Výroční odborná konference Czech HORECA Summit 2006, která se konala 24. října tradičně v kongresovém centru Top Hotelu Praha, opět přispěla k utřídění si názorů zúčastněných podnikatelů a dalších odborníků v horeca segmentu a k posunu vývoje v této oblasti. Akce, na které bylo více než 350 účastníků, potvrdila vysoký zájem o odvětví cestovního ruchu a aktuální dění v oborech gastronomie a hotelnictví v České republice.
Letošní 6. ročník vynikl vysokým podílem účastníků z řad provozovatelů horeca zařízení i skvělou pracovní diskusní atmosférou. Nadprůměrná účast firem z mimopražských regionů současně signalizovala, že se zdařilo naplnit programový záměr summitu dokumentovaný sloganem „Cestovní ruch není jen Praha“.
Trendy rozvoje trhu
První plenární blok konference se zabýval trendy rozvoje trhu a jejich promítáním do praxe. Průběhem jednání účastníky provázel prezident Národní federace hotelů a restaurací ČR (Asociace hotelů a restaurací ČR byla teprve „na spadnutí“) a viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Ing. Pavel Hlinka.
Úvodní příspěvek konference na téma „Jak se prezentuje ČR v zahraničí“ přednesl Otto Jelínek, koordinátor mezinárodních aktivit ČR. Prezentace ČR v zahraničí není podle jeho slov zdaleka taková, jak si myslíme. Doslova „velmi kulhá“. Hlavním problémem je podle něj roztříštěnost propagačních činností. A to se týká i cestovního ruchu – cizinci se těžko orientují v situaci, kdy vedle sebe paralelně fungují turistická centrála CzechTourism a na oblast kultury zaměřená Česká centra, jejichž činnosti se často doplňují. Proto je podle něj nutná změna strategie, musí dojít k reorganizaci a sloučení veškerých těchto zahraničních aktivit do jedné instituce (agentury) se širokými pravomocemi, aby mohla řídit (koordinovat) i veškeré věci obchodní a podnikatelské (dnes rozdělené do agentur CzechTrade a CzechInvest).
Druhou vystupující byla Marguerite Sequaris, generální tajemnice sdružení HOTREC, zastupující jednotlivé národní profesní asociace a federace horeca segmentu zemí Evropské unie. Ve svém příspěvku zaměřeném na to, jak asociace napomáhají rozvoji horeca business, se věnovala úloze její střechové organizace při centrální činnosti v Bruselu a úloze jednotlivých národních asociací při hlídání a prosazování zájmů horeca branže vůči legislativním a vládním institucím. Hlavní náplní HOTREC je monitorovat dění v orgánech EU a odhalovat faktory, které by mohly mít (negativní) vliv na horeca svět, a následně lobbovat u institucí EU.
Tajemnice Marguerite Sequaris také pochválila Českou republiku za připravované sloučení Národní federace hotelů a restaurací ČR (NFHR ČR) a Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR) do jednotné Asociace hotelů a restaurací České republiky, které se mělo odehrát den po konferenci HORECA. Toto spojení se podle ní naší republice určitě brzy vyplatí.
S příspěvkem nazvaným „Jak získat evropské peníze na podporu provozu české restaurace“ vystoupila na summitu Dagmar Janatová, majitelka Café-Restaurantu Patriot-X v Praze. Janatová začínala v roce 1992, kdy otevřela čistírnu v atraktivní lokalitě v ulici V Celnici nedaleko náměstí Republiky. Poté jí vedle provozovny vyrostly dva mezinárodní hotely (Renaissance a Marriott), proto ve druhé fázi svého podnikání otevřela v místě kulečníkovou hernu (1995) a pivnici (2000). Později dostala marketingový nápad – představit cizincům českou kuchyni a její dobroty. Vzniklo tedy „Centrum českých delikates Patriot-X“ jako protiváha hromadně vyráběných potravin v celosvětových řetězcích. Následně se rozhodla získat pro svůj plán prostředky ze zdrojů EU, vypracovala proto projekt a podala ho na pražský magistrát. O svém záměru přesvědčila magistrátní úředníky a byl jí přislíben grant EU z projektu JPD2 Magistrátu hl. m. Prahy na podporu cestovního ruchu.
