I letos bude v Chorvatsku téměř milion Čechů…
tobylo základním mottem tiskové konference, kterou v předvečer tradičníhoChorvatského večera uspořádalo Chorvatské turistické sdružení. V úvoduse ujal slova velvyslanec Chorvatské republiky v Praze pan Zoran Pičuljana v krátkosti připomněl výsledky turistické sezony 2001, které byly proChorvatsko velice příznivé. Dále pan velvyslanec pohovořil o podpoře chorvatskévlády rodinnému cestovnímu ruchu, o tom, jakými prostředky chce vláda vletošním roce navýšit o 5 % návštěvnost a o 10 % příjmy z cestovního ruchu,o způsobu, jakým hodlá Chorvatsko vyrovnávat úroveň turistického ruchuv jednotlivých regionech i o postupující privatizaci. Zdůraznil významnýpřínos Chorvatského turistického sdružení v Praze, zastoupeného ředitelkoupaní Mirjanou Žilić, jehož činnost přispívá k plošné prezentaci Chorvatskav ČR a udržuje kontakt s obchodními partnery a médii. K problematice budovánínové infrastruktury na území Chorvatska, postupující privatizaci v Chorvatskua finanční podpoře cestovního ruchu se vyjádřil ředitel Chorvatského turistickéhosdružení v Záhřebu pan Niko Bulić (více článek na str. 91, pozn. autora).Připomenuta byla i první česko-chorvatská známka vydaná právě v den konáníakce – 23. dubna 2002. Pak už následoval večírek, kterému přísluší pouze přívlastky „povedený a zdařilý“.
Živoudebatu téměř tří stovek účastníků Chorvatského večera v předsálí a pozdějii ve velkém konferenčním sále Hotelu Inter-Continental pouze na chvílipřerušila projekce filmu o Chorvatsku. Samotný večerní program byl zahájenpředstavením publikace Predraga Matvejeviće – Breviář Středomoří,věnovaný Středozemnímu moři, jeho ostrovům a okolním pobřežním zemím. Prvníčást knihy – vlastní Breviář – se zabývá životem národů žijících kol dokolaStředomoří od minulosti až po současnost. Druhý díl – 
Mapy– se věnuje plavbě a poznávání moře a přímoří od nejstarších dějin po současnosta třetí oddíl – Glosář – pátrá po původu různých pojmů a proměnách jejichchápání v průběhu století. Breviář Středomoří vyšel poprvé v roce 1987,v rozšířené podobě v roce 1990, 1991 a 1998. Přeložen byl do více než 20jazyků.
Na pódiu se postupně vystřídali se svými krátkými, ale výstižnými projevyvelvyslanec Chorvatské republiky pan Zoran Pičuljan a ředitel Chorvatskéhoturistického sdružení pan Niko 
Bulić.Oba shodně popřáli všem přítomným hezký večer, zástupcům cestovních kanceláříúspěšnou letní sezonu 2002 a mnoho spokojených klientů, kteří se do Chorvatskarádi vrátí i v letech budoucích.
Třetím bodem večera bylo představení první společné česko-chorvatskéznámky, vydané 23. dubna 2002 s námětem divanu od malíře Vlaha Bukovce.Obraz Divan, který je na známce, namaloval autor v Praze, krátce před vyvrcholenímnemoci, která způsobila jeho dočasnou ztrátu zraku. Byla vydána u příležitostiautorova úmrtí. Společná česko-chorvatská 
známkas jednotným motivem a grafickou úpravou ve dvou textových modifikacíchvychází v obou zemích v upraveném tiskovém listu se 4 známkami a 2 kuponys podpisem umělce a jeho životopisnými údaji.
Dále se už jen jedlo, pilo, tančilo, zpívalo, bavilo se, zkrátka, cokdo uznal za vhodné. V přítmí zapálených svíček mohl každý rozhodnout,na co má chuť. A bylo skutečně z čeho vybírat. Bufetové stoly se prohýbalypod nejrůznějšími chorvatskými specialitami teplé i studené kuchyně, sladkédortíky a krásně naaranžované ovoce přímo nabádaly ke snědení, neustále 
doplňovanélahve vína na jednotlivé stoly zase téměř každého (a nemusí to být aniodborník na slovo vzatý) nutily k degustaci. Ke správnému večírku patřímimo dobrého jídla a pití také pěkná muzika. O tu se tentokrát postaraliVinko Coce, zpěvák populární a klasické hudby z Trogiru přezdívaný„chorvatský Pavarotti“, hudební vystoupení kapely „Fortunal“ z Rijekya skupiny „Gazde“ z Markuševce u Záhřebu.
K pohodovému průběhu večera přispěla také moderátorka Alena Zárybnickáse svojí předpovědí počasí pro letní sezonu 2002 v Chorvatsku i dalšímivtipnými glosami. Připravila
Lenka Vargová