|
Co se vám vybaví pod slůvkem ráj? Většině turistů jistě ten český, tedy oblast skalních měst či chráněná krajinná oblast (dále jen CHKO) Český ráj. Český ráj však nejsou jen pískovcové skály, ale i další přírodní zajímavosti, řada krásných hradů, zámků, muzeí, měst, sakrálních i technických památek a roubených chaloupek. To vše láká k poznávání, ale možnosti jsou i k rekreaci, odpočinku, sportovnímu či kulturnímu vyžití všech. Dovolte mi, abych vás pozval na malou procházku do Českého ráje. Dovolím si upozornit na věci všeobecně i méně známé a podnítit vaši zvědavost, abyste měli důvod se do Českého ráje podívat, případně znovu vrátit. Tímto kouskem naší země se nedá jen projet či proběhnout. Tady to musíte nasávat a prožívat..
Zřícenina hradu Trosky |
Český ráj není žádným jasně vymezeným geografickým celkem, jeho hranice nejsou přesně definovány. Vedou se stále spory o tom, co ještě pod tento pojem patří a co již je za nějakou pomyslnou hranicí. V základním programovém dokumentu, který se zabývá rozvojem cestovního ruchu v Českém ráji je vymezena tzv. jádrová část souhlasně s prostorem Chráněné krajinné oblasti Český ráj. V této oblasti je řada činností člověka omezena tak, aby se zachovala výjimečná ukázka souladu velkých krajinářských hodnot s dílem vytvořeným člověkem. Krajina je v této části celkem intenzivně hospodářsky využívána, ale díky absenci rozsáhlejšího průmyslu si zachovala původní malebný ráz. Druhé pásmo pak tvoří pomyslný prstenec mimo CHKO, který je zázemím pro jádrovou část. V této části, neméně pěkné, je pak možno budovat infrastrukturu pro návštěvníky Českého ráje. Tady je možné, aby se návštěvníci ubytovali, stravovali, měli zaparkovaná svá auta a věnovali se nejrůznější sportům a zábavám. Jádrová část tak zůstane ušetřena i pro velké množství návštěvníků.
Vymezme si tedy území Českého ráje na západě řekou Jizerou mezi městy Turnov a Mladá Boleslav. Z jihu pak pomyslnou čarou spojující Mladou Boleslav s Jičínem. Na severu a východě pak ohraničme Český ráj obloukem, který prochází z Turnova přes Železný Brod, Semily a Lomnici nad Popelkou do Jičína. Úvodem si udělejme alespoň velmi stručnou charakteristiku území Českého ráje a proveďme si stručný nástin historie a vývoje tohoto území.
Hrad Kost |
Geologicky a horopisně je území velmi rozmanité. Najdeme zde ostře zaříznutá údolí s pískovcovými skalami (údolí Žehrovky) a skalní města (Prachovské skály, Hruboskalsko, Příhrazské skály, Klokočské skály atd.) jako výsledek vodní eroze. Mnoho tvarů dala krajině i sopečná činnost. Jako příklad uveďme symbol Českého ráje, ojedinělý útvar Trosek, vrcholky kopců Mužský, Kumburk, Veliš, Bradlec, Baba. Pozůstatkem sopečné činnosti nejsou jen útvary na povrchu země, ale i drahé kameny na Turnovsku, okolo vrchu Kozákov a na Novopacku.
Rozhodujícím vodním tokem oblasti je řeka Jizera, do které ústí několik potoků protékajících malebnými údolími mnohdy kaňonovitého charakteru s bizarně modelovanými pískovcovými skalami. V oblasti najdeme i řadu rybníků rekreačního charakteru (Jinolické rybníky, Komárovský a Drhlenský rybník, Nebák), mnohé slouží k chovu ryb (Žabakor).