O rozvíjení turismu v kraji přijel účastníky summitu informovat hejtman Karlovarského kraje JUDr. Josef Pavel. Na příkladu svého kraje demonstroval kroky vedoucí k rozvoji turistického ruchu. Karlovarský kraj se v tomto bodě podle něj zaměřuje hlavně na specifika, která jsou pro kraj výlučná, jinde se nevyskytující. Důležitým prvkem pro rozvoj turismu podle Pavla bylo, že se kraji v roce 2004 podařilo od státu bezúplatně získat karlovarské letiště. Nyní to již nese své ovoce. Karlovarský kraj se podle hejtmana nechce orientovat jen na zahraniční návštěvníky, kteří nyní tvoří zhruba 65 % klientely, ale chce se více zaměřit na opětovné přilákání tuzemského návštěvníka.
Posledním řečníkem v první části dopoledního bloku byl předseda představenstva společnosti EuroAgentur Hotels & Travel a.s. Viliam Sivek. Svým velmi věcným a fundovaným vystoupením na téma „Jak rozvíjet hotelnictví v regionech“ si rychle získal většinu účastníků konference. Na příkladu svých hotelů na Lipně a na Šumavě-Zadově pak demonstroval neutěšený přístup k podnikání v cestovním ruchu ze strany místních úřadů v této oblasti. Od 1. ledna příštího roku budou mít podnikatelé podle Sivka možnost čerpat peníze z prostředků EU. A není to částka malá. Jen v letech 2007 – 2013 to má být hodně přes 20 miliard Kč. Začátek ledna je přede dveřmi a neví se zatím ani, na co by se peníze měly čerpat. „Co mohou udělat sami podnikatelé pro to, aby se naše situace zlepšila?“ tázal se Sivek. Jedním z kroků správným směrem je podle něj i sjednocení NFHR ČR a HO.RE.KA ČR. Cesta k podnikání v regionech je jinak podle Sivekových slov hodně složitá, rozhodně nesrovnatelně složitější než v Praze. „Upřímně obdivuji každého, kdo se o to pokouší a úspěšně podniká,“ dodal na závěr. Viliam Sivek byl v závěrečné anketě vyhodnocen jako jednoznačně nejlepší řečník konference.
Úspěšní se dělili o zkušenosti
Po trendově zaměřeném prvním bloku konference přišel na řadu blok ryze praktický. Během pěti prezentací se účastníci mohli seznámit s příklady úspěšných podnikatelských řešení a načerpat tak inspiraci pro vlastní podnikání. Jednání v této části konference řídili prorektor Vysoké školy hotelové v Praze Prof. Ing. Jiří Jindra, CSc. a konzultant pro horeca sector společnosti INCOMA Research Karel Mayer.
S prvním příspěvkem na téma Nové koncepty lázeňství vystoupil „vídeňský Pražák řídící na Slovensku lázně patřící maďarské společnosti“, tedy generální ředitel společnosti Slovenské liečebné kúpele Piešťany Klaus Pilz. Ten krátce zmínil historii piešťanských lázní a obšírněji se věnoval jejich současnosti. Lázně se dnes zaměřují na lázeňskou léčbu s využitím léčivých účinků termální minerální vody a sirného bahna. V roce 2005 provozovala společnost 8 hotelů a 4 dependance v Piešťanech, v nedalekých Smrdákách pak další 3 hotely. Celkem obsloužila 52 764 hostů a při 58% obsazenosti vykázala tržby ve výši 1,035 mld. slovenských korun. Za novinky na cestě k úspěchu označil Pilz tzv. detox, manažerskou profylaxi, medicínské wellness, služby rehabilitačního centra, solnou jeskyni či magnetoterapii. Tyto produkty jsou ale pouze doplňkem, který pomáhá vytěžovat kapacitu lázní. Základem stále zůstávají klasické léčebné pobyty, za kterými přijíždějí skoro dvě třetiny hostů. Cílem pro nejbližší období je posílit pozici tržního lídra na slovenském trhu, dosáhnout první příčky v kvalitě služeb, zvýšit zisk pomocí intezivnějšího využití prostředků a stát se jedničkou mezi členy skupiny Danubius Hotels Group. K naplnění těchto cílů by měla napomoci i rekonstrukce hotelu Thermia Palace v pětihvězdičkové zařízení a lázní Irma, projekty na úsporu energií, spolupráce s městem či čerpání prostředků z fondů EU. Pilz připomněl, že cestou k úspěchu jsou také spokojení zaměstnanci, protože pouze takoví mohou přispívat ke spokojenosti hostů. Firma proto o své zaměstnance pečuje – zintenzivnila systém jejich tréninku, zavedla individuální růstové plány, nastavila individuální motivační plán a další motivační možnosti. Důležitým prvkem jsou výměnné stáže zaměstnanců v rámci skupiny Danubius Hotels Group.
