Naženevském výstavišti Palexpo se vždy jednou do roka scházejí nejvýznamnějšíhráči na trhu kongresové a incentivní turistiky. Také letos, konkrétně21. – 23. května, se na veletrhu EIBTM 2002 sešlo přes 3 000 hoteliérů,provozovatelů kongresových center, specializovaných agentur a dalších poskytovatelůslužeb z více než 100 zemí celého světa. Během tří dnů nabídli své služby5 560 nákupčích a dalších návštěvníků. Celkem tedy branami výstaviště prošloo 7 % méně odborníků než v loňském roce. Vzhledem k tomu, že kongresováa incentivní turistika byla podle některých zpráv nejvíce postižena zářijovýmiudálostmi loňského roku, považují organizátoři tuto návštěvnost za velkýúspěch. Podle jejich údajů se zvýšil také počet návštěvníků ze vzdálenýchzemí, především z USA, Japonska a Ruska. I to podle nich svědčí o tom,že i v kongresové turistice je možné čekat obrat k lepšímu.
Organizátořiveletrhu ze společnosti The Reed Travel Companies se stejně jako v minulýchletech snažili akci dodat náležitého lesku, aby podpořili své tvrzení otom, že EIBTM je jedničkou mezi takto zaměřenými veletrhy. Novináře protojiž dlouho před zahájením veletrhu obesílali oslavnými tiskovými zprávami,pozornost věnovali odbornému doprovodnému programu veletrhu a na pomocsi přizvali i některé známé osobnosti. Zřejmě nejvýznamnější z nich bylbývalý dlouholetý ministr zahraničních věcí Spolkové republiky NěmeckoHans-Dietrich Genscher, který EIBTM 2002 oficiálně zahájil. Ve svém dlouhéma místy poněkud hůře srozumitelném projevu hovořil nejen o rostoucím významukongresové a 
incentivníturistiky, ale také o pozitivních stránkách globalizace. Zcela pochopitelněvyzdvihl roli Evropské unie, byl totiž jedním z těch, kteří její současnoupodobu výrazně ovlivnili. O „Meeting industry“ mimo jiné řekl: „Významincentivní, obchodní a kongresové turistiky jakožto mezinárodního ekonomickéhofaktoru neustále stoupá. Vaše odvětví doopravdy potřebujeme, aby pomohlozformovat sjednocující se Evropu a svět vzájemného porozumění. Toto odvětvíje stále důležitější, neboť k sobě přivádí lidi ve světě podstatně se měnícím:skončila éra staré bipolarity a studené války a bylo překonáno i rozděleníEvropy. V tomto ohledu jde o otázku nejvyšší politické a ekonomické důležitosti.“
Genscherdále zmínil významný růst odvětví v posledních letech. Jako příklad zvolilNěmecko, kde se podle oficiálních údajů počet kongresů, konferencí a dalšíchpodobných akcí za posledních 8 let téměř zdvojnásobil. Pokud jde o výdajena incentivní turistiku, jen ve Spojených státech dosáhly podle Genscherav loňském roce téměř 27 mld. USD a výzkumy dávají tušit, že incentivnítrh je na vzestupu. Jak dále prohlásil, rychle probíhající celosvětovézměny se staly pro obor výzvou, nikoli hrozbou. MICE je podle jeho slovnejdynamičtějším odvětvím, které bude schopno zhodnotit měnící se Evropu.Kongresová a incentivní turistika může přispět k vytvoření nového trvaléhoa mírového uspořádání světa.
Trendy a prognózy
Součástíodborného doprovodného programu veletrhu bývají různé besedy a kulaté stolyrozebírající aktuální trendy v oboru. Pravidelně se také zveřejňuje zprávao kongresové a incentivní turistice v Evropě nazvaná EIBTM European Meetings& Incentive Industry Report. Z její letošní verze lze vyčíst některézajímavé údaje. Autoři potvrzují zprávy o tom, že globální ekonomický poklesse podepsal i na snížené poptávce po kongresových a konferenčních službách.Patrný je také trend spočívající v pořádání menších a kratších akcí, významněroste podíl jednodenních setkání. Management firem také mnohem více nežv minulosti sleduje, jak efektivně jsou výdaje na kongresovou a incentivníturistiku vynakládány.
