Formou rozhovorů s čelnými představiteli ČSA se vás snažíme pravidelně informovat o aktuálním dění v této společnosti a jejích plánech. Tentokrát se na národního leteckého dopravce podíváme z většího nadhledu, čas na rozhovor si pro mne totiž ve svém nabitém programu vyhradil předseda představenstva a prezident Českých aerolinií Ing. Miroslav Kůla. Využil jsem příležitosti a pokusil se zjistit, jakou roli budou hrát ČSA ve sjednocené Evropě. Zajímalo mne také, jakému receptu vděčí společnost za svůj úspěch v době, kdy jiní dopravci hlásí v lepším případě stagnaci, většinou však pokles.
Zde vidím tři roviny. Zaprvé si myslím, že se nám podařilo získat reputaci kvalitní a spolehlivé letecké společnosti s přijatelnými cenami. V tomto přesvědčení mne utvrzuje i řada prestižních tuzemských i zahraničních ocenění, které jsme v posledních letech získali. Například v loňském roce jsme v průzkumu společnosti Sky Tracks, kterého se zúčastnilo 4,5 mil. respondentů, získali cenu Airline of the year for Eastern Europe, třikrát po sobě jsme byli oceněni jako nejlepší letecká společnost operující na českém trhu, podle časopisu Reader’s Digest jsme nejdůvěryhodnější leteckou společností v ČR, v žebříčku nejobdivovanějších firem v ČR jsme obsadili sedmé místo, včera jsme v Londýně přebírali cenu Outstanding airline of the year 2002 a takto bych mohl ještě chvíli pokračovat. Takový image nám samozřejmě velmi pomáhá v boji o zákazníka. (Pozn.: Všechny zmíněné trofeje jsou vystaveny na policích v předpokoji prezidentské kanceláře ČSA. Špatná zpráva pro konkurenci – v příštích letech se prý společnost bude snažit dalšími cenami zaplnit i zbývající, zatím prázdné police.)
Druhou rovinu vidím v tom, že jsme se ve správnou chvíli stali členem jedné z největších aliancí, SkyTeam. To nám umožňuje nabízet mnohem širší produkt – oproti dřívějším 60 destinacím ve 40 zemích nyní nabízíme spojení do celého světa. Jednoznačně pozitivní roli sehrálo i propojení frequent flyer programů aliančních partnerů. A proč ve správnou dobu? Kdybychom ještě chvíli váhali, mohl být dnes v alianci místo nás například Malev a my bychom měli situaci mnohem těžší.
Třetí faktor našeho úspěchu, který musím zmínit, je hospodářský růst v České republice. Ačkoli v absolutním vyjádření nejde o závratný růst HDP, v období celosvětové recese je přeci jen nadprůměrný.
Vraťme se k členství ve SkyTeamu. Jaké novinky připravuje aliance pro nejbližší roky?
My a hlavně naši pasažéři máme štěstí, že jsme vstoupili právě do SkyTeamu. Jeho dva největší partneři, Air France a Delta Airlines, patří i v současném turbulentním prostředí, které v letecké dopravě panuje, k těm úspěšnějším. Air France byla v loňském i předloňském roce spolu s námi nejúspěšnější v Evropě, Delta je pak z hlediska současných amerických poměrů také na tom mnohem lépe než třeba American Airlines, neřkuli United Airlines. Situace v USA začala vytvářet nové podmínky pro další rozvoj aliance SkyTeam. Delta v loňském roce dosáhla dohody o spolupráci se společnostmi Northwest a Continental, které patří k nejsilnější šestici na americkém trhu. Za určitých okolností by tato spolupráce mohla přerůst v jejich zapojení do SkyTeamu. V tento okamžik je sice situace komplikovanější, ale podstatné kroky už byly učiněny. I my tedy usilujeme o rozšíření spolupráce s těmito společnostmi. S Continental Airlines by tím došlo k obnovení vazeb, které fungovaly před naším vstupem do SkyTeamu. Tyto plány do jisté míry předurčují i dění v Evropě – Northwest Airlines mají úzké vazby s KLM, takže v současné době vedeme jednání i s KLM o případném zapojení do aliance.
Pro SkyTeam je stále otevřena otázka dalšího rozvoje směrem na východ, tedy do Asie, kde zatím máme jediného partnera v podobě Korean Air. Nevylučujeme ani spolupráci s některým z jihoamerických dopravců ať už přímým zapojením do aliance, či formou přidruženého členství.
