Velká Británie je na tom s cestovním ruchem podobně jako Česká republika. I tam míří drtivá většina přijíždějících turistů do metropole, do ostatních regionů (pardon – hrabství) se vydává jen menší část z nich. A dělají velkou chybu – zbytek království je svým způsobem zajímavější než celý Londýn. Platí to i o severní části země, konkrétně o hrabství Yorkshire. Budete-li hledat tip, co nabídnout svým klientům toužícím poznat něco z krás „ostrovů“, určitě nic nezkazíte, pošlete-li je do Yorku a jeho širšího okolí. Vrátí se spokojení, odpočatí, plni dojmů a s největší pravděpodobností odhodláni v budoucnu se do tohoto koutu Británie vrátit.
York duchovní…
Návštěvu Yorkshiru je nejlepší zahájit ve městě, které dalo hrabství jméno, tedy v Yorku. Toto asi 150tisícové město si zakládá na své středověké minulosti. Zároveň je jedním z nejduchovnějších měst v Británii a současně také městem „nejduchařštějším“. Ale popořadě. Asi nejdůležitějším turistickým tahákem Yorku je katedrála Minster. Jedná se o největší gotickou katedrálu v severní Evropě a o sídlo yorského arcibiskupa, což je po biskupu z Canterbury druhý nejvyšší hodnostář anglikánské církve. Tedy alespoň pokud jde o církevní záležitosti, formálně je totiž hlavou anglikánské církve britská královna. Katedrála je pověstná zejména svými vitrážemi. Kupříkladu okno v jejím západním průčelí, které pochází z roku 1338, je vůbec největším vitrážovým oknem na světě. Zajímavých vitrážových oken je však v Minsteru vícero. Pro návštěvníky je zajímavé prohlédnout si nejen interiér katedrály, ale také sestoupit do jejího podzemí. v něm mohou mimo jiné obdivovat základy římských, normanských i vikingských staveb, které stály na místě dnešní katedrály či prohlédnout si expozici stříbrných náboženských předmětů. Návštěva Minsteru je nepsanou povinností každého turisty přišedšího do Yorku. České turisty neovládající angličtinu bezesporu potěší fakt, že v katedrále jsou k dispozici letáky se stručným popisem jednotlivých zajímavých prvků stavby v češtině.
Minster je největší gotickou |
Někdejší páchnoucí řeznická ulička |
… a duchařský
Další atrakci lze naopak doporučit pouze těm, kteří se v angličtině cítí dostatečně v kramflecích. Jde o některou z nočních prohlídek Yorku, které vedou po tajemných a duchařskými příběhy opředených místech. York je totiž městem s největším výskytem duchů a paranormálních jevů na světě. Není tedy divu, že již před více než 30 lety vznikl první turistický produkt postavený na zálibě Angličanů i zahraničních návštěvníků v tajemných příbězích. Dnes vedle sebe v Yorku existuje několik společností, které s úspěchem nabízejí takto zaměřené komentované prohlídky města. Ve výkladech jejich průvodců se to hemží oběšenci, duchy a dalšími strašidly, nouze ale není ani o úsměvné momenty.
