Víte, kde se natáčely francouzské scény ve filmu Dědeček automobil? Ano, správně – v Poděbradech. Režisér filmu Alfréd Radok si město v roce 1956 vybral pro jeho zvláštní atmosféru, pro jeho „francouzský esprit“. Málokteré české sídlo tolik přitahuje filmaře jako právě toto malebné lázeňské město. Skoro by se řeklo, že je to přímo filmařské město.
Točil se zde například jeden z nejznámějších českých snímků Svatba jako řemen (1967), vznikal zde i film Kapitán Korkorán s Vlastou Burianem v hlavní roli (1934). Ať se nebavíme jen o „prehistorii“ české kinematografie, Poděbrady si „zahrály“ ve filmu Přátelé Bermudského trojúhelníku z roku 1987 (povídka Tramvají do Poděbrad), natáčely se zde i exteriéry filmu Milenci a vrazi (2004). A dokonce zde v roce 2001 točila i francouzská produkce.
Kromě toho jsou Poděbrady spojeny i s celou řadou filmařských osobností. Předně je to Miloš Forman, který zde po válce jako sirotek studoval na internátní škole. V ní se potkal s dalšími umělci, mj. režisérem Ivanem Passerem a dramatikem Václavem Havlem. Možná si režisér Radok vybral na film Dědeček automobil Formana jako asistenta právě proto, že Poděbrady znal. Kdo je však také dobře zná, je scénáristka a režisérka Alice Nellis, neboť v Poděbradech dlouho žila a dodnes tam má rodiče.
|
Město zajímavé nejen pro filmaře
Než někdo vymyslí a realizuje turistický produkt „Po stopách Miloše Formana“ (nebo Alice Nelis, získá-li někdy Oskara), mohou se návštěvníci vydat do krásného lázeňského města, vzdáleného půl hodiny jízdy od Prahy, za jinými zajímavostmi.
Cestu za pamětihodnostmi města je nejlepší začít v centru – přímo na náměstí krále Jiřího z Poděbrad. Jedná se o nejstarší část města, která sloužila i jako místo pro trhy, a proto náměstím odedávna procházela (a dodnes v podobě silnice vede) stará obchodní cesta. Dominantou náměstí je jezdecký pomník krále Jiřího od Bohuslava Schnircha. Jde o významné dílo české monumentální plastiky. Na náměstí také nalezneme Mariánský sloup, který byl vztyčen v roce 1765 na památku obětem moru z roku 1714. Z dalších zajímavých domů ve městě jmenujme například renesanční budovu staré radnice na náměstí (dnes Městská knihovna), rohový dům č. 17/I, kde pobýval svého času i Franz Kafka v rodině, z níž pocházela jeho matka Julie, rozená Löwyová; městské muzeum a vedle stojící špitál z doby Kunhuty ze Šternberka, první manželky krále Jiřího z Poděbrad, či Havířský kostelík stojící na místě, kde bylo r. 1496 popraveno deset nevinných vůdců vzbouřených kutnohorských havířů.
Kousek nad náměstím se nachází zámek, kde se podle některých historiků v r. 1420 narodil husitský král Jiří z Poděbrad. Dnes každého vítá vstupní brána ze 16. století s erbem císařské orlice a znaky českého a uherského království. V objektu zámku se nachází veřejnosti přístupný Památník krále Jiřího s mnoha historickými zajímavostmi, památkově upravená středověká kaple a lapidárium v hradním sklepení.
Dosti však historických památek, také příroda tvoří nedílnou součást atmosféry Poděbrad. Lázeňské centrum je skryto v zeleni parku, jenž se rozkládá od autobusového a železničního nádraží směrem k náměstí Jiřího. Jeho část přednedávnem prošla rozsáhlou a zdařilou rekonstrukcí. V parku najdeme – kromě Kolonády, objektu Letních lázní (skrývající v sobě nejstarší lázeňskou budovu z r. 1908) a dalších lázeňských domů i známé květinové hodiny a sochu vyjadřující slogan, že „Na srdce jsou Poděbrady“. Součástí přírody je i řeka Labe, která kromě procházek po březích nabízí i výlet restaurační lodí Král Jiří.
Text: Jiří G. Souček
Foto: CzechTourism