Charakteristika a hodnocení potenciálu cestovního ruchu hlavního města Prahy

Kraj Praha je v rámci regionálního členění České republiky nejmenším z krajů a nemá regionálně diferencované oblasti. Praha je hlavním městem České republiky, centrem ekonomiky, politiky, mezinárodních vztahů, kultury a vzdělávání a patří mezi nejvýznamnější města střední Evropy. Rozkládá se na ploše 496 km², počet obyvatel se blíží 1,2 milionu (více než trojnásobek počtu obyvatel druhého největšího města, Brna).

Území Prahy se nachází ve střední části České vysočiny, charakter města spoluutváří poměrně členitý reliéf (plošinné oblasti v nejvýše položených místech, údolí Vltavy a jejích přítoků v některých částech hluboce zaříznuté do krajiny). Vzdálenost od moří Baltského (vzdušnou čarou přibližně 365 km), Severního (495 km) a Jaderského (490 km) dokládá centrální polohu Prahy v rámci kontinentu. Na území hlavního města Prahy byly vyhlášeny čtyři státní přírodní rezervace (Prokopské údolí, Radotínské údolí, Roztocký háj, Satalická bažantnice), dvě chráněné přírodní památky (Petřínské skály, Královská obora), dvě chráněná naleziště a sedmdesát pět chráněných přírodních výtvorů.

Životní prostředí se v hlavním městě během uplynulé dekády výrazně zlepšilo, přesto ho nelze hodnotit jako vyhovující. Nejvážnější je vzhledem k trvalému nárůstu intenzity automobilové dopravy znečištění ovzduší oxidem dusíku, které na rozdíl od koncentrací polétavého prachu a oxidu siřičitého roste. Přibližně 30 % obyvatel je vystaveno nadměrnému hluku. V české metropoli se nachází relativně málo veřejné zeleně.

Praha je ústředním bodem české dálniční sítě, z hlavního města vycházejí tři významné mezinárodní komunikace: dálnice D1 spojující Prahu s Bratislavou, dálnice D5 Praha – Norimberk, pokračuje také výstavba dálnice D8 Praha – Drážďany – Berlín. Rozestavěny jsou rovněž oba pražské obchvaty. Rychlostní silnice R1, která má odvést tranzitní dopravu z hlavního města, by měla dosahovat délky přes 80 km. Zahájení stavby posledního úseku obchvatu je naplánováno na rok 2010. Úlohou vnitřního obchvatu („městského okruhu“) je odvést dopravu z centra města a ze severojižní magistrály, která vede atypicky středem města a je značně přetěžována. Oba okruhy budou v budoucnu spojeny sedmi radiálami.

Letiště v Praze-Ruzyni odbavilo v roce 2006 přibližně 11,6 milionu pasažérů, operovalo zde 57 pravidelných leteckých dopravců, kteří zajišťovali spojení do 112 destinací po celém světě. V lednu 2006 byl zahájen provoz nového terminálu Sever 2, v rámci kterého jsou odbavovány lety do zemí EU v souladu s režimem stanoveným Schengenskými dohodami. Výhledová studie do roku 2020 předpokládá rozšíření roční kapacity letiště na 20 milionů cestujících. Mezi největší letecké dopravce působící na pražském letišti patří České aerolinie (pravidelné linky), z charterových přepravců společnost Travel Service, nejaktivnějším nízkonákladovým dopravcem jsou aerolinie EasyJet (následované slovenskou společností SkyEurope, operující na letišti od dubna 2006).

Praha je nejvýznamnější městskou památkovou rezervací v České republice, od roku 1992 je její historické jádro (o rozloze 866 ha) zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Od středověku měla Praha pověst jednoho z nejkrásnějších měst na světě, mezi přívlastky, které s ní byly spojovány, patří například „zlatá“, „stověžatá“, „koruna světa“ nebo „kamenný sen“. Česká metropole bývá vzhledem k členitému reliéfu někdy označována také jako „Řím severu“ – „pahorků“ lze v Praze napočítat dokonce devět. Komplexu památek všech uměleckých slohů a směrů vévodí vysoko nad Vltavou největší hradní komplex na světě, Pražský hrad. Historické jádro města se rozkládá na obou březích řeky a tvoří je šest kdysi samostatných měst: Staré Město, Josefov (dochovaná část bývalého Židovského Města – dnes součást Starého Města), Nové Město, Malá Strana, Hradčany a Vyšehrad.