Málokterý průvodce zapomene svým klientům zmínit také dvě reálné historické postavy. Jednou z nich je Guy Fawkes, neúspěšný revolucionář ze 17. století. Ten se pokusil vyhodit do povětří budovu Parlamentu. v předvečer činu byl ale odhalen a popraven. Yorčané si tuto postavu a s ní spojené události připomínají vždy 5. listopadu – podobně jako během našich „čarodějnic“ jsou zapalovány velké ohně, odpalují se ohňostroje apod. Druhou postavou je mučednice Margaret Clitherow, která byla v 16. století rozmačkána za to, že ukrývala katolické kněží. Její ruka je vystavena v jednom z yorských muzeí. Navštívit je možné také její dům v uličce Shambles v centru Yorku. Shambles je ostatně dalším z míst, které nelze opomenout. Jde o úzkou uličku lemovanou pitoreskními středověkými domy, v minulosti obývanými řezníky. Ty dnes připomínají už jen háky na zavěšování masa, které zůstaly na některých domech. Naštěstí. Procházka uličkou lemovanou útulnými kavárnami a obchůdky se vším možným je přece jen příjemnější než tou, kde na hácích visely kusy masa obletované hejny much a kde se člověk musel brodit kalužemi krve ze zabíjených zvířat. Nejen Shambles, ale i další ulice v centru Yorku si zachovaly svůj středověký ráz, takže městu nelze upřít ducha. Ani duchy, jak již bylo řečeno…
Genius loci anglického venkova
V Yorku je toho samozřejmě k vidění mnohem víc – dvoustrana vymezená pro tento článek by nestačila ani na velmi stručný popis všech míst, která ve městě stojí za návštěvu. Přesto se nyní vydáme za hranice města – i na yorkshirském venkově toho návštěvníky čeká požehnaně. A propos – venkov. Ten anglický má, hlavně díky viktoriánské architektuře, zvláštní kouzlo. Návštěvníkovi projíždějícímu anglickými vesničkami se před očima promítají scény z Pána prstenů, Harryho Pottera či jiných filmů. A stačí se posadit do některé z tradičních hospůdek, objednat pintu piva a za chvilku se člověk přistihne, jak chvílemi pokukuje po dveřích v očekávání, že do nich každou chvilkou vstoupí šéfinspektor Barnaby…
Bolton Abbey, oblíbený cíl rodinných i romantických výletů |
Fountains Abbey
Yorkshirský venkov může návštěvníkům nabídnout také dvě památky UNESCO. První z nich je opatství Fountains Abbey, ležící asi 45 kilometrů od Yorku. Tedy přesněji řečeno to, co z bývalého opatství zbylo. v malebném údolí čekají návštěvníky ruiny bývalého mohutného komplexu vybudovaného příslušníky benediktinského řádu v první třetině 12. století. Po pár letech převzali opatství cisterciáci, kteří je provozovali až do roku 1539, kdy byl klášter výnosem krále Jindřicha VIII. (podobně jako řada dalších) zrušen. Návštěvníci mohou volně procházet pozůstatky kostela, klášterních budov i budov hospodářských. Místo má až mýtickou atmosféru a rozhodně stojí za to vážit k němu cestu. Ruin klášterů je v Británii mnoho, Fountains Abbey je ale největší a podle všeho nejvýznamnější. I proto byl komplex v roce 1986 zapsán na seznam UNESCO. A péče, které se mu dostává, je vskutku příkladná. k opatství přiléhá rozlehlý park s jelení oborou. v parku je řada jezírek, soch, altánků a dalších staveb, čímž lehce připomíná Lednicko-valtický areál. Návštěvníci se mohou pokochat také řadou „follies“, tedy uměleckých či architektonických solitérů bez konkrétního účelu, které si majitelé zahrad nechávali zhotovovat z pouhopouhého rozmaru – aby se měli čím pochlubit návštěvám. Volně přístupná jelení obora je domovem zhruba pěti stovek kusů jelení zvěře různých druhů.
Ruiny Fountain Abbey s přilehlými zahradami jsou jedním |
Rodová sídla se otevírají
Necelých 15 kilometrů od Fountains Abbey je možno navštívit další z yorkshirských turistických atrakcí – hrad Ripley. Tedy, z našeho (rozuměj českého) pohledu jde spíš o cosi na pomezí hradu a zámku. Stavba má některé rysy hradní architektury, interiéry však připomínají spíše zámek. Ripley je názorným příkladem toho, jak se anglická šlechta musela přizpůsobit změněným sociálním a ekonomickým podmínkám. Hrad je už po sedm století sídlem jedné rodiny – až její poslední generace byly přinuceny otevřít rodové sídlo veřejnosti a získat tak další zdroj příjmů. Rodina hrad stále obývá, veřejnosti jsou přístupné pouze vybrané místnosti. Na hradě se často konají svatby, jeho místnosti jsou pronajímány pro různé společenské akce apod.
