Co čekat od letošního adventu?

Přišel advent a s ním doba zklidnění, rozjímání ale i radosti. Někdo očekává narození Ježíše Krista, pro jiného jsou adventní dny časem přípravy na vánoční svátky. Advent nastává podle církevního kalendáře první neděli po svátku svatého Ondřeje. Jak se stanovuje jeho začátek a dokdy vlastně trvá? A kam se o adventu a svátcích vypravit?

„Počátek adventu se během staletí měnil," vysvětluje farářka Církve československé husitské Jana Valsová z Jindřichova Hradce. „Církevní sněm roku 567 vyhlásil jako první den adventu začátek prosince. Tato doba se během dalších staletí několikrát změnila," dodává. Od 11. století advent v západokřesťanské církvi trvá 22 až 28 dní. Jeho začátek může být kterýkoliv den mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Svátek sv. Ondřeje je již svátkem adventním. Ale díky výpočtu počátku adventu může v některých letech být i svátkem předadventním. Od 7. století připadá počátek adventu na neděli před svatým Ondřejem, který se slaví 30. listopadu. Štědrý den tak v některých letech bývá i čtvrtou nedělí adventní. „Vánoční svátky, na rozdíl od Velikonoc, nejsou svátky pohyblivé. Adventní doba končí na Štědrý den odpoledne při západu slunce. Doba vánoční začíná prvními nešporami, tedy zpívanou pobožností svátku Narození Páně. To jsou vigilie, večerní pobožnosti konané téměř ve všech křesťanských sborech podle místních zvyklostí a možností," popisuje konec adventu a začátek Vánoc farářka Jana Valsová.

Kde se advent vzal?

Slovo advent odvozené z latiny znamená příchod. „Pro naše předky znamenal tajemnou dobu očekávání příchodu Spasitele. Tento čas v sobě nese jak kajícnost a pokoru, tak radostné očekávání," vysvětluje Marcela Macková z Jihočeského muzea. Advent se poprvé připomíná již koncem 4. století v jižní Galii, dnešní Francii, a ve Španělsku. Tehdy ovšem byla adventní doba delší než dnes. Teprve až ve 12. a 13. století se stal advent počátkem nového liturgického roku.

Foto z dřívějších oslav Vánoc v Českém Krumlově

Advent vymezují čtyři neděle před slavností Narození Páně, tedy Božím hodem vánočním 25. prosince. „Jde skutečně o čtyři neděle, nikoliv o čtyři týdny," naznačuje Macková. Zvyk zapalovat postupně svíčky na zeleném adventním věnci navazuje na starou židovskou tradici. První svíce je zapalována první neděli adventní a každou neděli se zapaluje další. Kdo si v těchto dnech přivstane a kolem šesté hodiny je v kostele, uslyší takzvané roráty, písně, které se zpívají na jitřních mších.

V adventní době se v kostele používá fialová liturgická barva mešních rouch a kostelních zá­věsů. Oltáře se nezdobí květinami. To vše na znamení hlubokého ponoření do sebe sama a kajícnosti. „Až o třetí neděli adventní se může používat růžová liturgická barva ke zdůraznění radostného blížícího se Narození Syna Božího," zdůrazňuje Macková.

Sváteční hudba ve vznešených prostorách

Pokud nádherná hudba zní v unikátních historických prostorech, zážitek se zdvojnásobí. Nejinak je tomu i při adventních a vánočních koncertech. Chrám sv. Mikuláše na Malostranském náměstí v Praze bývá považován za jeden z nejlepších příkladů barokní architektury na sever od Alp. Společnost Psalterium v něm v turistické sezoně i v adventu a o Vánocích pořádá koncerty vážné hudby. Například po dva dny 25. a 26. prosince zazní Rybova Česká mše vánoční Hej mistře. „Kostel není vytápěn," upozorňuje Milena Holomková ze společnosti Psalterium.

Rovněž Rybova mše a další vánoční a adventní skladby v podání sólistů domovské opery jsou na programu v Národním divadle 4., 11. a 18. prosince. Bazilika sv. Jiří na Pražském hradě hostí 21. prosince soubor Schola Gregoriana Pragensis.