Necelou třetinu území Českého ráje pokrývají lesy. Bývalá přirozená lesní společenstva, tvořená duby, buky, habry, břízami a borovicemi, z větší části nahradily smrkové či borové monokultury. Flóra i fauna je v oblasti velmi pestrá a turistu zaujmou např. mokřadní rostliny v Podtroseckých údolích. Seznam rostlin by byl velmi bohatý. Ve skalních labyrintech žije liška obecná, kuna skalní i lesní, jezevec atd. Poměrně bohaté je druhové zastoupení ptactva, ve skalních městech hnízdí mnozí dravci.
Torzo Semtínské lípy |
Území bylo systematicky osídleno již od doby kamenné. O osidlování nacházíme doklady zejména ve skalních městech i stopy po hradištích na skalních ostrozích. Historie byla velmi pestrá, nejrůznější rody a panovníci zde zakládali svá sídla (Markvarticové, Valdštejnové, Michalovicové, Lemberkové aj.). Významným centrem byla Mladá Boleslav, kde již v 10. stol. byl založen knížecí hrad s tržištěm, základem pozdějšího města. Také šlechta tu od 13. stol. nejen stavěla sídelní hrady, ale i zakládala kláštery a města. Významnou roli hrály v historii území husitské války. Mnohá města, hrady i kláštery byly dobyty a vypáleny. V 16. stol. se zdárně rozvíjela řemesla i obchod, hrady byly nahrazovány pohodlnějšími a honosnějšími zámky. Některá města se stala na čas centrem a útočištěm českých bratří. Mladé Boleslavi se tehdy říkalo bratrský Řím. Většina zdejší šlechty patřila počátkem 17. stol. k odpůrcům katolických Habsburků a aktivně se zapojila do stavovského povstání v letech 1618-20. Po rozhodující porážce v bitvě na Bílé hoře většinu zkonfiskovaného majetku v Českém ráji získal Albrecht z Valdštejna, který je zahrnul do svého vévodství frýdlantského, jehož hlavním městem se mělo stát město Jičín. Proto zahájil jeho velkolepou přestavbu za účasti italských mistrů. V této době doznal Jičín velkého rozkvětu a vznikla zde řada významných staveb. Vraždou vojevůdce v Chebu v r. 1634 však sláva Jičína pohasla a během třicetileté války celý kraj velmi trpěl nájezdy a drancováním vojsk obou válčících stran. Později se zdejší kraj, zejména jeho východní část, zapojil do procesu národního obrození. Ve druhé polovině 19. stol. se stále významněji rozvíjel průmysl, především textilní a sklářský. Významným krokem bylo založení továrny na jízdní kola a motocyklů pány Laurinem a Klementem, což byl základ dnešní automobilky Škoda. Rozvoj průmyslu pokračuje, ale pouze v okrajových částech Českého ráje. Význam jádrové části je tedy nejen pro hosty z ČR a zahraničí, ale tato oblast je i významnou rekreační oblastí pro obyvatele měst.
Zřícena hradu Zvířetice |
Souvislé osídlení od pravěkých dob do současnosti, přírodní podmínky, příznivé pro zakládání sídelních celků i opevněných panských sídel nabízejí mimořádně bohatou škálu památek, v nichž jsou zastoupeny všechny umělecké slohy i typy staveb. Většina z nich byla navíc s mimořádným citem zasazena do krajiny a harmonicky splynula s přírodním prostředím, takže dnes tvoří takřka přirozenou součást Českého ráje. Románské umění zastupují především církevní stavby, z nichž některé patří k nejvýznamnějším ukázkám tohoto stylu v celé republice (Mohelnice nad Jizerou, Vinec). Mnohem více památek nalezneme v oblasti z obdobígotiky. Najdeme zde mnoho hradů (Kost, Hrubý Rohozec, Hrubá Skála, Mladá Boleslav, Staré Hrady) a zřícenin (Trosky, Frýdštejn, Valečov, Zvířetice, Michalovice, Valdštejn, Zbirohy, Rotštejn atd.). Specifikem Českého ráje jsou skalní hrady, u nichž příznivá poloha na obtížně přístupných skalních blocích nahradila