Na zadní obálce letního dvojčísla našeho časopisu jste mohli zaznamenat inzerát asistenční společnosti CORIS Praha, v němž se mimo jiné hovořilo o tom, že mezinárodní asociace CORIS International u nás založila makléřskou pojišťovací společnost CORIS CZ, která bude realizovat asistenční produkty evropské kvality a standardu, pojištěné nebo zajištěné u renomovaných evropských pojišťoven a zajišťoven. Přiznám se, že ač vzděláním ekonom, nebyl jsem z té přehršle názvů a odborných výrazů dvakrát moudrý. I zašel jsem za generálním ředitelem společnosti CORIS Praha PhDr. Ing. Mirkem Šimůnkem a požádal jej o vysvětlení. Že se navíc jen tak mezi řečí dozvím, že na trh s pojištěním cestovních kanceláří proti úpadku má nakročeno nový hráč, jsem opravdu nečekal.
CORIS CZ je makléřská brokerská společnost v pojišťovnictví, která se bude zabývat tvorbou a prodejem cestovního pojištění, tedy veškerých produktů, které v sobě mají léčebné náklady, pojištění zavazadel, pojištění storna zájezdů, pojištění občanské odpovědnosti za škodu, úrazové pojištění a další obdobné služby. Uvažujeme rovněž o tom, že bychom poskytovali pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře, neboť vše nasvědčuje tomu, že antimonopolní úřad nepovolí prodloužení výjimky pro Pool pojistitelů. Vzhledem k tomu, že naše vztahy k různým zajišťovnám v Evropě jsou takové, že nebude obtížné celý produkt zajistit, je možné, že budeme poskytovat i tento druh pojištění. Celý systém CORIS CZ pak bude vystavěn na systému frontingu.
Což přesně znamená…?
Laicky řečeno – veškeré produkty, které společnost tvoří, budou na 100 % zajištěny v Evropské unii a budou provozovány pod záštitou některé z českých pojišťoven. Myslím si přitom, že nutnost frontingu bude pouze v roce 2004, po vstupu České republiky do EU již bude trh zcela otevřen a frontingu nebude třeba. Pokud je mi známo, Česká republika nepožádala o žádnou výjimku, takže zde bude možné prodávat produkty vytvořené v zahraničí s tím, že pojišťovna kryjící riziko nebude muset mít sídlo v České republice, jako je tomu v současné době. S tvorbou produktu ovšem chceme začít již 1. ledna příštího roku, budeme muset na přechodnou dobu přistoupit na zmiňovaný fronting.
K jakým změnám dojde na pojistném trhu poté, co Česká republika překročí práh EU?
Domnívám se, že nedojde k žádné výrazné změně produktů, které již nabízíme, případně které teprve připravujeme. Očekáváme pouze jednu podstatnou změnu, ta se ale dotkne všech produktů v oblasti cestovního pojištění – se vstupem ČR do EU bude nejspíše tíha nákladů na hospitalizaci pacientů v některých oblastech převedena na zdravotní pojišťovny.
Znamená to, že se sníží výše plnění z cestovního pojištění a pojišťovny budou moci snížit sazby?
Myslím si, že alespoň v zemích EU budeme moci uvažovat o slevách, nicméně tyto nebudou nijak závratné, jelikož hospitalizace nepředstavují ani 10 % z celkového krytí poskytovaného z cestovního pojištění. Hospitalizace je sice drahá, ale v absolutním vyjádření představuje naprostou většinu akutní ošetření u lékaře, ambulantní péče a následné léky. Druhým důvodem hovořícím proti případnému snížení sazeb je fakt, že tyto dohody se budou vztahovat pouze na státní nemocnice, privátní zařízení z nich budou vyloučena. Například v Řecku, v jednom z nejčastějších cílů českých turistů, jsou státní nemocnice ve velmi špatném stavu a všichni pacienti z řad turistů jsou bez ohledu na dosud platnou mezistátní dohodu automaticky ošetřováni v nemocnicích privátních. Obdobná situace je ve Španělsku, kde v turistických oblastech fakticky fungují pouze privátní kliniky. Také v této zemi je paradoxní situace v tom, že státní péče je velmi špatná, takže i samotní Španělé si raději připlácejí na péči v soukromém zařízení.
K určitému snížení pravděpodobně dojde v Chorvatsku, protože tam platí tato dohoda již před vstupem do EU, částečně možná i v Itálii či Francii, kde většina nemocnic je státních. Zcela určitě nedojde ke snížení ve Švýcarsku, kde je lékařská péče drahá, a navíc tato země není členem EU. Stejně tak nemůžeme čekat snížení v Rakousku, kam většina turistů vyjíždí v zimním období na lyže. V horských oblastech opět fungují prakticky pouze nestátní zařízení.
