Připravuje se již 4. ročník konference o cestovním ruchu
Ve dnech 7. a 8. dubna 2003 se uskuteční v Praze v hotelu Olšanka již 4. ročník tradiční konference Cestovní ruch na prahu 3. tisíciletí. Konference naváže na úspěšné předcházející ročníky a na osvědčené zkušenosti z minulých jednání a bude reflektovat současné trendy, zkušenosti, současnou situaci, omezení i rozvojové potřeby této významné ekonomické aktivity.
Cestovní ruch je jednou z nejsvobodnějších lidských činností, kdy v demokratickém světě nikdo nikomu nepřikazuje ani nezakazuje, kam může a kam nemůže cestovat. Stal se neodmyslitelnou součástí moderního života, je nositelem a odrazem ekonomického, kulturního, sociálního i politického rozvoje a ukazatelem životní úrovně. Vzhledem k obrovskému rozsahu cestování a cestováním vyvolané poptávky se cestovní ruch stal v současnosti největší světovou ekonomickou aktivitou a je též celosvětově největším generátorem zaměstnanosti mezi ekonomickými odvětvími. Současně je cestovní ruch vzhledem ke svému mezinárodnímu charakteru velmi citlivý na různé negativní vlivy, jako jsou přírodní pohromy, politická a bezpečnostní nestabilita, ekonomické krize, terorismus apod. To potvrdil vývoj cestovního ruchu v uplynulém roce.
Hlavním cílem konference by tedy mělo být zodpovězení otázek, jež klade současný vývoj cestovního ruchu, zejména:
• jak překonat problémy loňského vývoje, jak zastavit stagnaci a obnovit progresivní růst;
• zhodnotit stupeň globalizace a koncentrace subjektů podnikajících v oblasti cestovního ruchu a schopnost obstát v konkurenci v podmínkách Evropské unie;
• posoudit legislativní a ekonomické podmínky podnikání v cestovním ruchu, problematiku přípravy zákona o cestovním ruchu, podnikání zahraničních subjektů na domácím trhu, stav v průvodcovské činnosti a další související otázky;
• zhodnotit míru uplatňování forem a nástrojů podpory podnikatelských aktivit v cestovním ruchu;
• zhodnotit přínosy cestovního ruchu v oblasti zaměstnanosti, v tvorbě hrubého domácího produktu, tvorbě devizových prostředků;
• ocenit přínosy cestovního ruchu pro rozvoj měst, regionů a oblastí a řadu dalších aktuálních témat.
Rok 2002 nebyl pro vývoj cestovníhoruchu příznivý
Cestovní ruch v uplynulém roce byl postižen mnohými nepříznivými vlivy a negativními trendy, které se u nás projevily v důsledku živelních pohrom ve větším rozsahu než v některých dalších zemích. Příjezdy zahraničních návštěvníků klesly v roce 2002 proti předcházejícímu roku o zhruba 5,5 milionu, výjezdy našich občanů do zahraničí se rovněž snížily – zhruba o 2 miliony. Ještě horší výsledky byly v návštěvnosti ubytovacích zařízení – počty hostů, jak domácích, tak i zahraničních, poklesly v minulém roce cca o 15 % s dramatickými dopady na ekonomiku hotelového průmyslu a dalších ubytovacích zařízení. Některé příčiny tohoto poklesu měly objektivní charakter – v druhé polovině roku zejména katastrofální povodně, ale také ekonomická recese v hlavních zdrojových zemích, která se projevovala v návštěvnosti naší republiky prakticky od 1. čtvrtletí. Významnou příčinou sníženého zájmu o Českou republiku podle odborníků byla však i nedostatečná propagace České republiky v zahraničí ve vztahu ke stále sílícímu konkurenčnímu prostředí. (Stále platí v této oblasti závěr přijatý na minulé konferenci: „Za nezbytnou podmínku dalšího rozvoje cestovního ruchu je třeba považovat intenzivní a koordinovanou propagaci naší republiky jako přitažlivé a bezpečné turistické destinace, v jednotlivých regionech uplatňovat systém managementu destinace jako strategické metody posílení trhu cestovního ruchu, rozvíjet spolupráci mezi regiony, vč. příhraničních oblastí a euroregionů.“ Podstatná část jednání konference bude věnována i tomuto tématu. Česká centrála cestovního ruchu, jak uvedl její ředitel Ing. David Gladiš, přijala a realizuje v této oblasti strategická rozhodnutí, jejichž výsledky by se měly projevit již v prvním pololetí letošního roku.