Viceprezident ČSA pro obchod a marketing JUDr. Václav Král v rozhovoru pro COT Business řekl, že po úplném splacení současných letadel bude společnost zvažovat pořízení nového dálkového letounu, který by mimo jiné umožnil lety do některých severoamerických destinací, kam stávající A310 nedoletí. Nezměnily by se tyto plány po vstupu Northwest a Continental do aliance?
Právě naopak. Spíše by to posílilo předpoklady pro obměnu flotily. Zatím jsme učinili jakýsi mezikrok na této cestě, když jsme rozhodli o pořízení třetího airbusu. Ten by měl zhruba od poloviny června posílit naši přítomnost na transatlantických linkách, díky tomuto stroji budeme moci zvýšit počet našich frekvencí do New Yorku a do Kanady.
Stávající airbusy jsme už v únoru a březnu splatili, takže můžeme uvažovat, jak, kdy a čím je nahradíme. K obměně dojde nejdříve v roce 2005 nebo později a jako nejvhodnější náhradníci se jeví Airbus A330 či Boeing 767. Příznivý vývoj na americkém trhu by naše rozhodování mohl urychlit, protože by znamenal možnost propojení Prahy s dalšími huby Delty v Atlantě a Cincinnati, eventuálně s huby nových partnerů. Rozhodování máme ztíženo současnou nenormální situací v letecké dopravě, nikdo není schopen spolehlivě předpovědět, jak bude trh vypadat za dva za tři roky.
Téměř s jistotou se ovšem dá předpokládat, že v příštím roce vstoupíme do Evropské unie. Vzhlížíte k ní jako společnost s obavami či nadějemi?
Na vstup do unie se těšíme. Jsem přesvědčen, že nám členství přinese nové příležitosti, které nyní z aeropolitických a jiných důvodů nemáme. Nemáme důvod obávat se zostření konkurenčního prostředí, trh v České republice už snad nemůže být více liberalizován. Kdo měl zájem u nás působit, už tak dávno činí. Je možné, že se některý dopravce pokusí zavést třeba nové linky mezi Prahou a Ostravou či Brnem, ale to není nic, čeho bychom se museli obávat. Vstupem do EU naopak získáme možnost nabízet spojení mezi dalšími body v Evropě.
Jiná situace je třeba v Polsku či Maďarsku, kde například dosud nemohli působit low cost dopravci. Kolegům z LOTu či Malevu asi v okamžiku vstupu jejich zemí do EU přibude pár vrásek.
Neztratíte ale vstupem do EU konkurenční výhodu plynoucí z nižších nákladů na pracovní sílu?
Částečně ano, protože bude docházet ke stírání rozdílu v ceně práce. Rozhodně ale nepůjde o skokový nárůst, úplné srovnání mezd je otázkou řady let. A současně s tím poroste kupní síla obyvatel, český trh se stane bohatším a poroste zájem o leteckou dopravu. A odpadnou takové překážky, jako je uznávání našich certifikátů, které nám v minulosti komplikovalo provádění údržby pro západoevropské letecké společnosti.
Hovořil jste o některých rozvojových plánech firmy. Souvisejí také s rozšiřováním pražského letiště?
Jistě, rozvoj letiště je podmínkou rozvoje ČSA. Pokud by letiště nebylo schopno odbavit takový počet cestujících, které bychom my mohli dopravit do Prahy či přes Prahu někam dál, znekvalitnilo by to služby a odradilo cestující od cest do Prahy či přes ni. V současné době je Praha velmi atraktivním přestupním bodem – stačí jen porovnat, kolik času je třeba na přestup v Praze a kolik například ve Frankfurtu či Londýně. Pro lidi, kteří necestují tak často, jsou přestupy na takto velkých letištích noční můrou.
Přesuňme se od plánů firmy k vašim osobním. Jaké cíle si do příštích let kladete vy jako manažer?
Nejsem typem revolučního, ale spíše evolučního manažera, takže bych rád pokračoval v tom, co dělám už několik let. Tedy i nadále chci budovat ČSA jako kvalitní a spolehlivou leteckou společnost, jako společnost, která se jako výkonná a profitabilní jeví jak zákazníkům, tak akcionářům a v neposlední řadě i zaměstnancům.
Petr Manuel Ulrych