Dostane ministryně cestovní ruch na úroveň průmyslového odvětví?

Snahu zvýšit podíl cestovního ruchu na HDP nad současná tři procenta deklarovala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová na červnovém 180. žofínském fóru. Akci na téma „Turistická sezona, cestovní ruch a služby“ pořádala Agentura NKL. V diskusi představitelů státních institucí, profesních svazů, krajů a dalších organizací i soukromých firem zazněla řada zajímavých myšlenek a aktuálních informací.

V úvodním panelu Žofínského fóra vystoupil Jan Tuček, ředitel agentury STEM/MARK, který posluchače seznámil s vybranými statistikami příjezdového cestovního ruchu. Mimo jiné poukázal na to, že příjezdovou statistiku nelze zužovat jen na oněch loňských 8 milionů turistů v hromadných ubytovacích zařízeních. V úvahu je třeba brát i turisty ubytované jinde, jednodenní návštěvníky a tranzitující cizince. Celkem jde zhruba o 25,5 milionu zahraničních návštěvníků za rok.

Možná až s nečekaně zásadním proslovem vystoupila na Žofínském fóru ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Začala tím, že by ráda dostala cestovní ruch na úroveň průmyslového odvětví a zvýšila jeho podíl na HDP nad současná tři procenta. Jedním z prostředků k prosazení tohoto cíle má být zvýšení místních poplatků, které jsou podle ministryně v Česku nejnižší z celé Evropy. A prostředky takto vybrané by se měly podle Šlechtové používat k podpoře cestovního ruchu. Ministryně hovořila i o legislativě v cestovním ruchu. Informovala, že po dlouhých jednáních s asociacemi pojišťoven i cestovních kanceláří a agentur se rozhodla do poslanecké sněmovny pustit novelu zákona č. 159/1999 Sb., která by podle jejích předpokladů měla nabýt účinnosti nejpozději v lednu příštího roku. Z reakce pojišťoven v diskusi po vystoupení ministryně Šlechtové se ovšem může zdát, že cesta k tomuto cíli nebude úplně snadná. Karla Šlechtová na Žofínském fóru rovněž oznámila, že ministerstvo již dál nebude pracovat na zákonu o podpoře rozvoje cestovního ruchu, který měl upravit fungování a financování turismu v regionech. Mimo jiné proto, že by kvůli němu musela být změněna celá řada dalších existujících zákonů.

„Zastavila jsem všechny dotace, které byly dávány ‚ze zvyku‘,“ informovala dále ministryně Šlechtová v pasáži svého projevu, kterou věnovala budoucímu financování cestovního ruchu. Ministerstvo nově nastavilo pravidla a kritéria pro poskytování dotací od agentury CzechTourism a v nejbližší době je zveřejní. Na příští rok hodlá ministryně požádat ministerstvo financí o 500 milionů korun na dotační účely. Loni byla tato suma podle Šlechtové mnohonásobně vyšší, ovšem efekt byl jen dvacetiprocentní. Nově bude ministryně chtít stoprocentní efektivnost. Karla Šlechtová na Žofínském fóru dále informovala o snaze řešit situaci kolem agentury CzechTourism. Byla zastavena řada projektů (mj. Národní informační portál), podáno několik trestních oznámení z důvodů škody velkého rozsahu a řeší se personální obměna manažerů agentury. CzechTourism napříště nemá podle představ ministryně sloužit toliko ministerstvu pro místní rozvoj, ale i ostatním resortům.

Tomu všemu bude podřízena i nová organizační struktura agentury CzechTourism, v které se nově objevil Odbor regionálních partnerství a vztahů B2B, jehož součástí bude klíčové oddělení product managementu. O tom v následném vystoupení hovořila její generální ředitelka Monika Palatková. Vše je podle jejích slov podřízeno vizi, na základě které by z agentury měla vyrůst profesionální, proobchodně orientovaná a renomovaná marketingová agentura zajišťující konkurenceschopnost a růst hodnoty značky destinace Česká republika na zahraničním a domácím trhu při splnění nároků na udržitelnost. Palatková účastníky seznámila s detaily marketingové strategie agentury na roky 2015–2017, stejně jako s plány na jednotlivých zdrojových trzích. Agentura by měla optimalizovat svoji síť zahraničních zastoupení, přičemž nově by měla být zastoupena v Japonsku, na Blízkém východě, v Indii a Rakousku, kde bylo zastoupení otevřeno na počátku června. Palatková hovořila také o produktech, které budou komunikovány na domácím a zahraničním trhu, o chystaných produktových partnerstvích či o komunikačních kampaních připravených pro letošní rok – v zahraničí bude Česko představováno coby země romantických příběhů, v tuzemsku jako neobjevená destinace, v obou případech ale každopádně jako „země jako z filmu“ a „země autentických tradic“.

