V úterý 29. dubna proběhl mezi Prahou a Tallinem sice ne první, ale zato inaugurační let ČSA do nové destinace, čímž česká vlajková letecká společnost zkompletovala leteckou obslužnost všech tří pobaltských republik.
Když jsme prošli celní kontrolou a vyjeli výtahem do restaurace v prvním patře tallinského letiště, přivítala nás Smetanova Vltava, která se tak trefně hraje na palubách letadel ČSA při přistání v Praze, a krom toho davy lidí se skleničkami v rukách. V jednom rohu místnosti stál připravený mikrofon a vše dávalo tušit, že slavnostní ceremonie začne každou minutou, protože část delegace se týmž letadlem zase vracela do Prahy. První se mikrofonu chopil tiskový mluvčí ČSA Dan Plovajko, aby nové spojení z Prahy do Tallinu uvedl do patřičných souvislostí. Po několika dalších řečnících se prezident ČSA Ing. Miroslav Kůla konečně vyzbrojil nůžkami a patřičným způsobem zkrátil na polovinu symbolickou stuhu, přičemž nutno podotknout, že svatozář se nad jeho hlavou objevila kouzlem nechtěného.
Jedním z lidí, který se také nakrátko chopil mikrofonu a přednesl velmi stručný příspěvek, byl Miroslav Ehl, ředitel nového zastoupení ČSA v Tallinu, tedy člověk, který musel novou pobočku vybudovat, oživit a jehož úkolem bude ČSA na estonském trhu etablovat.
O dva dny později jsme v tallinském restaurantu Balthasar našli společnou volnou chvilku, ve které jsem panu Ehlovi položil několik otázek.
Kudy vedla vaše cesta do Tallinu?
Myslím si, že o minulosti není třeba nijak zvlášť si povídat. Vždycky se spíš zaměřuji na to, co bude. Dost lidí z cestovního ruchu mě zná, protože v ČSA pracuji od roku 1968, prošel jsem různými funkcemi a setkávám se s cestovními kancelářemi s různými přestávkami po celou dobu. Považuji se za profesionála v cestovním ruchu a to byl asi také důvod, proč jsem se objevil tady, v Tallinu. Víte, myslím si, že začínat novou destinaci vyžaduje určitou zkušenost a vyžaduje i člověka, kterého to baví.
A vás to baví zcela nepokrytě…
Ano. Začínat určitou práci nebo zavádět novou destinaci je vždycky výzva. Nikdy nevíte předem, do jaké míry se vám to podaří. V každém případě víte, že výsledek závisí na vás. Vybíráte si lidi, se kterými chcete pracovat, vytyčujete si cíle, ke kterým se chcete dostat, a když dosáhnete nějakého výsledku, tak víte, že jste jej dosáhl vy.
Jakou dobu jste potřeboval od příchodu do Tallinu až do dnešního inauguračního letu?
ČSA rozhodlo definitivně o tom, že zapojí Tallin do své sítě, zhruba koncem loňského listopadu. Do Tallinu jsem poprvé letěl s obchodní delegací ČSA v polovině prosince a někdy v polovině ledna jsem začal s obhlídkou terénu. Pak bylo rozhodnuto o mém jmenování do funkce ředitele zastoupení v Tallinu, takže natrvalo jsem tady začal od prvního února.
To byla poměrně velmi rychlá práce.
To je velmi krátká doba na realizaci. Projekt se začal rozvíjet v plné šíři poté, co bylo rozhodnuto, že ČSA rozšíří park o další 3 letadla B 737-500. Další kroky pak už bylo nutné činit v Tallinu a vyžadovalo to velmi systematický postup. Nejdříve bylo nutné získat provozní povolení, protože neexistuje letecká dohoda mezi oběma státy. To nebylo v zásadě příliš komplikované, ale jisté problémy nastaly, když jsem začal jednat o zřízení kanceláře, abychom mohli začít vyvíjet obchodní činnost. Pro registraci firmy bylo zapotřebí získat povolení k pobytu ředitele kanceláře, teprve poté bylo možné podat žádost o registraci firmy a tento proces trval prakticky až do 27. dubna!