Pražský hrad je monumentální komplex paláců, kostelů, nádvoří, hradeb, věží, náměstí a uliček zasazený uprostřed rozsáhlých zahrad, jehož dominantu tvoří katedrála sv. Víta. Pražský hrad byl založen v 9. století jako sídlo českých knížat a králů, v jeho současné podobě jsou otisknuty stopy všech architektonických stylů. Románskou dobu zastupují bazilika sv. Jiří a Starý královský palác. Vrcholným dílem české gotiky je Svatováclavská kaple, nejvzácnější část chrámu sv. Víta, kde jsou uloženy ostatky českého patrona a odkud vede vstup do tzv. Korunní komory (umístěny jsou zde české korunovační klenoty). Vladislavský sál představuje přechod od gotiky k renesanci, vrcholným dílem zaalpské renesance je Letohrádek královny Anny v Královské zahradě. Z barokních objektů je možné zmínit například Jízdárnu Pražského hradu, z novodobé historie potom dostavbu katedrály nebo úpravy architekta Jože Plečnika. Na jižním svahu pod Pražským hradem mohou návštěvníci obdivovat barokní palácové zahrady (Ledeburská, Pálffyovská, Fürstenberská a Kolovratská).

Také v okolí Pražského hradu se nachází řada cenných památek. Panorama Hradčan spoluutváří například premonstrátský Strahovský klášter. Jeho stavba započala ve 12. století, dnešní podoba pochází ze 17. a 18. století. Mezi nejkrásnější části barokního komplexu patří knihovna s původním mobiliářem umístěná v Teologickém a Filozofickém sále a kostel Nanebevzetí Panny Marie. V areálu Hradčan se nachází také významné poutní místo – Loreta, jehož srdce tvoří replika domku, který údajně patřil Panně Marii. „Svatá chýše“ byla obestavěna ambity s kaplemi, které doplnilo velkolepé barokní průčelí. Součástí areálu je také kostel Narození Páně se zvonkohrou a jedinečná sbírka liturgických předmětů, tzv. Loretánský poklad. Na Loretánském náměstí se dále nachází Černínský palác ze 17. století, dnes sídlo Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Karlův most, který tvořil až do poloviny 19. století jedinou spojnici mezi oběma břehy Vltavy, je jedním ze symbolů hlavního města. Most postavený ve 14. století zdobí několik desítek barokních soch a sousoší, velmi cenná je také gotická Staroměstská mostecká věž.

Srdcem Starého města je Staroměstské náměstí, lemované hned několika historickými dominantami. Z radničního komplexu ze 14. století se dochovala pouze část, z níž nejznámější je o století mladší věž s kaplí a orlojem, který byl v 19. století vyzdoben malířem Josefem Mánesem. Návštěvníci mohou obdivovat také gotický chrám Matky Boží před Týnem, barokní kostel sv. Mikuláše, rokokový palác Kinských, gotický dům U Kamenného zvonu nebo secesní pomník Mistra Jana Husa. Jednou z nejkrásnějších barokních památek v Praze je malostranský chrám sv. Mikuláše s mohutnou kopulí a zvonicí. Interiér chrámu vybudovaného podle projektů otce a syna Dientzenhoferových zdobí nástropní freska s motivem života sv. Mikuláše, soubor obrazů Karla Škréty a řada plastik.

Na skále nad pravým břehem Vltavy se nachází historický areál Vyšehrad, ke kterému se váže řada pověstí z počátku českých dějin. Koncem 11. století zde sídlil první český král Vratislav II. Komplex zahrnuje románskou rotundu sv. Martina z 11. století, novogotický kostel sv. Petra a Pavla, podzemní kasematy (jsou zde umístěny originály některých barokních soch z Karlova mostu) a Vyšehradský hřbitov, pohřebiště významných osobností národa (K. H. Mácha, B. Smetana, A. Dvořák, M. Aleš, K. Čapek, J. Neruda, E. Destinnová a další).

