Cestovní ruch – ekonomický fenomén

Ekonomický a sociální rozvoj na přelomu tisíciletí je charakterizován rostoucí globalizací, která ovlivňuje prakticky veškeré ekonomické činnosti. V procesu globalizace, provázené tvrdým konkurenčním bojem, mohou obstát pouze silné, na trh orientované, systémově řízené jednotky. Ani cestovní ruch není těchto trendů ušetřen. Rozvoj dopravy, celosvětový přebytek letových, hotelových a lůžkových kapacit, nové destinace vstupující intenzivně na trh, celosvětově propojená síť informačních a rezervačních systémů – to vše zostřuje konkurenční boj a je hnací silou v procesu globalizace i v cestovním ruchu. Podmínky v konkurenčním boji na klíčových trzích tradičních evropských zemí, které nabízejí služby cestovního ruchu, se rozhodujícím způsobem změnily. Proto v současném období sílící celosvětové konkurence turisticky významné země přijímají a realizují různé programy podporující rozvoj podmínek pro cestování a pro přilákání zahraničních, resp. udržení domácích návštěvníků. Uplatňují se nové moderní formy marketingu a řízení cestovního ruchu, a to i v rámci menších regionů, podporuje se rozvoj nabídky služeb a infrastruktury a dalších podmínek pro cestovní ruch, hledají se cesty využití nových lokalit a nových forem cestovního ruchu.

Na změněné podmínky a zvýšenou konkurenci reagovali a reagují mnozí poskytovatelé služeb cestovního ruchu, zejména v turisticky vyspělých zemích. Tváří v tvář globální konkurenční „hrozbě“ se podnikatelé v cestovním ruchu v alpských oblastech, především v Rakousku a Švýcarsku, sjednotili a zorganizovali struktury poskytovatelů služeb cestovního ruchu, které jsou schopné obstát v konkurenčním boji, uplatnit se na trhu, a to i v globálním měřítku. Tato reakce na silnou mezinárodní konkurenci a odpověď v marketingu v globálním konkurenčním boji je známa jako management destinací.

Většina turisticky vyspělých států má založen cestovní ruch na výjezdech domácích občanů. Domácí cestovní ruch u nás je stále v počtech výjezdů na nízké úrovni. Účast domácího obyvatelstva na cestovním ruchu je limitována mnoha historickými i současnými faktory.

Cestovní ruch v České republice

Česká republika má všeobecně příznivé podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. V průběhu posledního desetiletí se příjezdy zahraničních návštěvníků do České republiky téměř ztrojnásobily. Růst počtu zahraničních návštěvníků se projevil růstem devizových příjmů s aktivním saldem pro platební bilanci. Cestovní ruch pokrývá svým přínosem zhruba polovinu schodku obchodní bilance a stal se jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících sektorů v oblasti služeb. Aktivit cestovního ruchu se zúčastňuje i velká většina našich občanů. O rozsahu cestovního ruchu svědčí i údaje o cestování, zjišťované v rámci šetření, které každoročně organizuje ČSÚ. Podle tohoto šetření se naši občané zúčastnili (včetně dětí) v roce 2000 10,5 mil. cest delších jak 4 přenocování, z toho bylo 3,2 mil. cest do zahraničí a 7,3 mil. cest domácích. K tomu přistupuje značný počet kratších cest a víkendových pobytů.

Podle těchto průzkumů uskuteční cestu delší jak 4 přenocování mimo místo svého bydliště kolem 7,5 mil. osob, z toho však zhruba jedna třetina uskutečňuje dvě a více takových cest. To znamená, že každý druhý až třetí občan naší republiky uskuteční za rok minimálně jeden takový pobyt. Z těchto účastníků cestovního ruchu je 80 % obyvatel měst, zbývajících 20 % je z venkovských obcí.

Pod pojem domácí cestovní ruch se zahrnuje cestovní ruch domácích návštěvníků na území sledované země. Přitom cestovní ruch zahrnuje velmi různorodé aktivity (např. koupání, sportování, rybaření, lázeňské pobyty, návštěvy kulturních zařízení, návštěvy veletrhů, obchodní jednání apod., ale také víkendové pobyty). Zlepšující se ekonomická situace přispěla k zvýšení aktivit i v domácím cestovním ruchu.

Průměrné výdaje na 1 den domácí cesty v roce 2001 se odhadují ve výši 375 Kč. Průměrné výdaje na 1 domácí cestu delší jak 4 přenocování podle tohoto šetření v roce 2000 dosáhly 4 563 Kč, v roce 2001 se zvýšily odhadem na 4 585 Kč. Lze odhadnout, že výdaje na domácí cesty, které jsou delší jak 4 přenocování, dosahují ročně minimálně 25 mld. Kč, k tomu přistupují i výdaje na kratší cesty a výlety. (Pro názornost se uvádí, že podle ČSÚ – statistika národních účtů – dosáhly výdaje domácností na rekreaci, kulturu a sport v roce 1998 89,5 mld. Kč, na stravovací a ubytovací služby 57 mld. Kč s předpokládaným nárůstem v dalších letech).