Kapitola etablování ČSA na estonském trhu se sice oficiálně datuje od mého příchodu do Tallinu, ale fakticky nebylo možné dělat mnoho až do udělení registrace. V tomto období byla pro mne velmi důležitá spolupráce s kolegou P. Šarfem, ředitelem ČSA v Rize a s jeho kanceláří. Teprve od 1. 5. jsem mohl přijmout místní zaměstnance, začít organizovat činnost kanceláře a urychleně začít budovat obchodní vztahy především s cestovními kancelářemi. Nejenže nemám k dispozici pracovní síly se zkušeností z letecké dopravy, ale rovněž vstupuji na trh, kde jsou etablované společnosti, které tu fungovaly už před příchodem ČSA. Takže moje situace není určitě jednoduchá. O to víc zajímavá.
Při inauguračním letu jsem poprvé v životě viděl takovou konfiguraci, že polovinu letadla tvořila Business Class.
Jsem přesvědčen o tom, že to je sen každé letecké společnosti. Skutečnost je poněkud prozaičtější. Při příležitosti inauguračního letu jsme si dovolili vytvořit Business Class pro všechny pozvané hosty. Předpokládáme ale, že na počátku našeho provozu do Tallinu bude k dispozici konfigurace 8 míst v Business Class, 96 ve třídě Economy. Samozřejmě, pokud se nám podaří získat dostatek business klientely, rádi budeme Business Class operativně rozšiřovat.
Jakou úlohu budou hrát ve vaší činnosti cestovní kanceláře a agentury?
Myslím si, že spolupráce s agenturami je nejen v Estonsku pro každou leteckou společnost klíčová, takže budování vztahů s cestovními kancelářemi je to, s čím musím začít na samém počátku. Nejde jen o prodej letenek. Jde také o to, stimulovat turistické programy ať už do Čech, nebo do některých dalších evropských zemí. Začínají se objevovat první vlaštovky. Některé cestovní kanceláře například projevily zájem o Španělsko a začíná se objevovat zájem i o Chorvatsko.
O Česko zájem není?
Pokud jde o Českou republiku, tak programy, které zatím existují, jsou většinou postavené na autobusové dopravě a letecká doprava jí může cenově jen velmi těžko konkurovat. Český produkt s leteckou dopravou bude nutné nabídnout takové klientele, která ho bude schopna zaplatit. Budeme muset hledat klientelu odlišnou od té, která dnes používá autobusy a která výhody letecké dopravy ocení. Vývoj ve všech postkomunistických zemích ukazuje, že s růstem koupěschopné poptávky obyvatelstva roste i zájem o leteckou dopravu a nepochybně tomu tak bude i v Estonsku. U nás to bylo stejné – vzpomeňte si na autobusové zájezdy do Itálie. Myslím si ale, že koupěschopná poptávka v Estonsku je větší, než by odpovídalo oficiálním statistikám, průměrné mzdě a podobně.
Jaký nejdůležitější úkol před vámi teď stojí?
Po získání registrace ČSA v Estonsku je určitě mým nejdůležitějším úkolem etablovat kancelář ČSA a provádět všechny činnosti v plném rozsahu tak, abychom byli schopni obsloužit cestovní kanceláře a uspokojit požadavky klientů, kteří se na nás obrátí a dají nám důvěru. Potom se začnu zamýšlet, co by se na tomto trhu dalo podniknout dále. Kromě zpracování toho, co se nabízí, budeme hledat i další segmenty trhu, které bychom chtěli získat na linky ČSA. Určitě bude třeba věnovat více pozornosti také přepravě zboží, protože operovaný typ letadla k tomu dává předpoklady.
ČSA v Tallinu má právě výhodu v typu letadla, které tuto linku obsluhuje. Boeing 737-500, který bude létat pětkrát týdně, je jednoznačně pozitivem, které by nám mělo pomoci se na tomto trhu prosadit. Že tomu tak pravděpodobně je, napovídá skutečnost, že se Austrian Airlines rozhodly přerušit provoz do Tallinu krátce poté, kdy jsme ohlásili vstup na trh. Zřejmě si uvědomily, že s typem letadla, se kterým lety do Tallinu provozují, se proti nám budou velmi obtížně prosazovat, navíc jejich síť je velmi podobná naší. Svou roli ale sehrála samozřejmě i celková situace v letecké dopravě.
Dean Valášek