Na stránkách COT business se můžete pravidelně dočítat o tom, jaké aktivity vyvíjí Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky v oblasti cestovního ruchu i jaké má s tímto oborem plány. Zatím jste však neměli velkou příležitost seznámit se s tím, jak tento obor vnímá ministr Kamil Jankovský. Tento dluh jsme se rozhodli splatit a pár dní před koncem roku ministra oslovili s několika dotazy. Kromě priorit v oblasti cestovního ruchu nás zajímal také třeba ministrův pohled na spolupráci s profesními svazy či na legislativu v oboru.
Pane ministře, co pro vás osobně znamená cestovní ruch?
Můj vztah k cestovnímu ruchu je veskrze kladný a tato oblast je pro mne určitě velkou výzvou. Samozřejmě jako téměř všichni, jsem byl a stále jsem uživatelem služeb cestovního ruchu. Tím určitě nechci říci, že každý, kdo se jednou ubytuje v hotelu, rozumí cestovnímu ruchu, ale domnívám se, že ze svých zkušeností mohu vycházet při mých snahách a plánech, kam cestovní ruch v naší zemi posouvat.
Jakou důležitost přikládáte tomuto oboru ve spektru činností, kterým se ministerstvo věnuje? Máte vůbec kvůli bytové problematice, veřejným zakázkám a dalším horkým tématům čas se věnovat cestovnímu ruchu, který je z určitého úhlu pohledu bezproblémovým oborem?
Cestovní ruch je pro mne stejně důležitý jako jiné oblasti, které má ministerstvo pro místní rozvoj ve své kompetenci. Zároveň musím přiznat, že po mém nástupu bylo potřeba řešit přednostně témata jako například právě vámi zmiňované veřejné zakázky. Z tohoto pohledu se dá říci, že cestovní ruch je bezproblémovým oborem, neboť nevyžaduje takovou pozornost a bdělost. Zmíněná bezproblémovost je ovšem jen zdánlivá. Důkazem toho budiž dostupná statistická data.
Můžete definovat své ministerské priority v oblasti cestovního ruchu?
Už několikrát jsem zmiňoval, že z pohledu efektivního rozvoje cestovního ruchu je důležitá kvalita služeb, která u nás není vždy pozitivně hodnocena a která bohužel velmi ovlivňuje mínění a dojmy návštěvníků České republiky. Další oblastí, které se bude třeba intenzivně věnovat, je marketing. V tomto směru nám chybí jasné zacílení na zdrojové trhy, Česká republika není vůči cílovým skupinám jednoznačně vyprofilována, chybí silná značka, prostřednictvím které bychom se dostali do povědomí.
Hovoříte o kvalitě služeb. Ještě před vaším nástupem do funkce začalo ministerstvo pracovat na projektech, které by v budoucnu měly vést ke zvýšení kvality v různých segmentech cestovního ruchu. Kryje se zaměření těchto projektů plně s vaším pohledem na věc, nebo doznají projekty nějakých změn?
Po svém nástupu na ministerstvo jsem diskutoval na téma kvalita jak se zástupci odboru cestovního ruchu, tak i profesních asociací a mohu říci, že můj pohled a názor na hodnocení kvality služeb se kryje se zaměřením projektů realizovaných odborem cestovního ruchu, financovaných z Integrovaného operačního programu. Mou představou a cílem je, aby byly co nejdříve nastaveny standardy pro hodnocení kvality poskytovaných služeb, na základě kterých budou tyto služby, respektive jejich poskytovatelé certifikováni. Nejen nastavení zmiňovaných projektů vyžaduje, aby tato certifikace byla garantována ministerstvem, i já osobně mám velký zájem na tom, aby ministerstvo bylo za hodnocení zodpovědné nejen po dobu realizace projektů, ale i následně.
Součástí těchto projektů je také klasifikace a certifikace ubytovacích zařízení. Kdesi jsem zaznamenal zmínku o tom, že podle vaší představy by rating hotelů měl být výlučnou aktivitou ministerstva. Je to pravda?
Částečně to pravda je. Certifikace by měla být doménou ministerstva, ovšem zapojeny do ní budou i profesní sdružení a asociace, bez nichž si celý projekt nedokáži představit.
Jak důležitá je pro vás obecně spolupráce s profesními svazy v oblasti cestovního ruchu?
