Ještě pln „nezapomenutelných“ dojmů spojených s výstupem na Říp, jsem se vydal doslova na opačnou stranu naší republiky, až do srdce Valašského království, na území „svrchované“ vlády královny matky Jarmily Šulákové. Přivábila mě sem hora Radhošť, neméně památná jako Říp.
Z toho, co jsem se dočetl o Radhošti a lidech zde žijících, vím, že nebyli nikdy žádní puritáni. Svéráznost, ale i umění naslouchat přírodě bylo Valachům vždy vlastní. Nevím sice zda na Radhošť kdy vystoupal praotec Valach, zato bezpečně vím, že místo si jeho potomci vybrali dobře.
Příjezd na parkoviště, včetně nutných formalit proběhl bez problémů. Všude čisto, uklizeno i hlídač byl zletilý. Odtud vás cesta přivede na prostranství před Pustevnami. Místo je historicky doloženo od poloviny 18. století v souvislosti se zřízením zdejší poustevny, od níž je odvozen jeho dnešní název. Tato oblast si o svou kolonizaci přímo koledovala, proto zde r. 1891 byla postavena první tzv. útulna „Pústevňa“. O tři roky později je dokončena druhá „Šumná“ a další dvě „Libušín“ a „Maměnka“ roku 1899. Poslední dvě jmenované projektoval slovenský architekt Dušan Jurkovič ve slohu tzv. lidové secese. Na výzdobě interiéru Libušína se podílel malíř Mikuláš Aleš. Areál Pusteven byl prohlášen národní kulturní památkou.
Z Pusteven vede hřebenová cesta okolo altánku (s krásnou vyhlídkou) přímo k soše Radegasta. Hora Radhošť je od dávných časů spojována s uctíváním slovanského boha pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegasta. Proto jeho socha zde umístěná byla nutně ztvárněna se všemi atributy, jako je býčí hlava, roh hojnosti, kačena a valašské krpce. Pověst praví, že jeho původní pohanskou modlu, uctívanou pohanskými Slovany, nechali zbořit misionáři Konstantin a Metoděj.
Od sochy Radegasta dojdete hřebenovkou na samý vrchol Radhoště. Cesta sice připomíná místo, kudy se denně prohání stádo slonů, ale okolí je čisté a udržované. Základní kámen zdejší kamenné románsko-byzantské kaple svatého Cyrila a Metoděje byl vysvěcen 5. 7. 1896. Interiér zdobí mramorový cyrilometodějský oltář od sochaře Neumanna z Kroměříže a obraz Liebscherovy Valašské Madony. Touhu po sjednocení křesťanů západního a východního obřadu symbolizuje nápis nad vchodem „Milujte se, Slované, a sjednoťte se u víře, kterou zde hlásali svatí Cyril a Metoděj“. O kapli a její okolí pečuje od roku 1898 spolek Matice radhošťská. Zásluhou zmíněného spolku se také podařilo ve třicátých letech 20. stol. umístit na vrcholu Radhoště (vedle kaple) bronzové sousoší Cyrila a Metoděje od Albína Poláška nesoucí nápis „Spravedliví na věky jsou živí“.
Jsem opravdu rád, že ne vždy musí na místech, jako jsou tato, čekat na turistu jen samá nepříjemná překvapení. Smekám klobouk před všemi, kteří se o Radhošť a jeho okolí starají.
-LGS-