Letošní duben byl měsícem bohatým na konference. Ledva se zavřely dveře za posledním účastníkem Konference o cestovním ruchu v hotelu Olšanka, začali se pomalu do Českých Budějovic sjíždět hosté 2. ročníku konference s výmluvným názvem Cestovní ruch a regionální rozvoj. Na tomto fóru se jednalo o aktuálním stavu a perspektivách cestovního ruchu na jihu Čech a o možnostech spolupráce se sousedními rakouskými a německými regiony.
Konferenci Cestovní ruch a regionální rozvoj uspořádaly Jihočeská centrála cestovního ruchu a Přeshraniční impulzní centrum Sdružení růže. Akce proběhla 20. dubna v pavilonu Z Výstaviště České Budějovice.
V dopoledních hodinách se v rámci doprovodného programu konala pracovní dílna na téma Úspěšnost regionu při účasti na regionální výstavě, kterou vedl Ing. Petr Kratochvíl, marketingový poradce společnosti MMC – Marketing Management Consulting. Této části doprovodného programu se zúčastnilo 18 posluchačů, kteří byli, jak už název „pracovní dílna“ napovídá, aktivně vtaženi do celé akce.
Samotný program konference přilákal 122 účastníků. Zahájil jej radní Jihočeského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Ing. František Štangl. Ten vyzdvihl význam cestovního ruchu nejen pro rozpočet, ale také pro zaměstnanost v Jihočeském kraji. Připomněl, že podobně jako sousední bavorské a rakouské regiony se musí Jihočeský kraj potýkat s výraznou sezonalitou cestovního ruchu, kteréžto musí čelit rozšířením a všemožnou prezentací nabídky zážitkových produktů. Zdůraznil, že region nemůže prezentovat jednotlivé „perličky“, ale ucelenou nabídku turistických produktů. Připustil ovšem, že tato nabídka se musí opírat o několikero nejvýznamnějších produktů jednotlivých jihočeských měst, ale také o jihočeské přírodní fenomény či pivo. Jihočeský kraj by podle Štangla měl mít ambici stát se v cestovním ruchu České republiky dvojkou po Praze.
Po krátké prezentaci, v níž ředitelka Výstaviště České Budějovice Ing. Marcela Payerová představila služby výstaviště, následovaly příspěvky zástupců kmenových členů Jihočeské centrály cestovního ruchu.
Ing. Pavel Vondrys, starosta Strakonic a místopředseda Svazu měst a obcí Jihočeského kraje, vystoupil s příspěvkem nazvaným Pozice města v managementu a marketingu destinace Jižní Čechy. Ve skutečnosti hovořil spíše o propagačních aktivitách města. Řekl mimo jiné, že v sousedních regionech má smysl prezentace města samotného, v regionech vzdálenějších a v zahraničí je pak nutno propagovat celou oblast jižních Čech. Podle této strategie postupují i Strakonice. Dále se zabýval otázkou nutnosti jednotné image propagace města a zmínil se o publikační činnosti Strakonic. Vyzdvihl nutnost komunikace mezi jednotlivými subjekty z řad měst, podnikatelů a dalších organizací. Regionální instituce pak podle Vondryse musejí být otevřeny komunikaci se subjekty působícími na lokální úrovni. V závěru své prezentace hovořil starosta Strakonic o konkrétních turistických produktech a o činnosti města na podporu cestovního ruchu.
Následovala přednáška Nory Havlíčkové z Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Jihočeského kraje. Posluchači se mohli detailně seznámit s organizační strukturou odboru a o činnosti jeho jednotlivých oddělení. Pokud jde o cestovní ruch, za priority označila Havlíčková propagaci, zlepšování infrastruktury, zkvalitnění služeb, rozšiřování turistické nabídky, podporu informovanosti veřejnosti a tuzemskou a zahraniční spolupráci. Oddělení kultury a cestovního ruchu v letošním roce vydá mj. 6 tematických brožur zaměřených na cykloturistiku, lázeňství a wellness, památky a historii, pěší turistiku, rodinnou dovolenou a zimu. Propagační aktivity zahrnují také účast na tuzemských i zahraničních veletrzích a další činnosti. Zmínka padla i o možnostech čerpání prostředků z grantového programu a ze Společného regionálního operačního programu.
