Dotace na venkovský turismus? Zdaleka nejen pro obce!

Venkovský ruch je pro obce důležitý. Finanční podpora krajského úřadu však zdaleka nepokryje jejich potřeby. Z pohledu obcí by se našlo velké množství potřeb pro zkvalitnění nabídky cestovního ruchu. „Každý dává přednost něčemu jinému a v každé obci je trochu odlišná situace. Rozhodující je i velikost obce. Faktem však je, že kvalita nabídky měst a obcí pro návštěvníky a rekreanty jde v interakci s podmínkami kvalitního života pro místní obyvatele. Souvisí s celkovým obrazem daného sídla. A tady je i po zhruba 20 letech obnovy mnoho co vylepšovat," řekl Jiří Křemenák, starosta obce Nečtiny a místopředseda Spolku pro obnovu venkova Plzeňského kraje.

Krajský úřad vyhlásil i v letošním roce Program podpory rozvoje venkovského cestovního ruchu v Plzeňském kraji pro rok 2011. „Cílem je podpora obnovy a další budování venkovské a turistické infrastruktury a vznik regionálních produktů zejména se zaměřením na regionální gastronomické speciality, tradice a tradiční řemeslnou výrobu, turistické informační systémy, ubytovací zařízení, zařízení pro volný čas a sport, agroturistiku, hipoturistiku, vodáctví, adrenalinové sporty, turistiku pro rodiny s dětmi a také podpora spolupráce v oblasti tvorby propagačních materiálů," vypočítala Kateřina Čechová, referentka oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu Plzeňského kraje Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu. V předchozích letech byla v programu jako oblast podpory zařazena i cykloturistika, pro tu byl ale letos vypsán samostatný dotační program s prostředky ve výši cca 6 milionů korun.

„Program podpory rozvoje venkovského cestovního ruchu v Plzeňském kraji znamená pro obce teoretickou možnost získání symbolické, spíše motivační částky na drobné záměry související s cestovním ruchem," řekl Jiří Křemenák. Zde je ovšem třeba podotknout, že obce nejsou zdaleka jedinými příjemci dotací z tohoto programu. Ten je určen jak obcím a městům, tak mikroregionům, fyzickým osobám, právnickým osobám či neziskovým organizacím. Počet fyzických a právnických osob dokonce každoročně podstatně převyšuje počet žadatelů z řad měst, obcí a mikroregionů. Pro tentokrát se však zaměřme právě na obce.

Letos se zmíněnému programu dostalo větší reklamy, což se projevilo v nebývalém zájmu žadatelů. „Do uzávěrky, která byla osmého dubna, nám bylo doručeno 135 žádostí s celkovým požadavkem 16 564 520 korun. Ve schváleném rozpočtu je na rok 2011 vyčleněno 1,8 milionu korun," uvedla Kateřina Čechová. „Dotaci poskytne kraj 35 žadatelům, z toho 13 z řad měst, obcí, městysů, mikroregionů a svazků obcí ve výši 680 000 korun a 22 žadatelům z okruhu fyzických a právnických osob, v celkové výši 1 120 000 korun. Celkem byla tedy podpořena přibližně ¼ došlých žádostí," vysvětlila. Dotace je podle jejích slov přísně účelová, příjemce je povinen ji vrátit, pokud nebude použita v souladu s účelem, k němuž byla poskytnuta nebo nebude-li dotace řádně vyúčtována.

„Částka 1,8 milionu korun pro podporu rozvoje venkovského cestovního ruchu v Plzeňském kraji je dle mého soudu opravdu jen symbolická. Zvláště když uvážíme, kdo všechno se cestovním ruchem zabývá nebo by mohl přispět k jeho rozvoji, kdo všechno může být žadatelem o dotaci, že vzhledem k tak malé částce nežádají o podporu nositelé větších projektů a že byla podpořena zhruba jen 1/10 došlých žádostí. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že dotační politika kraje je závislá jednak na shodě zastupitelů a hlavně na finančních možnostech tohoto vyššího územně správního celku. Obecně ve světě lidí platí, že peněz je všude málo, a tak nezbývá než zvažovat, jak finanční prostředky účelně vynakládat. Nelze proto bez znalosti finančních potřeb Plzeňského kraje, bez podrobné znalosti jeho koncepčních a rozvojových plánů hodnotit, zda je dotace pro podporu venkovského cestovního ruchu dostatečná. Dá se i spekulovat, že kraj při stanovení výše podpory kalkuloval i s možnostmi žadatelů využít při realizaci svých projektů cestovního ruchu finance z jiných zdrojů. (např. ROP, PRV atp.)," podotkl Jiří Křemenák. „Počet žádostí několikanásobně převýšil objem finančních prostředků určených pro tento dotační program," uvedla k letošnímu stavu Ilona Šnebergerová, vedoucí oddělení cestovního ruchu Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Plzeňského kraje. „Do rozpočtu příštího roku se proto budeme snažit nárokovat vyšší částku pro tento program," dodala.

Příklady projektů podpořených v roce 2011

Fyzické a právnické osoby:

Český svaz ochránců přírody Manětínsko: „Po stopách manětínských mlynářů" – vybudování turistických zastavení po bývalých mlýnech na Manětínsku (Vuršův, Frantův, Čoubův, Pardouskův) – stojany, výroba turistických razítek, stojany na kola, úprava povrchů + vybudování trasy pro pěší a cyklo – podklady mapové, popis, fotodokumentace + vytvoření informačních letáků a map (50 000,- Kč)

Roman Raška: „Malá expozice motorismu" (Oselce) – přestavba stodoly na expozici motorismu – střešní krytina, vyzdění štítů, podlahy, odvodnění, rozvod el. energie (50 000,- Kč)

Jindřich Sitta – Kovárna v Podhradí, Krasíkov: „Kováři na Krasíkově aneb jak se i obyčejná chátra ke kovadlině dostala" – nákup šlapací kovářské výhně s ochrannými klíny, probíjecí desky, rohatiny, kleští, kladiva (60 000,- Kč)

Obce, města, svazky obcí:

Manětínsko-nečtinský mikroregion: „Propagační materiály a předměty Manětínsko-nečtinského mikroregionu" – pohledová mapa, infotabule s pohledovou mapou (50 000,- Kč)

„Dotace bude příjemci poskytnuta na částečné krytí celkových nákladů spojených s realizací konkrétních projektů ve výši maximálně 80 procent celkových nákladů. Zbytek nákladů musí uhradit z vlastních zdrojů. Minimální výše dotace činí 50 tisíc korun, maximální výše 200 tisíc korun," upřesnila Kateřina Čechová.

Celkem byly podány žádosti za více než šestnáct milionů korun. Jaký má venkovský cestovní ruch pro obce a města význam? „Cestovní ruch je, zejména v oblastech k tomu předurčených, jistým oživením území. Dává možnost setkávat se s jinými lidmi, může být přímým i nepřímým zdrojem ekonomických příjmů, námětem pro rozvoj území, motivací pro podnikání či záchranu přírodních nebo historických hodnot, společenským oživením, propagací obce pro udržitelnost života atd. I pro malou a zdánlivě bezvýznamnou obec může být motivací pro to, aby pěkně vypadala a aby tak byla připravená přivítat třeba jen náhodného hosta," dodal na závěr Jiří Křemenák.

Eva Dekařová