Dopad pandemie covid-19 na české lázně

Zatímco celkové výdaje na zdravotní péči v Česku vzrostly v období let 2011–2018 o 22,4 %, výdaje na lázeňskou péči v tom samém období vzrostly o 27,9 %. Z hlediska financování je zřejmé, že lázeňská péče tvoří jen malou část celkových výdajů zdravotních pojišťoven.

V roce 2011 to bylo 1,24 % z celkových výdajů, v roce 2018 pak 1,30 %. Tento trend lze považovat za pozitivní. Nicméně v roce 2000 činil podíl lázeňské péče na celkových zdravotních výdajích zdravotních pojišťoven více než 2 %.

Tabulka: Výdaje českých zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v letech 2011–2018 v mld. Kč

Zdroj: ČSÚ, ÚZIS, 2021.

Od března 2020 se lázně dostaly díky koronavirové pandemii do složité ekonomické situace. Většina lázeňských léčebných zařízení měla od března 2020 provoz silně omezený a v některých obdobích i zcela uzavřený. Tato situace vedla vládu České republiky k několika opatřením, jejichž cílem je alespoň částečná kompenzace vzniklých ztrát. Jedním z takových nástrojů je program COVID-Lázně. Jeho základem jsou tzv. slevové vouchery v hodnotě 4 tisíc Kč. Vouchery jsou využitelné za podmínky uskutečnění minimálně 6denního pobytu a 5 lázeňských procedur v lázních. Vouchery mohou využívat všechny osoby s trvalým pobytem na území České republiky, které jsou starší 18 let a jsou účastníky veřejného zdravotního pojištění. Lázeňské vouchery jsou poskytovány od 1. července 2020 nejméně do konce roku 2021. K 26. březnu 2021 bylo podle informací Ministerstva pro místní rozvoj staženo 202 709 voucherů, uplatněno 39 045 voucherů.

Výše uvedená pomoc je však primárně finanční pomocí na straně poptávky (klientů), nikoliv na straně nabídky (podnikatelských subjektů). Smysl této podpory se vytrácí v okamžiku, kdy samoplátci měli omezený nebo dokonce zakázaný přístup do lázní. Jedním z aktuálních návrhů je možnost zařadit postcovidový syndrom mezi indikace, které bude možné v lázních léčit v rámci veřejného zdravotního pojištění.

Současná koronavirová situace ovlivňuje nejenom lázeňská léčebná zařízení, ale také jednotlivá lázeňská města a lázeňské obce. Dopady koronavirové pandemie jsou patrné zvláště v těch lázeňských místech, kde se léčí převážně tuzemští a zahraniční samoplátci. Příkladem finančních ztrát mohou být ztráty v příjmech z místních poplatků, konkrétně pak poplatku za pobyt, který nahradil od 1. 1. 2020 poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt a poplatek z ubytovací kapacity. (Plzáková, Studnička, 2021). Propad příjmů lázeňských měst a obcí se však projevuje i v dalších oblastech. Určitou nadějí pro řešení kritické situace českých léčebných lázní a také lázeňských měst a obcí je přijetí Národního plánu obnovy, který má posloužit pro čerpání peněz EU na pomoc ekonomice po koronavirové krizi.