 |
Otázku v titulku tohoto článku si klade nejeden majitel kongresových kapacit či na MICE zaměřené cestovní kanceláře. Jenže odpověď na takto položenou otázku není snadná. Ukazuje se totiž, že i názory expertů se liší. Zatímco jedna mezinárodní instituce větší problémy nečeká, zástupci druhé již hlásí znatelné potíže. Jednotní v názorech nejsou ani tuzemští podnikatelé.
UNWTO: cestovat se bude, i kdyby na chleba nebylo
Věštkyně, proroci, senzibilové i prostí analytici si musí v současnosti mnout ruce – zájem o jejich služby mnohonásobně stoupl. Jen málokdo si totiž neklade otázku, jak se bude v příštích týdnech a měsících vyvíjet světová ekonomika a jak se to dotkne jeho osobně či jeho firmy. Dotazy tohoto druhu pochopitelně čím dál častěji zodpovídají všelijaké poradenské firmy a národní i mezinárodní asociace. Své k tomu řekli i experti ze Světové organizace cestovního ruchu při OSN (UNWTO). Podle šéfa této instituce Francesca Frangialliho globální finanční krize turistický sektor výrazněji nezasáhne a lidé budou mít stále zájem o cestování. „Samozřejmě si děláme starosti. Ale nepanikaříme. Zkušenosti nás učí, že turistika je odolná. Potřeba cestovat, vzít si dovolenou, je v naší postindustriální společnosti příliš silná,“ uvedl Frangialli. Podle jeho názoru finanční krize zřejmě omezí cestování a výdaje za volný čas, ale lidé na celém světě budou stále cestovat.
Jak uvedla ČTK, výhled hluboké recese ve Spojených státech a západní Evropě začal měnit chování spotřebitelů, avšak nezastavil zájem o turistiku. „Krize tak bude mít zřejmě na turistiku menší vliv než rozšíření nemoci SARS v Asii v roce 2003, kdy zájem o cestování prudce klesl,“ domnívá se Frangialli. Američané a Evropané ale nejspíš budou šetřit, což sníží příjmy restaurací, zábavních zařízení i dopravy. To jistě není příliš dobrá zpráva.
USTOA: optimismus není na místě
Zcela jiného názoru než Frangialli je ovšem šéf Asociace touroperátorů v USA (USTOA) Robert Whitley. Ten při nedávné panelové diskusi pořádané agenturou CzechTourism v Praze řekl, že americké cestovní kanceláře nyní zažívají ještě horší období, než byla léta po teroristických útocích v září 2001. Zástupci USTOA očekávají, že krize v cestovním ruchu vyvrcholí příští rok, k jeho konci by se mohla situace začít zlepšovat. „Rád bych byl optimista, ale upřímně, nejsem,“ vyjádřil se k současné krizi Edward Neer, šéf CK AberdeenTours. Trh je podle něj na dlouholetém minimu, neboť hodně lidí přišlo o práci a žijí ve finanční nejistotě. Přisadil si i John Murray, jehož CK Owenoak se zaměřuje na golfové turisty. Podle něj byla vždy golfová turistika odolná proti výkyvům ekonomiky, současná krize však zasáhla i tento obor. Optimismu mu nepřidává ani sílící dolar. „Mít silný dolar je nanic, když lidé dolary nemají,“ komentoval to Murray.
Trendem poslední doby je podle zástupců amerických cestovních kanceláří cestování do blízkých zemí, kde si dolar drží silnou pozici. Nejmenší úbytek klientů tak zaznamenávají kanceláře zaměřené na oblast Karibiku. Naopak v Evropě včetně České republiky se dá úbytek očekávat. Jediným segmentem, kterého se krize údajně nedotkla, jsou nejdražší zájezdy s nejluxusnějšími hotely. To by se mohlo zdát jako pozitivní signál i pro kongresovou turistiku, neboť ta je z velké části postavena na službách z horní části cenového spektra.