Pro advent v kostelech je typická fialová barva

Hudba povznese atmosféru i na mnohých hradech a zámcích. Vždyť tam byla po staletí doma… Na hradě Karlštejn v Rytířském sále Císařského paláce zazní 18. prosince Rybova Česká mše vánoční a 27. prosince štěpánské koledování vokálně instrumentální skupiny Chaire. „Sál má unikátní akustiku, návštěvníkům doporučuji si na koledování přinést zvoneček," radí kastelán Jaromír Kubů. Živo bude i v podhradí Karlštejna, kde 18. prosince vypukne Karlštejnský královský advent. Na náměstí dorazí historický průvod s královnou Eliškou Pomořanskou. Celodenní program plný divadel, her, řemesel a zpěvu pak zakončí loučový průvod.

Advent poprvé na Vyšehradu

K adventu a Vánocům patří nejrůznější trhy a jarmarky. V Praze se letos stánky s vánočním sortimentem zaplní podle informací Pražské informační služby zčásti Staroměstské a Václavské náměstí, dále náměstí Míru a Republiky.

Letos poprvé obohatí dění v Praze Vyšehradský advent, který potrvá do 18. prosince, vždy od čtvrtka do neděle. V prostoru bývalé královské akropole a ve Starém purkrabství najdou návštěvníci v krytém stanu trh, kde si mohou sami vyrobit vánoční dárek, který si pak zabalí do vlastnoručně vytvořeného vánočního papíru. Lidé potom mohou přejít do gastronomického stanu vánočních chutí, kde špičkoví kuchaři nabídnou Pražskou šunku od kosti s křenem, pečené kaštany, pražené oříšky ve směsi bylinek a koření a další staročeské speciality. „Nabídneme i unikátní prohlídku jinak nepřístupné krypty pod Slavínem, kde jsou uloženy ostatky českých osobností – například Alfonse Muchy nebo Emy Destinnové," uvedl Marek Brodský z pořadatelské DN Agentury.

Vánoční trhy na Staroměstském náměstí jsou tradicí. Letos se poprvé slaví advent i na Vyšehradě

V centru Plzně můžete zažít největší hromadný zpěv koled

Zabijačky, jarmarky a tradice

Um a zručnost starých řemeslníků připomněli 3. prosince i organizátoři Valašského mikulášského jarmarku ve Valašských Kloboukách. Ve starobylých domech na náměstí vyráběli podkovy, bedny, figurky ze šustí, příst na kolovratu. „Chtěli jsme ukázat zapomenutá řemesla," vysvětlila Marie Kolajová z Valašského sdružení Jarmek. Nechyběla ani pravá valašská zabijačka a rožnění berana.

Vánoce jako z Ladových obrázků mohou letos zažít návštěvníci skanzenu Veselý kopec v Hlinsku u Pardubic. Od 3. do 11. prosince uvidí, jak se slavily Vánoce v lidovém prostředí. „Kdo chodí nakupovat dekorace do supermarketů, ať k nám nechodí," říká s úsměvem ředitelka Souboru lidových staveb Vysočina Ilona Vojancová. Na 10. prosinec přichystali zabijačku a od 13. prosince se dění přesune do osm kilometrů vzdáleného Betléma, kde výstavy a akce v roubených staveních pokračují až do konce roku.

V Regionálním muzeu v Mělníku 9. a 10. prosince zavoní adventní a vánoční kuchyně našich babiček a prababiček. Návštěvníci se mohou těšit na ochutnávku pokrmů podle postních a vánočních receptů z konce 19. a první třetiny 20. století. „Na jubilejní desátou akci jsme vybrali jídla, která v plynulých ročnících lidem nejvíce chutnala. Na talíři se tak objeví mimo jiné žabí stehýnka, kaštanová pěna nebo kyselo," upřesnila etnografka muzea Naděžda Černá. „Recepty jsme čerpali ze starých kuchařek a další historické literatury v Národní knihovně," dodala.