Bezzajímavosti jistě není, že se celkový ekonomický pokles příliš nedotklplánů současných ani budoucích provozovatelů kongresových zařízení. Tichtějí za každou cenu zůstat v centru dění a také ochránit již provedenéinvestice, takže výstavba nových kongresových kapacit pokračuje. Zároveňse ale ukazuje, že v určitých částech Evropy je poptávka po těchto zařízeníchjiž zcela nasycena.
Zprávahovoří také o tom, že v kongresové a incentivní turistice je nebývale velkákonkurence, a to na všech úrovních. Tedy nejen mezi podniky, ale i meziměsty, státy a kontinenty. Nejdramatičtější situace je podle autorů zprávyna mezinárodní úrovni. Pozice Evropy se podle závěrů zprávy po dlouhodobémpoklesu stabilizovala, v současné době se v Evropě odehrává zhruba 60 %všech setkání.
Zřejmě nejpodstatnější závěr pro majitele a provozovatele kongresovýchkapacit představuje to, že trh s kongresovými službami je stále více trhemkupujících a že pořadatelé kongresů 
jsoustále zkušenější při vyjednávání s dodavateli. Mají stále více informacío povaze trhu, lépe vědí, co chtějí, je jim jasné, že o většině požadavkůse dá jednat a že si mohou více než kdy dříve diktovat podmínky.
Dalším ze současných trendů v oboru je zkracování doby mezi objednávkoua termínem realizace akce, což autoři zprávy považují za specifický druhnátlaku ze strany organizátorů, kterým chtějí získat co nejvýhodnější ceny.
Trhkongresové a incentivní turistiky se také potýká s napřimováním vztahůmezi dodavateli a konečnými odběrateli, tedy s obcházením středních článkůřetězce, kterým se dodavatelé i odběratelé snaží dosáhnout úspor. Nejmarkantnějšíje tento trend v hotelové sféře. Hotelové řetězce vytěžují své konferenčníprostory nejenom pomocí přímých prodejů, ale také zakládáním vlastníchkonferenčních oddělení poskytujících často plnou škálu služeb.
Zpráva se podrobně věnuje také novým technologiím používaným v oboru,zejména pak internetu. Ten je používán nejen pro registrace účastníků,jejich obesílání dokumenty a 
novinkami,ale také pro vyhledávání potřebných prostor. Velkou neznámou představujído budoucna tzv. virtuální konference. Autoři zprávy potvrzují názory iněkterých českých odborníků, kteří tvrdí, že klasické konference zřejměnikdy nezaniknou, neboť virtuální konference svým účastníkům (i přes neustálese zlepšující technické zázemí) nikdy nebudou moci nabídnout srovnatelnýdoprovodný program. Jedním z důležitých motivů pro účast na konferencíchbývá návštěva příslušného města a jeho turistických atraktivit.
Bezzajímavosti jistě není, že autor zprávy Philip Alford respektoval doporučeníIndustry Coalition Group a ani jednou v textu nepoužil zkratku MICE, kterápodle názoru tohoto sdružení není přijatelným a uspokojujícím termínem.Jak se ale k doporučení používat souhrnný název „Meetings Industry“ dobudoucna postaví další odborníci, není v tuto chvíli jasné. Na EIBTM seto totiž „MYŠMI“ jen hemžilo.
Zadrhávající chronometr
Přestožese organizátoři snažili, aby vše proběhlo hladce, přece jenom se onen švýcarskýhodinový stroj párkrát na chvíli zastavil. Poprvé v okamžiku, kdy se organizátorůmnepodařilo zajistit dopravu pro všechny účastníky na výstaviště. Dlužnoale podotknout, že elegantní řešení bylo nalezeno rychle. Dopravu si účastnícizajistili sami a organizátoři jim slíbili výdaje nahradit. Druhý většízádrhel ukázal, jak málo stačí, aby sebelépe připravená prezentace skončilafiaskem. Již dlouho před zahájením veletrhu lákali organizátoři novinářei ostatní účastníky veletrhu na komerční prezentaci Worldwide Watch, „jednéz nejnovějších technologických inovací v oboru“. Zjednodušeně řečeno šloo systém umožňující vytvářet interaktivní prezentace, které pomocí bezdrátovýchhlasovacích zařízení ovlivňují všichni účastníci konference či kongresu.Leč stačil drobný výpadek proudu, aby velice sebevědomému představitelifirmy prodávající zmíněný systém ztuhnul věčný americký úsměv na rtecha prezentaci předčasně ukončil.
