Co by Evropě přineslo zrušení daní z letecké přepravy?

Počty leteckých pasažérů se rok od roku zvyšují. Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) předpovědělo, že by se mohly v následujících dvaceti letech dokonce celosvětově zdvojnásobit a dosáhnout počtu 7,8 miliardy přepravených pasažérů. Dle asociace leteckých společností Airlines for Europe (A4E) by v rámci Evropy tomuto pozitivnímu vývoji ještě více napomohlo zrušení daní z letecké přepravy.

Asociace Airlines for Europe letos v říjnu zveřejnila studii The Economic Impact of Air Taxes in Europe, kterou si nechala vypracovat společností PwC. V ní na příkladu sedmi evropských zemí představila možné fiskální, ekonomické i turistické dopady zrušení daní z letecké přepravy. Ty jsou v současné době v mírně odlišných podobách vybírány v Rakousku, Chorvatsku, Francii, Německu, Řecku, Itálii, Lotyšsku, Lucembursku, Norsku a Velké Británii. Zavést tuto daň má navíc v příštím roce v plánu také Švédsko a v roce 2021 i Nizozemsko.

Daně z přepravy brzdí další rozvoj

Asociace E4A přišla s hypotézou, že zmíněné daně poměrně výrazným způsobem brzdí rozvoj sektoru letecké dopravy, čímž se snižuje konkurenceschopnost evropského leteckého prostoru vůči jiným světovým trhům. Potřeba odhalení konkrétních dopadů daně z letecké přepravy na evropskou ekonomiku přitom dle asociace vyplynula na základě výsledků konkrétních případových studií, v nichž se společnost PwC zaměřila na šest evropských zemí, jimiž jsou Rakousko, Německo, Francie, Řecko, Itálie a Norsko.
 

 
Zjištěné závěry přitom dle asociace A4E jasně ukazují, že státy by měly ve snahách o pozitivní vývoj letecké přepravy a zvýšení turistické atraktivity evropského kontinentu v následujících letech od těchto daní hromadně upustit. Studie totiž odhalila tři zajímavé poznatky.

Zrušení daně z letecké přepravy by do roku 2030 navýšilo výkon evropské ekonomiky o 25 miliard eur a vytvořilo 110 000 nových pracovních míst.

Do roku 2020 by se v návaznosti na tuto změnu zvýšil počet přepravených pasažérů o 45 milionů lidí, z nichž by více než polovinu tvořili turisté. V rámci cestovního ruchu by navíc turisté vygenerovali zisk ve výší 12,5 miliardy eur.

Mapa – Daňové taxy jednotlivých zemí

Zisky z daně z letecké přepravy by měly za rok 2017 dosáhnout výše 6 miliard eur. Výsledky analýzy však naznačují, že při zrušení této daně v naprosto všech evropských státech by bylo možné stejný finanční obnos vygenerovat z HDP a daní z příjmů osob, které by obsadily zmíněná nově vytvořená pracovní místa.

Výše uvedené výsledky je však nutné brát s jistou rezervou. Jak je v samotné studii zmíněno, v rámci analýzy bylo na oblast letecké dopravy nahlíženo výrazně holistickým pohledem a se zřetelným zjednodušením poměrně složitého evropského daňového systému v této oblasti. Výsledný model také vychází z premisy, že všech deset zemí, v nichž je tato daň v jakékoliv formě či podobě odváděna, by od ní upustilo již od počátku příštího roku.

Evropská ekonomika napříč všemi sektory by mohla těchto výsledků dosáhnout pouze v případě splnění všech výše uvedených podmínek, což je v zásadě nereálný scénář. To však připouští i sama aso­ciace, která v žádném případě nepředpokládá, že by na základě výsledků předložené studie k této situaci došlo.

Hlavní přínosy pro evropskou ekonomiku

Zmíněné konkrétní přínosy však mohou sloužit jako výchozí bod k budoucím diskusím. A přestože se tyto diskuse v současnosti věnují spíše snahám o vytvoření jednotného evropského daňového systému v oblasti letecké dopravy, A4E doufá, že k odstranění daní v této oblasti jednou skutečně dojde. „Studie ukazuje, že daně z letecké přepravy brání hospodářskému růstu a dalšímu rozvoji cestovního ruchu. Státy, které je ze svého daňového systému odstranily, zaznamenaly významný a náhlý nárůst zájmu o leteckou dopravu, což bylo ku prospěchu jejich celkového hospodářského rozvoje,“ doplnil k výsledkům Thomas Reynaert, výkonný ředitel asociace A4E. Ve studii je tento vývoj doložen na reálné situaci, která nastala se zavedením a opětovným zrušením daně v Irsku, Itálii a Nizozemsku. Tyto tři země zaznamenaly po zavedení daně zřetelné zpomalení růstu letecké dopravy, přičemž její opětovné zrušení růst oblasti podle očekávání znovu zrychlilo.

Případová studie: Německo

Zajímavé výsledky kromě studie zmíněné v úvodu přinesla i v nedávných dnech zveřejnění případová studie přinášející predikci pozitivních dopadů zrušení daně z letecké přepravy pro Německo i jeho metropoli.V této zemi se daně z letecké přepravy pohybují ve výši od 7,5 do 42 eur. Jejich zrušení by přitom dle společnosti PwC navýšilo do roku 2030 výkon domácí ekonomiky o 67 miliard eur a vytvořilo 26 000 nových pracovních míst. Zároveň by do roku 2020 došlo k navýšení počtu pasažérů mířících do Německa o 26,4 milionu. Více než polovinu z nich by přitom tvořili turisté, kteří by v rámci cestovního ruchu vygenerovali zisk ve výši 1,6 miliardy eur. Poměrně výrazných přínosů by se rovněž dočkala německá metropole, pro níž by zrušení zmíněné daně znamenalo do roku 2020 příliv více než 4,6 milionu dalších turistů, kteří by městu generovali návazný zisk z cestovního ruchu ve výši 300 milionů eur.

Odvrácena tvář růstu

Asi všichni se shodnou, že trvalý růst jakékoliv oblasti je vždy potěšujícím a preferovaným stavem. Tváří v tvář představeným číslům však zůstává otázkou, zda by oblast letecké dopravy takto výrazný nárůst pasažérů dokázala zvládnout. Sdružení IATA totiž předpokládá, že pokud se v následujících letech výrazně nezpřísní vízová politika napříč celým světem či nedojde z různých důvodů k omezení volného pohybu, mohl by se počet pasažérů během příštích 20 let dokonce ztrojnásobit. A to i navzdory případnému zavádění daní z letecké dopravy v dalších zemích. Již nyní je přitom dle mnohých evropský letecký prostor zahlcen, což například způsobilo, že turisté strávili během letošního července více než dva miliony minut čekáním na zpožděné lety.

Foto: Shutterstock.com