Evropská komise bude liberalizovat železnice

„Třetím železničním balíčkem“, jak se tento projekt jmenuje, si Komise klade za cíl pokračovat v reformách v sektoru železniční dopravy otevřením konkurence služeb zahraničním zákazníkům v rámci Evropské unie. Sleduje tudíž kompletní integraci oblasti evropských železnic a stimuluje přesunový prostředek, který, jak Komise tvrdí, je zapotřebí více než kdy jindy. Komise dále navrhuje posílení práv cestujících, kteří využívají mezinárodních služeb, ustavení certifikačního systému pro strojvůdce lokomotiv a podstatného pokroku v kvalitě služeb při dopravě zboží.

„V roce 2010 bude propojena vysokorychlostní transevropská síť a budou se moci rozvíjet nové služby na základě konkurenčního boje. Na cestující, kteří používají služby mezinárodní železniční přepravy už působí tlak nízkonákladových leteckých společností: pozemní doprava si bude muset nacházet nové cesty a není pochyb o tom, že právě teď je načase převzít iniciativu,“ řekla Loyola de Palaciová, viceprezidentka Evropské komise odpovědná za dopravu a energie. „Tento návrh je jak ambiciózní, tak realistický: v roce 2010 nastane termín, kdy stanovíme jasný časový rámec pro všechny operátory, takže se na to mohou připravit.“

Komise prezentovala řadu dalších opatření, jimiž se bude snažit revitalizovat železniční dopravu v souladu se směrnicí stanovenou Bílými listy „Evropská dopravní strategie pro rok 2010: Je čas se rozhodnout“.

Otevření trhu
Návrh konstatuje, že počínaje 1. lednem 2010 by měly železniční společnosti, které mají licenci a dostanou certifikáty o bezpečnosti, schopny provozovat mezinárodní služby v rámci Evropské unie. Takže například takové služby, jako je Thalys a Eurostar, se mohou nadít příchodu konkurentů.

Tato přídavná fáze zavedení interního trhu pro železniční služby přichází v době, kdy tradiční mezinárodní železniční služby čelí vzrůstajícímu tlaku ze strany nízkonákladových leteckých společností. Svolení k tomu, aby do tohoto sektoru vstoupily nové komerční podniky, by mělo do odvětví vdechnout nový život. Proto, aby se vytvořily realistické ekonomické podmínky k rozvoji služeb, navrhuje se, aby operátoři mohli vyzvedávat a vysazovat cestující na jakémkoliv nádraží na mezinárodní trase, včetně nádraží umístěných v tomtéž členském státě. To by se provádělo s ohledem na ochranu rovnováhy veřejných služeb a dbalo by se přitom na to, aby mezinárodní subjekty nově vstupující na trh nebyly zatěžovány břemenem přílišných omezení.

Průzkum, který se prováděl v roce 2003 v patnácti členských státech, ukazuje, že 70 % dotázaných lidí souhlasí s výrokem: „Jestliže se dodržují bezpečnostní standardy, je konkurenční boj tím nejlepším způsobem jak zlepšit efektivitu železniční dopravy.“ Tento přístup opakovaně odsouhlasil i Evropský parlament jak v roce 1999, když hlasoval o prvním železničním balíčku, tak v roce 2003, kdy hlasoval o druhém. V říjnu roku 2003 schválil Evropský parlament dodatek zákona, který požadoval otevření všech služeb železničním cestujícím konkurenci bez ohledu, zda jde o služby národní nebo mezinárodní od 1. ledna 2008. Ve svém názoru na tyto dodatky Komise prohlásila, že tato záležitost se musí projednávat prostřednictvím specifických návrhů, které umožní brát v úvahu existující legislativu v oblasti veřejných služeb, aby se předešlo jakýmkoliv nespojitostem. Komise tedy prezentovala specifický návrh na otevření trhu pro služby cestujícím, který doprovázela opatření, týkající se ochrany práv cestujících.