Centrála a ti druzí
Letošníhoveletrhu se zúčastnilo také 34 vystavovatelů z České republiky, z toho27 pod hlavičkou ČCCR. Oficiální stánek České republiky, který letos sdrobnými úpravami objíždí všechny zahraniční veletrhy, jichž se ČCCR účastní,byl ve srovnání např. s berlínským ITB koncipován o něco lépe, vystavovateléani jejich hosté se nemuseli bát zavalení gigantickými dobrotami českékuchyně. Možná také proto, že je ženevský veletrh přehlídkou ryze odbornoua kongresmany do Čech a na Moravu přilákají spíše moderní kongresová centras potřebným zázemím než pekáč buchet. Ty ostatně na stánku stejně ochutnatnemohli, podávaly se již tradiční chipsy, arašídy a slané tyčinky. Dlužnopodotknout, že k nelibosti některých vystavovatelů i cateringové firmy,jež občerstvení na stánek dodávala.
Objektivně je ale třeba říci, že na EIBTM se český stánek rozhodně nekrčilve stínu polské či maďarské expozice, jako tomu bylo například na ITB vBerlíně. Dá-li se význam kongresové turistiky měřit velikostí národní expozice,pak na tom nejsme zase tak špatně. Slovensko například v Ženevě reprezentovalpouhý jeden vystavovatel, cestovní kancelář S-Tours, kterou bylo možnonajít na stánku Travel Contacts.
Sondamezi českými vystavovateli ukázala, že jejich názory na význam veletrhuse různí. Ti, kteří v Ženevě vystavovali již poněkolikáté, byli povětšinous průběhem veletrhu spokojeni. Někteří dokonce odjížděli s novými kontakty,většina však veletrh považovala za ideální příležitost setkat se se „starýmiznámými“ a seznámit je s případnými novinkami. Naproti tomu vystavovatelé,kteří se veletrhu účastnili poprvé, měli často přehnaná očekávání. A tojak co do počtu návštěvníků, tak ohledně průběhu veletrhu. Je pravda, ževýstaviště nepůsobilo zrovna přeplněným dojmem, ale u takto odborně zaměřenéhoveletrhu to ani nelze očekávat. Stejně tak je bláhový, kdo si myslí, žepasivním čekáním na stánku získá lukrativní kontakty a kontrakty.
Někteří vystavovatelé se na rozdíl od předchozích let rozhodli nevyužítspolečné prezentace pod hlavičkou ČCCR a vystavovat pod křídly nadnárodníchuskupení, jejichž jsou členy. Například zástupce pražského hotelu FourSeasons jste tak mohli najít na stánku tohoto řetězce, reprezentanty Čedokuna stánku World of Incentives a pracovníky S.C.S. Business Travel na stánkuWorld of Events. Nikdo z nich se netvářil, že by neúčastí na oficiálnímstánku České republiky strádal.
Stěhování na obzoru?
Jak jsme informovali již v loňském roce, před organizátory EIBTM stojínelehký úkol přestěhovat veletrh do některé z jiných evropských metropolí.Smlouva s ženevským výstavištěm totiž v příštím roce vyprší a EIBTM 2004se již bude konat na jiné adrese. Definitivní rozhodnutí by pořadateléměli učinit letos v létě, již teď je ale jasné, že se budou rozhodovatmezi 
Barcelonou,Lisabonem, Madridem, Vídní a Ženevou. Manažeři EIBTM tato města postupněnavštěvují a hodnotí kapacitu výstavních prostor, počet, dostupnost a kvalituhotelových pokojů i možnosti dopravního spojení. Komisi zbývá navštívitposlední ze jmenovaných měst, Vídeň, aby koncem léta mohli oznámit svůjverdikt. Šance všech pěti měst jsou vyrovnané, malinký vroubek si letošnímidopravními problémy způsobila pouze Ženeva. V současnosti je tedy těžképředvídat, jak rozhodování dopadne. Jedno je ale jisté – ať bude EIBTMkdekoli, bude mít hodně silného konkurenta v připravovaném veletrhu veFrankfurtu nad Mohanem. Budoucnost veletrhů zaměřených na kongresovou aincentivní turistiku tedy bude ještě zajímavá.
Ze Ženevy Petr M. Ulrych a Petra Moravcová