opevnění – většina místností byla vytesána do skály a doplněna o dřevěné stavby (dominantní jsou Drábské světničky, dále Klamorna, Hynšta, Kavčiny, Drábovna, Vranov atd.). V gotice vznikly i některé tvrze, domy ve městech, a zejména církevní stavby (např. Nepřívěc, Libošovice, Mladá Boleslav, Klášter Hradiště atd.). Renesance ovlivnila zejména architekturu zámků a měst (Jičín, Hrubá Skála, bratrský sbor v Mladé Boleslavi, Dobrovice). Ve stylu baroka bylo postaveno velké množství zámků (Mnichovo Hradiště, Humprecht u Sobotky, Kosmonosy), církevní architektury (kláštery např. v Mnichově Hradišti, Kosmonosích, Mladé Boleslavi, Turnově, kostely v Jičíně, Mladé Boleslavi, Dolním Bousově atd., kaple, zvonice apod.), domů, kašen apod. Období klasicismu a empíru zanechalo ojedinělé soubory domů a radnic i zámků. Romantismus a další slohy 19. stol. vtiskly konečnou podobu řadě zámků, domů, radnic i zřícenin. Prakticky po celém území Českého ráje se dochovaly cenné roubené stavby lidové architektury, převážně pojizerského typu. Nejkrásnější a nejhodnotnější soubory vesnických roubených statků najdeme ve vesnických památkových rezervacích Vesec u Sobotky a Mužský a v mnoha vesnických památkových zónách. Za zmínku stojí i dlouhá řada unikátních souborů a staveb – statků (Kopicův statek, Dlaskův statek atd.), zvonic, mlýnů, církevních staveb atd. Pro pěší turisty i cykloturisty je v oblasti Českého ráje vyznačeno velké množství značených cest. Každý si tu jistě najde tu svou.
Hrad Valdštejn |
Projděme si nyní Český ráj po malých částech. V těchto jednotlivých oblastech Vás upozorním na objekty a zajímavosti, které stojí za návštěvu a za zhlédnutí. O těch obecně známých se dočtete v každém turistickém průvodci. V tomto článku se tedy omezím na název, případně zásadní údaj či důvod k návštěvě, ale pokusím se o informace, které zpravidla v průvodci nenajdete. Vzhledem k tomu, že podle statistik přijíždí převážná část návštěvníků od Prahy, tedy od jihovýchodu, začneme na tomto konci, tedy u Mladé Boleslavi a směrem severovýchodním skončíme u Jičína.
Mladá Boleslav je považována za jednu z bran do Českého ráje. V okolí města najdeme zříceniny hradů Michalovice a Zvířetice. Nad městem Kosmonosy je kopec s dvěma vrcholy Baba a Dědek. Vedle cenné květeny zde najdeme velmi romantické skály se skalními okny sopečného původu. Z Dědka je pěkná vyhlídka směrem k Ještědu. Pro cyklisty se nabízí Pojizerská cyklotrasa z Prahy od stanice metra Černý most až do obce Klášter Hradiště, kde se odklání od řeky Jizery a přes bývalý vojenský újezd Ralsko vede ke státní hranici směrem na Žitavu. Pokud pojedete po této cyklotrase, udělejte si v Malé Bělé odbočku k restaurované kapli u hájovny Klokočka. Silnice odbočí u úpravny vody Rečkov, která zásobuje pitnou vodou město Mladá Boleslav (u vjezdu je posezení pro turisty), a vede podél potoka ke kapli, pod kterou je vydatný pramen vody. I když neuvěříte v její léčivou moc, máte možnost se občerstvit výbornou studenou pitnou vodou. O městě Mladá Boleslav se dočtete více v samostatném článku.
Skalní útvar Suché skály |
Město Mnichovo Hradiště nabízí zejména překrásný zámek. Stojí zato odbočit do Kláštera Hradiště. V pivovaru najdete pivnici, kde si můžete objednat i posezení či oslavu pro skupinu. V údolí říčky Zábrdky pak objevíte dvě pěkná přírodní koupaliště. Jedno je v Klášteře Hradišti, druhé o tři kilometry dále v Borovici, kde je i autokemp. U obou najdete občerstvení, velmi příjemné pro cyklisty, kteří jedou po výše zmíněné cyklotrase do Ralska.