Kamil Vraspír z Jihočeské hospodářské komory pak seznámil posluchače s historií, posláním a činností tohoto společenstva. V současné době hájí komora zájmy cca 1100 členů. V oblasti cestovního ruchu zmínil Vraspír Sdružení služby v cestovním ruchu a Sdružení jižní Čechy pohostinné. Jejich hlavními úkoly jsou podpora a prosazování zájmů sdružení, vzdělávání, prezentace členů na veletrzích, poskytování informací o nových podporách a grantových programech, příprava projektů a jejich realizace, kooperace s dalšími odbornými sdruženími v oblasti gastronomie a turismu a přeshraniční spolupráce v těchto oborech. Hospodářská komora Dolního Bavorska, Hospodářská komora Horního Rakouska a Jihočeská hospodářská komora spolupracují na bázi Tourismusplattform. Na závěr zmínil Vraspír několik připravovaných projektů, z nichž zřejmě nejzajímavějším je tzv. Jihočeská certifikace ubytovacích a stravovacích služeb realizovaná během letošního roku.
Jitka Fatková z Jihočeské centrály cestovního ruchu (JCCR) ve své prezentaci nastínila letošní aktivity této instituce. Centrála hodlá své aktivity koordinovat s regionálními aktéry cestovního ruchu v Jihočeském kraji, zapojit se do činnosti euroregionů, komunikovat s informačními centry a podnikateli a nově se věnovat vzdělávání. Důležitou roli hraje JCCR při vytváření produktů cestovního ruchu. Letos půjde zejména o golfovou dovolenou, pivní stezky a agroturistiku. Úloha JCCR spočívá také v poskytování informací. Kromě jiného vytváří informační systém cestovního ruchu, jehož součástí budou databáze stravovacích a ubytovacích zařízení, posléze i databáze průvodců cestovního ruchu. I v letošním roce bude JCCR pokračovat ve spolupráci s Horním a Dolním Rakouskem či Bavorskem, s agenturou CzechTourism, incomingovými cestovními kancelářemi a školami cestovního ruchu a v neposlední řadě se bude zabývat projektovou činností.
Na program prvního bloku konference byla mimořádně zařazena i poutavá přednáška Natallie Makovik ze společnosti Olivier, která na posluchače vychrlila informace o profilu ruského návštěvníka a o možných způsobech, jak jej přimět k návštěvě jižních Čech. Účastníci se dozvěděli, že průměrný Rus utratí v ČR denně 144 USD, čímž vydá za 2 Brity či 3 Němce. Za svoji průměrně 6,7 dne dlouhou dovolenou pak utratí cca 1000 USD. Z celkového počtu 164 tisíc ruských turistů jich loni pouze 4 495 zavítalo do Jihočeského kraje, v průměru zde zůstali jen 3,4 noci. Chyba je mimo jiné v tom, že klasické turistické produkty nabízené v Rusku pamatují na jih Čech jen formou fakultativních výletů do Českého Krumlova. V praxi to pak znamená, že z jižních Čech znají Rusové pouze českobudějovické pivo. Makovik proto poradila přítomným podnikatelům, jak se dostat Rusům do povědomí: nutná je propagace pro veřejnost, zejména formou internetové reklamy a presstripů pro ruské novináře. Je třeba komunikovat s ruskými touroperátory, a to nejlépe osobně, ne mailem. Jižní Čechy by měly usilovat o rozšíření své nabídky do období celého roku a nabízet cenově výhodné ubytování v tří až pětihvězdičkových hotelích. Zásadní podmínkou je přitom komunikace v ruštině. Své aktivity by měli čeští podnikatelé soustředit do oblasti Moskvy, Petrohradu, Jekatěrinburgu a Nižného Novgorodu, komunikace by měla být zaměřena na střední třídu, střední věk a hlavně ženy. A jak by měl vypadat zájezd, po kterém ruští turisté sáhnou? Měl by obsahovat nabídku zámků, v jejichž historii se dá najít návaznost na ruské dějiny, zámky nabízející kostýmované prohlídky a nabídnout alespoň jednu strašidelnou legendu. Šanci na úspěch mají správně inzerované pobyty v lázních. Každý takový zájezd by měl samozřejmě obsahovat čas pro nákupy, degustace nápojů a nabídku pro děti. Roste také obliba aktivní dovolené a pobytů na horách. Pomoc při vstupu na ruský trh pak podle Makovik nabízí i portál IloveCZ.ru.