Větší práva cestujícím
Podobně, jak se to už projevilo v sektoru letecké dopravy v souvislosti s ochranou práv cestujících pro případ odloženého nástupu do letadla a zpoždění, navrhuje Komise stanovení rámce pro ochranu práv cestujících, užívajících mezinárodních železničních služeb. Skládá se z návrhu směrnic, udávajících minimální standardy informování cestujících před cestou a během ní, pravidel, která se musí dodržovat v případě zpoždění, řešení stížností a asistence pro zákazníky se sníženou pohyblivostí. Tato směrnice tvoří základ pro zavedení mnohem příjemnějších opatření, která budou podpořena dobrovolnými dohodami mezi průmyslem a zákaznickými organizacemi.

Certifikace strojvůdců lokomotiv
Představená opatření zahrnují také návrh direktivy o certifikaci strojvůdců lokomotiv. Byla koncipována v úzké kooperaci se všemi složkami průmyslu železniční dopravy. Její znění ustanovuje mechanismus, který umožňuje preciznější definici kvalifikace a odpovědnosti v oblasti tréninku, ocenění a uznání kvalifikace strojvůdců lokomotiv a vlakových posádek zodpovědných za aspekty bezpečnosti. Strojvůdce bude muset mít osobní certifikát potvrzující jeho obecnou kvalifikaci platný po celé Evropské unii. K tomu musí doložit potvrzení vydané železniční společností, která má odpovědnost za specifický trénink ve vztahu k provozované trase, za užívané vybavení a za provozní a bezpečnostní procedury specifické pro toto podnikání.

Kvalita přepravy zboží
Pokud se týká přepravy zboží, prezentovala Komise taková opatření, jejichž cílem je zavedení minima podmínek nebo klauzulí mezi železničními společnostmi a jejich zákazníky, která se už považují za dobrou praxi v rámci tohoto průmyslu.

Přesný obsah kvalitativních požadavků se ponechává na rozhodnutí účastníků kontraktu, ale cílem navrhovaného textu je garantovat, že o kvalitativních faktorech se bude systematicky diskutovat a při uzavírání kontraktů na ně bude brán zřetel. Nedostatek kvality v přepravě zboží zejména v mezinárodní přepravě, kde několik železničních společností podniká na stejné trase, má negativní vliv na přitažlivost železniční dopravy a je stále jednou z hlavních příčin, proč v této oblasti podíl na trhu neustále klesá. Nyní činí méně než 8 % (ve srovnání se 40 % ve Spojených státech).

V dlouhodobém měřítku si konkurence vynutí zlepšení kvality, ale současný proces otevírání evropského trhu přepravy zboží je příliš pomalý. Nově vstupující subjekty představují pouhá 3 – 4 % a v některých členských státech není podíl žádný. Ve srovnání s rokem 2002 poklesl v roce 2003 objem přepravy zboží ve zhruba polovině členských států a o 1 % v Evropské unii jako celku. Během posledních deseti let stoupl objem přepravovaného zboží o 30 % (po silnicích o 38 %), zatímco přeprava po železnici stagnovala (3 %). Tato averze vůči železniční přepravě vznikla většinou v důsledku potíží s kvalitou a spolehlivostí.

Dosavadní vývoj
Tato opatření se přidávají k dosavadnímu rámci. Direktivy prvního železničního balíčku z roku 2001 a opatření druhého železničního balíčku jsou ve fázi konečného zavedení (direktiva o bezpečnosti na železnicích, železniční agentuře, otevření trhu přepravy zboží). První balíček umožňoval regulované otevření mezinárodní přepravy zboží. Platí od 15. března 2003. Cílem druhého balíčku je urychlit tento proces a rozšířit jej o vnitrostátní přepravu zboží. Navíc zlepšuje bezpečnost a umožňuje větší operativnost, což je výsledkem mnoha specifických direktiv a založením Evropské agentury pro bezpečnost na železnicích, která bude sídlit ve francouzském městě Valenciennes.