Podobně je tomu i s dalším šlechtickým sídlem, které nese název Howard. v případě této budovy, kterou najdete asi 30 kilometrů severovýchodně od Yorku, je radno hovořit spíše o zámku. Architektura připomíná francouzské zámečky, francouzského typu je také zahrada přilehlá k budově. Rovněž Howard je v soukromém vlastnictví, rodina Howardů zde žije už tři století. Rodině patří nejen zámeček, ale také rozsáhlé pozemky kolem něj. Budova samotná je zajímavá mimo jiné tím, že ji v roce 1699 projektoval dramatik John Vanbrugh. Tedy člověk bez architektonického vzdělání a předchozích zkušeností. Přesto jde o úctyhodný architektonický kus. Povolání dramatika se v určitých náznacích projevilo v interiérech zámku, například v jeho vstupní hale. Zámek byl velmi poškozen v listopadu 1940, kdy v jeho jihovýchodním křídle vypukl požár, který se rychle rozšířil do celé budovy. Zničeno nebo poškozeno bylo na dvacet místností. Stopy po požáru jsou místy patrné dodnes, z drtivé části však byly interiéry zámku opraveny a znovu vybaveny zařízením z 18. století. v zámku jsou pořádány výstavy a různé společenské akce, interiéry je možno si pronajmout. Návštěvníkům je k dispozici také restaurace a další zázemí. Kdo touží po odpočinku, může zavítat do zámeckých zahrad.
Zámek Howard je dalším ze šlechtických sídel otevřených veřejnosti |
Plnou parou do vřesovišť!
Pokud dáváte před památkami přednost přírodním krásám, neměli byste si nechat ujít minimálně národní park North York Moors. Park o rozloze přes 1 400 km2 je pokryt vřesovišti, kam až oko dohlédne. A je v něm možné se vydat po stopách Harryho Pottera! Mezi městy Pickering a Goathland uprostřed parku je v provozu železniční trať, která posloužila filmařům při natáčení filmu Harry Potter a Kámen mudrců. Konkrétně nádraží v Goathlandu se pro účely filmu přeměnilo ve stanici Hogsmeade (česky Prasinky). Jak už to v podobných případech bývá, nepotřebnou a k zániku odsouzenou trať převzala kdysi skupina železničních nadšenců a začala na ní provozovat parní vlaky. Dnes jde o jeden z nejlákavějších turistických produktů severního Yorkshiru. Kromě pravidelných jízd po 29 kilometrů dlouhé trati, během kterých se cestující mohou kochat pohledem na svahy pokryté vřesovišti, jsou provozovány také různé tematické jízdy. Například ty, které jsou jak vystřižené z románů Agathy Christie – skupina herců sehraje během jízdy vraždu v jednom z kupé, která je vyšetřována, a cestující jsou vtaženi do napínavé hry…
Něco pro romantiky
Filmové kulisy může leckomu připomenout také údolí říčky Wharfe na západě Yorkshiru. Během procházky údolím se návštěvníkům otevírají pohledy, které by uchvátily nejednoho malíře. Obzvláště malebné je okolí ruin někdejšího farního kostela. z jeho budovy kromě obvodových zdí mnoho nezůstalo, trosky posloužily okolním vesničanům jako vítaný stavební materiál, ovšem oko romantika nezůstane suché. Bolton Abbey je také oblíbeným cílem víkendových výletů. Opatství s přilehlými pozemky a vesnicemi patří vévodovi z Devonshire. s jeho povolením je možno třeba také rybařit na řece Wharfe a věnovat se dalším rekreačním aktivitám. Na zdejší honitby čas od času zavítá dokonce i princ Charles. Kdo by si chtěl romantiku kraje užít do sytosti, má šanci se ubytovat ve stylovém venkovském, ale současně luxusním hotelu The Devonshire Arms. Někdejší zájezdní hostinec slouží svému účelu už několik století a stále si udržuje svůj navýsost anglický charakter. A přesto se mu daří držet krok s dobou. Čtyři desítky pokojů jsou zařízeny ve viktoriánském duchu, ale nechybí v nich ani přípojky k internetu či hypermoderní LCD televizory. Večer mohou hosté strávit v hotelové hale lehkou konverzací u mohutného krbu, ale stejně tak odpočívat ve zdejším wellness zázemí. A zapomenout nesmíme ani na bohatě zásobenou hotelovou vinotéku – utratit několik tisíc liber za láhev vína zde není žádný problém…
