Globalizace neprobíhá v jedné rovině, ale spíše ve dvou až ve třechrovinách (Kapuscinsky 2001, s. 8):
Globalizace má své pozitivní a negativní stránky.
Globalizace a cestovní ruch
Globalizace zasáhla jedno z nejdůležitějších odvětví světové ekonomiky,jehož příjmy v roce 2000 činily 476 miliard amerických dolarů, ve kterémje zaměstnáno více než 10 % aktivního obyvatelstva světa a které bylo postaletí doménou malých a středních podniků. Tímto odvětvím je cestovníruch. Cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu,ubytovací a stravovací služby, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovskéslužby, informační systémy a další služby s cestovním ruchem spojené.
Globalizace mění podstatu nejen mezinárodního, ale i domácího cestovníhoruchu. Změny se týkají jak strany nabídky, tak strany poptávky. Stále vícezemí a regionů se snaží čelit narůstajícím problémům spjatým s vývojemprostředí, zejména nepříznivým demografickým vývojem, růstem nezaměstnanostia s nimi spojenými ekonomickými potížemi.
V rozvoji cestovního ruchu na svém území vidí nejen obce, ale i celéregiony určité řešení svých problémů. Problémem všech těchto potenciálníchturistických destinací je, že i jejich „naděje“ má globální rozměr.
Pokračující proces globalizace propojuje cestovní ruch stále silnějise všemi oblastmi politiky, hospodářství a společnosti. Vznikají nové destinaceces-tovního ruchu. Tradiční destinace tak čelí stále silnější konkurenci.Výhodu mají ty destinace, které jsou v něčem jedinečné, jejich konkurenceschopnostje vyšší.
Turistické destinace se vlivem globalizačních tendencí mění. Mění sejejich „tvář“, architektura, nabídka produktů i životní styl a kulturamístních obyvatel. Život v destinacích je poznamenán sílícím prolínánímmístních a nadnárodních vlivů, jehož výsledkem je proces akulturace.
Silný tlak na racionalizaci a standardizaci ve všech odvětvích způsobuje,že některé destinace cestovního ruchu se svou infrastrukturou začínajípodobat „jako vejce vejci“. Stejně velká a velkolepě budovaná sídla peněžnícha pojišťovacích ústavů, budovy nadnárodních firem, ale i hotely, motely,restaurace, rychlá občerstvení, informační centra, obchody, čerpací stanice,půjčovny a jiné provozovny zapojené do řetězců v zájmu zachování CorporateIdentity způsobují, že zejména města jsou uniformní. Jen podle názvů, řečimístních obyvatel a jiných drobných symbolů turista pozná, zda-li se nacházív britském Birminghamu, holandském Rotterdamu, americkém Milwaukee, případněv kanadském Vancouvru atd.
Racionalizace a standardizace
Nabídka i poptávka globálně, ve všech odvětvích hospodářství, spějík racionalizaci. Nejinak je tomu v oblasti cestovního ruchu. Dochází zdek určitému rozporu, kdy rekreace je často chápána jako snaha uniknout nástrahámkaždodenního života i jeho racionalizaci. Neracionalizovaný svět rekreaceby měl být únikovou cestou z racionalizovaného světa, ve kterém žijeme.Během let byly i tyto únikové cesty racionalizovány a rekreace se stalajen další doménou racionalizace.
Dynamika globalizace zvýhodňuje jednotlivé účastníky cestovního ruchutím, že mají možnost volby, jakým způsobem a ve které zemi stráví svoudovolenou. Rozvoj dopravy, jehož výsledkem je zkracování času dopravy avznik nových služeb, zkvalitňování a standardizace služeb, ale zejménastrmý růst informačních médií, činí cestování stále atraktivnějším.
Globalizace je založena na racionalizaci, která má čtyři základní komponenty,a to: efektivitu, předpověditelnost, kvantifikaci a kontrolu. Tyto komponentyrespektují jak nabízející – producenti služeb cestovního ruchu, tak i poptávající– účastníci cestovního ruchu.
Účastníci cestovního ruchu dnes mají sklon vybírat si dovolené kratší,ale častější. Roste počet těch, kteří si za cíl své dovolené volí rychlepřístupné cíle, případně cíle v témže časovém pásmu. Lidem jde spíše očas než o peníze.
Lidé navštěvující určité destinace používají dopravní prostředky, pobývajív hotelech, jí v restauracích, využívají různých služeb, které jsou stejnéjako ty, na něž jsou zvyklí doma. Volí pobyt v předem určených zařízeních,aniž by podstoupili riziko nepředvídatelnosti spojené se životem obyvatelv destinacích cestovního ruchu. Mezinárodně rozeznávané standardy jsoustále používanější a známější. Turisté jsou stále více zbavováni svéhostrachu z pobytu v cizím, jim neznámém prostředí.
Je to právě riziko nepředvídatelnosti, které velmi významně snižujínadnárodní společnosti a nejrůznější řetězce, včetně řetězců franšízingových.Důraz je kladen na značku (firmy, produktů) a Corporate Identity.
o Trh hotelnictví
Mezinárodní řetězce dnes zaujímají výsadní postavení na trhu hotelnictví.Dosáhly významného stupně racionalizace produkce vlivem využití nové technikya technologií, včetně počítačové technologie a zdokonalováním rezervačníchsystémů. Disponují velkým marketingovým a organizačním potenciálem. Některévykazují vysokou dynamiku růstu, expandují na nové trhy, zvyšují počtyhotelů a kapacitu lůžek. Hotelové řetězce podrobně určují standardy vybavenía zařízení podle zařazení hotelů do příslušné třídy, určují pracovní postupyatd. Uplatňují strategii od hosta – k hotelovým službám a jejich kvalitě.Jako reakce na vývoj poptávky vznikají pokoje pro manažery, pokoje speciálněurčené ženám manažerkám, pokoje pro kuřáky, pokoje s možností vlastní přípravyjídel, rozvíjí se prázdninové hoteliérství (welness, fitness a jiné), meetingindustry a další činnosti.
