Charakteristika a hodnocení potenciálu cestovního ruchu Zlínského kraje a jeho subregionů

Zlínský kraj je regionem čtyř poměrně různorodých oblastí – Valašska, Kroměřížska, Slovácka a Zlínska a Luhačovického Zálesí. Disponuje proto velmi rozmanitým spektrem krajinné scenerie, folkloru a historických i technických památek. Zlínský kraj je návštěvníkům schopen současně nabídnout množství atraktivit zcela odlišného charakteru – možnosti letní i zimní rekreace, aktivní turistiky (letní/zimní sporty a aktivity), městského i venkovského cestovního ruchu, návštěvy kulturních pamětihodností, folklorních festivalů, pobytů v lázních nebo výletů do unikátních přírodních rezervací.

Oblast Beskyd nabízí stovky kilometrů horských túr, ať již pěšky, na kole nebo v zimě na běžkách, stejně jako tratě pro sjezdové lyžování a snowboarding. Jednou z nejvýznamnějších atraktivit této lokality je Valašské muzeum v přírodě – jedna z nejstarších památek lidové architektury v Evropě. Kulturně-historickou zajímavostí vysoké hodnoty je na sousední Hané zámecká zahradní architektura v Kroměříži, od roku 1998 památka UNESCO. Zlínsko nabízí jedinečné prostředí nejvýznamnějších moravských lázní Luhačovice či unikátní funkcionalistickou architekturu a baťovskou tradici správního centra kraje. Slovácko je především krajem folkloru, gastronomie a překrásné přírody Bílých Karpat.

Povaha atraktivit cestovního ruchu v subregionech kraje určuje rozdílnou časovou využitelnost těchto oblastí z hlediska cestovního ruchu v jednotlivých ročních obdobích. Valašsko umožňuje převážně celoroční využití s většími podíly v zimní sezoně (prosinec – březen) a letní sezoně (květen – srpen), Kroměřížsko rovněž, s větším podílem mezi dubnem a říjnem a s vrcholem od června do září. Pro Slovácko platí totéž jako pro Kroměřížsko a Zlínsko a Luhačovické Zálesí je z hlediska cestovního ruchu využitelné také celoročně, s vrcholem v měsících červenci a srpnu.

S využitím těchto poznatků lze potenciál cestovního ruchu Zlínského kraje obecně charakterizovat takto:

  • z pohledu celkového potenciálu cestovního ruchu je významná část kraje – asi 50 % – hodnocena jako území se zvýšeným nebo vysokým potenciálem, asi 30 % území je hodnoceno jako území s velmi vysokým potenciálem, asi 5 % území je hodnoceno jako území s výjimečným potenciálem a jen asi 15 % území je hodnoceno jako území se základním potenciálem;
  • z pohledu typu jednotlivých potenciálů převládá v kraji území hodnocené jako území s potenciálem vyhraněně přírodním a přírodním (asi 60 % území), smíšeným (asi 15 % území), zbylých 15 % území je hodnoceno jako území s kulturním potenciálem;
  • z pohledu typu přírodního subsystému potenciálu cestovního ruchu převládá území hodnocené jako smíšené území (asi 40 %), území vhodné pro cykloturistiku (asi 30 %), území vhodné pro cyklo, pěší a lyžařskou turistiku (asi 15 %), cyklo a pěší turistiku (asi 10 %) a pro zimní rekreaci (asi 5 %);
  • z pohledu typu kulturního subsystému potenciálu cestovního ruchu převládají zóny bez potenciálu (asi 30 %), dále smíšené zóny (asi 20 %), zóny s kulturně poznávacím potenciálem (asi 15 %), zóny kulturních a sportovních akcí (asi do 15 %), zóny církevní (asi do 10 %) a zóny místních produktů (asi do 10 %).
Rekreace na Pozlovické přehradě u Luhačovic

 

Archeologický výzkum hradu Lukova potvrdil jeho vznik již v pozdně románském období

Zlínský kraj jako celek tedy disponuje:

  • • výhodnou polohou v těsné blízkosti jednoho z populačně nejsilnějších regionů v Evropě (Moravskoslezsko a Polské Slezsko),
  • • pestrou a zachovalou krajinou, zahrnující významné horské a přírodní celky – Moravskoslezské Beskydy, Bílé Karpaty, Javorníky, podhorské a rovinaté území (Haná), nížinné území v okolí řeky Moravy a jejího povodí,
  • • folklorem (Haná, Slovácko, Valašsko),
  • • průmyslovou a podnikatelskou tradicí (Zlínsko),
  • • významnými kulturními, historickými, architektonickými a religiózními atraktivitami (Rožnovský skanzen, vlčnovská Jízda králů, zahrady se zámkem v Kroměříži, funkcionalistická architektura Zlína, Velehrad, Hostýn),
  • • lázeňstvím (Luhačovice, Ostrožská Nová Ves a Kostelec u Zlína, Smraďavka),
  • • možnostmi pěší turistiky, poznávací turistiky, cykloturistiky, zimních a letních sportů, adrenalinových aktivit (horolezectví, paintball aj.), rekreace (horské prostředí, při vodních plochách aj.), venkovské turistiky, agroturistiky, hipoturistiky, kongresové a incentivní turistiky, industriální turistiky.

