První ročník Evropského fóra cestovního ruchu, který se konal 10.prosince 2002 v Bruselu, svedl dohromady na 350 delegátů ze zemí Evropskéunie i zemí kandidátských, aby společně oslovili Evropskou komisi aprodiskutovali oborovou problematiku na úrovni EU. Myšlenka byla prostá – kpřekonání současné krize a k zajištění trvale udržitelného budoucíhorozvoje je zapotřebí společného postupu. K zavedení specifických politickýchpravidel je nutné se nejprve shodnout na tom, jaká přesně by takovápolitika měla být. Přestože od slov k činům bývá leckdy hodně daleko ana této akci zaznělo slov opravdu mnoho, shodli se účastníci na tom, že fórumznamenalo důležitý krok na cestě k vytvoření soudržné, homogenní a účinnépolitiky v evropském cestovním ruchu.
Demokracie v praxi je fascinující, mnohdy však i frustrujícíproces. V situaci, kdy se ve velice omezeném oficiálním čase uchází opozornost posluchačů takové množství rozdílných názorů, může býtdosažení konsensu bez jasných procedurálních pravidel složité. Pokud bylocílem Evropského fóra cestovního ruchu stanovit tato pravidla, učinit konkrétnírozhodnutí a posunout se dále, pak akce propadla. Jestliže ale bylo cílemzahájit dialog mezi veřejným a soukromým sektorem o klíčových otázkáchtýkajících se cestovního ruchu a ekonomiky a pro Komisi pak vyslat jasnýsignál, že je problematika cestovního ruchu brána vážně, skončilo fórumnesporným úspěchem.
Fórum řídil Erkki Liikanen, evropský komisař Společnosti propodnikání a informace, na dlouhém seznamu vybraných řečníků pak mezi jinýmifigurovali tito pánové: Germán Porras, prezident Evropské komisecestovního ruchu, Francesco Frangialli, generální sekretář Světovéorganizace pro cestovní ruch, Luciano Caveri, člen Evropskéhoparlamentu a předseda Výboru pro regionální politiku, dopravu a cestovníruch, či James Provan, viceprezident Evropského parlamentu a předsedaCross-party pro cestovní ruch.
Konkurenceschopnost Evropy je již dlouho tématem blízkým srdciKomise. V cestovním ruchu se ale tato konkurenceschopnost jasně snižuje.
Panelisté vysvětlili, že objem evropského cestovního ruchu by sepodle očekávání měla v příštích 20 – 25 letech zdvojnásobit.Projekce ale současně ukazují, že podíl Evropy na světovém trhu cestovníhoruchu klesá, přičemž ze současných zhruba 60 procent by se měl do roku2020 snížit na přibližně 46 procent. Jednoduše řečeno, „Evropa přenechávásvůj tržní podíl dynamičtějším destinacím,“ jak prohlásila HelenaTorres Marques, členka Evropského parlamentu. Pokles na trhu, který vEvropě generuje na 90 milionů pracovních míst a 5 – 7 % celkového HDPEvropské unie, vyžaduje aktivní řešení.
Zatímco současná politika EU, či spíše její neexistence, si vysloužilakritiku, vynořila se řada otázek, kde došlo k podstatné shodě. Na špici těchtotémat byly otázky společné báze statistických dat či satelitních účtů.Brusel, který se vždy snaží působit co možná nejobjektivněji, milujestatistiky. Veřejný i soukromý sektor si uvědomují, že tyto statistikymusejí být shromažďovány a analyzovány na celoevropské úrovni, pokud majísloužit jako základ pro budoucí rozhodování. „Jsou tři oblasti, v kterýchmohou jednotlivé národní státy těžit z přínosů EU,“ vysvětlil HansJo/rgen Koch, ředitel pro mezinárodní vztahy dánského Ministerstvaobchodu a hospodářství. Za ně považuje vytvoření společné bázestatistických dat, srovnávací analýzy s cílem získat detailní přehled ovýsledcích a schopnost zaměřit se na „horizontální témata“ společnáširoké škále oborů.