ICCA: krize velké škody nenapáchá
Zda tomu tak ale je doopravdy, je sporné. Touto otázkou se zabývalo i Mezinárodní sdružení pro kongresy a konference (ICCA), které realizovalo průzkum mezi čtvrtinou ze svých asi 850 členů. Z výsledků průzkumů mimo jiné vyplynulo, že jen necelých 6 procent respondentů zaznamenalo v důsledku finanční krize pokles tržeb. Naproti tomu plných 60 procent žádné důsledky nepocítilo. To ovšem neznamená, že by se všichni dívali do budoucnosti přes růžové brýle. Jen 44 procent respondentů věřilo, že se jich problémy světové ekonomiky nedotknou. Překvapující ale byl počet těch, kteří i přes finanční krizi očekávali meziroční zlepšení svých hospodářských výsledků – takových optimistů se mezi respondenty našlo 42 procent. Loňský rok byl přitom dle předchozích zpráv ICCA rekordní, pokud jde o počty kongresových akcí a tržby z nich plynoucí. Pouze menší třetina účastníků ankety očekávala slabší výsledky ve srovnání s loňskem.
ICCA rovněž zjišťovala, jaká hodlají její členové v této situaci přijímat opatření. Výsledek předčil očekávání – jen 12 procent dotazovaných členů ICCA avizovalo snížení výdajů na marketing. Naopak více než tři čtvrtiny se k žádným obranným opatřením nechystaly. To je zpráva, která by měla potěšit zejména pořadatele specializovaných veletrhů a výstav zaměřených na kongresovou a incentivní turistiku. Zajímavé je, že tyto plány byly v přímém rozporu s tím, jak se podnikatelé v tomto oboru chovali během předchozích hospodářských recesí.
Interpretace výsledků průzkumu ICCA ale není vůbec jednoduchá. Zamotat hlavu může totiž hned další odpověď – a sice na otázku, jaký dopad bude mít finanční krize na kongresovou a incentivní turistiku jako takovou. Jen 6 procent respondentů nečekalo žádné důsledky. Více než polovina pak odpověděla v tom smyslu, že je možno očekávat citelné negativní dopady, ovšem jen v určitých regionech. Větší třetina pak očekávala podstatné, leč krátkodobé globální důsledky, 7 procent se do budoucnosti dívalo s obavami v očekávání silných negativních dopadů delších než 18 měsíců.
Nejvyšší představitel ICCA Martin Sirk komentuje výsledky průzkumu následovně: „Zdá se, že optimistická očekávání ohledně individuálních výkonů jsou vyvážena mnohem pesimističtějšími odhady toho, jak budou ovlivněni ostatní. Na trhu stále panuje velká nejistota, ale je jasné, že finanční propad se zatím ještě neprojevil na stornech ze strany klientů.“ Jak ale konstatoval, z řady faktorů a reakcí plánovačů kongresů se zdá, že z hlediska firem a institucí ještě více roste důležitost mezinárodních kongresů a konferencí. Jsou prý čím dál důležitější pro naplnění obchodních cílů zadavatelů a ti proto méně než dřív přistupují k jejich stornům. „Jestli je tomu opravdu tak, pomůže nám to přežít jakýkoli ekonomický propad,“ řekl Sirk. Členové dalších organizací z oblasti kongresů a incentiv, MPI a PCMA ale varovali před přílišným optimismem, znatelný pokles se podle nich může dostavit v letech 2009 a 2010.
V zájmu přesnosti se sluší dodat, že průzkum ICCA byl prováděn před veletrhem IMEX ve Frankfurtu. Od té doby již uplynulo několik měsíců a situace ve světě je vážnější, než se zdálo na jaře. Dnes by možná průzkum přinesl o něco méně optimistické výsledky. Je velmi pravděpodobné, že o perspektivách MICE v ekonomicky složitém období se bude jednat také na blížícím se veletrhu EIBTM v Barceloně (2. až 4. prosince 2008). S nejzajímavějšími výstupy z tamních seminářů vás pochopitelně na stránkách COT business seznámíme.
Co na to Češi?
