Cestování se v druhé polovině minulého století stalo snad nejvýraznějirostoucí společenskou aktivitou a způsobem trávení volného času ve všechekonomicky rozvinutých státech světa. Po odstranění politických bariérpočátkem devadesátých let se možnosti cestovat pro lidi z obou stran výrazněrozšířily, u nás se to projevilo nebývalým růstem jak aktivního, tak ipasivního cestovního ruchu. V současné době podle prováděných průzkumůtráví víc jak polovina našich občanů svoji dovolenou a volný čas mimo místosvého trvalého bydliště, ať už vyjíždějí na dovolenou do ciziny (zejménak moři, ale i do jiných destinací, včetně exotických), anebo si oblíbiliklidné a příjemné prostředí mnoha rekreačních oblastí v naší zemi.
Údaje o cestování našich občanů zjišťuje každoročním průzkumem ČSÚ.
V roce 2000 vyjelo na dovolenou se čtyřmi a více přenocováními 60 %našich občanů, zbývajících 40 % obyvatel zůstalo bez dovolené. Doma trávídovolenou obvykle občané starší (zejména na venkově), podíl těch, kteřínebyli na dovolené mimo obvyklé bydliště, roste s věkem. Podíl mezi dovolenkářia nedovolenkáři se v posledních letech prakticky nemění.
Nejčastěji uváděným důvodem na straně našich občanů, proč neuskutečnilidovolenou, je nedostatek finančních prostředků – to uvádí zhruba 30 % dotázaných,dalšími jsou zdravotní a rodinné důvody, pracovní důvody, ale i nezájem.S rostoucím příjmem klesá podíl těch, kteří zůstávají doma, ale zároveňje také pro ně složitější uvolnit se ze zaměstnání. Zdravotní problémypřevládají především u starší populace. Častým důvodem je rovněž nezájem,vyplývající ze sociodemografických faktorů, jako je vzdělání a rodinnéprostředí. Zdůvodnění se v průběhu let, kdy jsou tyto průzkumy prováděny,podstatně nemění.
Zajímavým ukazatelem je i frekvence dovolených. Nejvíce občanů Českérepubliky tráví dovolenou delší než 5 dnů pouze jednou; v roce 2000 tobylo 64,5 %, 24 % si dopřálo dovolenou dvakrát a více než 9 % třikrát doroka (v roce 1997 to bylo jen 7,9 %). Podíl obyvatel se dvěma a třemi dovolenýmise každoročně zvyšuje, lidé preferují více dovolených v průběhu roku, např.letní a zimní dovolenou. Tento jev souvisí především s demografickými faktory,kdy domácnosti s vyššími příjmy jezdí na dovolenou vícekrát ročně. Těch,kteří vyjeli na dovolenou více než třikrát za rok, je minimum.
Četnost cest je statisticky závislá i na vzdělání respondentů – je prokázáno,že vysokoškoláci preferují více dovolených v jednom kalendářním roce, ato mnohdy i na kratší dobu. S úrovní vzdělání souvisí i způsob trávenívolného času, doma zůstává totiž skupina obyvatel s nižší úrovní vzdělání.
Osoby s alespoň 1 uskutečněnou delší cestou v ČR za účelem trávenívolného času a rekreace podle počtu cest
Z obyvatel, kteří strávili dovolenou mimo své bydliště, si v roce 200068 % vybralo tuzemský pobyt. Tento podíl od roku 1998 mírně klesá (zřejměv závislosti na ekonomické situaci) a naopak roste podíl delších cest dozahraničí (růst o 3,6 % v roce 2000 oproti roku 1998).
Uskutečněné delší cesty v ČR a v zahraničí v %
Jak bylo uvedeno, nejvíce našich turistů vyjíždí do ciziny k moři –z těch, kteří v roce 2000 vyjeli do ciziny, strávilo na plážích svou dovolenou62 %, za poznáním vyjelo 10 %, za příbuznými a známými 7 % turistů. Podleexpertních odhadů (přesná statistika není) bylo pořadí zemí navštívenýchnašimi turisty v roce 2001 následující:
| 1. | Chorvatsko | 900 tis. turistů |
| 2. | Slovensko | 415 tis. turistů |
| 3. | Itálie | 400 tis. turistů |
| 4. | Řecko | 350 tis. turistů |
| 5. | Francie | 340 tis. turistů |
| 6. | Španělsko | 230 tis. turistů |
Pokud jde o finanční stránku, zastává většina našich obyvatel názor,že při rozhodování o dovolené by se nemělo zbytečně utrácet ani přehnaněšetřit. Průměrné výdaje na jednu zahraniční cestu delší jak čtyři přenocováníbyly v roce 2000 zhruba 14 tis. Kč a na domácí dovolenou 4,5 tis. Kč.
Průměrné výdaje na delší cesty za účelem trávení volného času a rekreacev Kč
Délka dovolené, rekreace nebo prázdninového pobytu odpovídá délce pobytů,které jsou nabízeny cestovními kancelářemi. Obvykle jsou nabízeny týdenní,10denní nebo 14denní pobyty. Zhruba 22 % lidí tráví má zahraniční dovolenou7 dní, téměř 15 % lidí 10 dní a 20 % delší jak 10 dní.
Při zajišťování zahraniční dovolené využívá asi třetina obyvatel služebcestovních kanceláří, zhruba 60 % obyvatel si zařizuje dovolenou individuálněa jen malé procento využívá jiný způsob, např. prostřednictvím klubů, zaměstnavatelů,církví, škol apod.
Počet uskutečněných delších cest podle jejich hlavního účelu
Pokud jde o občany, kteří tráví dovolenou v tuzemsku, odpovídá strukturajejich pobytů charakteru a zvyklostem v našem domácím cestovním ruchu:
- pobyt u vody tvoří 28 – 30 % všech cest,
- rekreační pobyty na chatě nebo chalupě představují 20 – 22 %,
- pěší turistika, pobyty na horách kolem 13 – 15 %,
- 13 – 15 % tvoří pobyty u příbuzných a známých,
- lyžařské pobyty kolem 7 %,
- poznávací zájezdy kolem 4 %,
- ozdravné pobyty (včetně lázeňských pobytů) 3,5 – 3,8 %
- zbytek různé jiné účely (jiné sportovní pobyty, údržba a oprava chalupyapod.).
Těchto několik pohledů na způsoby trávení našeho volného času, dovolenýcha rekreace nám dokazuje, že cestovní ruch se stal nezbytnou součástí našehoživota, životního stylu, jehož rozsah a důsledky pro náš život si mnohdyani plně neuvědomujeme.
Připravila agentura
Mag Consulting, s.r.o.
Tel./fax: 02/6709 2285
e-mail: magcon@mbox.vol.cz
www.magconsulting.cz