Charakteristika a hodnocení potenciálu cestovního ruchu – Kraj Vysočina a jeho subregiony

Kraj Vysočina nemá regionálně diferencované oblasti. Téměř celé území kraje Vysočina se nachází v geomorfologické podsoustavě Českomoravská vrchovina a jeho území je tak ve srovnání s ostatními kraji ČR jedním z nejvíce homogenních krajinných typů. Přesto je však území vnitřně diferencováno z hlediska své atraktivity a potenciálního celoročního turistického využití.

Z turistické nabídky (historická města, hrady, zámky, církevní památky, lázně, přírodní atraktivity, letní rekreace u vody, horská turistika, atraktivní kulturní krajina aj.) poskytuje kraj zejména příležitosti pro pobytovou letní a zimní turistiku a pro návštěvu hodnotných kulturně-historických památek.

Celkový pohled na baziliku sv. Prokopa v Třebíči

Z atraktivit mezinárodního významu nacházejících se na území kraje lze uvést městskou památkovou rezervaci Telč a areál národní kulturní památky poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, které jsou zapsány do Seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 2003 byla na tento prestižní seznam zapsána třetí památka vkraji Vysočina: židovská čtvrť abazilika sv. Prokopa vTřebíči. Dalšími významnými turistickými atraktivitami jsou městské památkové rezervace Jihlava aPelhřimov arodný dům Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové.

Renesanční a barokní fasády domů
v Telči působí jako kulisy
historického filmu

Na hradě Kámen u Pacova můžete
navštívit zajímavou expozici
historických jednostopých vozidel

V kraji se nachází množství dalších jedinečných kulturních a přírodních atraktivit. Velkou environmentální i estetickou hodnotu má jedinečná kulturní krajina Vysočiny, která sama o osobě vytváří atraktivní prostředí pro trávení volného času (skrze svoji reprezentaci v dílech výtvarných umělců a spisovatelů se stala známou i mimo území kraje). Pro svoji přírodní i kulturní hodnotu má krajina značné části Vysočiny statut chráněných území – největší z nich jsou CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory, dále devět přírodních parků, řada národních přírodních rezervací, přírodních rezervací aj.

Interiér kostela sv. Jana Nepomuckého
na Zelené hoře

Majestátní zřícenina hradu Zubštejna

Dominantní rekreační funkcí území je středně náročná pobytová i pohybová turistika s významnou letní sezonou. Značný rekreační potenciál mají zejména lokality v údolí řek Sázavy, Doubravy, Jihlavy, Svratky, Oslavy, dále např. Balinské údolí, údolí Loučky/Bobrůvky, Bystřice atd. Jejich turistická atraktivita je umocněna četnými hradními zříceninami na ostrozích nad údolími. Samotné prameny větších řek, např. Dyje a Svratky, jsou cílem turistických výletů. Charakter krajiny dotvářejí četné rybníky (Velké a Malé Dářko, rybník Řeka). Pro zimní turistiku a sporty je vhodná většina území Českomoravské vrchoviny, zejména pro běžecké lyžařské sporty (v okresech Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Jihlava a Třebíč ovšem jen lokální lyžařská střediska na Křemešníku, u Křešína, Božejova, na Melechově, Javořici, Čeřínku aj.). Výjimečné je postavení chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (hlavní střediska Nové Město na Moravě, Fryšava, Tři Studně, Rokytno, Sněžné), která je lyžařskou oblastí celostátního významu a má tradici pořádání mezinárodních závodů.

Kraj Vysočina tedy disponuje:
• příznivou geografickou polohou kraje (střed České republiky, blízko hranicím s Rakouskem),
• kvalitním přírodním prostředím s vysokou estetickou hodnotou krajiny (CHKO Žďárské vrchy a Železné hory),
• velkým počtem kulturních a historických památek (Telč, kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči),
• vysokým počtem vodních ploch s možností rekreačního využití (Velké a Malé Dářko, rybníky Matějovský, Veselský, Medlov, Sykovec ad.),
• hustou sítí dobře značených turistických cest,
• tradicí konání sportovních a kulturních akcí mezinárodního významu (běžkařský závod „Zlatá lyže“ v Novém Městě na Moravě),
• možnostmi pěší turistiky, poznávací turistiky, cykloturistiky, zimních a letních sportů, adrenalinových aktivit (horolezectví, paintball aj.), rekreace (horské prostředí, při vodních plochách aj.), venkovské turistiky, agroturistiky, hipoturistiky, incentivní turistiky.

Z hlediska rozmístění atraktivit cestovního ruchu je patrná tendence územní koncentrace turistických zařízení a infrastruktury (ubytovacích a stravovacích zařízení, služeb) do několika nejvýznamnějších středisek, zejména do okresních a turisticky významných měst a rekreačních obcí.

Zvlněná krajina Vysočiny je rájem běžkařů

Lze konstatovat, že kraj Vysočina disponuje dostatečným potenciálem pro využití území v cestovním ruchu. Mezi nejcennější atributy kraje z tohoto pohledu patří památky UNESCO, malebná příroda Českomoravské vrchoviny a hustá síť turistických a cykloturistických tras. Kraj je vyhledávanou destinací zejména z hlediska domácího cestovního ruchu.

Připravila společnost Mag Consulting
Foto: CzechTourism a Kraj Vysočina

www.magconsulting.cz