Cestovní ruch, regionální rozvoj a školství

Stejně jako v předchozích devíti letech uspořádala i letos táborská Katedra cestovního ruchu Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích mezinárodní vědeckou konferenci. Tématem setkání odborníků z České republiky, Slovenska a Chorvatska, které se uskutečnilo 12. – 13. května v Táboře, byl tentokrát Cestovní ruch, regionální rozvoj a školství.

Úvodní část konference patřila zdravicím. Účastníky jednání, které řídila doc. Ing. Marie Hesková, CSc. Vedoucí Katedry cestovního ruchu Jihočeské univerzity, pozdravila děkanka pořadatelské fakulty prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc., rektor Ekonomické univerzity v Bratislavě prof. Ing. Vojtech Kollár, CSc., starosta města Tábor Ing. František Dědič, zástupce Institutu zemědělství a cestovního ruchu z Poreče Doc. Dr. sc. Desimir Boškovič a zástupce Ministerstva životního prostředí RNDr. František Pojer. Všichni vyjádřili radost z toho, že se mohou konference zúčastnit a připomněli role, které jejich instituce hrají v oblasti cestovního ruchu.

Prof. Hrabánková nastínila, jaký význam bude v příštích letech hrát rozvoj regionů, a zmínila se o jednotlivých fondech EU, z kterých bude tento rozvoj financován. Prof. Kollár zmínil historii spolupráce ZF JU a EU Bratislava i dosavadní činnost jeho školy na poli cestovního ruchu. Ing. Dědič jen krátce pozdravil a vyslovil odvážnou myšlenku, že Tábor je město předurčené pro cestovní ruch už tím, že je jako jediné v 15. století založili husité. Omluvil také rekonstrukční práce, které právě v Táboře probíhají, a označil je za jeden z příkladů toho, jak se Tábor připravuje na příliv turistů.

S delší zdravicí vystoupil Doc. Boškovič, který se zabýval historií spolupráce univerzit v Poreči a v Českých Budějovicích a informoval o připravované smlouvě mezi oběma ústavy. Ta předpokládá spolupráci v oblasti výměny výsledků vědeckých výzkumů, práci na společných projektech, společném vytěžování kapacit obou stran, školení odborníků a vědeckých pracovníků, studentské praxe, společné vystupování na vědeckých konferencích apod. Za důležité oblasti spolupráce označil vinohradnictví, pivovarnictví či ochranu životního prostředí.

Ing. Pojer zastupoval na konferenci ministra životního prostředí, který se nemohl zúčastnit kvůli probíhajícímu zasedání vlády a poslaneckým interpelacím. Jeho příspěvek mimo jiné hovořil o tom, že úměrně tomu, jak roste význam cestovního ruchu a také poptávka po rekreaci v přírodě, zvyšuje se zátěž pro životní prostředí. Zatímco dřívější modely chápaly cestovní ruch jako přesun velkého množství lidí do především přímořských destinací, nadále nemusejí být tyto modely pro národy a kultury obývající tyto destinace žádoucí. Ing. Pojer proto hovořil o principech udržitelného rozvoje cestovního ruchu a jeho předpokladech. Na poli ochrany životního prostředí a krajiny, která je také nezaměnitelnou složkou národní identity, spolupracuje MŽP s řadou partnerů z různých oborů, včetně neziskových nevládních organizací.

Po sérii zdravic dostal slovo prof. Kollár, který přednesl prezentaci na téma Cestovní ruch a trvale udržitelný rozvoj. Snažil se posluchačům ukázat synergii ekologického a ekonomického systému, poukázal na slabiny i pozitiva slovenského cestovního ruchu a hovořil o environmentálním řízení coby cestě k odstraňování překážek při implementování principů trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu.