Od Mnichova Hradiště je to jen kousek do obce Boseň, nad kterou se tyčí zřícenina hradu Valečov. Dříve volně přístupná chátrající zřícenina je nyní v péči obce Boseň stejně tak jako přírodní amfiteátr pod hradem, kde se v létě konají koncerty našich zpěváků a skupin převážně z oblasti folku a country. Pod hradem je i velké parkoviště s občerstvením, kde je možno zanechat auto nejen při návštěvě hradu, ale je to i dobré východiště k výletu na skalní hrad Drábské světničky a vrch Mužský. Drábské světničky tedy můžete navštívit s hradem Valečovem v rámci jedné procházky, kdy po prohlídce hradu projdete kolem mnoha obytných a hospodářských místností vytesaných ve skalách, půjdete malebnými loukami, kolem roubených chaloupek, skalnatými údolíčky na již výše zmíněné Drábské světničky. Tento nejrozsáhlejší skalní hrad je vytesán ve čtyřech skalních blocích, které jsou spojeny kovovými lávkami a žebříky. Z jednotlivých míst se nám otevírají krásné výhledy na kraj od Bezdězu, přes Lužické hory k Ještědu a Jizerským horám. Z vyhlídky směrem k Mnichovu Hradišti je vidět u paty skal pás lesa jiného druhu porostu, který vyznačuje oblast sesuvu půdy v roce 1926, kdy bylo v osadě Kavčina (součást obce Dneboh) zničeno 11 obytných stavení. Stromy v odsunutém lese dodnes rostou šikmo a porostu se říká „tančící les“.
K Drábským světničkám se dostanete i kratší cestou. Buď zaparkujete přímo pod nimi na parkovišti na okraji obce Dneboh a během 20 minut vystoupáte „tančícím lesem“, skalní rozsedlinou po schodech přímo ke vchodu do komplexu Drábských světniček. Jinou možností je dojet k chatě Na vyhlídce a odtud pěší procházkou 2 km. Zážitkem je i posezení v této chatě, kdy káva nebo dobrý oběd je okořeněn vyhlídkou na panorama Lužických hor, Ještědského hřebene, Jizerských hor a Krkonoš. Tato vyhlídka severním směrem se doplní na kruhovou, pokud vystoupíte na vrchol Mužského. Při dobré viditelnosti spatříte výškové budovy v Praze. Z parkoviště u chaty je to jen kousek do Příhraz, kde je možnost koupání pod Příhrazskými skalami v koupališti i občerstvení. Okolo dnes zavřeného hotelu, restaurace v provozu a kempu je řada oblíbených horolezeckých terénů. Východním směrem od Příhraz je největší komplex lesů v Českém ráji, kde se můžete jen tak toulat pohodovým lesem, mezi pískovcovými skalami, sbírat houby nebo borůvky.
Trosky, pohled od Stéblovic |
Než opustíme středočeskou část Českého ráje, zajděme si ještě ke Komárovskému rybníku. Původní malý rybníček v mokřinatých lukách se po zvýšení hráze proměnil v rekreační centrum. Tady můžete postavit svůj stan, posedávat v četných hospůdkách nebo u provizorních občerstvovacích stanovišť, kde se nabízí nejrůznější speciality a pochutiny, koupat se v rybníce, který připomíná pověstný Balaton, kdy cesta za plaváním je procházka mělkou vodou dál od břehu. Oč menší nadšení uvidíme u plavců, tím větší radost mají při svých hrátkách děti. Odtud můžete vyrazit na vycházky. Východním směrem je jen kousek na hrad Valečov, Drábské světničky či vrcholek Mužského. Směrem severním se ponoříte do hlubokých skalních roklí, abyste se náhle objevili na hraně skalních stěn. Pod vámi leží Příhrazy a v dálce vám kyne vrcholek Ještědu se stavbou hotelu a vysílače architekta Hubáčka. Na východ je to kousek na Kost a do údolí Plakánku. Jižní směrem se můžete procházet bizarním malým skalní městem k dalšímu rekreačnímu rybníku u obce Drhleny, který na rozdíl od Komárovského rybníka uspokojí svou hloubkou i náročnější plavce.