Ne, nejdou na pivo. Právě naopak – mnozí nemají na podobné světské radosti ani pomyšlení. Tuzemské cestovní kanceláře specializované na kongresovou a firemní turistiku již totiž začaly pociťovat nepříjemné důsledky světové finanční krize. Tvrdí to alespoň mluvčí Asociace cestovních kanceláří České republiky 
Jan Papež, podle kterého začaly nadnárodní koncerny omezovat své kongresové aktivity a ruší účast pracovníků českých poboček na zahraničních akcích. Podle Papeže hrozí, že některé zahraniční společnosti kvůli finančním úsporám odřeknou plánované kongresy v Česku.
„Již dostáváme zrušené rezervace a zrušené projekty na příští rok, a to zejména od nadnárodních firem, jejichž české pobočky dostaly zákaz aktivní kongresové turistiky na příští rok. První vlna globální krize tak již dopadá na výjezdový cestovní ruch,“ uvedl Papež. Dodal, že s největší pravděpodobností se krize podepíše i na příjezdové firemní turistice. „Pokud nyní nadnárodní korporace zakazují akce českým pobočkám v zahraničí, tak akce, které měly dělat pro své centrály či zahraniční pobočky v České republice, budou s největší pravděpodobností také omezovat či čekat, jestli jim na ně zbudou peníze,“ podotkl.
Kongresová turistika přitom pro české subjekty cestovního ruchu znamená stále významnější zdroj příjmů. Loni se podle ČTK v tuzemských ubytovacích zařízeních konalo přes 3 500 kongresů a konferencí o více než stovce účastníků, což je o 8,6 procenta více než v roce 2006. Počet kongresových hostů podle údajů ČSÚ meziročně vzrostl o sedm procent na 701 000. Účastníci kongresů jsou pro hotely lukrativní hosté. Podle údajů agentury CzechTourism utratí až 6 000 korun denně, tedy dvakrát více než běžný turista.
Papež je navíc toho názoru, že negativní vliv finanční krize na MICE byznys nebude jen krátkodobý. „Myslíme si, že bude mít dopad nejen na jednu, ale na několik sezon. Specialisté v incentivní turistice mohou mít v budoucnu problémy,“ varoval. Naopak na výjezdové individuální turistice se podle Papeže světová finanční krize dosud nepodepsala. „Lidé si zatím dovolenou dopřávají,“ uvedl.
Je celkem přirozené, že za takovéto situace nejásají ani hoteliéři. Prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Pavel Hlinka označil podle ČTK finanční krizi za další letošní ránu hotelovému trhu po výrazném posílení koruny. Vedle odlivu turistů Hlinka očekává také pokles tržeb od firemních klientů za konference, kongresy a další firemní akce. „Doby, kdy si cestovní ruch mlaskal, asi končí a vracíme se zpátky do reality. Dostáváme se do ukazatelů, které jsou normální i všude okolo ve světě,“ citovala Hlinku tisková agentura. „Já mám obavy, že ty firmy, které se nyní dostaly do problémů, budou muset reagovat hodně rychle,“ uvedl Hlinka. Hotely proto očekávají, že celá řada firem již nasmlouvané akce zruší ještě před koncem roku. Podle Hlinky část hotelů z přesyceného českého trhu zmizí.
Analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek se domnívá, že se krize projeví na trhu cestovního ruchu nejvíce příští rok, neboť odvětví reaguje se zpožděním. Největší pokles očekává analytik u příjezdů z USA, Velké Británie a Německa. „Cestování je první v řadě činností, kde lidé při finanční krizi nejvíce šetří,“ upozornil Beránek. Němci se podle něj prý bojí cestovat už nyní. Problémy potvrdil ČTK i mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. „Poklesy vidíme už teď a přijdou další,“ řekl Okamura, který zároveň podniká v příjezdové turistice z Japonska. Právě u Japonců a Američanů se očekává největší pokles. Podle Okamury zároveň turisté v ČR méně utrácejí.
Na druhé straně jsou v oblasti kongresové a incentivní turistiky tací, kteří hledí do budoucnosti optimisticky. Bude bezesporu zajímavé sledovat, které skupině dá historie za pravdu. Komu budeme v této pomyslné soutěži držet palce, je nabíledni…
Text: Petr Manuel Ulrych a ČTK
Ilustrace: Rafael Ortman
Foto: -pmu-; archiv MAXIN PRAGUE a CPI Hotels