Jak jsme připraveni na vstup doEvropské unie?
V závěrečné etapě příprav České republiky na vstup do Evropské unie budou logicky v zájmu pozornosti i otázky týkající se našeho budoucího členství, jeho vlivu na rozvoj cestovního ruchu a navazujících odvětví – užším mottem letošního jednání je tedy „Cestovní ruch a rozšíření Evropské unie“. Jde nejen o požadavek uplatnění komunitární legislativy, ale též o rozšíření trhu cestovního ruchu, odstranění všech překážek i o uplatňování společných rozvojových politik, jak zdůraznil před rokem Evropský parlament ve své rezoluci k cestovnímu ruchu, ve které vyzval orgány Evropské unie k přijetí dlouhodobého programu na podporu cestovního ruchu, zahrnujícího i otázky sjednocení legislativy vztahující se k cestovnímu ruchu.
Evropský parlament ve svém jednání potvrdil význam cestovního ruchu pro růst zaměstnanosti, uznal jeho význam pro ekonomiku, sociální oblast i ochranu životního prostředí. Vyzdvihl nutnost spojení cestovního ruchu s ostatními politikami EU a nutnost spolupráce jak mezi členskými zeměmi, tak i mezi jednotlivými odvětvími ekonomiky, zdůraznil důležitost spolupráce v rámci regionální politiky a zařazení cestovního ruchu do programu strukturálních fondů Unie. Na základě doporučení rezoluce bude nutno uvést do souladu s evropskými normami i naši vlastní vnitrostátní legislativu v případě, že se Česká republika stane členským státem Unie. Těmito otázkami se musíme – coby potenciální budoucí člen Unie – také zabývat.
V centru pozornosti mezinárodních organizací cestovního ruchu, jednotlivých států i Evropské unie jako celku je prokazování makreoekonomického významu cestovního ruchu pro národní ekonomiky i pro celosvětový rozvoj. V této záležitosti bylo na mezinárodní úrovni dosaženo významného pokroku – ve spolupráci Světové organizace cestovního ruchu, statistického orgánu Evropské unie – Eurostatu a OECD byla vypracována metodika tzv. satelitních účtů cestovního ruchu, kde se Evropská unie jak kolektivně, tak i na úrovni jednotlivých členů přihlásila ke spolupráci. Toto je aktuální i pro nás a již byly v této věci podniknuty první kroky.
Kvalita služeb bude pro úspěchrozhodujícím činitelem
Další významnou oblastí, která ovlivňuje úspěch v cestovním ruchu, je kvalita služeb v odvětvích, poskytujících služby turistům. Jak bylo již vícekrát konstatováno, zařadila se Česká republika mezi státy, kde nabídka některých služeb cestovního ruchu – zejména ubytovacích – v souhrnu výrazně přesahuje poptávku. Skončilo tak období pasivního očekávání na hosta – bez rozvinuté a kvalitní marketingové strategie a propagace a při vysokém standardu nabízených služeb podle přání zákazníků nebude možné úspěšně obstát v silné konkurenci. Musíme vysokou kvalitou uspokojit zákazníka a podnítit ho i k budoucí návštěvě. Obecně platí rovnice: vysoká kvalita = úspěch v podnikání. Otázky kvality podle norem ISO budou rovněž na pořadu jednání.
Lidské zdroje
Důležitým faktorem v zajišťování celého komplexu činností cestovního ruchu jsou lidské zdroje. Jak bylo zdůrazněno v již zmíněné loňské rezoluci Evropského parlamentu k cestovnímu ruchu, je zajišťování aktivit cestovního ruchu pracovně vysoce náročné a vyžaduje značné úsilí, zejména u sezonních zaměstnanců. Požaduje se stále vyšší specializace, pro kterou je nezbytný náročný pracovní výcvik, jazykové znalosti a vysoká flexibilita všech, kteří servis zajišťují. Rezoluce vyzývá, aby byl kladen důraz na kvalitu pracovních míst v cestovním ruchu se zřetelem na odbornou přípravu, rozvíjení kariérních struktur, uznávání kvalifikace, ochranu pracujících v příležitostných zaměstnáních a na boj proti nelegálnímu poskytování práce.
