EVD křižuje Vltavu, hitem jsou solární panely a elektromotor

Jana Hamzu, jednoho z jednatelů společnosti Evropská vodní doprava, jsme zastihli v hektické době. Před hlavní sezonou EVD připravuje nový, modro-bílo-zlatý kabát všem lodím, vyřizuje objednávky, zakázky, a jako by toho nebylo málo, plány jí na pár dní kříží i islandská sopka, kvůli které někteří z jejích klientů odřekli rezervace. Ještěže vedení EVD invencí soptí stejně jako Eyjafjallajökull a kromě dokončené rekonstrukce parníku Vltava přišlo i s nápadem lodí na elektřinu a solární pohon.

Parník Vltava byl vloni kompletně zrekonstruován. Co se pod touto rekonstrukcí skrývá a nakolik byla finančně náročná? Kdy předpokládáte, že se vám investice vrátí?

Parník Vltava byl postaven v roce 1940 a postupem času prošel určitými fázemi rekonstrukcí, úprav a změn. V šedesátých letech byla původní sluneční paluba zakryta a byl z ní vytvořen uzavřený salon. V roce 2009 jsme spolu s Pražskou paroplavební společností přistoupili k návratu lodi do původního stavu tak, jak vypadala ve čtyřicátých letech. Společně s architekty jsme se snažili velmi citlivě držet původního designu, záměrně jsme nevytvořili žádnou restaurační část, je to čistě vyhlídková loď, která ale samozřejmě nabízí menší bar. V průběhu tří let došlo ke kompletní revizi dna a do strojovny byly instalovány dva nové generátory, u kterých jsme se snažili splnit maximální požadavky na ekologii provozu. Kotel parníku byl opět modernizován, už se v něm tedy netopí uhlím, ale lehkým topným olejem, byl seřízen hořák. Při měřeních z poslední doby jsme dokonce zjistili, že hodnoty emisních norem tam vycházejí příznivěji než u plynového kotle. Rekonstrukce parníku nás stála více než deset milionů korun a zahájili jsme ji v době, kdy o krizi ještě nebyla zmínka, takže co se týče doby návratnosti investice, to je teď těžké odhadnout.

Na jaké lince se s parníkem můžeme setkat?

Nasadili jsme ho na pravidelné okružní plavby z přístaviště Kampa, kde působí společně s naší novinkou v letošním roce, solární lodí Elektronemo, a dalšími dvěma elektrickými loděmi. Naším záměrem bylo tuto nejhezčí zónu Prahy z pohledu plavebního turismu kompletně zklidnit, zelektrifikovat a minimalizovat tak dopad na životní prostředí.

Kdo je vlastníkem Florentiny, jedné z vlajkových lodí, se kterou se na Vltavě v poslední době můžeme setkávat, a jak splnila očekávání svého majitele v průběhu roku 2009?

Vlastníkem Florentiny je společnost ShipFin, která spolupracuje s EVD. Díky tomu, že loď běží v provozu již druhým rokem, se nám podařilo navázat spolupráci zejména se zahraničními partnery. Na základě této spolupráce připravujeme zvláště týdenní plavby, protože základním úmyslem od začátku bylo poskytovat týdenní nebo čtyřdenní plavby po Labi a Vltavě zejména pro cyklisty. Jak podél Vltavy, tak podél Labe jsou vybudovány cyklostezky, smysl projektu je naložit cyklisty včetně kol, plout s lodí na určité místo dle programu a vytvořit klientům zázemí. V rámci dne klienti realizují cyklistické výlety po okolí nebo si zvolí trasu s cílem, který bude zase u dalšího kotviště, kam se loď mezitím přesune.

Neuvažujete u exkurzních plaveb o nabídce zpřístupnění prostorů, které jsou normálně uzavřeny jen pro členy posádek?

Samozřejmě, o to se částečně snažíme, ale na druhou stranu zase musíme respektovat určité zázemí posádky tak, aby nebyla narušena bezpečná plynulost plavby. Na větších parnících typu Vltava a Vyšehrad, ze kterých dýchá atmosféra čtyřicátých let, se snažíme klientovi umožnit, aby se alespoň na chvíli do té technické části k parním strojům dostal. Nicméně s ohledem na předpisy tyto prostory nemůžeme zpřístupňovat masově.

Co chystá EVD nového na rok 2010?

Pro rok 2010 jsme v prosinci spustili možnost on-line prodeje vstupenek na veškeré naše plavby, přičemž si zákazník může vybrat konkrétní plavbu s možností pouze rezervace místa či přímo už platby na internetu, která je oproti plavbě při nástupu do lodi samozřejmě zvýhodněna. Používáme systém platby kreditními kartami přes webové rozhraní, druhý systém je Pay Pall. Co se týče lodí a nabídky jako takové, jak už jsem zmínil, zařadili jsme do flotily solární loď Elektronemo, což je jediný projekt fungující v České republice, a několik lodí rovněž s elektrickým motorem, které také nabízejí vyhlídkové plavby v pražské aglomeraci.

To byla jedna z mých dalších otázek, od této sezony nově využíváte loď Elektronemo, která vyrábí energii díky solárním panelům. Její dva motory o celkové síle 4,4 kW jsou však několikanásobně slabší než motory běžných lodí. Jaká je vůbec koncepce provozu Elektronema a jeho kapacita?

Ve zkušebním režimu je kapacita dvanáct osob a kapitán, ale podrobujeme ho dalším testům a chceme obsazenost rozšířit až na třicet osob. Vývojem této lodi jsme se zabývali v loňském roce, chtěli jsme představit novinku, protože společnost EVD se vývojem a možnostmi lodní dopravy samozřejmě zabývá. Společně s naším konstruktérem jsme navrhli toto plavidlo a instalovali dva motory, každý o síle 2,2 kW. Musím říci, že takto instalovaný výkon je pro provoz na řece Vltavě vyhovující, protože řeka je kanalizovaná a proudy zde nejsou natolik významné jako na dolním Labi. Jinak v současné době přemýšlíme o elektromotorech jako podpůrných motorech pro ostatní plavidla i s částečným využitím solárních panelů.

V zahraničí je na kanálech – například v Holandsku – běžné pronajímat motorové čluny klientům. Ostatně na tato plavidla ani není nutné vlastnit průkaz. Neuvažuje EVD o něčem podobném?

Již dnes jsou v ČR společnosti, které tuto službu začínají nabízet, ale v ČR jsou jiná pravidla plavebního provozu, právě co se týče obsluhy plavidel se strojním pohonem. Pokud má zákazník zájem projet se na menší lodi – jedná se o tzv. malé plavidlo – tak zde v ČR musí být držitelem tzv. průkazu vůdce malého pravidla. V tomto směru je to tedy určité omezení pro běžného zájemce o tuto službu, musí se nejprve podrobit zkoušce na Státní plavební správě.

Je zde něco, co EVD komplikuje život, například nějaké omezení plavební správy či změna podmínek pro vaši činnost přímo na Vltavě?

Uvítali bychom, kdyby byla vybudována stavba druhé plavební komory v lokalitě u smíchovské plavební komory. To by bylo další výhodou pro okružní plavby, protože průjezd tou nejvytíženější plavební komorou na Smíchově by se rozdělil a zlepšil.

Text a foto: -red- a EVD

www.evd.cz