Předseda Asociace cestovních kanceláří ČR Viliam Sivek se v úvodu svého vystoupení zamyslel na technologickými a dalšími změnami, které ovlivňují prodej služeb cestovního ruchu. Dotkl se i změn u spotřebitelů samotných, třeba rostoucí poptávky v Asii, konkrétně v Číně. „Osobně si neumím představit faktické zajištění služeb, byť jen pro ‚horních 10 000‘ z více než 1 miliardy obyvatel. Zatím pro ně neumíme zabezpečit ani dopravu, natož víza, a tak zřejmě přitažlivý film určený pro čínský trh s názvem ‚Jen my víme kde‘, bude pro čínské turisty nějakou dobu platit doslova – jak to bude dlouho, záleží na akceschopnosti české administrativy, která je v evropském srovnání bohužel nekonkurenceschopná,“ řekl doslova. Viliam Sivek je znám jako ne­únavný kritik nešvarů, nelogičností a dalších problémů v cestovním ruchu. V této své poloze se ukázal i na Žofínském fóru. Kupříkladu v pasáži věnované trendům v poptávce poukázal i na sílící vliv spotřebitelských sdružení, jejichž požadavky mohou v konečném důsledku jít i proti zájmům samotných spotřebitelů. „Jako příklad mohu uvést některé ustanovení právě projednávané směrnice EU o zájezdech a cestách s asistovanou přípravou. Evropští poslanci nemají dost bystrý zrak a odvahu, aby zvolali, že ‚Král je nahý!‘, a tak přehnaná ochrana klientů cestovních kanceláří, doslova i před zemětřesením, s sebou pochopitelně ponese zvýšené náklady a ty bude muset uhradit spotřebitel. A ten na toto mnohdy nemá peníze a chuť, a tak uteče k svépomoci nebo k pochybným nabídkám, kde není chráněn vůbec,“ vysvětlil Sivek.

Ve své přednášce tepal i do dalších problémů a překážek rozvoje cestovního ruchu – do nekoordinované státní propagace a nedostatečného propojení veřejné a soukromé sféry, do nedůsledného využívání příležitostí k propagaci země a jejích atraktivit, do neschopnosti využít synergie mezi velkými sportovními akcemi a cestovním ruchem, do nekalé konkurence, do nevyhovující praxe při udělování víz a dalších oblastí. Řeč byla i o neutěšené situaci v průvodcovských službách, které dnes může v Česku poskytovat bez licence a potřebného vzdělání prakticky kdokoli. „Bují nelegální podnikání, které škodí poctivým podnikatelům i státu, a poškozuje se tak pověst českého cestovního ruchu. Stačí se podívat na Staroměstské náměstí, kde sídlí MMR. Někdy si říkám, že je škoda, že tam nesídlí pan Babiš, aby viděl, jak nám utíkají peníze ze státní kasy,“ poznamenal Sivek. V závěru pak informoval o tom, že proběhla ustavující členská schůze Fóra cestovního ruchu, které se z neformální platformy mění v registrovaný spolek, jehož cílem je zkvalitnit spolupráci uvnitř odvětví cestovního ruchu a zajistit efektivnější prosazování nutných změn jak v legislativním procesu, tak i v posílení konkurenceschopnosti Česka v cestovním ruchu. Členy Fóra cestovního ruchu budou Asociace lanové dopravy, Asociace průvodců ČR, Svaz léčebných lázní ČR, Asociace cestovních kanceláří ČR, Český spolek horských průvodců, Aso­ciace turistických informačních center ČR, Česká asociace wellness a Asociace kempů ČR. Viliam Sivek byl zvolen předsedou Fóra cestovního ruchu.

O situaci v českém pohostinství poté hovořil prezident Asociace hotelů a restaurací ČR a čerstvý viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Václav Stárek. Za pomoci srovnání některých parametrů českého a rakouského trhu ukázal, jak to u nás podnikatelé v pohostinství mají těžké. Stárek volal zejména po rovných podmínkách k podnikání, důsledném a stejném přístupu ke všem, po zákonu o cestovním ruchu a revizi problematiky místních poplatků a po stabilním podnikatelském prostředí. Kritice podrobil i „legislativní smršť“, s kterou se musejí tuzemští podnikatelé vyrovnávat, stejně jako vízovou politiku České republiky, šedou ekonomiku a další překážky.

S vybranými statistikami cestovního ruchu v Praze pak účastníky Žofínského fóra seznámila ředitelka Prague City Tourism Nora Dolanská. Kromě jiného zaznělo, že z oněch 25,5 mil. zahraničních návštěvníků České republiky jich do Prahy zavítá asi 12–15 milionů Praha podle Dolanské za loňský rok na cestovním ruchu vydělala asi 21 miliard korun, přičemž na domácím cestovním ruchu se podílela více než 10 procenty a na zahraničním cestovním ruchu bezmála 66 procenty. Dolanská zmínila i návštěvnost vybraných pražských památek a turistických cílů, trendy v návštěvnosti Prahy z hlavních klíčových trhů apod. V závěru pak trochu provokativně konstatovala, že Praha nedokázala dostatečně využít potenciál nedávného hokejového šampionátu a „prodat“ své atraktivity jeho divákům. Třeba tak, jak se to podařilo Vídni v případě hudební soutěže Eurovize.

Další řečník, Miloš Petera, byl v programu avizován zejména jako člen Rady Asociace krajů ČR, ke svému příspěvku však přistoupil spíše coby hejtman Středočeského kraje. Posluchači se tak mohli seznámit s vybranými středočeskými památkami a zejména s tím, jak kraj podporuje cestovní ruch na svém území. V následných vystoupeních Tomáše Rabocha, vedoucího rozvoje služeb cestovního ruchu společnosti Plzeňský Prazdroj, a Vlastimila Argmana, generálního ředitele porcelánky Thun 1794, se mohli posluchači seznámit s praktickými příklady industriálního turismu, který je rychle rostoucí součástí cestovního ruchu. Pochopitelně byla řeč převážně o návštěvách výrobních podniků. Závěrečná přednáška pak zazněla z úst Libora Honzárka, předsedy Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.

Foto: -pmu-