Vedle trvalých potřeb vzdělávání a přípravy pracovníků v oblasti cestovního ruchu nastoluje rozšíření Evropské unie další otázky, které byly souhrnně konstatovány ve společné deklaraci Evropské unie odborových svazů v potravinářství, zemědělství a cestovním ruchu (EFFAT) a Konfederace národních asociací hotelů, restaurací a kaváren členských států EU (HOTREC) z listopadu minulého roku. V deklaraci upozorňují tyto organizace na možné problémy spojené s rozšířením, vyplývající z rozdílné mzdové úrovně v současných členských a kandidátských zemích, ze sociálních, ekonomických a jiných rozdílů mezi zeměmi a na problematiku migrace pracovníků a obav z toho vyplývajících. Současně deklarují stejná práva pro všechny zaměstnance v dané lokalitě, ať jsou příslušníky členských států, nebo kandidátských zemí, odsuzují nelegální práci a podporují každou iniciativu, jejímž cílem je vytvořit v rámci sociálního dialogu pevné a konstruktivní pracovní vztahy. Tato problematika se bezprostředně dotýká i České republiky, a to všech odvětví, která zabezpečují služby pro účastníky cestovního ruchu.
Ekonomické přínosy cestovního ruchu
Cestovní ruch vykazuje trvalý nárůst produktivity a zaměstnanosti v evropském i světovém měřítku, znamená ekonomický i kulturní přínos pro mnohá města, regiony a místní komunity. Cestovní ruch přináší tak další efekty – významně se podílí na rozvoji regionů, umožňuje podnikání zejména malým a středním podnikům, vytváří nové pracovní příležitosti i s možností kratších pracovních úvazků. Příslušné státní orgány všech turisticky významných zemí považují proto podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v ekonomické politice za prioritní. V ČR orientuje další rozvoj cestovního ruchu především koncepce rozvoje cestovního ruchu, přijatá vládou v červenci 1999, a na jejím základě vypracovaný Národní rozvojový plán ČR na léta 2000 – 2006, jehož součástí je již v současnosti realizovaný program rozvoje lázeňské infrastruktury.
Cestovní ruch může pomoci při zlepšování sociálně-ekonomické rovnováhy v regionech a pro některé regiony se může stát významným zdrojem příjmů a ekonomického rozvoje. Je proto žádoucí, aby rozvoj cestovního ruchu byl zajišťován odpovědně a s dlouhodobou perspektivou tak, aby byl pro lokální ekonomiky udržitelným zdrojem příjmů a pracovních míst a současně aby zaručoval ochranu krajinných, kulturních, historických a ekologických rysů. Cestovní ruch a regionální rozvoj je téma trvale aktuální.
Základem je Koncepce státní politikycestovního ruchu
Základem strategie rozvoje cestovního ruchu u nás je Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR. Dosavadní poznatky a výsledky z realizace této koncepce potvrzují opodstatněnost jejího zaměření a obsahu, nicméně zvýrazňují potřebu energičtějších přístupů při řešení slabých míst a při využívání silných stránek a příležitostí rozvoje. Na tuto potřebu již upozornily závěry přijaté na 3. ročníku konference, které jsou aktuální i dnes. Jedná se zejména o
• vyjasňování a formování vztahů orgánů veřejné správy v územní struktuře státu, vč. navazujících regionálních informačních systémů a středisek a jejich napojování na mezinárodní systémy;
• přípravu zákona o cestovním ruchu, který by definoval význam a postavení cestovního ruchu v ekonomice a v širších souvislostech pro rozvoj národní ekonomiky, regionů i obcí, vymezil nástroje a formy podpory jeho rozvoje, vč. nástrojů finančních; v té souvislosti se vyzývají účastníci konference, zástupci krajů, měst a obcí, podnikatelské sféry, vědeckých a vzdělávacích institucí k aktivní spolupráci při tvorbě věcného záměru zákona;
• přípravu dalších zásadních dokumentů a realizaci úkolů vyplývajících z Koncepce rozvoje cestovního ruchu, zvláště Strukturálního operačního programu v rámci Národního rozvojového plánu ČR na léta 2000 – 2006, zpracování satelitního účtu cestovního ruchu ad.;
• integrované, sjednocené úsilí všech zájmových profesních a podnikatelských svazů, asociací a sdružení v oblasti cestovního ruchu s partnerskými svazy v příbuzných ekonomických odvětvích k prosazování podnikatelských a dalších zájmů ve prospěch rozvoje podnikání;
• intenzivní a koordinovanou propagaci naší republiky jako přitažlivé a bezpečné turistické destinace, kterou je nutno považovat za nezbytnou podmínku dalšího rozvoje cestovního ruchu, v jednotlivých regionech uplatňovat systém managementu destinace jako strategické metody posílení trhu cestovního ruchu, rozvíjet spolupráci mezi regiony, vč. příhraničních oblastí a euroregionů;
