S počátkem tohoto roku vstoupily v platnost nové legislativní předpisy, které ponovu upravily povinnosti zaměstnavatelů i samostatně výdělečně činných osob v daňové oblasti a v oblasti nemocenského a sociálního pojištění. A rovnou je třeba říct, že důvodů k radosti podnikatelům rozhodně nepřibylo. Odpovídala tomu i nálada na lednovém Klubovém dnu Asociace cestovních kanceláří České republiky.
Hlavním aktérem tohoto lednového jednání byl Mgr. Ondřej Sovák z advokátní kanceláře JUDr. Ladislava Kolačkovského, jenž účastníkům Klubového dne uvedené změny prezentoval. Po jeho prezentaci se atmosféra v kongresovém sále pražského hotelu President dala krájet a chvílemi to vypadalo, že se schyluje buď k defenestraci řečníka (ten však byl pouze poslem špatných zpráv, nikoli jejich původcem či příčinou) nebo k touroperátorské variantě nátlakové akce Děkujeme, odcházíme!, kdy někteří zástupci cestovních kanceláří nahlas přemítali o přestěhování svých podniků do některého z vyhlášených daňových rájů.
Ale konkrétně. Nevoli vyvolaly například informace o tom, že údajně sociálně citlivá vládní úsporná opatření v oblasti plateb sociálního a nemocenského pojištění, shrnutá v zákonu č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí z 12. 11. 2010, do tohoto roku a dalších dvou let protáhla některá pro zaměstnavatele nepříjemná ustanovení.
 S „radostmi“ pro letošní rok seznámil členy ACK ČR Mgr. Ondřej Sovák z AK JUDr. Ladislava Kolačkovského |
Pokud jde o změny v nemocenském pojištění zaměstnanců, od počátku letošního roku platí, že nemocenské se vyplácí až od 22. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Po dobu prvních 21 dnů poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy podle zákoníku práce. Denní výše nemocenského zůstává nadále stanovena na 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu po celou dobu neschopnosti či karantény. Od 1. ledna došlo ke zvýšení redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu. Zaměstnavatelé si již nemohou odečítat polovinu náhrady mzdy od odváděného pojistného. Výjimkou jsou malí zaměstnavatelé s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26, kteří si mohou vždy do 20. ledna dobrovolně zvolit, že budou platit vyšší pojistné na nemocenské – v takovém případě jim možnost odečtu náhrady mzdy zůstane. Sazba nemocenského pojištění je v takovém případě 3,3 procenta z vyměřovacího základu, celkem tedy 26 procent.
Ke změnám došlo i v oblasti důchodového pojištění OSVČ. Pojistné zůstalo na loňské úrovni 29,2 procenta, změnila se ale výše záloh na pojistné. Zajímavé je, že pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude činit minimální roční vyměřovací základ 71 136 Kč, pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost pak 28 452 Kč. Podle informací Mgr. Sováka tak u nás dosahuje strop pro odvod sociálního a zdravotního pojištění šestinásobku průměrné roční mzdy, zatímco v Lucembursku či Španělsku pouze dvojnásobku, v Německu, Francii a Rakousku pak dokonce jen 1,5násobku.
OSVČ si od letoška určují měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojitění, přičemž tento základ nemůže být nižší než 50 procent průměrného daňového základu dosaženého v předchozím kalendářním roce nebo stanovené minimum a nemůže být vyšší než 1/12 maximálního vyměřovacího základu. OSVČ může platit zálohy na delší než měsíční období, ale vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Pokud jde o nemocenské pojištění, účast na něm zůstává pro OSVČ dobrovolná. Splatnost pojistného je od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Nemocenské náleží OSVČ až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Sazba pojistného OSVČ se od roku 2011 změnila z 1,4 na 2,3 procenta, nově byla stanovena minimální platba ve výši 92 Kč. OSVČ, která je účastna dobrovolného nemocenského pojištění, je vždy považována za osobu vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Novou právní úpravou byly dále sjednoceny podmínky nároku na výplatu nemocenského – nárok na výplatu vzniká vždy, jestliže účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala alespoň po dobu tří kalendářních měsíců před vznikem sociální události (zrušena byla výjimka osmi dnů). Zálohy na důchodové pojištění byly nově provázány s platbami na pojištění nemocenské.
Začátek letošního roku byl také termínem, od kterého je účinný nový daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.), tedy procesní předpis, jenž upravuje práva a povinnosti správců daně, daňových subjektů a dalších osob zúčastněných na správě daní a kterým byl zrušen zákon o správě daní a poplatků (č. 337/1992 Sb.) včetně prováděcích vyhlášek. Cílem nové úpravy je podle Mgr. Sováka zefektivnit výběr daní snížením objemu nedobytných nedoplatků a administrativní náročnosti, dále pak posílit využívání elektronické podpory správy daní a podpora tzv. klientského přístupu. Daňový řád by měl také zajistit větší míru právní jistoty daňových subjektů i správců daně odstraněním sporů o výklad. Ke změnám došlo například v oblasti lhůt pro stanovení či splatnost daně či u odvolání. Dle daňového řádu se lze na rozdíl od minulosti odvolat vždy, pokud není výslovně uvedeno jinak. Odvolací lhůta je třicetidenní, ve srovnání s minulou úpravou kratší o jeden den (běží totiž ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje). K zásadní změně oproti minulému zákonu došlo u zastupování: zmocnitel je nově povinen vymezit rozsah zmocnění tak, aby bylo zřejmé, k jakým úkonům, řízením nebo jiným postupům se plná moc vztahuje. Nové je také to, že u jednoho správce daně může více daňových subjektů zastupovat jakýkoli zmocněnec, tedy nejen daňový poradce nebo advokát.
Oněch změn je v této oblasti vícero a jejich pouhý výčet (natož pak vysvětlení) přesahuje možnosti tohoto článku. Jde mimo jiné o další důkaz, proč je dobré být asociován, v tomto případě v ACK ČR – členové totiž vše dostali e-mailem…
Text a foto: -pmu