Dobře zavodněný ráj

Představte si mohutný vápencovo-dolomitový masiv. Přidejte k tomu vymílací působení desítek potoků a dvou větších řek a spoustu času na jejich nahlodávací práci. Posypte celé území nejrůznějšími semínky bylin, jehličnanů a listnáčů a nechte je vyrůst. A máte před sebou hrubý obrázek toho, jak vznikal Slovenský ráj.

Slovenský ráj leží na východním konci země a představuje ohromné krasové území s velmi členitým reliéfem, s roklinami, kaňony a s různými krasovými formami. V roce 1964 byla na jeho území vyhlášena chráněná krajinná oblast, která byla později, v roce 1988, překategorizována na národní park. Jeho rozloha činí 19 763 ha, rozloha ochranného pásma 13 011 ha. Je to jedno z nejnavštěvovanějších míst na Slovensku.

Území Slovenského ráje odvodňují řeky Hornád (na severu) a Hnilec (na jihu). Obě se do masivu Slovenského ráje pořádně zakously – vytvořily Prielom Hornádu a Stratenský kaňon s množstvím geomorfologických útvarů. Převážnou část celého masivu tvoří vápence a dolomity, a proto se tu nachází i více než 350 jeskyní a propastí. Pro veřejnost je přístupná bohužel jen Dobšinská ľadová jaskyňa. Na to, jaká je geologická stavba tohoto pohoří, je s podivem, kolik tu teče potoků a vyvěrá pramenů. Podobné hory jinde jsou většinou téměř bezvodé.
Z turistického hlediska je to nesmírně zajímavá a atraktivní destinace, přístupná po celý rok. Jejími dolinami a planinami vede okolo 300 km značených turistických cest a 5 naučných stezek. Průchod dolinami, které často velmi strmě stoupají, umožňují žebříky, lávky, řetězy, stupačky a jiné pomůcky, bez kterých by byl průstup velmi obtížný a nebezpečný. Raritou je to, že některé doliny jsou jednosměrné – mohou se procházet jen nahoru nebo jen dolů. Toto opatření je vysoce praktické – turisté se navzájem nesrážejí na žebřících. Jen to chce před túrou trochu více plánování…

Suchá Belá má do souše hodně daleko

Pokud se jedná o vztah člověka a této oblasti, pak území dnešního Slovenského ráje a Hornádské kotliny zažilo osídlení už v mladší době kamenné. Ve středověku vedla napříč Slovenským rájem takzvaná Glacká stezka, jedna z větví polské stezky, která vedla přes Spiš na jih. Z těch dob se částečně dochoval Dukov most v dolině Malého Zajfu. Během vpádu Tatarů se dnešní Kláštorisko stalo útočištěm obyvatel Hornádské kotliny, také se mu říkalo Skála útočiště. Později tam byl vybudován kartu-ziánský klášter.
Ve 14 století se v okolí hodně těžily nejrůznější kovy. K jejich tavbě se používalo dřevěné uhlí, důsledkem bylo rozsáhlé kácení zdejších bohatých lesů.

Pro dostupnost Slovenského ráje byla klíčovým momentem výstavba Košicko–bohumínské železnice, která zpřístupnila tento kout mnoha obdivovatelům. Ale opravdový cestovní ruch tu začal až s objevením a zpřístupněním Dobšinské ledové jeskyně. Na přelomu 19. a 20. století se začali odvážlivci vypravovat i do úzkých a velmi nepřístupných kaňonů a vybavovali je pomůckami usnadňujícími přístup. Tak se stal Slovenský ráj postupně turisticky atraktivní a vyhledávanou oblastí.
O udržování turistických cest se stará Sdružení obcí Slovenského ráje. Údržba něco stojí, a tak se na počátku dolin vybírá od turistů vstupné.

Ochrana přírody

Hlavním úkolem Národního parku Slovenský ráj je samozřejmě ochrana přírody. Turistika, rekreace a další záležitosti spojené s pobytem člověka v přírodě jsou až na vedlejším místě. V současné době se ve Slovenském ráji nachází 20 přírodních rezervací a 5 přírodních památek. V prostoru chráněných částí je pohyb možný jen po turisticky značených chodnících v povoleném směru. Pro poučení o využívání národního parku slouží naučné chodníky v Čingově a Dědinkách.
Ve Slovenském ráji žije například medvěd hnědý, vlk obecný, rys ostrovid, orel skalní, jestřáb lesní a další druhy zvířat a ptáků. K vidění jsou ale jen velmi ojediněle.
Pokud se týká rostlinstva, patří zdejší flóra do oblasti západokarpatské květeny. Na území parku je evidováno více než 900 druhů vyšších rostlin, z nich je 35 plně chráněných.