V Praze se nachází jeden z nejlépe zachovaných komplexů židovských památek v Evropě. Na místě dnešního Josefova vznikaly první židovské osady už ve 12. století. Dodnes zůstaly zachovány radnice, hřbitov a šest synagog, zbytek židovské čtvrti byl na konci 19. století zbourán v rámci plánu asanace Starého města. Starý židovský hřbitov byl založen na počátku 15. století, dnes se zde nachází přibližně dvanáct tisíc gotických, renesančních a barokních náhrobků. Je zde pochován i rabín Löw, který podle pověsti stvořil hliněného obra Golema. Staronová synagoga, jedna z nejcennějších židovských památek na světě, slouží k bohoslužbám od 13. století (s výjimkou okupačních let 1942 – 1945). Expozici dějin Židů je možné zhlédnout v Maiselově a Španělské synagoze, výstava v Obřadní síni je věnována židovským tradicím a zvykům, kresby dětských vězňů z Terezína jsou instalovány v Pinkasově synagoze.

V těsném sousedství Prašné brány, která představuje pozůstatek gotického obranného systému Starého Města, byl na začátku 20. století na místě bývalého královského sídla postaven Obecní dům. Budova reprezentačního a společenského domu v sobě spojovala prvky secese, neobaroka, neorenesance a dalších západních i orientálních vlivů. Na umělecké výzdobě Obecního domu se podílela většina významných osobností té doby (např. A. Mucha, M. Aleš, M. Švabinský, J. V. Myslbek a další).

Prašná brána a Obecní dům

Pravý břeh Vltavy zdobí mezi jinými i novorenesanční budova Národního divadla. Stavba přední české divadelní scény byla financována z darů a celonárodních sbírek. Těsně před slavnostním otevřením v roce 1881 postihl budovu požár, jeho provoz tak byl zahájen Smetanovou Libuší po přestavbě o dva roky později. Na vnější i vnitřní výzdobě se podíleli nejvýznamnější soudobí umělci (M. Aleš, J. V. Myslbek, V. Hynais, F. Ženíšek a další). Stejní architekti (J. Zítek, J. Schulz) navrhli další významnou novorenesanční stavbu – Rudolfinum. V budově sloužící ke koncertním a výstavním účelům (mimo jiné centrum festivalu Pražské jaro) sídlila v letech 1919 – 1939 Poslanecká sněmovna Národního shromáždění ČSR. Na atice budovy jsou restaurované sochy slavných hudebníků (L. van Beethoven, W. A. Mozart, J. S. Bach a další).

Valdštejnský palác je rozsáhlý raně barokní komplex postavený v první polovině 17. století pro císařského vojevůdce Albrechta z Valdštejna. Cenné jsou zejména Rytířský sál s nástropní freskou, kaple, Valdštejnova pracovna a Ovidiova a Astronomická chodba. K paláci přiléhá geometricky řešená barokní zahrada s řadou plastik, kašnami, voliérou s pávy a umělou krápníkovou jeskyní. V upravených prostorách bývalých koníren zasedá od roku 1996 Senát ČR.

Jednou z prvních barokních staveb v Praze byl kostel Panny Marie Vítězné, dnes známý spíše jako Pražské Jezulátko. Památku proslavila právě vosková soška Jezulátka (Bambino di Praga), které je uctíváno zejména ve Španělsku, Itálii, zemích Latinské Amerika a na Filipínách.

Břevnovský klášter byl založen na konci 10. století, po celý středověk si zachoval úlohu významného centra náboženství a kulturního života. Dnešní podobu získal komplex převážně v období vrcholného baroka, kterému předcházela devastace areálu za husitských válek. V kostele sv. Markéty, který je dílem K. Dientzenhofera, se zachovalou románská krypta, velmi cenné jsou také oltářní obrazy barokního malíře P. Brandla.

Anežský klášter na Františku je považován za první gotickou stavbu v České republice. Dnes je v komplexu umístěna expozice Národní galerie věnovaná středověkému umění v Čechách a střední Evropě.

