Setkám-li se s pojmem Dolní Morava, vždy mě moje vnitřní zeměpisná střelka táhne kamsi na jih, do žírných luhů pod Pálavou, tam dolů k rakouské hranici, mezi vápencová bradla Pavlovských vrchů a řádky vinic, někde kolem Valtic či Mikulova. Až opomenutý nebo neuvedený dovětek Králický Sněžník mě vyvádí do místopisné reality. A ta je pěkně studená.
Nejseverovýchodnější výběžek Pardubického kraje tu střeží třetí nejvyšší pohoří České republiky s 12 „tisícovkami“ – Králický Sněžník.
Příznivci zimních sportů si v Dolní Moravě přijdou na své. Až v závěru obce, nad koncovým parkovištěm naleznou „tříhvězdičkové“ středisko SKI centrum SNĚŽNĺK. Jeho oba hlavní svahy jsou lyžařskou lahůdkou, která uspokojí i ty nejnáročnější. Svahy mají homologaci mezinárodní lyžařské federace (FIS) a konají se tu významné republikové i evropské soutěže. Pochopitelně na své si zde přijdou i ostatní lyžaři, poněvadž provozovatelé zejména v poslední době vytváří stále lepší zázemí i pro rodiny s dětmi, školáky i věkově pokročilejší. Dolní Morava se mění každým rokem v upravenější a příjemnější středisko cestovního ruchu, dnes již celoročního charakteru.
Přijíždějící návštěvníci již tuto zimní sezonu ocení zcela zrekonstruovanou příjezdovou komunikaci, nově vybudované koncové parkoviště pod lyžařským areálem s bezplatným parkováním, nově koncipovanou kyvadlovou dopravu bezplatným skibusem až pod sjezdovku. Zde také naleznou nové informační centrum s každodenním provozem, bezbariérové sociální zázemí a celou řadu služeb.
Vysoce sofistikovaný systém technického zasněžování a strojové úpravy svahů celého areálu dávají nejen odborníkům tušit, že provozovatel střediska nechce zůstat jen u stárnoucích lyžařských vleků. Příznivci lyžařského areálu se v brzké době dočkají moderní čtyřsedačkové lanové dráhy a dalších překvapení, která přiblíží Dolní Moravu do rodiny nejlepších lyžařských středisek České republiky.
Dolní Morava má však náruč štědře otevřenou i pro ostatní vyznavače aktivního pohybu. Málokterá obec má tak pestrou paletu možností po celý rok.
Text: Oldřich Štos