Odpolední blok jednání zahájil Ing. Petr Kratochvíl, vedoucí odboru regionalistiky agentury CzechTourism (CzT). Svůj příspěvek pojal jako zprávu o naplňování regionální strategie agentury. V současné době se CzT zaměřuje na profesionalizaci řízení a organizace cestovního ruchu v regionech, tvorbu, prodej a vyhodnocování turistických produktů, tvorbu statistik, šetření a jejich vyhodnocování. Pokud se jedná o destinační management, úloha CzT tkví v stabilizaci definic a výklad obsahu činnosti daných institucí a v jejich podpoře. CzT nemůže DMC financovat, pouze od nich nakupovat turistické produkty a různé další služby jako šetření, monitoring turistického značení apod. Turistické produkty přitom CzT dělí na dojmové a programové. S turistickými produkty, což jsou de facto balíčky služeb, je v současné době problém ve vztahu k zákonu 159/1999 (zákon o cestovním ruchu), který je považuje za zájezdy a subjekty, které je nabízejí, za cestovní kanceláře. A ty, jak známo, musejí být pojištěny pro případ úpadku. Kratochvíl dále informoval o projektu Obchodní dům turistického produktu. Přiznal, že ze strany cestovních kanceláří není o tento projekt masový zájem. Do budoucna bude nutné aktivizovat spolupráci s regiony, rozšířit nabídku produktů nezahrnujících ubytování a dbát mj. na aktuálnost produktů v ODTP. Regiony budou muset garantovat kvalitu služeb a zlepšit komunikaci. ODTP bude rozšířen o poptávkovou část pro cestovní kanceláře. Nový katalog produktů vydá CzT v průběhu tohoto měsíce. Posluchači se dozvěděli i o katalogu Kudy z nudy, v němž je soustředěna nabídka pro domácí cestovní ruch a o aktivitách CzT pro letošní rok. Agentura se kromě jiného zaměří na venkovský cestovní ruch, regionální prezentace, press a fam tripy a projekt „TOP 100“, v němž zahraniční turisté najdou to nejlepší z nabídky českých regionů.
Vystoupení Petra Kratochvíla vzbudilo v auditoriu nepříliš pozitivní emoce. Za nešťastné totiž považují někteří podnikatelé a zástupci jihočeských subjektů cestovního ruchu nové členění České republiky do turistických regionů a oblastí. Ing. Kratochvíl musel čelit dotazům, proč je například Český Krumlov zařazen do regionu Šumava. Argumentace, že při novém členění vycházela agentura CzechTourism z návrhů jednotlivých krajů, se míjela účinkem.
Zajímavou lekci z destinačního managementu dostali Jihočeši od hostů z Horního Rakouska a Východního Bavorska. Dietmar Tröbinger z Oberösterreich Touristik nejprve představil svoji instituci, která coby DMC funguje jako touroperátor, zprostředkovatelská agentura a incomingová cestovní kancelář. Ročně zaznamená cca 150 tisíc přímých rezervací ubytování a vykáže obrat ve výši okolo 230 mil. Kč. Produkty OÖ Touristik zahrnují cykloturistiku, pěší turistiku, vodní sporty, wellness a zdraví, městskou a kulturní turistiku a rodinnou zimní dovolenou. Polovinu těchto produktů se daří prodat přes mezinárodní touroperátory, 35 % přes specializované touroperátory a zbytek přes touroperátory virtuální. Jejich podíl přitom každoročně roste. Tröbinger vyjádřil přesvědčení, že existují široké možnosti pro spolupráci s jižními Čechami, zejména na poli cykloturistiky, městské turistiky, vodních sportů a pivních stezek. Oba sousední regiony by vzájemnou spoluprací získaly nové zákazníky, otevřely by se jim nové distribuční cesty a nové mezinárodní trhy a hlavně by získaly šanci provázat samostatné služby do kompletního balíčku, který by bylo možné přímo rezervovat. Předpokladem této spolupráce je ovšem kvalita produktu se zaměřením na trh, existence profesionálních obrazových a informačních materiálů, 15-25% provize a podíl na nákladech na propagaci produktů.