Komárovský rybník |
Přesuneme se teď skokem směrem severovýchodním a ocitneme se v nejnavštěvovanější části Českého ráje. Město Turnov se nazývá srdcem Českého ráje a představí se vám v samostatném článku. Prvním naším cílem bude jistě hrad Valdštejn, o kterém vám velmi zasvěceně řekne vše zdejší kastelán. Z Turnova můžete dojet pod Valdštejn autem na hlídané parkoviště a pak už jsou to pohodlné dva kilometry. Jiná možnost je jít pěšky přes skalní vyhlídku nad Turnovem s přiléhavým názvem Hlavatice, kde na pískovcovou věž připomínající hlavu vedou železné schody. Na rozcestí, kde zleva přichází žlutá turistická značka, odbočte po neznačené cestě vlevo. Nad skalním srázem tam stojí tři kříže a v úbočí je jeskyňka s oltářem (většinou jsou zde čerstvé květy a svítí světlo). Zde končila křížová cesta z Turnova, i když možná zaslechnete jiné verze. Po prohlídce hradu Valdštejn, která zejména po nákladné rekonstrukci budov stojí opravdu zato, a případném občerstvení před hradem, pokračujte po červené značce k vlastnímu centru Hruboskalského skalního města. Ještě jedna odbočka modré značky vás dovede na zajímavé místo. Na louce stojí jedna z nejcennějších památek lidové architektury u nás. Původně Jirošova rychta je skvostnou ukázkou pojizerské architektury. Před vchodem je lidová plastika sv. Jiří, jako památka na nejznámějšího majitele statku V. Kopice jsou plastiky ve skále nedaleko statku znázorňující známé postavy a děje českých dějin. Na další cestě si nenechte ujít vyhlídky do vlastního skalního města, mezi horolezci nazývaného Skalák. Město tvoří asi 400 věží, řada z nich jako Kapelník, Maják, Dračí skály atd. jsou mezi horolezci pojmem. Ještě než dospějete na Hrubou Skálu, minete Arboretum se vzácnými stromy. Nevynechejte ani odbočku na Mariánskou vyhlídku, ze které je nejhezčí pohled na Hrubou Skálu s Troskami v pozadí. Jen několik metrů před touto vyhlídkou vede vlevo do rokle schodiště, které vás dovede k památníku českých horolezců, kteří zahynuli v horách celého světa. Po prohlídce Hrubé Skály sejděte po žluté značce Myší dírou kolem Adamova lože a vraťte se při patách věží, na které jste se před chvílí dívali shora, Krokodýlí cestou zpět do Turnova nebo k autu na parkoviště pod Valdštejnem.
Zříceniny hradu Valečov |
Zajímavou oblastí jsou Trosky se svým okolím. Samotný hrad navštíví asi většina z vás. Neutíkejte však rychle pryč, ale navštivte oblast o něco níže, tzv. Podtrosecké údolí. Nebudete litovat při pohledu na skalní stěny, které se zrcadlí v hladinách rybníků Vidlák, Krčák, Věžák, Podsemín či Nebák. V sezoně je zde otevřeno několik hospůdek, z nichž některé nabídnou dobré jídlo a pití po celý rok. Jestliže vystoupáte z údolí na planiny pod Troskami, u Mladějova, u hradu Kost či jinde, bude vás stále provázet pohled na roubené chaloupky s dominantou Trosek a vrcholku Vyskeř.
