U zástupců krajů a krajských organizací destinačního managementu jsme se zajímali o detaily jejich letošních plánů na podporu cyklistiky a cykloturistiky.
Které z letošních plánů v oblasti podpory a rozvoje cykloturistiky v kraji považujete za nejdůležitější?
|
Petr Židlický, Živý kraj –
destinační agentura pro Karlovarský kraj
Karlovarský kraj v letošním roce realizuje dvě investiční akce související s cyklostezkou podél řeky Ohře. První investiční akcí je realizace výstavby Cyklostezky podél Ohře: Dalovice–Šemnice, II. část „Chatová osada Všeborovice-Šemnice“. Předmětem stavby je cyklostezka šířky zpevnění 3 m se smíšeným provozem cyklistů a chodců o celkové délce 4 813 m. Měla by být hotova nejpozději ve druhé polovině roku 2021. Druhou investiční akcí kraje je výstavba lávky přes řeku Ohři ve Svatošských skalách. Vzhledem k narůstajícímu počtu cyklistů a pěších turistů v posledních letech je stávající lávka ve Svatošských skalách v letní sezoně téměř neprůchozí. Tato lávka, která je téměř v havarijním stavu, je součástí páteřní cyklostezky Ohře, vedoucí od státní hranice s Německem přes Karlovarský kraj až po hranice s Ústeckým krajem. V případě uzavření stávající lávky by tak byla blokována tato páteřní trasa. Lávka je navržena jako visutá ocelová lávka, jednopolová, s ocelovou mostovkou. Hotova by měla být nejpozději v listopadu tohoto roku.
Zdeněk Matouš, Ústecký kraj
V podpoře cykloturistiky má Ústecký kraj v roce 2020 jako prioritu dostavbu dvou úseků Labské stezky, a to úseku Třeboutice–Nučnice, který by se měl otevřít v říjnu, a Račice–Hněvice s otevřením v listopadu. Nadšení cyklisté si tak možná ještě stihnout užít pár hezkých podzimních dnů, jinak to bude hlavně příprava pro příští sezonu. Postupuje se také v přípravě na výstavbu cyklostezky Ohře. Letos chceme dokončit veškerou dokumentaci k úsekům č. 1 Litoměřice a č. 6 Žatec k úřednímu rozhodnutí.
René Živný, Pardubický kraj
V současné době mezi naše hlavní priority v oblasti výstavby infrastruktury pro cyklisty patří nadnárodní produkt Labská stezka. Aktuálně jsou v přípravě ke stavebnímu povolení další dva úseky, Vysoká n. L. – Opatovice n. L. a Dříteč–Němčice (až pod hrad Kunětická hora). Realizace těchto úseků je plánována na období 2020 až 2021. Propojení Opatovice n. L. – Dříteč je momentálně ve fázi výkupu pozemků a realizace výstavby je plánována na období 2022 až 2023. Na přípravě výstavby Labské stezky se pracuje také mezi městy Pardubice a Týnec nad Labem. Na tomto cca 34 km dlouhém úseku se již zahájil výkup pozemků, a to v oblasti obce Řečany. Pokračovat se bude v úseku Chvaletice – Týnec nad Labem a dále od Řečan k úrovni obce Semín, kde je plánováno přemostění Labe a vedení cyklotrasy po levém břehu řeky Labe.
Kolik letos kraje investují do podpory cyklistiky

Pozn. red.: * Jedná se o zdroje určené na projekty, jejichž realizace trvá několik let, příp. o prostředky z kontinuálních dotačních programů, u kterých nelze jednoznačně určit výši čerpání v letošním roce.
Zdeněk Škaloud, Středočeský kraj
V roce 2020 budou z iniciativy Středočeského kraje dokončeny stavby dvou částí Labské stezky. Konkrétně se jedná o úsek od bývalé čističky odpadních vod Hadík k bývalému cukrovaru v Mělníku a úsek mezi Kostelcem nad Labem a Tuhaní. Za významnou považujeme také cyklostezku z Žebráku do Tlustic. Rovněž budou letos dokončeny stavby, které vznikly z iniciativy obcí, a Středočeský kraj na ně finančně přispívá. Jedná se o Krčínovu cyklostezku Sedlčany–Prčice, jejím investorem je Sdružení obcí Sedlčanska, a o lávku pro pěší a cyklisty přes Vltavu v Lužci nad Vltavou. Tam je investorem obec Lužec nad Vltavou.