Tradičním a sympatickým počinem organizátorů z INCOMA Consult je systém hodnocení kvality jednotlivých příspěvků ze strany účastníků Czech HORECA Summitů. V letošním hodnocení dopadl nejlépe Ing. Miloš Vajner, předseda představenstva společnosti CENTRUM BABYLON, který ve svém příspěvku demonstroval komplexnost volnočasové nabídky firmy. Začal zeširoka, totiž prezentací Liberce a jeho turistického potenciálu. Vajner o Liberci hovořil jako o „českém Innsbrucku“ a důraz položil na rok 2009, kdy se město stane pořadatelem Mistrovství světa v klasickém lyžování a získá tak unikátní šanci zapsat se do povědomí milionů lidí. Lyžařský areál Ještěd se podle Vajnera změnil k nepoznání – všechny lanovky byly inovovány, nainstalovány nové sedačkové lanovky, rozšířeny sjezdovky, vybudován systém technického zasněžování a zřízena bezplatná parkoviště. Pro tuzemské i zahraniční návštěvníky jsou připraveny skibusy. Za bezkonkurenční a v Čechách ojedinělou označil Vajner nabídku kombinace celodenního lyžování s časově neomezeným pobytem v aquaparku CENTRA BABYLON. Hlavní část prezentace věnoval Vajner zcela přirozeně představení své společnosti. CENTRUM BABYLON popsal jako unikátní komplex, kde hosté najdou nákupní městečko, lunapark, aquapark, desítku různých restaurací a barů, diskotéku, kasino, konferenční sály a také hotel o tisíci lůžkách. Celý tříhektarový areál je zastřešený a lze jej projít „suchou nohou“. Nabízí toho tolik, že jej host nemusí po několik dní vůbec opustit, a přesto se nebude nudit. V budoucnu se BABYLON hodlá zaměřit také na relaxační pobyty spojené s wellnessovými službami. V příštím roce bude vybudován „vitální svět“ s různými terapiemi a procedurami. V plánech figurují i náročnější technologie, jednodenní kosmetická chirurgie a odborná ošetření. Podle Vajnera jde o způsob, jak do Liberce mimo sezonu přilákat seniory a nabídnout jim vedle krásné přírody i komplexní wellness služby. Účastníci konference ocenili mimo jiné fakt, že CENTRUM BABYLON funguje do určité míry i jako destinační management a věnuje se propagaci Liberce a okolí u nás i v zahraničí. Vajner v této souvislosti apeloval na CzechTourism i zástupce regionů, aby přehodnotili způsob prezentace na zahraničních veletrzích. Volal také po vyšší podpoře subjektů působících v cestovním ruchu ze strany měst a krajů. Z dalších aktuálních problémů zmínil potíže se získáváním kvalitních pracovníků.
O tom, že i mimo Prahu lze úspěšně podnikat, se účastníky snažil přesvědčit také Jiří Mutl, který provozuje gastronomické podniky v Jihlavě. Detailně popsal historii svého podnikání od počátku 90. let do dnešních dnů. Původní zmrzlinárna se postupně transformovala v kavárnu, dalším rozšířením prostor vznikla restaurace Nika spojující v sobě klasickou kuchyni s tehdy módními trendy tzv. zdravé stravy. Později vznikla další restaurace Atrium, která sází hlavně na neotřelý design. Nejmladším projektem je pak před rokem otevřená restaurace, kterou Mutl popsal jako „pouze eventový projekt nabízející tu pravou půdu pro zážitkovou gastronomii“. Firma provozuje též ubytovací zařízení o kapacitě 25 pokojů, které odpovídají čtyřhvězdičkovému standardu, a zabývá se i poskytováním cateringových služeb. Mutl se rozhovořil i o situaci na gastronomickém trhu v Jihlavě. Ten označil za velmi konkurenční, proto jeho firma věnuje velkou pozornost marketingovému zacílení jednotlivých podniků – snahou je mít pro každého potenciálního klienta adekvátní nabídku. Díky tomu jsou podle Mutla jeho podniky Nika a Atrium nyní „dojnými kravami“, které nepotřebují velké investice a generují vysoké tržby. V počáteční fázi samozřejmě vyžadovaly investice do personálu, inventáře, surovin, vín a destilátů. Za nejméně efektivní označil Mutl koncept zážitkové gastronomie, kde se pracuje s vysokými náklady a profilovanou specializací. Mutl nicméně věří, že tento druh servisu má i v Jihlavě své opodstatnění. Do budoucna jeho firma plánuje otevřít pod názvem Vitrage „koncept livingové restaurace postavené na lehké, středomořské kuchyni, rybách, těstovinách a kvalitních nápojích“. Večer se bude podnik měnit v koktejlový bar s reprodukovanou hudbou. V závěru svého vystoupení apeloval Mutl na své kolegy z regionů, aby opustili uklidňující pocit, že jim jejich provozovny dobře fungují, a pokusí se svým přičiněním posunout úroveň české gastronomie dopředu.
