Ve světě, ve kterém vedou fundamentalistická dogmata napříč světovýmpolitickým spektrem ke zvýšenému počtu zemí uzavřených cestovnímu ruchu,přišla květnová návštěva bývalého prezidenta Jimmyho Cartera na Kubě jakozávan čerstvého vzduchu uprostřed jinak velmi šeré celosvětové atmosféry.Zatímco Bushova administrativa stěží změní svůj přístup ke Kubě přes noc,Carterova výzva k odstranění čtyřicetiletého amerického embarga proti tomutokaribskému ostrovu je známkou širokého znepokojení nad touto krátkozrakoupolitikou, a to zejména v obchodních kruzích. A americký průmysl cestovníhoruchu není žádnou výjimkou.
Pokud odhlédneme od veškeré politické rétoriky, vidíme, že embargo nepřineslopotřebné výsledky, tj. nezlikvidovalo nepohodlný režim na samém prahu bránySpojených států. Pro ty, co pracují v americkém průmyslu cestovního ruchu,znamená dnes celé embargo jen to, že jim jejich vlastní vláda odpírá přístupna vysoce lukrativní trh, zatímco jejich evropští konkurenti mají volnouruku.
I když výjimky existují, bývá pravidlem, že se embargo uvalené jednouzemí na druhou odvolává, pokud se prokáže, že se minulo účinkem. Toto embargotrvá už neuvěřitelných čtyřicet let, a přesto odhodlanost vousatého pánav Havaně a jeho podpůrců nebyla nikdy větší než dnes. Proto tedy nepřekvapí,že se Carter chopil příležitosti vyjádřit mínění mnoha lidí ve Spojenýchstátech, že nastal čas ukončit tento nesmysl a věnovat se vážnému obchodu.
Zatímco se Fidel bude hádat o to, zda je Cuba libre neboli svobodnáKuba výsledkem socialistického zřízení, Bushova administrativa a kubánskéemigrantské lobby budou tvrdit, že Cuba libre přijde teprve tehdy, až budetento režim silou odstraněn. A zatím není pro tisíce spokojených turistůCuba libre ničím jiným než neobyčejně osvěžujícím koktejlem, který chutnánejlépe, když se pije přímo na Kubě a připravuje se z pravého kubánskéhorumu. A proč by se toto potěšení mělo americkým turistům odpírat?
Fred Rooks