Sladké Vánoce v pekle i u medvědů

Sladké vůně zahrají prim při Vánočním pohlazení v Perníkové chaloupce v sousedství zámku Kunětická hora u Pardubic. Ve vánočně vyzdobeném zážitkovém muzeu perníku se představí desítka řezbářů. „Návštěvníci si prohlédnou medový ráj, kde uvidí velkou výstavu perníčků z historických forem. Čeká na ně i Ježíškovo nebe a pohádkové peklo," popsala za provozovatele nabídku Helena Šormová.

Na pamlsky všeho druhu každoročně čekají medvědi v příkopu českokrumlovského zámku. Medvědí vánoce na Štědrý den pro ně pravidelně chystá ve vlastní režii zámecký medvědář Jan Míša Černý. Už od šesti od rána vaří pro návštěvníky 220 litrů medvědího mlsu. „Jedná se o směs vína a rumu, dětem chystám čaj," popsal složení nápojů medvědář. Medvědi, které do výběhu vpustí v 10 hodin, tam najdou stromek se zavěšenými dobrotami, ale i bábovky, různé cukroví, vánočky, jablka – vše polité medem, aby jim víc chutnalo. Černý pak v plyšovém kostýmu medvěda dětem rozdává malé plyšové medvídky a kalendáříky.

Tu správnou kulisu pro vánoční naladění přichystali v nově opraveném bývalém augustiniánském klášteře v Borovanech u Českých Budějovic. Na první adventní neděli si návštěvníci prošli jarmark, kde mohli nakoupit výrobky klientů chráněných dílen z okolí. Prohlédli si výstavu Andělské vánoce a potkali se s Ježíškovým poslem. Až do 10. prosince si podle Aleny Seberové z infocentra mohou zájemci každý pátek a sobotu rezervovat v bývalých hospodářských budovách kláštera prohlídku pekla s průvodcem.

Z věže slétnou andělé

Na Mírové náměstí v Úštěku na Litoměřicku se 17. prosince slétnou andělé. „Z okna kostela budou třikrát denně spuštěny z poměrně velké výšky živé postavy andělů. To je ale jen malá část celodenního programu," láká k návštěvě Danuše Břešťanská z místního infocentra. Anděl se pravidelně snáší i na českobudějovické náměstí. Už i malé děti ale vědí, že sjede po laně z dominanty města, z Černé věže.

Řada měst a obcí láká i na výstavy betlémů

Už čtrnáctý ročník největšího hromadného zpívání koled v Čechách chystají 14. prosince od 18 hodin v Plzni a na dalších dvanácti místech tohoto regionu. „Nejde nám o rekord, ale o myšlenku propojení. Na náměstí Republiky bude stát přenosový vůz Českého rozhlasu a regionální studio bude na své frekvenci odtud vysílat přenos ze zpěvu koled. Na dalších místech pak mohou lidé vysílání poslouchat a ke zpěvu se přidat," popisuje průběh tradiční akce plzeňského adventu Lucie Kaslová z pořadatelské agentury RLA Stallion.

Ačkoliv betlémy se v kostelech objevují až 24. prosince, unikátní Krýzovy jesličky jsou v Muzeu Jindřichohradecka k vidění celoročně. Dílo místního měšťana, punčochářského mistra Tomáše Krýzy (1838–1918), je největším lidovým mechanickým betlémem na světě. V roce 1998 byl dokonce zapsán do Guinnessovy knihy rekordů. V muzeu stojí na ploše 60 metrů čtverečních. Obsahuje 1 398 postaviček vysokých až 16 centimetrů, 133 z nich je pohyblivých. Těla a končetiny figurek vyřezal Krýza ze dřeva. Spojil je tenkými drátky, jež umožňují jejich snadný pohyb. Hlavy a šaty vyrobil z materiálu, který si vymyslel. Jednalo se o speciální hmotu z mouky, sádry, pilin a klihu, která rychle tvrdla.

Krýza míval betlém přes rok rozebraný, na Vánoce ho vždy sestavil a vystavoval ve svém domě. Zdědil ho pak jeho syn, který betlém zmodernizoval. Přidal elektrické osvětlení a ruční pohon nahradil elektromotorem. V roce 1935 ho věnoval muzeu, kde ho nyní obdivují malí i velcí po celý rok.

Text: Stanislava Neradová
Foto: CzechTourism;
Anna Bekárková (Wikimedia)