Jednotlivé subregiony potom nabízejí tyto atraktivity a možnosti cestovního ruchu:

Valašsko:

  • malebná příroda Moravskoslezských Beskyd s druhovou rozmanitostí fauny a flóry, nezničené lesy, zachovalé životní prostředí,
  • valašský folklor,
  • valašská gastronomie,
  • významné historické atraktivity (Rožnovský skanzen, Pustevny),
  • možnosti pěší turistiky, cykloturistiky, sportu – zimních (sjezdové a běžecké lyžování) a letních a adrenalinových aktivit (horolezectví, windsurfing, rafting aj.), venkovské turistiky a agroturistiky, hipoturistiky, poznávací turistiky, incentivní turistiky.

Kroměřížsko:

  • kulturní, společenské a historické centrum Kroměříž s významnou památkou na seznamu UNESCO (zahrady se zámkem),
  • významná sakrální centra (Kroměříž, Hostýn),
  • hanácký folklor,
  • možnosti pěší turistiky, cykloturistiky, hipoturistiky, poznávací turistiky, venkovské turistiky a agroturistiky.
Kroměřížské hudební léto

Slovácko:

  • slovácký folklor,
  • významné historické a sakrální památky (Velehrad, hrady a zámky, Velká Morava),
  • Bílé Karpaty a Chřiby s jejich jedinečnou, rozmanitou a nepoškozenou přírodou,
  • gastronomie – slovácká kuchyně, vinařství,
  • Baťův kanál,
  • historické osobnosti (Cyril a Metoděj, J. A. Komenský),
  • vinařské stezky,
  • léčivé prameny, lázeňství (Ostrožská Nová Ves),
  • možnosti rekreace, poznávací turistiky, venkovské turistiky, agroturistiky, pěší turistiky, cykloturistiky a incentivní turistiky.

Květná zahrada v Kroměříži vznikla za biskupa Karla II. Lichtensteina-Kastelkorna ve druhé polovině 17. století. Jejími autory jsou architekti zámku Fillibert Luchesse a Giovanni Pietro Tencalla

Socha Radegasta – pohanského boha úrody – střeží Beskydy od roku 1931

Zlínsko a Luhačovické Zálesí:

  • historie obuvnictví, rodina Baťů,
  • jedinečná funkcionalistická architektura (Zlín),
  • Baťův kanál,
  • lázeňství (Luhačovice, Kostelec u Zlína),
  • golf (Slušovice, Kostelec u Zlína),
  • dostihy (Slušovice),
  • likérka R. Jelínek (Vizovice),
  • Bílé Karpaty s jejich přírodou,
  • kongresová a incentivní turistika (Zlín),
  • možnosti městské a nákupní turistiky,
  • možnosti rekreace, poznávací turistiky, venkovské turistiky, agroturistiky, pěší turistiky, cykloturistiky, hipoturistiky.
Na Špitálkách – základy jednoho z velkomoravských kostelíků uherskohradišťské aglomerace

Pro určení míst s největším potenciálem cestovního ruchu ve Zlínském kraji je třeba podrobnějšího členění než podle bývalých okresů či etnografických celků. Nejvyšší koncentrace kapacit a zaměstnanosti v ubytovacích zařízeních je soustředěna zejména do oblasti Valašska (a to konkrétně na území pověřených obecních úřadů Rožnov pod Radhoštěm a Karolinka) a Luhačovicka (území města Luhačovice a obce Pozlovice). Z ekonomického pohledu je přínos těchto území ekonomice regionu v oblasti cestovního ruchu více než 50 %. Dominantní produkty jsou v tomto směru lázeňství, zimní sporty a poznávací turistika. Pro oblast Luhačovicka jsou prioritními produkty léčebné a ozdravné pobyty a kongresová a incentivní turistika, pro oblast Valašska to jsou zimní sporty, poznávací a pěší turistika a cykloturistika.

Lze konstatovat, že Zlínský kraj souhrnně disponuje dostatečným potenciálem pro využití území v cestovním ruchu, mezi nejcennější atributy kraje z tohoto pohledu patří jednoznačně jedinečný folklor, památky UNESCO a malebná horská příroda. Při sofistikovaném přístupu k využití tohoto potenciálu se kraj může stát vyhledávanou destinací nejen z hlediska domácího, ale i mezinárodního cestovního ruchu.

Připravila společnost Mag Consulting
Foto: CzechTourism, Region Slovácko a město Zlín

www.magconsulting.cz