|
Součástí odborného doprovodného programu veletrhu Holiday World 2008 byl specializovaný seminář zaměřený na cestování různých cílových skupin. Pod souhrnným názvem Cestovní ruch pro všechny byly pro posluchače připraveny přednášky o cestování rodin s dětmi, seniorů či méně majetných turistů.
Sociální cestovní ruch
Seminář zahájila přednáškou o tzv. sociálním cestovním ruchu, resp. cestovním ruchu pro všechny, PhDr. Blažena Křížová z Ministerstva pro místní rozvoj. Vyšla z kodexu UNWTO a OSN, který hovoří o tom, že každý člověk na světě má právo na odpočinek a na cestování. V souvislosti se sociálním cestovním ruchem se pak hovoří hlavně o určitých cílových skupinách, kterými jsou například rodiny a jednotlivci s nízkými příjmy, děti a mládež, osoby mentálně a fyzicky handicapované, osoby ohrožené sociální exkluzí či senioři. Jen v Evropě tyto skupiny představují asi 130 milionů osob. Bez zajímavosti není ani informace o tom, že jen 60 % Evropanů si může dovolit pravidelnou dovolenou.
Blažena Křížová na veletrhu hovořila o tzv. sociálním cestovním ruchu |
Za přínosy cestovního ruchu pro všechny označila Blažena Křížová snížení sezonnosti. Sociální cestovní ruch se totiž odehrává především v mimosezonním období, případně na okrajích sezony. Příznivý vliv má na zaměstnanost v oboru a také sociální a ekonomickou stabilitu, protože se odehrává hlavně v ubytovacích zařízeních nižších kategorií.
Aktéry cestovního ruchu pro všechny, tedy těmi, kteří mohou přímo ovlivnit možnosti cílových skupin cestovat, jsou zaměstnavatelé, spolky, sdružení, odborové organizace, cestovní kanceláře a agentury, další podnikatelské subjekty, veřejná správa a také například školy.
Cestovní ruch pro všechny není novým fenoménem. Jeho počátky je třeba hledat ve 20. letech minulého století ve Švýcarsku a ve Francii, kde vznikaly první prázdninové tábory pro děti. Křížová zmínila také systém rekreace pro mládež a pro dělníky v hitlerovském Německu. K velkému rozvoji sociálního cestovního ruchu došlo po 2. světové válce, především díky aktivizujícím se zaměstnaneckým odborům ve Francii, Itálii, Portugalsku, Španělsku a v dalších zemích. Stejně tak ve východní Evropě. V současnosti prožívá cestovní ruch pro všechny určitou renesanci. V některých zemích (Itálie, Velká Británie, Belgie) vznikla dokonce sdružení specializující se na tuto oblast. Jde o neziskové organizace, často napojené na nadace, které různými způsoby podporují cestování zmíněných cílových skupin. Činnost těchto sdružení je často podporována také státními orgány. Jako příklad uvedla Křížová Španělsko, které na podporu sociálního cestovního ruchu vydává cca 760 mil. eur ročně!
V České republice lze v souvislosti s podporou cestovního ruchu pro všechny hovořit o určitých aktivitách odborů nebo státních orgánů, například Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Větší prostor věnovala Blažena Křížová na semináři prezentaci projektu Beskydy pro všechny, který nese určité znaky sociálního cestovního ruchu. Jde o projekt kofinancovaný z Evropského sociálního fondu, na kterém participují města, obce i zájmová sdružení. Jeho cílem je rozvoj sociální ekonomiky a podpora zakládání sociálních podniků za účelem vzniku nových pracovních příležitostí pro osoby znevýhodněné na trhu práce.
Zvláštním zřetelem projektu je rozvoj sociálního cestovního ruchu v Těšínských Beskydech a Pobeskydí, tedy zpřístupnění oblasti i handicapovaným návštěvníkům (více na www.projekt-beskydy.cz ).
Křížová se účastníkům semináře pokusila cestovní ruch pro všechny přiblížit jako ekonomickou činnost vhodnou pro podnikání, stejně jako doménu vhodnou pro specializovanou činnost nevládních organizací, aktivity měst a obcí. Cílovým skupinám tyto aktivity přinášejí sociální, zdravotní a integrační výhody.
Teorii o tom, že sociální cestovní ruch se týká i České republiky, ilustrovala Křížová sérií tabulek s čísly výdajů českých domácností na dovolenou. Z nich mimo jiné vyplynulo, že průměrný Čech vydal v roce 2006 ročně na dovolenou asi 2 123 Kč, důchodce zhruba polovinu. Výdaje na tuzemskou dovolenou byly ve výši 515 Kč na osobu a rok, u důchodců 345 Kč. Na zahraniční dovolenou pak připadly průměrné výdaje 1 608 Kč za osobu a rok, v domácnostech důchodců 721 Kč za osobu a rok. Z hlediska věku vykazují nejvyšší výdaje domácnosti v čele s osobou ve věku mezi 50 a 59 lety (2 665 Kč), nejnižší pak domácnosti, které vede osoba starší 70 let (1 172 Kč).