Už jsem to naznačil, profesní svazy jsou pro mne nejen v případě výše uvedeného systému hodnocení kvality služeb nezbytným partnerem. Kdo lépe zná aktuální problémy celého odvětví, než právě tato uskupení? Osobně jsem se zástupci několika asociací setkal a z těchto setkání vyplynula řada podnětů pro naši další činnost a spolupráci. Na druhou stranu považuji za nutné vymezit si hranice působnosti, zájmů a odpovědnosti. Konkrétně v případě ministerstva to znamená, že zde nejsme jen proto, abychom hájili zájmy asociací, ale i zájmy spotřebitelů. Toho může být zářným příkladem právě projekt hodnocení kvality.
Krátce po svém jmenování jste se sešel s předsedou Asociace cestovních kanceláří ČR Viliamem Sivekem. Podle tiskové zprávy jste se shodli na tom, že pro podporu cestovního ruchu je třeba více zkoordinovat spolupráci státu, regionů a soukromého sektoru. Měl jste tím na mysli problematiku, kterou by měl v budoucnu řešit připravovaný zákon o cestovním ruchu nebo něco jiného?
Naše diskuse byla z velké části zaměřena právě na kvalitu služeb. Nicméně oba považujeme za důležité, aby se hlavní aktéři cestovního ruchu shodli na prioritách, které je v rámci rozvoje odvětví nutno realizovat. Veřejná správa sama bez podnikatelů v tomto směru příliš nezmůže, stejně jako sami podnikatelé bez podpory veřejné správy. Zkrátka musíme znát své cíle a v jejich naplňování si pomáhat.
Svého druhu poradním sborem ministra v otázkách cestovního ruchu by mělo být Celostátní kolegium cestovního ruchu. Jak jste s jeho fungováním spokojen? Cítíte potřebu nějakých změn?
Bohužel jsem se posledního jednání kolegia, které se konalo v říjnu v Karlových Varech, nemohl zúčastnit, takže nemohu zodpovědně říci, zda jsem či nejsem spokojen, popřípadě zda je potřeba nějakých změn. Existence kolegia je však pro mne důkazem, že odborná veřejnost dokáže spojit síly a prezentovat své společné názory a prosazovat své zájmy. Já budu samozřejmě rád tím, kdo tyto názory vyslechne a pomůže je realizovat. I z tohoto důvodu se těším na lednové jednání kolegia, které se uskuteční v rámci konání veletrhu Regiontour.
Váš náměstek Michal Janeba v rozhovoru pro zářijové vydání našeho časopisu označil za prioritu ministerského Odboru cestovního ruchu přípravu zákona o cestovním ruchu, který by měl řešit institucionalizaci a financování oboru u nás. Jak to aktuálně s přípravou zákona vypadá?
Návrh věcného záměru zákona o podpoře a rozvoji cestovního ruchu prošel vnějším připomínkovým řízením a nyní pracujeme na vypořádání připomínek z tohoto řízení vzešlých. Domnívám se, že jasná pravidla řízení včetně logického rozdělení kompetencí nám chybějí, stejně jako chybí systémové financování tohoto odvětví, které má na příjmech státního rozpočtu nemalý podíl. Pokud bychom chtěli dokázat, že právě propracovaný systém řízení destinací má velký podíl na výkonnosti cestovního ruchu, nemusíme chodit pro příklad daleko. Stačí se podívat do sousedního Rakouska.
Z kuloárových diskusí vím, že se uvažuje také o novelizaci zákona 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu. Co by se v zákoně podle vašeho názoru mělo změnit, a proč? A bude podle vás zákon novelizován ještě před novelizací evropské Směrnice č. 314/90, o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy, kterou budeme muset do naší legislativy v budoucnu převzít?
Na téma novela zákona 159/1999 Sb. proběhla společná diskuse zástupců obou asociací cestovních kanceláří, asociace pojišťoven a odboru cestovního ruchu, kdy zástupci zmíněných asociací vznesli návrhy na změnu zákona. Cestovní ruch se vyvíjí stejně jako jiná odvětví a od zavedení zákona vyvstalo několik nových skutečností, které by se měly v zákoně odrazit. Nyní musíme pečlivě zvážit, jestli návrhy asociací jsou natolik závažné, abychom kvůli nim udělali dílčí novelu ještě před novelou, kterou budeme muset provést po revizi vámi zmiňované evropské směrnice. O tom bude rozhodnuto v co nejkratší době.
Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR