Vzhledem k tomu, že pochází ze země, která zažila teroristické útokyna turistické cíle – a dostala se z toho – byl výběr egyptského ministracestovního ruchu Mamdouha El Beltaguiho jako prvního předsedy Výboru proobnovu cestovního ruchu velmi příznačný. Tento výbor založila Světová organizacecestovního ruchu v minulém roce. Zde přinášíme předsedův pohled na pokračujícíkrizi v cestovním ruchu a jeho názor na to, jak ji překonat.
Jakýdruh dopadu má současná krize jmenovitě na země Středního východu?
Je to krize globální, jejíž časové rozpětí závisí na válce v Afghánistánua na jakýchkoliv dalších vojenských akcích. Je evidentní, že se negativnídopad liší region od regionu a že závisí na množství různých faktorů. Vzemích Středního východu čelíme dvěma konkrétním problémům: jsme závislína leteckých příjezdech turistů v době, kdy převládají obavy z létání askutečnost, že jsme mylně spojováni s terorismem.
Comohou muslimské země udělat pro to, aby si u zahraničních turistů vylepšilyimage?
To, že je islám cejchován puncem terorismu a že jsou arabské a islámskézemě postaveny do této neoprávněné pozice, je ohromující. Jak řekl prezidentMubarak, terorismus nemá žádnou mateřskou zemi nebo náboženství. Odpovědnostteď leží na členech Světové organizace cestovního ruchu, kteří vybralijako téma letošního roku „Cestovní ruch jako nástroj míru a dialogumezi civilizacemi“. Měli by toto heslo uskutečnit. Myslím si, že byse měla uspořádat informační kampaň, a to v rámci WTO a ve spolupráci smuslimskými a arabskými zeměmi. Měli bychom oslovit mezinárodní média apředejít tomu, aby se neoprávněně dělalo rovnítko mezi islámem a terorismem.
Co byste doporučil vládám, které chtějí pomoci firmám v cestovnímruchu s překonáním poklesu jejich tržeb?
V Egyptě jsme přistoupili k mnoha specifickým opatřením jak na národní,tak na mezinárodní úrovni, abychom omezili negativní dopad krize. Tytoplány byly založeny na několika myšlenkách:
1. Po pečlivém prostudování situace každého zdrojového trhu a destinaceby vlády a příslušné národní organizace měly spolupracovat s charterovýmipřepravci a s pravidelnými aeroliniemi na zavedení podpůrných programůpro mezinárodní letecké služby v příjezdovém cestovním ruchu. Měly by sepodívat, kolik podpory je třeba, jaké jsou zdroje financí, nástroje prozavádění a časový rámec.
2. Ve spolupráci s touroperátory, dopravci, národními a mezinárodnímiinformačními firmami a specializovanými reklamními agenturami by měly býtpřipraveny pro každý jednotlivý trh propagační a marketingové plány. Akčníplány by měly umožnit načasování startu každé fáze, časový plán implementacezaložený na vývoji v mezinárodní politické situaci, zajistit finanční zdrojea přispěvatele.
3. Země, které jsou současnými událostmi postiženy nejvíce, by se mělyna tato opatření připravovat informační kampaní, zacílenou na změnu jakéhokolivnegativního image tím, že budou poskytovat objektivní fakta a jednat snejvyšší poctivostí a průhledností.
4. Národní vlády by měly tam, kde je to možné, poskytnout přímou finančnípodporu podnikání v cestovním ruchu a svým národním přepravcům, včetněpokrytí pojištění rizika, které na ně bylo uvaleno. Tato opatření jsounezbytná k tomu, aby se předešlo dalšímu negativnímu a komplexnímu vývojekrize – finančnímu kolapsu těchto oborů.
5. Jestliže není možná přímá finanční pomoc, měla by existovat rezervapro úvěrové mechanismy, jako je odklad splácení půjček v podnikání v cestovnímruchu nebo dočasná redukce úrokových sazeb. Banky a ministerstva financíby měly spolupracovat na dosažení dvou hlavních cílů a těmi jsou podporapodnikání tak, aby se udržely provozní náklady všeobecně a pracovní nákladyzvláště a garance těmto společnostem, že mohou pokračovat ve svém podnikání,protože bankroty by mohly ohrozit finanční systém a vést k růstu nezaměstnanosti.
Co může cestovní ruch jako celek udělat pro to, aby se tento průmyslzotavil?
Domnívám se, že bychom měli všichni spolupracovat a že tu není žádnýprostor k tomu, aby jedny země získávaly na úkor druhých. Naší povinnostíje bránit náš průmysl kvůli jeho obrovskému významu v ekonomické, kulturnía sociální rovině a kvůli jeho roli jakožto nástroje dialogu mezi lidmia civilizacemi.
-wto-