Při návštěvě Českého ráje jistě zabloudíte i k hradu Kost. Vedle prohlídky hradu je pěkné zajít do údolí Plakánku, odkud je na hrad nádherný pohled. Totéž platí o procházce podél rybníka, po jehož hrázi se k hradu dostanete, kde hrad Kost se svým odrazem ve vodní hladině je opravdu impozantní a pohádkový. Na konci zmíněné hráze je nenápadná šipka s nápisem psí hřbitov. Pěšinka po břehu rybníka vás zavede pod skálu, kde již několik století obyvatelé hradu pohřbívají své psy. Procházku údolím Plakánek doplňte okružní procházkou do obce Vesec u Sobotky s mnoha ukázkami lidové architektury. Krásné chaloupky jsou i v obci Střehom, kde se točí i zrekonstruované mlýnské kolo. Pokud jste si po cestě a ve Vesci připadali jako v místech, kde jste už určitě někdy byli, pak za to mohou mnohé pohádky, které se tu natáčely. Jestliže se budete vracet k hradu Kost po silnici, minete torzo Semtínské lípy, jež donedávna znamenala dominantu kraje. Před několika lety ji vichřice silně poškodila, a tak vedle tohoto torza roste pro naše potomky Semtínská lípa nová. K návštěvě města Sobotky a zámku Humprecht nikoho asi nabádat nemusíme.
Vodní mlýn |
Než začneme směřovat k cíli naší cesty, k Jičínu, musíme ještě za linii silnice Turnov – Jičín. Ačkoliv saháme kousek za pomyslnou severní hranici Českého ráje, nebylo by dobré vynechat zámek Sychrov. Z Turnova je to sem jen kousek autem nebo na kole a prohlídka zámku či procházka zámeckým parkem s pohledy na zámek jistě každého milovníka hezké architektury nadchne. Nyní se již vraťme na silnici z Turnova do Železného Brodu. Řeka Jizera tu vytváří nejen onu pomyslnou hranici Českého ráje, ale i malebné, hluboko zaříznuté údolí. Tento úsek řeky je hojně využíván vodáky. Do Malé Skály se můžeme dostat po silnici první třídy vedoucí do Železného Brodu po pravém břehu řeky. Cyklistům však doporučujeme méně frekventovanou a hezkou silničku po levém břehu podle řeky. Za zastávku jistě stojí Malá Skála. Na obě strany kolmo od řeky tu vystupují dva výrazné skalní hřebeny. Nad pravým břehem je to Vranovský hřeben, na levém Suché skály. Na Vranovském hřebenu jsou pozůstatky hradu Vranova a romantický Pantheon. Pokud vyrazíme po červené značce, doporučujeme nejprve odbočit na vyhlídku Zahrádka, která na ostrohu nad silnicí nabízí výhled do údolí Jizery z výšky 55 m. Další odbočka je do komplexu Pantheonu a pozůstatků hradu Vranova. Nedejte se odradit namáhavostí technicky poněkud náročného výstupu na vrcholovou skálu Vranovského hřebene (zabezpečeno žebříky a zábradlím). Výhled do údolí a na protější Suché skály a Besedické skály vám bude odměnou. Po návratu na červenou značku pokračujte k hradu Frýdštejn a vraťte se přes méně známé, ale romantické skalní město Drábovna do Malé Skály. Na druhém břehu řeky se nabízí vycházkový okruh dalším skalním městem z obce Besedice, k nimž vystoupáte podél paty hřebene Suchých skal, které jsou často nazývány pojizerské Dolomity. Jízda do Železného Brodu je plná kouzelných pohledů na řeku Jizeru a okolní stráně místy až kaňonovitého údolí. Procházka po Železném Brodu jistě nezklame a Městské muzeum se sklářskou expozicí také ne. Pokud bychom chtěli pokračovat podél již zmíněné pomyslné hranice Českého ráje, tedy podél řeky Jizery, nabízí se nám dvě možnosti. Po pravém břehu podél Jizery do Podspálova. Silnice pak vystoupá do Bozkova, kde doporučujeme zastávku v Bozkovské jeskyni a pak už sjezd do Semil. V Semilech nám jistě hodně řeknou v informačním středisku. Nyní zbývá jenom stoupat na nejvyšší vrch této oblasti, na Kozákov (744 m). Vedle Riegrovy turistické chaty z dob první republiky je od roku 1994 pár kroků od chaty zpřístupněna 40 m vysoká vyhlídková věž, ze které se nám otevře jeden z nejkrásnějších kruhových výhledů na Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Český ráj, Říp, Bezděz, Milešovku, Ještěd atd. Kdo má rád drahé kameny, jistě navštíví některého ze zpracovatelů i vystavovatelů, kteří mají poutací panely podél silnice. Sjezd z Kozákova je lahůdkou pro cyklisty i spolujezdce v autě. Řidič musí dávat pozor v četných zatáčkách. Pokud máte chuť projít zajímavé skalní město, přerušte sjezd z Kozákova a zajeďte do vsi Klokočí. Na návsi zanechte auto a vystoupejte po schodech na hranu Klokočských skal. Zajděte přes vyhlídky po červené značce, vraťte se a pak po žluté ke zřícenině hradu Roštejna. Skalní město je celkem málo navštěvované, ale neprávem.
