O statistice se říká, že jde o přesný souhrn nepřesných čísel. Ostatisticích pak, že čarují s čísly. Společnost MAG Consulting, s jejímižstatistikami a jejich výklady se na stránkách našeho časopisu pravidelněsetkáváte, však s magií nemá nic společného – první část jejího názvu jezkratkou slov Marketing, Advertising a Gastronomy. Vzhledem k tomu, žese firma zabývá analýzami dění v cestovním ruchu a blížící se volby jsouideální příležitostí k ohlédnutí za tím, co se v uplynulých čtyřech letechv tomto oboru událo, zašel jsem za jejím ředitelem, Ing. Jaromírem Beránkem,abych mu položil pár otázek.
Mnozíz voličů před volbami hodnotí, jak obstáli politici, kteří zemi řídiliv minulém volebním období. Jak posuzujete toto období z pohledu CR?
Došlo k výraznému obratu. CR začal být postupně chápán jako výnosnýsegment národního hospodářství, který je zdrojem příjmů, jak státního,tak i regionálních rozpočtů. Dnes má CR odpovídající zastoupení v PSP ČRi na příslušném MMR ve funkci náměstka. Domnívám se, že jak Parlament,zejména hospodářský výbor Poslanecké sněmovny a jeho vedení, MMR a jehovedení, tak i ČCCR a její vedení si zaslouží poděkování. Při této příležitostichci apelovat na většinu krajských hejtmanů, aby si uvědomili význam cestovníhoruchu pro rozvoj jejich kraje, a to jak z hlediska příjmů, tak i zaměstnanosti.
Ne všechno se ale podařilo. Kde vidíte hlavní problémy, na kteréby se měla soustředit příští vláda a parlament?
Nedořešených problémů zůstává celá řada a další okruhy problémů nověvznikají. Je nutné, aby nová vláda pokračovala v naplňování koncepce cestovníhoruchu. Současná praxe ukazuje, že je velmi nutný komplexnější zákon o cestovnímruchu, na kterém se již v současnosti pracuje. Celý systém podnikání vCR nemá po více jak 10 letech pevný řád a pravidla, která by vytvářelapředpoklady pro rovné konkurenční podmínky. Za všechny bych chtěl jmenovatčerné dopravce, především zahraniční, černé průvodce a nelegální podnikánípseudo cestovních kanceláří, které se prohlašují za cestovní kancelářea z pohledu příslušného zákona de facto cestovními kancelářemi nejsou.Zcela v pořádku není ani současný systém místních poplatků. Dále je nutnézmínit, že se dlouhodobě nedaří řešit problémy s taxíky. V uplynulých letechbyla řada stížností ze strany zahraničních turistů i na pouliční směnárny,tuto problematiku se nyní postupně daří řešit s přechodem na EUR a zcelanezanedbatelné není ani to, že stále více zahraničních turistů využíváplatební karty. Novým problémem je celosvětová bezpečnost turistů.
Jak hodnotíte dosavadní činnost vlády na podporu CR?
Jednou z podmínek rozvoje cestovního ruchu je fungující územní správa.S jistým zpožděním byl v roce 2001 schválen soubor zákonů, které tvořízáklad reformy územní veřejné správy. Zákon o vzniku krajů uvádí některépovinnosti a kompetence nových krajů, ale výslovně neupravuje přidělenívýdajů územním samosprávným celkům. Tento zákon říká, že nové samosprávybudou vykonávat některé funkce státní správy definované zákonem v přenesenépůsobnosti a že za to kraje budou od centrální vlády dostávat finančníkompenzace. Zákon také uvádí oblasti samostatné působnosti krajů včetněregionálního rozvoje, územního plánování a plánování dopravní infrastrukturyv rámci kraje.
Bude nutné jasně definovat vlastní příjmové zdroje krajů, s kterýmibudou moci autonomně hospodařit. Kraje ale budou muset hledat i další možnostipodpory. Zde se nabízejí prostředky centrálních orgánů, ale také z programůEvropské unie. Další zdroje, které mohou být sdruženy a využity na rozvojcestovního ruchu, mají města a obce, případně jejich sdružení. Zatím málose využívá možnosti partnerství veřejného sektoru s podnikateli v cestovnímruchu.
Příkladem spolupráce veřejné a podnikatelské sféry je mj. managementdestinací. Je to cesta pro regiony se silným potenciálem pro rozvoj cestovníhoruchu, pro hotely, penziony, podniky vytvářející infrastrukturu, cestovníkanceláře apod.
Co řeší dotace do CR ze státního rozpočtu?
Většina odborníků v CR se naprosto shoduje v tom, že CR dostává jakcelek velmi malé dotace od státu, i já s tímto souhlasím. Ale podívejmese na tuto otázku i z jiného pohledu. Má-li být do budoucna cestovní ruchopravdu tak lukrativním segmentem NH, jsou současné příjmy státního rozpočtua jednotlivých regionů z CR na odpovídající úrovni? Přiznejme si, že celkovéefekty CR z pohledu satelitního účtu se nám doposud nepodařilo změřit.Připusťme, že v cestovním ruchu, pohostinství a ubytování stále značnáčást příjmů neprochází řádným účetnictvím. Jinými slovy požadujme vícefinančních prostředků od státu, ale současně se jako podnikatelé zamyslemenad efektivností podnikání v cestovním ruchu. Průměrné mzdy např. v pohostinstvía ubytování hluboce zaostávají za průměrnou mzdou v národním hospodářství,to by znamenalo, že většina těchto zaměstnanců žije pod hranicí sociálníbídy. Statisticky vykazované využití pokojů většiny ubytovacích zařízenínaznačuje, že řada těchto zařízení by již měla být v konkurzu, či dokoncepo bankrotu. V této souvislost se jeví paradoxem to, že již několikrátvláda z podnětu podnikatelské veřejnosti a příslušných svazů a sdruženípřišla do Parlamentu se zákonem o fiskálních pokladnách, který ovšem parlamentemschválen nebyl.