Vystoupení prof. Kollára vycházelo mj. z odhadu WTO, že do roku 2020 uskuteční lidstvo 6,1 mld. cest a výdaje na cestování překročí 2 biliony USD. To s sebou ponese nejen rozkvět cílových destinací, ale také hrozbu poškození životního prostředí. Ze všech ekologických problémů přitom odborníky nejvíce sužuje skleníkový efekt a s ním související globální oteplování. A mezi odvětví, která jsou na tento problém nejvíce citlivá, patří zpětně cestovní ruch. Je proto třeba usilovat o trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu. To předpokládá minimalizaci negativních ekonomických, environmentálních a sociálních dopadů, zvýšení ekonomické výhodnosti cestovního ruchu pro místní obyvatelstvo a zlepšení jeho pracovních podmínek, zapojení místních obyvatel do rozhodování, které mají dopad na kvalitu jejich života, pozitivní příspěvek ke kulturnímu a přírodnímu dědictví a udržení jeho světové diverzity a v neposlední řadě poskytnutí hodnoty i pro zákazníka s větším porozuměním pro kulturní, sociální a environmentální důsledky.

V další části příspěvku se prof. Kollár zabýval slovenským cestovním ruchem. Uplynulý rok označil za pozitivní, nicméně jak incoming, tak domácí cestovní ruch mají podle něj rezervy. Poukázal i na některé ne zrovna pozitivní tendence – pro více jak 45 % Slováků je účast na cestovním ruchu luxusní spotřebou, kterou si nemohou dovolit. Domácí cestovní ruch proto stagnuje. Situaci by podle Kollára zlepšila finanční podpora domácí turistiky ze strany státu, obdobná té v Polsku či Maďarsku. Obecně by cestovnímu ruchu na Slovensku pomohla vyšší aktivita státu na podporu turismu, podpora zahraničních investic, aktivní účast na tendrech a grantových schématech v EU apod. To jsou jen některé z poznatků analýzy cestovního ruchu, z které vychází i koncepce rozvoje tohoto odvětví do roku 2013. Poslední část příspěvku pak prof. Kollár věnoval environmentálnímu managementu, tedy takovému způsobu řízení, který firmám umožní trvale udržitelný rozvoj. Environmentální řízení snižuje náklady ve formě pokut za znečišťování životního prostředí, vede k zvyšování konkurenceschopnosti, je předpokladem certifikace, je nástrojem podpory ekologického povědomí v podniku i komunikačním nástrojem, který vytváří etické vztahy důvěry a důvěryhodnosti mezi obchodními partnery, zákazníky a společností.

Organizace a realizace ekoturismu v intencích trvale udržitelného rozvoje vyžaduje podle Kollára celoživotní, flexibilní a průběžně aktualizované vzdělávání osob, které v tomto oboru pracují. Řeč proto byla i o aktivitách EU v této oblasti, zejména o projektu REDILEM.

Po přestávce na oběd se řízení plenárního zasedání ujala Doc. JUDr. Ľudmila Novacká, CSc. z Katedry služeb a cestovního ruchu Obchodní fakulty Ekonomické univerzity v Bratislavě, která dala prostor prvnímu řečníku odpoledního sezení.

Doc. RNDr. Vladimír Ira, CSc. z Geografického ústavu SAV v Bratislavě hovořil na téma „Udržitelný rozvoj, kvalita života a cestovní ruch“. Uvedl dvě definice udržitelného rozvoje cestovního ruchu, které mají údajně platit i pro masovou turistiku, nicméně sám zapochyboval, že by masová turistika do udržitelného cestovního ruchu vůbec spadala. Udržitelnost definoval jako schopnost společenství rozvíjet vysokou kvalitu v přítomnosti i v budoucnosti, a to jak kvalitu života turistů, tak hostitelských komunit. Konstatoval, že udržitelnost cestovního ruchu závisí nejméně na 3 pilířích, a to sice na diverzifikaci turistických aktivit, na propojení všech zainteresovaných stran a na podpoře místního obyvatelstva a jeho schopnosti objevit v sobě podnikatelské vlohy.

Dále Doc. Vladimír Ira definoval hlavní oblasti dopadu cestovního ruchu – životní prostředí, ekonomika a sociálně-kulturní vztahy. Tyto dopady jsou jak negativní, tak pozitivní.