Georg Steiner, ředitel Tourismusverband Ostbayern, nazval svoji prezentaci výstižně – Celek je více než součet jeho částí. I on nejprve představil Turistický svaz Východní Bavorsko, jeho strukturu a cíle. Oči v sloup šly českým posluchačům ve chvíli, kdy hovořil o financování svazu. Ročně má k dispozici rozpočet ve výši cca 2,44 mil. EUR.
Onen celek v názvu vystoupení představuje projekt „Zelená střecha Evropy“, který zaštiťuje přeshraniční aktivity Východního Bavorska a jižních Čech. Obnáší různé propagační materiály a kulturní průvodce. Částmi tohoto celku jsou turistické destinace Bavorský les, Hornofalcký les a Šumava, resp. organizace rozvíjející v nich cestovní ruch. Pro jejich spolupráci je podle Steinera řada důvodů – společné kulturně historické tradice, přirozený přírodní prostor či hodnocení potenciálních i současných hostů. Dále Steiner prezentoval výsledky průzkumu trhu, který si jeho instituce nechala zpracovat. Vyplynulo z nich mimo jiné, že vstup ČR do EU je pro cestovní ruch v této oblasti šancí. Varovné je ovšem to, že o české straně přeshraničního regionu nemají obyvatelé Východního Bavorska mnoho informací a shledávají ji jako průměrně atraktivní. Rozvoji turistiky na „Zelené střeše Evropy“ mají pomoci mj. Interreg III programy zaměřené na turistiku, cykloturistiku, jízdu na koních a golf. Obě strany spolupracují i na prezentaci kulturních tradic a společné historie a dalších aktivitách. Cílem je porozumění mezi národy a regionální rozvoj, zisk nových hostů a péče o hosty stávající, zlepšení vytíženosti ubytovacích zařízení, lepší návštěvnost muzeí a památek. Z konkrétních projektů v oblasti kulturní turistiky představil Steiner publikaci s výběrem tras pro motocyklisty, pivní turistiku podporující noviny Bierzeitung či publikace pro pěší turisty a cykloturisty. Do budoucna je třeba řešit mj. otázku, jak se bude celek jmenovat, jaké možnosti a alternativy přináší a jak zlepšit vzájemnou spolupráci. Podle Steinera je třeba vytvořit rovnocenné struktury na obou stranách hranice, efektivněji využívat publikace i samotné produkty, koordinovat internetové prezentace, aktivně propagovat a nabízet turistické atraktivity sousedního regionu, pořádat společné slavnosti, výstavy a další akce a vytvářet společné nabídky a produkty.
Oba zahraniční příspěvky byly podle závěrů dotazníkového šetření mezi účastníky konference velmi inspirující a motivační pro další rozvoj cestovního ruchu v jihočeském regionu. Závěr konference měl patřit přednášce Doc. Ing. Alžběty Királové, Ph.D. z Vysoké školy hotelové na téma Management destinace. Ta sice účast slíbila, leč z neznámých důvodů do Budějovic nepřijela, o tečku před plamennou diskusí se tak musel postarat Mgr. Lubor Mrázek se zprávou o aktuálním stavu Informačního systému cestovního ruchu Jihočeského kraje.
Na konferenci navázal v následujícím dnu doprovodný program – odborná exkurze v Nových Hradech. Zájemci měli možnost seznámit se s významnými rozvojovými projekty v oblasti cestovního ruchu v Nových Hradech, kterými jsou rekonstrukce Buqoyské rezidence pro účely lázeňství a vybudování vědeckotechnického parku „Centrum biologických technologií“.
Petr Manuel Ulrych