Jak se díváte na odborové svazy, sdružení a různé profesní organizace?
Jejich činnost je pro další odborný a profesní vývoj přímo nezastupitelná.Určitou nevýhodu vidím v jejich roztříštěnosti. I zde by byla žádoucí postupnáintegrace společných zájmů, čímž by se mohl zajistit účinný tlak na příslušnécentrální orgány. Události poslední týdnů však bohužel ukázaly, že u násstále ještě slaví úspěch tradiční česká nedůvěra a osobní zájmy.
Jaký je výhled CR do následujících let?
Cestovní ruch se bude dále rozvíjet, a to jak ve světovém měřítku,tak i u nás. Za zmínku stojí také to, že občané EU vydávají na CR 13 –15 % ze svých rodinných příjmů, u nás je to pouze kolem 5 %. Podle našichprůzkumů při růstu rodinných příjmů o 1 % nám rostou výdaje domácnostína CR o 2 – 2,5 %. Tyto údaje velmi úzce souvisí se změnou životního stylu.
Důsledky teroristických událostí v USA budou dle mínění expertů přinormálním vývoji překonány již v druhé polovině letošního roku, cestovníruch by se měl vrátit k normálním růstovým tendencím. Důležitá je propagaceČeské republiky jako bezpečné destinace. Lze očekávat také posílení domácíhocestovního ruchu, a tak by měla propagace směřovat nejen k zahraničnímpotenciálním klientům, ale i k tuzemským.
Bez kvalitních managerů a pracovníků není možné docílit spokojenostis produktem. Lze očekávat postupné zvyšování mezd, ovšem za předpokladurostoucího vzdělávání a systematického tréninku. Velkou úlohu mají systémyjakosti, které se zabývají i kvalitou pracovníků a pracovními procesy,jako je zapojování pracovníků, inovační a tvůrčí přístup. Samozřejmě nelzenaprogramovat šířku úsměvu personálu v hotelích a restauracích, ale zaváděnéstandardy mohou významně napomoci ke zvyšování kvality služeb, která závisív převážné míře na lidských zdrojích.
Jedním z podstatných aspektů je zvyšování úrovně služeb, o čemž svědčívývoj počtu ubytovacích zařízení, který v České republice vykazuje tendencike zvýšení kvality. V budoucnu lze ještě očekávat růst konkurence a příchoddalších hotelových řetězců. Pokračující růst konkurence má vliv na zlepšovánínabídky. Dochází k tomu, že nadstandardní věci jsou postupně považoványza standardní a přispívají ke zvyšování kvality. V období rostoucí konkurencebude kvalita služeb jednou z rozhodujících podmínek dalšího růstu cestovníhoruchu.
Proč na náš trh dosud nevstoupily velké zahraniční CK?
Tato otázka je velmi složitá. Všichni máme zkušenosti s obchodnímiřetězci, kde dnes nakupuje velká část našich obyvatel, což tvoří téměř40 % maloobchodních tržeb. Tyto tržby jsou realizovány při soustředěnémtlaku na nákupní ceny od prvovýrobců. Dlouhodobě na nízké úrovni zůstávái obchodní marže. Trh CR je poměrně malý, 1 000 CK utrží za zájezdy cca17 mld. Kč, trh Aholdu je téměř 2x větší. Přesto se domnívám, že v příštímroce bude již na našem trhu působit několik velkých zahraničních CK. Lzepředpokládat, že tyto cestovní kanceláře stejně jako obchodní řetězce budounakupovat své zboží, resp. zájezdy levněji a že i marže bude na nižší úrovni.V konečném důsledku lze předpokládat, že velké zahraniční cestovní kancelářebudou více jak zdatnými konkurenty dnešních malých CK.
Co byste doporučil státním orgánům a podnikatelům do dalších let?
Snažme se co nejvíce v cestovním ruchu měřit příslušné ukazatele avýkonnost. Dále bych chtěl ujistit všechny podnikatele a zaměstnance vtom, že pracují v jednom z nejperspektivnějších segmentů národního hospodářství,který má budoucnost v národním i celosvětovém měřítku. Pokud je to možné,podporoval bych jejich aktivity v jednotlivých svazech a sdruženích, kteréby se postupně stávaly určitými informačními a lobbystickými centry. Dnesje v cestovním ruchu velmi silná konkurence, která se stále zvyšuje. Uvědommesi, že v cestovním ruchu dnes vítězí bezpečnost našich zákazníků a hostůa odpovídající kvalita poskytovaných služeb. Každý podnikatel v cestovnímruchu by se měl zamyslet nad tím, jakými způsoby může posílit a zlepšitbezpečnost svých potenciálních i současných hostů. Podnikatelé v cestovnímruchu by měli vzít na vědomí, že celosvětovou pečetí kvality poskytovanýchslužeb je ISO 9001.
Petr Manuel Ulrych