Zámek Mnichovo Hradiště |
Zbývá nám nejvýchodnější část Českého ráje. Prachovské skály jsou považovány za nejznámější a nejnavštěvovanější skalní město Českého ráje. Skalní město je na malé ploše, ale je potřeba si na něj ponechat delší čas, než se podle plochy na první pohled zdá. Skalami vede množství značených cest. Hlavní jsou dva vyznačené okruhy. Na obou okruzích, ale i na dalších vyznačených trasách je řada malebných vyhlídek, nabízejících vždy nové pohledy na skupiny skal i na vzdálenější dominanty Českého ráje. Některé jsou pojmenovány po významných či zajímavých osobnostech. Než projdete oba okruhy, případně hluboké chodby a posedíte na vyhlídkách, uplyne více času, než jste počítali. Jistě pak přijde vhod občerstvení v některé restauraci či vykoupání na přírodním koupališti u Pelíška.
Východní branou do Českého ráje je Jičín. Samotné město je pohledné a za každým rohem nám něco připomíná buď Valdštejna, nebo Rumcajse. Více vám ale poví vlastní prezentace města Jičín.
Český ráj je navštěvován zejména v letním období, kdy po písčitých cestách jdou mnohdy průvody lidí, nebo šlapou skupiny cyklistů. Všichni se přišli podívat na Český ráj, nebo ho ukázat svým dětem. Většina z nich jde po turistických značených cestách, zastavují se u hospůdek, či na vyhlídkách, koukají do kraje, nebo pozorují horolezce na svislých stěnách. Vždyť Český ráj je i kolébkou českého horolezectví. Málokterý český dobyvatel himalájských vrcholů neprošel školou na zdejších věžích.
Nenechte si ale ujít i zimní procházku, kdy spící les a zasněžené skály jsou nádhernou kulisou. Pokud je sníh, nezapomeňte doma běžky. Vyznavači zimního běžkování tu brzy vyšlápnou řadu stop. Zimní výlet mez skalami, ať už v hlubokých lesích, podél potoků, zdejšími údolíčky, či pohledy z četných vyhlídek jsou nezapomenutelným zážitkem. Potkáte jen málo poutníků, a tak oceníte klid a ticho, které působí jako balzám na vaše nervy.
Český ráj je krásný v každé roční době. Jen služeb pro turistu mimo letní období ubude, a tak strava a pití v batůžku je nutností. Odměnou za přinesenou potravu je pak svačina ve velebném tichu na nádherné vyhlídce. Vždyť není nutno obcházet či objíždět místa doporučovaná v průvodcích, ale je možno se jen tak toulat krajem. Stejně tak činí i ti, které potkáte s batohem a celtou v kterékoli roční době, kteří dnes již tajně přespávají pod převisy skal. Tento článek nemá být vyčerpávající informací pro návštěvníka Českého ráje. Na to jsou četné publikace, turistické průvodce, informační a propagační materiály, které dostanete v informačních centrech v řadě měst i větších obcích a u významných turistických cílů. Úkolem článku bylo spíše podnítit vaši zvědavost a touhu vypravit se do Českého ráje a pak se tam vracet. Vždyť málokdo může říci, že prošel všechna zákoutí a nemá už co poznávat a objevovat, že nemá proč se znovu a znovu vracet.
text: M. Králík
foto: M. Králík a L. Sládek