K největším hotelovým společnostem na světě se řadí Cendant Corp.,Bass Hotels and Resort, Marriott International, Choise Hotels International,Best Western International aj.
Investiční fondy hledají nové investiční možnosti zejména na evropskémtrhu. Za nimi stojí velcí investoři, banky, pojišťovny a penzijní fondy.
Samostatné hotely disponují často lepším know–how, jsou flexibilnější,dokážou se rychleji přizpůsobit změněným tržním podmínkám. Jejich slaboustránkou je, že lidé nemohou v předstihu při plánování své dovolené odhadnout,jaký standard ubytování a služeb jim mohou tyto hotely poskytnout. Tímse snižuje jejich konkurenční síla.
Vlády jednotlivých států, případně národní federace, asociace aj.,se snaží tyto malé a střední hotely chránit tím, že stanovují jednotnéstandardy vybavení a rozsahu služeb – klasifikaci.
K tomu, aby úspěšně čelily silné konkurenci, budou nuceny dříve čipozději spolu vzájemně kooperovat, případně se napojit na marketingovéorganizace nebo začlenit do franšízingových sítí.
o Trh stravovacích služeb
V oblasti stravovacích služeb roste celosvětově počet rychloobslužnýchrestaurací – McDonald, Quick Service Restaurants (KFC, Pizza Hut). Takétyto restaurace vyznačující se dobře vybudovanými logistickými toky nabízejíefektivnost, předvídatelnost, kalkulaci času a kontrolu. Jídlo a službyjsou snadno kvalifikovány a zkalkulovány. Kalkuluje se i čas. Stejný produktlze získat kdekoliv na světě. Hosta nikde nečeká žádné překvapení. Lidénabízející produkty, ale i hosté jsou stále kontrolováni. Využitím psychologickýchznalostí usměrňují podniky jak způsob konzumace, tak dobu konzumace. Rychloobslužnérestaurace vytlačují ze svých pozic tradiční jídla, spolupodílejí se nazměně gastronomických zvyklostí místních obyvatel.
Rozvoj nových technologií, produktů Convenience, průnik etnických kuchyní,ale i hygienické normy ovlivňují změnu výživy a stravovacích zvyklostív mnoha zemích světa.
Na trhu tzv. účelového stravování zaujímají silné postavení velké cateringovéfirmy. Sílu jejich průniku na nové trhy umocňují stále přísnější hygienickápravidla, jejichž dodržování vytlačuje z pozic malé a středně velké ekonomickyslabší podniky. Zejména nemocniční a závodní stravování se stává doménouněkolika cateringových firem (Sodexho, Eurest, Aramark). Tyto firmy propagujínový trend, tzv. „štíhlou kuchyni“, kdy host v prostředí výdejních a prodejníchsystémů musí být stále aktivnější.
o Trh dopravních služeb
Také dopravní sítě se globalizují. Nejvíce globalizovaná je leteckádoprava. Cestování autobusy patří po letecké dopravě k nejvíce využívanédopravě. Evropou křižují autobusy Eurolines, Amerikou Grey Hound. Jejichvzhled, rozměry, vybavení i poskytované služby se liší minimálně od autobusůjiných společností.
Se silniční dopravou souvisí sítě servisů, čerpacích stanic i autopůjčoven.Mezi nejznámější autopůjčovny patří AVIS a HERTZ. Jejich služby jsou standardizoványa nabídka se stále inovuje. Také zde, stejně tak jako u sítě servisů, čerpacíchstanic renomovaných značek, zákazník předem ví, jakou může očekávat službua jakou kvalitou se služba vyznačuje.
Závěrem
Stejně tak, jak velké je množství služeb, které jsou bezprostředně,nebo zprostředkovaně spojeny s cestovním ruchem, mohl by pokračovat i tentočlánek, věnovaný globalizaci a turismu.
Globalizace ovlivňuje nejen cestování, stravování, kterým byla v těchtoněkolika řádcích věnována pozornost, ale také kulturu, politiku, rodinua potenciálně i všechny další sektory společnosti.
V době, kdy se stala globalizace realitou, je nutné společně usilovato to, aby spěla ku prospěchu lidí i celých národů. Globalizaci nelze uniknout,a proto je nezbytné ji „zlidštit“, budovat globalizaci s mravním, politickýma ekonomickým charakterem.
Globalizace je hrozbou i nadějí.
Literatura:
Ajeto Lindava, Preciosa, Rautis i Lasvit: kam na Liberecku za sklem a šperky, ceny exkurzí a kdy se konají otevřené dny.
EuroVelo 13 po Česku: 800 km podél bývalé hranice. Šumava, jižní Morava, značení i tipy na etapy pro cykloturisty.
Výpustek 2026: 3 trasy, ceny, rezervace zážitkové trasy i historie krytu. Vše, co potřebujete vědět před návštěvou.