Struktura domácích zájezdů – pobytů odpovídá charakteru a zvyklostem v našem domácím cestovním ruchu. Pobyt u vody tvoří 28 – 30 % všech cest, rekreační pobyty na chatě nebo chalupě představují 20 – 22 %, pěší turistika, pobyty na horách kolem 13 – 15 %, stejné procento tvoří pobyty u příbuzných a známých, lyžařské pobyty kolem 7 %, poznávací zájezdy kolem 4 %, o něco méně 3,5 – 3,8 % ozdravné pobyty (včetně lázeňských pobytů) a zbytek různé jiné účely (jiné sportovní pobyty, údržba a oprava chalupy apod.) Pokud jde o časové hledisko, uskutečňuje se nejvíce domácích cest v letních měsících – od června do srpna je to 80 %,v období od ledna do května 10,3 % cest (z toho nejvíce v únoru a březnu) a v období od září do prosince 9,6 % cest.

Rozložení cest v jednotlivých měsících znázorňuje dále uvedený graf:

Dalším zajímavým ukazatelem je místo pobytu, resp. druh použitého ubytovacího zařízení k trávení dovolené. Zde jednoznačně převládají pobyty u příbuzných a známých (např. pobyty na venkově u rodičů apod.) 28,2 %, ve vlastních chatách a chalupách 21 %. Hotelových zařízení (1* až 5*) k trávení dovolené využívá pouze 7,4 % dovolenkářů, penzionů 9,9 %, kempů 10,2 % a chatových osad 8,8 %.

Cestovní ruch a ekonomika

O významu cestovního ruchu pro ekonomiku země a o rozsahu jím ovlivněných ekonomických aktivit svědčí i propočty vlivu cestovního ruchu na výši devizových příjmů a výdajů, na strukturu výdajů domácností, vlády, na rozsah investic a obecně na rozsah tvorby hrubého domácího produktu. Podle těchto propočtů připadá na aktivity spojené s cestováním našich občanů v průměru 10 – 11 % výdajů domácností, což představuje cca 130 mld. Kč, devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu představují 118 mld. Kč (rok 2001), devizové výdaje na cesty našich občanů do zahraničí 52 mld. Kč. Celkový přínos aktivit spojených s cestovním ruchem (včetně vyvolaných efektů) se odhaduje na
12 – 13 % hrubého domácího produktu.

Dalším významným přínosem cestovního ruchu je tvorba pracovních míst, vyvolaná poptávkou po službách a zboží k uspokojení potřeb návštěvníků. Cestovní ruch je významným generátorem pracovních míst, a to i v oblastech ekonomicky méně rozvinutých a pracovních míst, nevyžadujících často vysokou kvalifikaci. Rozsah ekonomických činností, které zabezpečují prodej zboží a služeb účastníkům cestovního ruchu, je možno odvodit od seznamu tzv. charakteristických produktů cestovního ruchu, jako jsou ubytovací a stravovací služby, služby dopravy, služby cestovních kanceláří, kulturních institucí, rekreační a sportovní služby atd. (podrobný seznam je uveden v příloze). Tento výčet potvrzuje, že odvětví zajišťující služby cestovního ruchu se vyznačují značnou rozmanitostí typů vykonávané práce, od málo kvalifikovaných prací s nízkou přidanou hodnotou (uklízečky, pomocné síly), až po vysoce kvalifikované síly, přinášející vysokou přidanou hodnotu. Pro politiku zaměstnanosti je důležité, že cestovní ruch nabízí množství pracovních míst, která nevyžadují vysokou kvalifikaci i možnost zaměstnání v oblastech, které jsou méně ekonomicky rozvinuté, event. které jsou postihovány strukturální nezaměstnaností (venkovské, horské oblasti apod.).

Podle propočtů renomované mezinárodní organizace World Travel & Tourism Council vytváří cestovní ruch v České republice svou poptávkou přímou zaměstnanost (tj. v zařízeních, která přímo slouží účastníkům cestovního ruchu) cca 3 %, tj. téměř 140 tis. pracovních míst, a nepřímou, vyvolanou zaměstnanost v rozsahu 10 – 11 %, tj. cca 450 – 500 tis. pracovních míst.

Cestovní ruch přináší tedy ekonomický prospěch jak pro celkový rozvoj ekonomiky navštěvované země, ale zejména přímo pro rozvoj regionů, podnikatelů a poskytovatelů služeb účastníkům cestovního ruchu v lokálních destinacích a stává se tak silným stimulátorem pokroku.