Na severním okraji Pražské kotliny byl na přelomu 17. a 18. století postaven zámek Troja. Dnes jsou v barokním sídle ve stylu římských předměstských vil obklopeném francouzskou zahradou umístěny sbírky věnované českému výtvarnému umění 19. století a české plastice z let 1900 – 1970.

V roce 1891 se v Praze konala Jubilejní zemská výstava (jubilejní proto, že se konala sto let po první výstavě průmyslových výrobků na evropské pevnině v pražském Klementinu), během pěti měsíců ji navštívilo zhruba 2,5 milionu zájemců včetně císaře Františka Josefa I. V rámci příprav na tuto akci přibylo v hlavním městě několik nových staveb. První byl komplex holešovického Výstaviště s Průmyslovým palácem, Křižíkovou světelnou fontánou, Pavilonem českých turistů (později přenesen na Petřín, dnes bludiště), Hanavským pavilonem (reklama hořovických sléváren litiny, později přenesen do Letenských sadů, dnes luxusní restaurace) a řadou dalších staveb. Na Petříně byla při příležitosti výstavy postavena pětkrát zmenšená replika pařížské Eiffelovy věže a lanová dráha vedoucí z Újezdu (později byla prodloužena).

Český kubismus byl unikátním hnutím, v rámci kterého skupina mladých avantgardních architektů a umělců aplikovala kubistické principy malířů Picassa a Braqua v architektuře a užitém umění. Nejstarší a jednou z nejvýznamnějších kubistických staveb v Praze je Dům U Černé Matky Boží v centru města (dílo J. Gočára, dnes zde sídlí Muzeum českého kubismu).

Nejvýznamnější sakrální stavbou 20. století je kostel Nejsvětějšího Srdce Páně slovinského architekta Jožeho Plečnika na náměstí Jiřího z Poděbrad. Velmi osobitou stavbu inspirovanou antickými chrámy a gotickými katedrálami tvoří poměrně nízká loď pravoúhlého půdorysu a mohutná zvonice.

Obchodní tepnou Prahy je 750 metrů dlouhé Václavské náměstí. Nad jeho horním okrajem stojí novorenesanční budova Národního muzea z konce 19. století, oblíbeným místem setkání je jezdecká socha sv. Václava od J. V. Myslbeka ze stejné doby.

Za relaxací a zelení mohou návštěvníci Prahy vyrazit na Kampu, ostrov oddělený od Malé Strany umělým ramenem zvaným Čertovka. Největším parkem hlavního města je Stromovka, původně Královská obora (oblíbené loviště českých panovníků). O něco dále od centra se nachází obora Hvězda se stejnojmenným loveckým letohrádkem, postaveným v 16. století na půdorysu šesticípé hvězdy. Významným cílem vycházek bývá také vyšehradský areál.

Přestože Praha dlouhodobě rozšiřuje síť cyklostezek, jejich celkový počet zatím neodpovídá západoevropskému standardu

V Praze se nachází celá řada muzeí a galerií. Sbírky Národní galerie jsou vystaveny v sedmi architektonicky významných budovách: stálé expozice starého umění jsou vystaveny ve Šternberském a Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí a v klášteře sv. Anežky České na Starém Městě. Sbírka umění 19. století je umístěna v klášteře sv. Jiří a moderní a současné umění je prezentováno ve Veletržním paláci a v Domě U Černé Matky Boží. Exponáty ze sbírek orientálního umění jsou vystaveny v interiérech zbraslavského zámku. Své muzeum má v Praze řada osobností českého umění předešlých staletí: v barokním Kaunickém paláci se nachází Muzeum Alfonse Muchy, muzeum věnované Bedřichu Smetanovi je umístěno v novorenesanční budově Staroměstské vodárny, v barokním letohrádku zvaném Amerika sídlí Muzeum Antonína Dvořáka, v blízkosti Staroměstského náměstí se nachází muzeum slavného pražského rodáka Franze Kafky. Mezi další významná muzea patří Národní muzeum, Uměleckoprůmyslové muzeum, Národní technické muzeum, Muzeum W. A. Mozarta a manželů Duškových (Bertramka) nebo Náprstkovo muzeum (muzeum asijských, afrických a amerických kultur).

Připravila společnost Mag Consulting
Foto: Jan Pomykal a CzechTourism

www.magconsulting.cz