Budoucnost patří seniorům
Druhý příspěvek na semináři přednesl tajemník Asociace cestovních kanceláří České republiky Michal Veber. Heslo „Cestovní ruch pro všechny“ pojal z trochu jiného pohledu a zabýval se cestováním různých specifických zájmových či věkových cílových skupin a své teze dával do souvislosti s produkty cestovních kanceláří. Hovořil například o náboženském cestovním ruchu, zdravotně orientovaném cestování či cestách za sportem. Z hlediska věkového pak zmínil děti (které jsou pro cestovní kanceláře poměrně náročné už proto, že jejich rodiče mají málo financí a vysoké nároky), mládež (pro cestovní kancelář nevhodná skupina, která často hledá ubytování načerno a nemá zájem o služby touroperátora), rodiny s dětmi (nejde jen o katalogy plné nabídek typu „dítě zdarma“, ale také o potřebu animačních programů, dětského stravování, bezpečného prostředí apod.) a seniory. Právě seniorům se pak Veber věnoval nejvíce.
Předně upozornil na nejednotnost vnímání pojmu senior. Pro někoho jde o osobu starší 50 let, jiný přidává ještě deset let, z hlediska důchodového pojištění je seniorem člověk starší 65 let. Výklad tohoto pojmu se zkrátka podle okolností liší. A také se vyvíjí v čase. V každém případě se jedná o nezanedbatelný segment cestovního ruchu pro budoucnost! Veber řekl, že v minulosti se senioři vyznačovali nedostatkem peněz a při vybírání zájezdů a dalších služeb cestovního ruchu se orientovali takřka výhradně podle ceny, což s sebou občas přinášelo problémy – stávalo se, že postarší kardiak málem zemřel během červencového zájezdu do Egypta, který si z nabídky cestovní kanceláře vybral jenom proto, že byl nejlevnější. Současnost je podle tajemníka ACK ČR jiná – senioři cestují prakticky kdykoli, včetně mimosezony. Nevyžadují plný luxus a jen výjimečně cestují za hranice vlastním vozem. V útratách sice nejsou nadprůměrní, ale ani podprůměrní. V rámci Evropy představují senioři téměř 14% podíl na obratu cestovního ruchu a každým rokem se tento podíl zvyšuje. V České republice je podíl seniorů jen asi 9,8 %, meziročně se zvyšuje asi o 1 %. Na cesty se mohou senioři vydat prakticky kdykoli během roku, často s sebou berou i vnoučata. Obvykle přitom cestují letecky, ale jsou ochotni i na delší vzdálenosti cestovat autobusy. Jejich průměrná útrata se pohybuje do 11 tisíc korun za jednu cestu.
O tom, že je seniorská turistika perspektivním odvětvím, svědčí mimo jiné demografické statistiky, které hovoří o tom, že do roku 2025 se počet seniorů (nad 65 let) v naší společnosti zdvojnásobí na cca 2 miliony osob, do roku 2050 dokonce ztrojnásobí. Očekávat lze podle Vebera růst životní úrovně a tím i větší ochotu seniorů utrácet. Lepší zdravotní péče a životní filozofie se pak odrazí v rostoucích nárocích této věkové skupiny.
Podle Michala Vebera již není pro seniory hlavním kritériem pro výběr dovolené cena |
Michal Veber ve svém příspěvku upozornil na specifické rysy zákazníků-seniorů. Ti si podle něj například rádi připlatí za kvalitnější službu. Rádi nakupují dopředu, takže jsou ideálními klienty pro nabídky typu „first minute“. Očekávají důkladnou organizaci cesty bez stresujících situací. Jak již bylo řečeno, nepodléhají sezonním vlivům a často cestují s vnoučaty. Necestují přitom jen do zahraničí, jsou vděčnými účastníky i domácího cestovního ruchu. Podnikatelé musejí na druhé straně počítat s tím, že senioři jen málokdy používají pro placení služeb platební karty. Jen výjimečně objednávají zboží a služby po internetu. Jsou nedůvěřiví, nároční na kvalitu ubytování, stravy a dalších služeb. Tato cílová skupina je také rizikovější z hlediska možných zdravotních obtíží a úrazů.
Senioři se v posledních letech také organizují a aktivně si vyměňují zkušenosti. Problematice seniorského cestovního ruchu se věnuje například specializovaný server Tretivek.cz, jenž obsahuje mnoho návodů pro cestování seniorů a kromě rad pro cestovatele obsahuje též seznam cestovních kanceláří a ubytovatelů, kteří poskytují seniorům slevy. Možnosti pro plnohodnotný život i ve vyšším věku přináší seniorům také veletrh FOR SENIOR, jehož druhý ročník byl naplánován na 6. – 9. března tohoto roku.
Na programu semináře byla původně ještě přednáška naší redakční kolegyně, šéfredaktorky časopisů Czech Travelogue a Meždunarodnyje Mosty, Mgr. Hany Čermákové, která nesla výstižný název „A co děti? Mají si kde hrát?“ Kvůli časovému skluzu se ovšem na tuto prezentaci bohužel nedostalo. O tom, jaká specifika s sebou nese cestování rodin s dětmi a jaké nároky má tento tržní segment na ubytování, si budete moci detailněji přečíst v příštím vydání COT business.
Text a foto: Petr Manuel Ulrych