• vytváření a zdokonalování koordinovaného systému odborné profesní přípravy a celoživotního vzdělávání v cestovním ruchu jako nezbytné podmínky pro zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu;
• prohlubování kvalitativních požadavků na úroveň poskytovaných služeb účastníkům cestovního ruchu, vč. prosazování systémů managementu jakosti podle norem ISO 9000, požadavků na etickou úroveň podnikání v cestovním ruchu (v kontextu s mezinárodním Etickým kodexem cestovního ruchu) a eliminaci projevů šedé ekonomiky, resp. nelegálního podnikání v cestovním ruchu;
• využívání moderních informačních technologií a systémů k zlepšování informovanosti a systémů řízení, výzkumu trhu, vytváření unifikovaných nadnárodních rezervačních systémů a využití těchto systémů v podnikatelské a marketingové činnosti v regionálních, národních i mezinárodních podmínkách;
• zkvalitnění a přizpůsobování výstupů státní statistické služby o cestovním ruchu mezinárodně srovnatelným statistikám, vytváření dostatečné datové základny pro kvalitní přípravu zásadních dokumentů cestovního ruchu, zejména satelitního účtu cestovního ruchu, strukturálních operačních programů, rajonizace ad., jakož i k zlepšování celostátních a územních analýz a příprav programů cestovního ruchu na úrovni státní správy; zhodnocení cenzu pohostinských a ubytovacích zařízení provedeného Českým statistickým úřadem a aplikaci jeho výsledků potenciálním uživatelům.
Konference by měla posoudit, do jaké míry byly tyto závěry realizovány, co se za uplynulý rok podařilo, co ještě zbývá dořešit. Jak je zřejmé, témat k projednání a diskuzi je mnoho.
Program a cíle konference
Konference bude opět dvoudenní – po zahájení v prvním jednacím dnu dopoledne budou na programu aktuální otázky vývoje cestovního ruchu u nás a v Evropě v širších souvislostech – předpokládá se, že v plénu vystoupí ministr pro místní rozvoj Mgr. Pavel Němec, velvyslanec a vedoucí Delegace Komise Evropských společenství pan R. Cibrián nebo jeho zástupce, zástupce Hospodářského výboru PSP ČR, zástupci ústředních orgánů, krajských a městských úřadů, České národní banky, vysokých škol, podnikatelských svazů, federací, sdružení a asociací v cestovním ruchu. Počítá se i s účastí zahraničních hostů.
V letošním rokování bude dán širší prostor pro projednávání speciálních odborných otázek vztahujících se k cestovnímu ruchu a podmínkám podnikání v tomto odvětví. Odpolední rozvrh v prvním jednacím dnu a druhý jednací den budou proto vyhrazeny pro jednání v sekcích a u kulatých stolů (což je novinka letošní konference).
Sekce budou zaměřeny na tato témata:
Jednání se státní správou a zákonodárci
Jednání se zaměří na aktuální otázky vztahů podnikatelské sféry a státní správy, na legislativní podmínky podnikání, na otázky přípravy zákona o cestovním ruchu, na zachování snížené sazby daně z přidané hodnoty na stravovací a ubytovací služby, na otázky nelegálního podnikání apod.
Statistika v cestovním ruchu – satelitní účet
V této sekci by měly být diskutovány otázky využití mezinárodní metodiky pro identifikaci přínosů cestovního ruchu nejen pro národní ekonomiku, ale i pro kraje – na podkladě takto prokázaných přínosů uplatňovat nástroje státní rozvojové politiky. Přínosy průmyslu cestovního ruchu v tvorbě HDP se v ČR odhadují na 3,5 %, pro celkovou zaměstnanost minimálně 4 %, přínosy ekonomiky cestovního ruchu (tj. vč. navazujících dodavatelských odvětví) na násobky těchto hodnot.
Cestovní kanceláře a agentury v podmínkách Evropské unie
Jedná se především o posouzení podmínek podnikání, zkušeností z uplatňování zákona č. 159/1999 Sb. a dalších okolností před a po vstupu České republiky do EU, o problematiku konkurenceschopnosti našich podnikatelů v podmínkách volného trhu Unie apod.
Hotelnictví a gastronomie v podmínkáchEvropské unie
Obdobně v této sekci se jedná o přípravu odvětví na vstup ČR do Unie, již v současnosti přesahuje nabídka ubytovacích a stravovacích služeb až na některé lokální výjimky poptávku. Diskuze by neměla opomenout legislativní opatření dotýkající se podnikání v hotelovém průmyslu v EU (tak jak byly uvedeny v publikaci HOTREC „250 opatření Evropské unie, které se dotknou sektoru hotelů, restaurací a kaváren“ a další problematiky sektoru.