Tomášovský výhľad

Nejkrásnější doliny

Prielom Hornádu – 16 km dlouhý úsek horního toku Hornádu, údolí široké jen několik metrů, jeho stěny jsou vysoké až 150 m, stezka po stupačkách ve skále, oblíbený terén vodáků.

Stratená – kaňonovité údolí Hnilce s podzemními krasovými fenomény.
Suchá Belá – přírodní rezervace, strmá dolina se skalními okny, obřími hrnci, stupněmi a vodopády (Misový, Roklina, Okienkový, Korytový, Bočný a Kaskády). Počítejte s tím, že Suchá Belá v žádném případě není suchá!
Sokolia dolina – nejpříkřejší ve Slovenském ráji. První přechod až v r. 1910. Vodopády: Skalný, vyšný a Závojový – ten je ve Slov. ráji nejvyšší se 70 m.
Tomášovský výhľad – skalní výstupek s pěkným pohledem do doliny Bieleho potoka, Prielom Hornádu a na Vysoké Tatry.
Kyseľ – nejnavštěvovanější dolina ve Slovenském ráji. Vodopády a skalní útvary: Barikáda, Barikádový vodopád, Udiareň, Kaplnkový vodopád, Roklina, Temnica, Obrovský vodopád, Škára, Karolinyho vodopád. Kvůli nebezpečí pádu skla a stromů je průchod dolinou zakázán, k dispozici je náhradní trasa.
Tomášovská Belá – protéká jí Biely potok, na jehož horním toku je vodní nádrž Klauzy, která sloužila k plavení dřeva.

Po dešti to pěkně klouže… a v zimě také

Města a obce v okolí

Spišská Nová Ves – hlavní dopravní a sídelní centrum oblasti. Vznik ve 12. století, ve 14. stol. významné trhové město, v letech 1412 – 1772 spolu s dalšími 12 městy dána jako záloha Polsku. Mnoho cenných památek, mj. farní kostel s pozdně gotickou Kalvárií od mistra Pavla z Levoče. Sportovní hřiště, stadion, zimní stadion, lyžařské středisko s umělým slalomovým svahem, koupaliště, krytý bazén, sídlo Horské služby a Správy NP Slovenský ráj.
Smižany – sídliště z velkomoravské doby, r. 1246 doložené jako obec královských psovodů. Člen Společenstva Spišských Sasů, těžba žlutého a hnědého mramoru, hutní výroba, která skončila r. 1886.
Hrabušice – patřily do Společenstva Spišských Sasů, v r. 1465 se staly majetkem Spišského hradu. Osídlení z doby bronzové, halštatské, laténské, římské a slovanské. Na Zelené hoře ruiny středověkého hradu.
Betlanovce – obec připomínaná r. 1260. Patřila do Stolice 10 spišských kopiníků. Zachovaly se zde zbytky cenného gotického kostela (1309). Renesanční tvrz z r. 1564.
Spišský Štiavnik – obec úzce spjatá s opatstvím, založeným roku 1223. Několikrát vyhořela. Renesanční tvrz postavená na místě cisterciáckého kláštera čtvercového půdorysu se čtyřmi věžemi.
Dobšiná – hornická obec v údolí Dobšinského potoka, ze 14. stol. Dolovalo se tu stříbro, železo, měď, nikl, rtuť a kobalt. V r. 1680 tu vznikla první vysoká pec na Slovensku.
Dedinky – po vybudování vodní nádrže na Hnilci vzniklo v obci rekreační středisko zaměřené na vodní a zimní sporty. Sedačková lanovka na planinu Geravy, východisko naučné stezky do Slovenského ráje.

Východiska do oblasti:
Ze severu: Spišská Nová Ves, Smižany, Spišské Tomášovce, Hrabušice, Podlesok
Z jihu: Dedinky

-dva-
Foto: Slovenská agentura pro cestovní ruch