Sečteno a podtrženo – myslím si, že by v oblasti stávajících produktů mohlo dojít ke slevě okolo 5 %, spíše však dojde k rozšíření spektra služeb sdružených v balíčku cestovního pojištění. V tento okamžik navíc nikdo netuší, jak se bude vyvíjet kurz české koruny, který významně ovlivňuje ceny služeb, ani jakým způsobem zavede ministerstvo zdravotnictví do praxe příslušný oběžník. Nyní je totiž u nás vše řešeno bilaterálními smlouvami, zatímco v EU jsou hospitalizace hrazeny automaticky bez ohledu na takové smlouvy.
Můžete připravované produkty CORIS CZ konkretizovat?
Nerad bych dával zcela nahlédnout do karet, které máme v rukou, jeden konkrétní nový produkt zmínit mohu. Pro nadcházející zimní sezonu připravujeme produkt šitý na míru lyžařům, který kromě klasických krytí obnáší i proplacení nevyčerpané hodnoty permanentky v případě hospitalizace a proplacení nevyužitých předplacených kurzů lyžování, je-li klient ze zdravotních důvodů neschopen v nich pokračovat. Navíc bude výrazně navýšena částka krytí občanské odpovědnosti, protože pokud je mi známo, v současné době téměř všechny pojistky tohoto typu jsou nedostatečné. Pokud někdo někoho srazí na sjezdovce, mohou náklady na odpovědnost za škodu vyšplhat i na tři či čtyři miliony korun. Takovouto částku žádná klasická pojistka pro lyžování nekryje. Na tento problém se chceme soustředit, protože úrazů na sjezdovkách přibývá. V Čechách zatím tato praxe neexistuje, ale v zahraničí je běžné, že zaviní-li někdo na sjezdovce nehodu a úraz, je na něm automaticky požadována úhrada škody, podobně jako kdyby způsobil dopravní nehodu na silnici.
V čem je vaše největší konkurenční výhoda? V šíři služeb?
Spíše ve velikosti a hustotě sítě našich poboček. V současné době máme 37 poboček a příští rok budeme otevírat dvě až tři další. Portfolio služeb je u většiny ústavů podobné. Výhody se liší také na konkrétních trzích. Je zajímavé, že zatímco například na Slovensku je rozhodující nízká cena služeb, u nás klienti oceňují jejich rozsah. Na šíři služeb si lidé u nás zvykli a případné rozšíření portfolia je spíš otázkou zvyku než potřeby. Proto si myslím, že do budoucna je třeba postupovat cestou segmentace trhu a určité skupině lidí nabídnout vyšší standard a více služeb, klasickým turistům pak nezbytně nutné služby odpovídající jejich finančním možnostem. Od konkurence se můžeme lišit také rychlostí zásahu a kvalitou služeb.
Zostří vstup České republiky do EU konkurenci na pojistném trhu?
Domnívám se, že už dnes je konkurence poměrně dost a trh je rozdělen. Naopak si myslím, že je na trhu o jednu či dvě pojišťovny navíc. Jinak ale žádné změny od vstupu neočekávám. Větší změnu můžeme čekat nejspíš ještě před vstupem, v průběhu roku 2004, kdy by mohl být kurz koruny pevně vázán na euro. Současná variace kurzu o plus minus deset procent je velkým problémem. A jelikož zavedení eura na našem trhu je otázkou minimálně dalších pěti let, v úvahu připadá zakotvení kurzu koruny vůči euru tak, aby kurz vydržel alespoň půl roku či rok, aby se dal předvídat další vývoj.
Vraťme se k zmiňovanému pojištění CK pro případ úpadku. S jakou pravděpodobností počítáte s jeho zařazením do portfolia služeb?
Šance odhaduji na minimálně 80 %. Otázka jedna je zajištění, což by pro nás neměl být problém – již jsme zahájili jednání se dvěma zajišťovnami. Vše ale závisí i na tom, zda a jak bude ministerstvo pro místní rozvoj novelizovat zákon 159/1999 Sb. Pravidla hry by se totiž novelou mohla změnit, a sice v případě, že by zákon uznal jako nástroj ochrany zákazníka vedle povinného pojištění i složení garance u banky. V tomto okamžiku je velmi složité vstoupit do konkrétního jednání se zajišťovnou o nějakém projektu, když nejsou stanoveny mantinely, v kterých by se tyto aktivity odvíjely.
Na jaké cestovní kanceláře byste se chtěli s tímto produktem zaměřit?
Na všechny kanceláře, které jsou zdravé, případně je u nich jen malé riziko, které si může pojišťovna dovolit nést. Větší jistotu podle mne skýtá cestovní kancelář zaměřená na jeden konkrétní typ zájezdů a generuje relativně malý obrat než z roku na rok přežívající velký touroperátor pokoušející se obsáhnout co nejširší spektrum zájezdů. Parametry rozhodující o tom, zda budeme s danou cestovní kanceláří jednat či nikoli, do značné míry určí právě novela zákona. Cestovních kanceláří je na trhu moc, únosný počet je podle mne 50 – 100. Prvních patnáct by se podle mne mělo věnovat všeobecným zájezdům kamkoli, ostatní by měly být více tematicky profilované.
Petr Manuel Ulrych
coris@coris.cz