Jan Sviták, Liberecký kraj
Liberecký kraj má podanou žádost o dotaci do Státního fondu dopravní infrastruktury na realizaci části cyklostezky Odra Nisa v úseku mezi Bílým Kostelem nad Nisou a Chotyní. Vzhledem ke složitosti terénu (skalní masiv, vodní elektrárna) a k majetkoprávním poměrům v dané lokalitě bude stavba cyklostezky finančně náročná. Realizací předmětného úseku dojde v úseku mezi Chrastavou, Hrádkem nad Nisou a státní hranicí k vedení cyklotrasy mimo silniční síť. Další letošní aktivitou je oprava a doplnění dopravního značení na cyklotrasách ve Frýdlantském výběžku. Kraj se snaží získat finance ve Fondu mikroprojektů programu Interreg V–A Česká republika – Polsko. Partnerem v projektu je Powiat Jelenio-górski, a tak dojde ke zvýšení počtu turistů a rozvoji cyklodopravy a cykloturistiky v pohraničí PL-CZ.

Petr Michalec, Plzeňský kraj
Stěžejní je dokončení páteřní mezinárodní cyklotrasy CT3, která vede z Plzeňského kraje do Bavorska. Další důležitou trasou je Otavská cyklostezka, kde je podstatné dokončit úsek kolem Horažďovic, který je ve velmi náročném terénu kolem řeky Otavy.
Jaroslav Keprt, Jihomoravský kraj
Za nejdůležitější považujeme výstavbu cyklostezky s názvem „Cyklostezka umístěná při sil. I/52 na straně střední nádrže vodního díla Nové Mlýny“, jejíž součástí je i realizace lávky na rekonstruovaném mostě. Snahou je zrealizovat cyklostezku v souběhu s rekonstrukcí mostu na silnici I/52, tak aby již nemusely být řešeny uzavírky silnice I/52. Celková realizace je odvislá také od získání finančních prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury.
Petra Psotková,
Centrála cestovního ruchu Východní Moravy
Schválení Koncepce rozvoje cyklistiky na území Zlínského kraje, která vytváří rámec pro rozvoj cyklistiky a realizaci nových úseků cyklostezky Bečva–Vlára–Váh a projektovou přípravu dalších úseků této dálkové cyklostezky.
Jan Krkoška, Moravskoslezský kraj
Prioritou pro Moravskoslezský kraj je nalezení správného klíče pro řízení cyklistické dopravy tak, aby vynaložené finanční prostředky byly co nejoptimálněji využity při realizaci uvažovaných projektů. Kromě zmíněného je důležitou prioritou aktualizovat Strategii cyklistické dopravy v Moravskoslezském kraji. Na aktualizaci dokumentu by měli pracovat právě oni odborníci z jednotlivých částí našeho kraje, a to tak, aby nová strategie byla vyvážená, konkrétní a jednoznačná s pevně stanovenými cíli a termíny pro jejich dosažení.
J
aroslav Martinek, Olomoucký kraj
Všem dáváme za vzor Uničov. Tam si v roce 2000 řekli, že vybudují hustou síť cyklostezek a propojí se s nejbližšími obcemi. Vize se stala v roce 2018 skutečností (https://unicov.dobramesta.cz/cyklo). A nejen to, v roce 2015 si město předsevzalo, že se Uničov cyklostezkami spojí s městy Šternberk a Litovel. Hned se začalo s realizací a v roce 2020 se podávají projekty na další úseky tohoto záměru. Zdá se, že by v roce 2023 mohlo být hotovo. Pokud svoji vizi dotáhnou, pak v našem regionu vznikne originální okruh cca 80 km cyklistických stezek a účelových komunikací po trase Olomouc – Šternberk (úsek je už hotový) – Uničov – Litovel – Olomouc (úsek je hotový). K tomu uděláme vše pro to, abychom do roku 2024 dotáhli výstavbu prvních problematických úseků na Moravské stezce. Nejprve chceme jít cestou nejmenšího odporu, tedy spolupracovat s městy, která si již nyní zadávají projektové dokumentace nebo v kterých nebude problém s pozemky. Pak se rýsuje, že do roku 2023 bude hotové cyklistické spojení Olomouc–Přerov. Poté chystáme přeznačení cyklotrasy 5 po nových cyklostezkách v trase Olomouc – Lipník nad Bečvou – Hranice (ale nad dálnicí, tedy ne po cyklostezce Bečva) – Bělotín – Starý Jičín.
Anketu sestavil: -pmu-
Foto: Shutterstock.com
Pozn. red.: Vzhledem k délce odpovědí jsme museli odpovědi redakčně zkrátit. V plném znění najdete anketu na www.icot.cz/25086. Z ostatních krajů se nám bohužel odpovědi získat nepodařilo.