Ze zcela jiného soudku bylo vystoupení, které si pro konferenci připravil Pavel Groh z Makro Cash & Carry / Metro SR. Představil nové koncepty tohoto velkoobchodu pro sektor HORECA. Těmito koncepty firma reaguje na aktuální vývoj na českém trhu – v oblasti gastronomie ubývá provozoven v nižším segmentu a roste počet podniků v segmentu středním a vyšším. V reakci na přání zákazníků provedlo MAKRO organizačně provozní změny, změny v sortimentní nabídce a také zaujalo nový přístup k péči o zákazníka. Změnila se například otevírací doba pro partnery (držitele zlatých a stříbrných karet), partneři získávají cenově zajímavější nabídky a firma zrevidovala zákaznické portfolio. Zaveden byl nový bonusový program, firma poskytuje finanční služby a nabízí také komplexní sortimentní řešení principů HACCP. Zákazníkům z oblasti horeca se věnují speciálně školení obchodní zástupci i personál přímo v prodejnách. Pokud jde o sortiment, MAKRO se soustředilo na prověřené tuzemské dodavatele, více než v minulosti využívá mezinárodních synergií v nákupu a do zásobovacího řetězce zapojilo své zahraniční platformy. Nejpatrnější jsou změny v oblasti ovoce a zeleniny, čerstvých ryb, masa a vína. Všechny tyto změny měly za následek mimo jiné také růst podílu segmentu horeca na tržbách MAKRA z 18,9 % v roce 2005 na 24,5 % v roce letošním.
Do oblasti ekologie zavítali účastníci konference díky příspěvku Ing. Filipa Kühnela, ředitele hotelu Adalbert. Toto zařízení se nachází v areálu Břevnovského kláštera v Praze a honosí se ekoznačkou Evropské unie a tuzemským označením „Ekologicky šetrná služba“. Tyto značky signalizují, že hotel omezil produkci odpadů a že je navíc recykluje, že má systém na úsporu vody a energií, podporuje činnosti šetřící životní prostředí, používá mýdla v dávkovačích a věnuje se ekologické osvětě. V praxi to znamená, že hotel nakupuje suroviny a nápoje ve vratných obalech, recykluje papíry používané v kancelářích, má tepelně izolovaná okna, používá úsporné spotřebiče, prádlo je práno jednou za tři dny nebo na vyžádání hosta apod. Důležité je, že hosté nemají v hotelu pocit, že by byl omezen jejich komfort. A také že ekologický přístup je zároveň ekonomický. Hotelu se snížily náklady na vodu a plyn, na likvidaci odpadů, na praní apod. Pouze náklady na elektrickou energii se mírně zvýšily. V budoucnu plánují majitelé hotelu další úpravy svého zařízení. Díky větší osvětě by rádi také rozšířili rodinu „Zelených hotelů“ a prosadili ekologii coby standard.
Začíná se připravovat další ročník…
Co říci závěrem? Podle organizátorů je potěšitelné, že zástupci provozovatelů horeca zařízení letos představovali významně vyšší podíl než v uplynulých letech a že výsledky ankety mezi účastníky potvrdily i vzestupnou úroveň akce, a to jak po programové, tak i organizační stránce. Z hlediska celkového informační přínosu konference Czech HORECA Summit 2006 byla pozitivně oceněna především snaha přinést ucelený obrázek branže a případové studie z praktického života podnikatelů z různých regionů ČR. Postrádány byly pouze konkrétnější příklady a návody na využití čerpání dotací z EU. Dá se předpokládat, že na toto stále aktuálnější téma bude více pamatováno v programu příštího summitu v roce 2007.
Text a foto: GoGo a Petr Manuel Ulrych