Saltaire: Zlín po anglicku
Pozornému čtenáři jistě neunikla zmínka o dvou yorkshirských památkách UNESCO. O Fountains Abbey již byla řeč, je tedy načase zmínit se o druhé památce. v roce 2001 přibyl do seznamu stručný zápis „Saltaire“. Oč jde? O dokonale zachovalé průmyslové městečko z druhé poloviny 19. století, které lze při troše dobré vůle přirovnat k Baťovu Zlínu. Srdcem městečka byla textilní továrna založená Sirem Titusem Saltem. v okolí podniku nechal Salt postavit domy pro zaměstnance továrny, nemocnice, školy a další veřejné budovy. Salt nebyl podle všeho žádný filantrop, jak bývá občas prezentováno, pouze si uměl dát dohromady jednu a jednu. Své ovečky mohl hlídat prakticky ve dne v noci – a údajně to také opravdu dělal. Spíš než lidumilem byl průmyslník jakýmsi „Velkým bratrem“. Ať už se na jeho osobnost díváme z jakéhokoli úhlu, jedno se mu musí nechat – systém byl prakticky dokonalý a i po architektonické stránce po něm zůstal zajímavý komplex. Budovy jsou postaveny v italském duchu a mají svůj půvab. Obytné domy slouží svému účelu dodnes, přičemž UNESCO velmi dbá na zachování autentické podoby města. Noví majitelé domů tak například musejí vstupní dveře svých obydlí natírat stejnou barvou, jaká byla použita v době vzniku staveb a pro kterou se vžil výstižný termín „Saltův průjem“… Slávu textilky již odvál čas, dnes v jedné její části sídlí firma na výrobu elektronických součástek, druhá byla přeměněna v multifunkční kulturní prostor. Kromě zajímavé expozice o historii Saltaire zde návštěvníci najdou také stálou výstavu děl Davida Hockneyho, významného to představitele britského pop artu.
Bývalá textilka v Saltaire |
Do Leedsu za řinčením zbraní
Ze Saltaire je to jen 15 kilometrů do Leedsu, jednoho z center Yorkshiru. Leeds a jeho okolí by byly námětem na samostatný článek, zmiňme tedy pouze jedno z pozoruhodných míst tohoto města – Muzeum královských zbrojoven. Do této velké moderní budovy byly v roce 1996 přesunuty sbírky zbraní z londýnského Toweru. Royal Armouries, jak zní anglický název muzea, vystavuje zbraně všeho druhu – od středověkých po dnešní. k vidění je například unikátní zbroj krále Jindřicha VIII., zbraně z obou světových válek, rozsáhlá kolekce asijských zbraní a brnění, ale třeba také pistole používané slavným agentem 007 v jednotlivých bondovkách. Řada expozic je interaktivních, takže v muzeu se opravdu nikdo nenudí. Pro našince je pořád ještě nezvyklé, když nad některými muzejními exponáty spatří tabulku s nápisem „Dotýkejte se, prosím“. U mnoha britských muzeí je naopak tento přístup naprosto běžný. Vyhledávané jsou také rytířské turnaje, které se v areálu muzea pravidelně odehrávají.
Impozantní vstup do muzea |
Na hradě Ripley se návštěvníci |
Doufejme, že z předchozích řádků je alespoň trochu patrné, jaký úžasný turistický potenciál skrývá (či spíše dává na odiv) oblast Yorkshiru. Více se o této části Anglie dozvíte například na stránkách britského touristboardu ( www.visitbritain.cz ), nebo ještě lépe při osobní návštěvě. Vaši klienti bezpochyby ocení, blýsknete-li se před nimi osobními zkušenostmi z návštěvy Yorku a jeho okolí.
Text a foto: Petr Manuel Ulrych