V závěrech upozornil, že cestovní ruch je součástí globálního systému a nelze k němu přistupovat odděleně a že to, co může být udržitelné pro jednu skupinu lidí, nemusí být udržitelné pro jinou.

V diskuzi odpovídal Doc. Ira na množství dotazů. Jeden z nich se týkal „kšeftování“ s limity emisí podle Kjótského protokolu. Doc. Ira je toho názoru, že z globálního pohledu může jít o pokrok, z lokálního ale spíše o zhoršení situace.

Ředitel agentury CzechTourism Ing. Rostislav Vondruška oznámil, že odnedávna má jeho agentura v popisu práce i podporu domácího cestovního ruchu, a ve svém příspěvku se věnoval převážně otázkám regionálních produktů, jejich vzniku a tomu, co je potřeba k jejich realizaci. Prohlásil, že Obchodní dům turistických produktů je dobrý nástroj, ale že je nutné rozšířit jeho nabídku. Nápad zařadit do něho i produkty bez ubytování považuji za velmi šťastný, protože je to krok k tomu, aby se regionální turistické produkty daly v budoucnu prodávat i jinak než přes cestovní kanceláře.

Následovala kulometná palba Doc. Dr. sc. Desimira Boškoviće z Institutu zemědělství a cestovního ruchu v chorvatské Poreči, kterou tlumočnicky bravurně zvládala Doc. Novacká. Živel Bošković usoudil, že jeho připravený příspěvek (k dispozici v angličtině a v češtině) si v případě zájmu posluchači přečtou, a dal přednost improvizaci spatra na téma „Udržitelný rozvoj a ochrana přírodních zdrojů turistické destinace“. Hned v úvodu konstatoval, že globalizaci nelze zabránit, ale že naše úloha spočívá v tom, aby tato globalizace co nejméně negativně působila na rozvoj cestovního ruchu. Jako příklady uváděl konkrétní situace v Chorvatsku. Hovořil o problému „apartmanizace a betonizace chorvatského pobřeží“, přičemž neopomněl zdůraznit význam nalezení takového rovnovážného řešení, které by zajistilo jak ochranu přírodních zdrojů, tak i patřičný zisk místní komunity z cestovního ruchu. „Mnohdy cestovní ruch ničí sám sebe a země ztrácí image,“ podotkl Bošković a jako jedno z řešení navrhoval zavedení ekologického účetnictví, přísnou kontrolu spotřeby energií a na co se vydává a kontrolu znečištění prostředí. Průmysl, který znečišťuje životní prostředí, by se měl podle něho koncentrovat někam, kde není rozvinutý cestovní ruch a kde napáchá co nejmenší škody.

V závěru čtvrtečního jednání seznámila posluchače ředitelka odboru ekologie lidských sídel a člověka Ministerstva životního prostředí Ing. Martina Pásková, Ph.D. s aktivitami MŽP, které podporují udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Mezi ně patří zejména environmentálně osvětová činnost, podpora mezirezortní a veřejno-soukromé spolupráce, soustavná osvěta poptávkové i nabídkové části cestovního ruchu, podpora komunitního plánování a využití možností a nástrojů tzv. pozitivní regulace.

V současné době MŽP připravuje dva projekty s dlouhodobým dopadem na vývoj charakteru cestovního ruchu v ČR. Prvním z nich je vytváření sítě krajských center šetrné turistiky, jejichž posláním je poradenství krajům i místním subjektům v oblasti šetrného cestovního ruchu. Druhý projekt rezortu životního prostředí spočívá v přípravě „Systému certifikace ekologicky šetrných služeb cestovního ruchu“, a to ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj. Další aktivitou MŽP v oblasti udržitelnosti rozvoje cestovního ruchu je iniciace a dohled nad vznikem geoparků UNESCO v ČR – týká se území, která zahrnují konkrétní geologické dědictví a strategie udržitelného územního rozvoje ve formě tzv. geoturismu.

V příštím vydání COT Business přineseme výběr z nejzajímavějších příspěvků přednesených v rámci pátečních jednání v sekcích.

Petr Manuel Ulrych a Dean Valášek
Foto: Petr Manuel Ulrych