Firemní akce ve stínu odeznívající krize

Výdaje na teambuildingové akce, incentivy, výjezdní zasedání či populární vánoční večírky jsou vždy úměrné momentální ekonomické situaci dané firmy a zároveň zdraví celého hospodářství. Není divu, že v době recese ochota firem investovat do podobných aktivit výrazně klesla. Ještě loni byla nejlepší pobídkou pro zaměstnance mnoha podniků zpráva o tom, že jejich pracovní místo nebude v nejbližší době zrušeno. A za teambuilding bylo vydáváno posezení v hospůdce na rohu, nejlépe styl „každý za své“. V posledních měsících se ale média plní zprávami o zlepšujícím se výkonu ekonomiky a víceméně pozitivními prognózami. Odráží se to také na poptávce po firemních akcích? To jsme zjišťovali u vybraných tuzemských firem zabývajících se touto činností. Jednoznačnou odpověď jsme ale nezískali…

Zástupce cestovních kanceláří a dalších firem, jež se pořádáním firemních akcí pro tuzemské zákazníky zaobírají, jsme počátkem října obeslali několika otázkami ohledně aktuální situace na trhu s firemními akcemi v tuzemsku. Zajímalo nás, zda je poptávka vyšší nebo nižší než loni a zda stoupá ochota firem utrácet za teambuildingy, firemní mítinky a další akce. Tázali jsme se, o jaké typy akcí mají firmy největší zájem a jaké další trendy jsou na trhu patrné. A položili jsme i dotaz, jaký vývoj poptávky očekávají tito profesionálové v příštích měsících.

Reakce dotazovaných nás poněkud překvapily. Někteří se k této problematice odmítli vyjádřit. Že by to bylo signálem neveselé perspektivy, kterou v tomto oboru vidí? Nebo snad jde o obavy z prozrazení obchodního tajemství konkurenci? Dostalo se nám také odpovědi v tom smyslu, že tato rovnice má hodně neznámých a říct cokoli by byla pouze spekulace…

Byli však tací, kteří se k našim dotazům postavili čelem, přestože se v daný moment nemohli pochlubit tím, že by nestačili vyřizovat poptávky. A přiznali i určité obavy z dalšího vývoje. Kupříkladu Tomáš Brejcha, marketingový ředitel a tiskový mluvčí cestovní kanceláře Čedok, na otázku, zda stoupá ochota firem utrácet za teambuildingové programy a další akce, odpovídá stručně: „Nedošlo k výraznější změně – nadále i velké společnosti šetří. Pokračuje větší tlak na cenu ubytování a všech doprovodných služeb. Předpokládáme, že tento trend bude pokračovat i v blízké době.“

Jiní jsou ale přece jen optimističtější. „Situace na trhu firemních akcí se oproti loňskému roku mírně zlepšuje. Nejen my, ale myslím, že i většina ostatních cateringových společností pociťuje mírný nárůst,“ říká Monika Hejtmánková ze společnosti Chateau Catering. „Ovšem stále se nepřibližujeme počtům akcí, ani obratům z dob před krizí,“ dodává jedním dechem. Klient se nyní podle jejích slov mnohem více orientuje na cenu, nežli na kvalitu. Hlavním a mnohdy jediným měřítkem při výběrových řízeních je prý cena, čímž trpí kvalita. „Ještě před dvěma lety jsme již pociťovali vytříbenost vkusu a chutí klientů, kdy velmi obezřetně vybírali pokrmy a vhodná vína. Dělali jsme často ochutnávky menu před samotnou akcí, kdy klient posuzoval kvalitu pokrmu, nechával si radit od zkušeného sommeliéra s výběrem vhodných vín k menu. Byly zřejmé i nové trendy v gastronomii a kladl se velký důraz na kvalitu a čerstvost surovin pro výrobu,“ líčí Monika Hejtmánková a smutně poznamenává, že dnes je firma nucena vracet se o minimálně pět let zpět – v popředí zájmu je cena a až poté kvalita a další nabízené služby. „Již ani nemluvím o výběru prostření, dekorací, porcelánu a celkového servisu – nároky klienta šly v mnohém o několik úrovní dolů,“ konstatuje. Všímá si ale také jednoho drobného přínosu krize: „Pro nás, jako renomovanou cateringovou firmu je malou útěchou, že se za poslední rok poměrně výrazně pročistil trh a pochybné cateringy, kterých bylo mimochodem již příliš mnoho, situaci nepřežily a vydrželi kvalitní a velcí hráči.“ Do příštích měsíců hledí s mírným optimismem: „Jelikož máme před sebou zimu a s ní také již tradičně z hlediska firemních akcí klidnější měsíce, dá se předpokládat, že počty akcí budou někde na úrovni loňské zimy, možná s malým nárůstem.“

Podobně, tedy mírně optimisticky, vyhlíží příští měsíce také Jindřich Chytráček z cateringové společnosti Golem. „Výhled trhu na rok 2011 s firemními akcemi je jednoznačně příjemnější v porovnání se skutečností roku 2010. Pevně věřím, že to nejhorší máme již za sebou,“ říká Chytráček a pokračuje: „Každodenní mediální skloňování slova krize není již tak intenzivní. Postoj klientů k organizování firemních akcí už není razantně odmítavý.“ Rekapituluje, že v uplynulých dvou letech se večírky a společenské akce pro zaměstnance nekonaly a mnohé firmy, mezi nimi i z pohledu národní ekonomiky velké, omezily i akce pro své klienty a partnery. „Výhled se ale jeví optimisticky,“ hledí do budoucnosti Jindřich Chytráček. Manažeři společností, kteří akce zadávají, prý nyní ve srovnání s předkrizovým obdobím pracují s menšími rozpočty, ale menší rozpočty jsou podle něj lepší než nulové. S tím nelze než souhlasit. S kongresovou a incentivní turistikou je to podle šéfa cateringové společnosti Golem obdobné. Oživení trhu je znatelné, avšak velmi vrtkavé, říká. „Chrlící islandská sopka na jaře letošního roku potrápila segment cestovního ruchu hodně razantně. A na aktuální hrozbu terorizmu v Evropě nechci ani pomyslet,“ přiznává určité obavy Jindřich Chytráček.

O názor na problematiku firemních akcí v pokrizovém období jsme požádali také Klaudii Soukupovou, která od července tohoto roku řídí Konferenční centrum Akademie věd ČR – zámek Liblice nedaleko Mělníka. V komplexu funguje zámecký hotel, restaurace a wellness, a spektrum vysoce kvalitních služeb sahá od ubytování ve stylových zámeckých pokojích přes kompletní konferenční servis v nádherných historických prostorách a poctivou kuchyni až po wellness služby a kosmetickou péči, přičemž čím dál větší důraz prý klienti kladou na doprovodný program a různé sportovní či teambuildingové aktivity. Bohaté předchozí zkušenosti s firemními akcemi má Klaudie Soukupová i ze svých dřívějších působení v Hotelu Jalta či společnosti Fortissimo Prague.

Doznívající krizi ekonomickou srovnala Klaudie Soukupová s těmi, které sužovaly cestovní ruch v minulém desetiletí (období války v Perském zálivu, události z 11. září apod.) – ekonomická recese byla o mnoho delší a přežití v ní o to obtížnější. „Zejména po tom, co jsme předtím zažívali situace, kdy nebylo možné ani stíhat odpovědět na všechny poptávky, natož je realizovat a potažmo se starat o akvizici klientů budoucích,“ doplňuje Klaudie Soukupová. Z tohoto úhlu pohledu tak krize kromě nutného šetření a zefektivnění procesů trochu paradoxně pomohla vytvořit prostor pro aktivity spojené s prodejem, budováním nových kontaktů a hledáním nových obchodních příležitostí.

V současné době je prý již patrná vzrůstající tendence a četnost poptávek. „Otázka je, jaké procento akcí se nakonec podaří uskutečnit. I v tomto ohledu si dovolím být optimista. Nezbytná je samozřejmě kvalita v poměru s cenou a neméně důležitá atraktivnost nabídky, flexibilita, kreativita a osobní přístup. Dost výrazný rys při přípravě firemních akcí je stále se zkracující doba od zadání do realizace, kdy mnohdy neuplyne ani týden od poptávky do termínu konání akce,“ přidává své postřehy Soukupová a dodává: „Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že to platí jak pro agenturu respektive pro organizátora akce, tak i pro lokalitu či zařízení poskytující zázemí jako hotel či konferenční centrum.“

Klaudie Soukupová ale zároveň vznáší několik zásadních otázek: „Byla vůbec nějaká krize v cestovním ruchu v České republice v návaznosti na celosvětovou hospodářskou krizi? Když ano – končí? Co to znamená? Budeme se mít lépe než před pěti či deseti lety. Budeme vděční za to, že už to nebude horší než v tomto roce? Není Praha trochu předimenzovaná ubytovací kapacitou a nízkou obsazenost nesvádíme mylně na krizi? Proč regionální turistika je stále u dna? Je to způsobeno krizí? Není to spíše způsobeno nevhodně cílenými dotačními prostředky EU?“ Dotazy jsou to bezpochyby zneklidňující. Hledání odpovědí na ně by však vydalo na samostatný článek. Především bychom se ale od problematiky firemních akcí posunuli do poněkud jiných rovin. Berme tedy ony dotazy jako námět do některého z příštích vydání COT business.

Text: Petr Manuel Ulrych
Ilustrace: Thinkstockphotos.com