Formy podpory v cestovním ruchu
Cestovní ruch zahrnuje aktivity, které ve značné míře zajišťují malé a střední podniky. Vedle standardních forem podpor rozvoje malého a středního podnikání podle přijatých státních programů je důležité využívat i zdroje z příslušných fondů Evropské unie, hlavně pro rozvoj venkova, využít těchto zdrojů pro rozvoj agroturistiky, prázdninových pobytů na venkově apod. Významnou státní podporou rozvoje je přijatý státní program podpory cestovního ruchu – posoudit jeho přínosy v rozvoji lázeňství atd.
Marketing v cestovním ruchu
Zde by měly být diskutovány otázky nové koncepce České centrály cestovního ruchu pro rok 2003, formy a nástroje propagace České republiky jako příjemné a bezpečné destinace, vliv kvality služeb na spokojenost zahraničních turistů, hlavní překážky rozvoje cestovního ruchu, jak zamezit okrádání turistů, zvýšit bezpečnost apod.
Regiony a cestovní ruch – managementdestinací
Země s rozvinutým průmyslem cestovního ruchu uplatňují pro udržení trhu společné přístupy podnikatelských subjektů i veřejné správy jak v oblasti propagace, tak i při zajišťování pobytů, struktury služeb a dalších podmínek pro pobyty turistů, tzv. management destinací. Zejména aby byly zajištěny v příslušném regionu společným úsilím co největší přínosy z cestovního ruchu. Jak tuto formu řízení cestovního ruchu v destinaci (osvědčenou např. ve Švýcarsku, Rakousku) uplatnit v našich podmínkách, by mělo být hlavní náplní této sekce.
Kvalita služeb v cestovním ruchu – ISO normy
Bez vysoké kvality produktů nelze očekávat trvalých ekonomických efektů. Platí to ve zvýšené míře pro oblast služeb, tedy zejména pro restaurační a hotelová zařízení, cestovní kanceláře a další podniky zajišťující služby turistům. Osvědčenou formou dosažení vysoké kvality je systém managementu jakosti podle norem ISO 9000. Přínosy uplatnění tohoto systému pro zvýšení konkurenceschopnosti a efektivnosti podnikání a postupy pro získání certifikátu ISO by proto měly zajímat ty, kteří ještě toto prestižní označení nevlastní.
Kulaté stoly
U kulatých stolů budou zájemci diskutovat o otázkách týkajících se
• úlohy odborných časopisů a tisku v cestovním ruchu,
• sociálního dialogu v cestovním ruchu,
• lidských zdrojů a odborného vzdělávání.
Základním cílem konference je dosáhnout aktivního zapojení všech účastníků konference do řešení aktuálních otázek týkajících se problematiky cestovního ruchu, a to nejen na jednání konference, ale i v činnosti podnikatelských asociací, svazů a při výkonu funkce ve státní a veřejné správě. Konference by neměla být fórem, kde účastníci pouze vyslechnou přednesené referáty, ale fórem pro aktivní účast, pro vyjádření názorů, návrhů na řešení, požadavků na ústřední orgány. Náměty z konference budou soustředěny do závěrů z jednání, které budou předány příslušným orgánům.
Vedle své odborné náplně má konference v neposlední řadě i společenský význam. Na konferenci se setkávají podnikatelé v cestovním ruchu se zástupci orgánů státní správy, regionálních orgánů, podnikatelských asociací – setkání „tváří v tvář“ obvykle vytvářejí příznivější klima pro vzájemnou komunikaci. Jako tradičně bude na závěr prvého jednacího dne uspořádán společenský večer, na kterém obvykle účastníci neformálním způsobem pokračují v diskuzích o otázkách, které je pálí, co je potřeba řešit, co udělat pro větší přitažlivost České republiky, pro další rozvoj cestování apod.
Pořadatelem a organizátorem konference je firma mag Consulting, mediálním partnerem odborný časopis COT Business. Prezidentem konference bude ředitel České centrály cestovního ruchu Ing. David Gladiš.
Pořadatelé doufají, že bohatý program konference osloví – tak jako v minulosti – všechny, jimž další rozvoj cestovního ruchu není lhostejný, a proto je srdečně zvou k účasti.
Více informací:
mag Consulting, Táboritská 23
130 87 Praha 3, tel./fax: 267 092 285
e-mail: magcon@mbox.vol.cz
www.magconsulting.cz