„Jste připraveni a odhodláni aktivně se účastnit tohoto procesua vytvořit dobrovolnou koalici?“ zeptal se delegátů komisař Pedro Ortún.Soudě podle silné odezvy a celé řady komentářů a otázek ze strany delegátů,odpovědí bylo pronikavé „ano!“.
To vedlo komisaře Ortúna k tomu, že své vystoupení zakončil otázkou„Jaká by měla být role Evropské komise v tomto procesu?“ Odpověď je stáleještě předmětem diskuzí.
Neméně důležitým tématem fóra byl trvale udržitelný rozvojcestovního ruchu. Diskutovány byly některé podrobnosti Agendy 21 a argumentypro formulování politiky podporující udržitelný cestovní ruch. DennisBederoff, generální ředitel Švédské centrály cestovního ruchu, to řeklzcela otevřeně: „Pokud se nyní nezaměříme na budoucí udržitelnostcestovního ruchu, nebudeme mít co prodávat“. Signe Ratso, zástupkyněgenerálního tajemníka estonského Ministerstva hospodářství, požadovalapo Komisi, aby prosadila zavedení ucelenějších systémů kvality aharmonizaci v oblasti „ekologicky přátelských“ značek. Aby vyzdvihl důležitosttohoto tématu, jeden z německých delegátů připomněl, že zhruba 40 % německýchturistů požaduje dovolenou šetrnou k životnímu prostředí, ale přemíra„ekoznaček“ tyto spotřebitele často mate. Tom Jenkins, výkonnýředitel Evropské asociace touroperátorů, uzavřel tuto část fóra mimořádnědůležitým postřehem: „Diskuze postrádala jednu životně důležitou součást– zákazníka. Pokud nezměníte chování zákazníků, jste ztraceni,“ řekl.„Bez zákazníků nemůžeme nic změnit.“
Během dne zazněly také hlasy volající po zavedení programu vycházejícíhovstříc požadavkům handicapovaných turistů, přičemž Komisí byly vřelepřijaty. V EU žije více než 36 milionů postižených. Zaměříme-li se najejich potřeby, představují tito lidé neuvěřitelný tržní potenciál.Jak nám během krátké přestávky ve svém nabitém harmonogramu jednání řeklnáměstek ministra pro místní rozvoj Čestmír Sajda, Českárepublika byla prozíravá, když všechna nová turistická zařízeníbudovala jako bezbariérová.
Na fóru se hovořilo také o nezbytnosti hodnocení dopadů podnikánív cestovním ruchu. Martin Brackenbury, předseda Obchodní rady Světovéorganizace cestovního ruchu, zdůraznil nutnost odstranit mezeru mezi principema praxí a vysvětlil, že základním srovnávacím prvkem byly právěukazatele hodnotící tyto vlivy. Viceprezident Evropského parlamentu JamesProvan v závěru vyjádřil přesvědčení, že cestovní ruch musí jakoobor komunikovat jednohlasně, pokud chce být slyšen. Připomněl, že dosudobvyklý princip „rozděl a panuj“ tomuto vysoce konkurenčnímu oboru jenškodil a zdůraznil důležitost spolupráce a jednoty při seznamovánípolitiků s jeho rozličnými potřebami, mají-li dostat jasný mandát k jednání.
Může to být začátek Komise EU pro cestovní ruch? Dost možná,jak řekl Alin Burcea, státní tajemník rumunského ministerstvacestovního ruchu. Ale teprve čas ukáže. Jedno však je jasné – poté, cobyly nedávným stockholmským rozhodnutím stanoveny směrnice pro přijetí 10nových členů EU, přistupující země musejí nyní provést základní práce,mají-li se procesu příprav společné evropské politiky v oblasti cestovníhoruchu účastnit coby rovnoprávní partneři.
Další informace, prezentace a dokumenty vztahující se k Evropskémufóru cestovního ruchu 2002 můžete najít na webových stránkách Oddělenícestovního ruchu při Evropské komisi: http://europa.eu.int/comm/enterprise/services/tourism/index_en.htm
Kip Bauersfeld